header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

65 let Sputniku - věda, technika a Říjnová revoluce

Před 65 lety začala, 4. října 1957 začala kosmická éra lidstva, Sovětský svaz vypustil první umělou družici Země Sputnik-1. K tomuto výročí znovu publikujeme 5 let starý článek "Sputnik - věda, technika a Říjnová revoluce".

4. října 1957 lety obletěla svět zpráva TASSu:

"Dne 4. října 1957 byla v Sovětském svazu vypuštěna první umělá družice. Podle předběžných údajů dodala nosná raketa družici nutnou oběžnou rychlost asi 8000 metrů za vteřinu. Umělá družice nyní obíhá kolem Země v eliptické dráze a její let je možno pozorovat v paprscích vycházejícího a zapadajícího slunce pomocí nejjednodušší optických přístrojů (binoklů, dalekohledů atd.).

Podle výpočtů, které se nyní zpřesňují na základě přímého pozorování, bude se družice pohybovat ve výši až 900 kilometrů nad povrchem Země. Doba jednoho plného oběhu družice bude 1 hodina 35 minut. Družice přetíná rovinu rovníku pod úhlem 65 stupňů. Nad oblastí Moskvy proletí 5. října 1957 družice dvakrát, v 1 hodinu 45 minut v noci a 6 hodin 45 minut ráno moskevského času." (Rudé právo 7. října 1957)

Umělá družice, která zahájila kosmickou epochu lidstva, byla nazvaná Sputnik-1.

V celém světě tato zpráva působila elektrizujícím dojmem. Na jedné straně rozvíjela představivost a hrdost na technické schopnosti člověka, na druhou pýchu socialismu, že jako první otevřel dveře do kosmického období. V USA a dalších kapitalistických zemích pocit ohrožení a urážky, že tak posmívané a údajně zaostalé Rusko předehnalo nejsilnější kapitalistický stát. Začal závod o vesmír.

Co k tomuto úspěchu vedlo? Kde se v zemi a národu ještě před 50 lety zemědělském a polofeudálním vzaly síly pro takový úspěch?

Historik na Univerzitě Britské Kolumbie Alexei Kojevnikov ve svém článku "Fenomén sovětské vědy" zkoumá i tyto souvislosti.

Číst dál...

Victor Grossman: Mých sedmdesát let a zesnulá NDR

Je to významný den! Ne pro svět – pro který to není nic zvláštního. Ale pro mě! Právě před sedmdesáti lety jsem si v nervózní panice sundal blůzu americké armády, boty a výložky na rukávech a vstoupil do rychle tekoucího Dunaje, který v Linci v dosud okupovaném Rakousku odděloval zónu USA od zóny SSSR. I když byla v tomto krátkém sektoru velmi mokrá, byla to součást dlouhé železné opony. A plaval jsem přes ni někam, co by většina Američanů považovala za velmi špatný směr!

Číst dál...

Samir Amin o Kubě

K dnešnímu výročí útoku na kasárna Moncada, začátku kubánského revolučního procesu 26. července 1953, zveřejňujeme překlad eseje o významu Kubánské revoluce, její specifičnosti i obecnosti podle významného antiimperialistického myslitele Samira Amina (1931-2018 https://cs.wikipedia.org/wiki/Samir_Amin ). Autorem článku pro Monthly Review je Justin Theodra.

K tomuto výročí také Gianni Fresu: Kuba a hegemonistická válka Západu proti "darebáckým státům" http://ksm.cz/4886

Samir Amin byl jedním z největších antiimperialistických marxistických intelektuálů 20. století. Na jiném místě jsem ho nazval "globálním organickým intelektuálem", protože své závěry čerpal z bohatství primárních dat, která mainstreamová akademie málo zohledňuje; konkrétně z upřímných teoreticko-politických úvah radikálních intelektuálů "třetího světa", s nimiž vedl neustálé diskuse, a to na sedmi kontinentech po více než pět desetiletí (Theodra 2019). V předvečer 67. výročí kubánské revoluce se tak stává příhodným projít si Aminovy komentáře ke Kubě. Doufám, že to podnítí diskusi mezi soudruhy s protiimperialistickým a tvůrčím ("bezbřehým") marxistickým povoláním o zásadních otázkách týkajících se dnešní Kuby; konkrétně (1) zda existuje kubánský "model" a užitečnost "modelů" jako takových (zejména ve vztahu k širším postkoloniálním útokům proti univerzalismu obecně), (2) jak vypadá současný politický spor uvnitř Kuby a jak bychom měli číst vývoj ekonomických reforem v této zemi a (3) poučení, které si můžeme vzít od revolučních osobností jako Che Guevara a Fidel Castro.

Číst dál...

FIR: Lidice zůstanou navždy v paměti!

FIR: Lidice zůstanou navždy v paměti! Před 80 lety je zničily Wehrmacht, policejní jednotky a SS

Lidice, jméno tohoto místa je celosvětově synonymem pro německé fašistické barbarství proti českému lidu. Dělnická vesnička nedaleko Prahy se stala cílem pomsty okupačního režimu před 80 lety, 9.-10. června 1942. Po úspěšném atentátu na Obergruppenführera SS a generála policie Reinharda Heydricha, zvaného „kat“ v Říšském protektorátu Böhmen und Mähren, bylo v Berlíně rozhodnuto o následujícím „nápravném opatření“:

1. všichni dospělí muži mají být zastřeleni,
2. všechny ženy mají být odsunuty do koncentračního tábora,
3. děti mají být shromážděny a, „nemohou-li být uvězněny“, dány do rodin SS v Říši. Zbývající mají být dány k jinému vzdělání,
4. vesnice má být vypálena a srovnána se zemí.

Číst dál...

80 let od vyhlazení Lidic

Před 80 lety, 80. června 1942, němečtí fašisté v slepém teroru a jako pomstu za útok na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha vyhladili obec Lidice. Vesnici nacisté srovnali se zemí, obyvatele povraždili, nebo poslali do koncentračních táborů. Zabito bylo 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Vyhlazení provedli zcela veřejně a s účelem zastrašit, proto se Lidice stalo symbolem pro antifašistický zápas.

Nezapomeneme! Neodpustíme!

(foto sousoší lidických dětí z Památníku Lidice, Wikipedia, autor J. Groh)

Osmdesát let od „Akce Heydrich“

Dvacátého sedmého května roku 1942 parašutisté, kteří přiletěli z Anglie, uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora, generála SS a šéfa všemocného Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Reinharda Heydricha. Ten zosobňoval hrůzovládu, brutální teror proto českému národu, i bezohlednou germanizaci naší země. Smrt nacistického netvora, na němž lpěla krev nejen českých lidí, byla všeobecně přijímána jako dílo spravedlivé odplaty. Za tento individuální čin však dolehly na český národ nejstrašlivější důsledky. Hitlerovští okupanti rozpoutali hromadné mučení a vraždění, jež předčilo všechny jejich předchozí zločiny.

Číst dál...

77 let od velkého lidového vítězství nad nacismem

Den 9. května je pro nás jeden z nejvýznamnějších svátků - připomínáme si výročí velkého lidového vítězství nad nacismem, kdy byla osvobozena Praha a kdy poražené nacistické Německo kapitulovalo. S hrdostí neseme odkaz našich předků, kteří v boji proti nacismu nasazovali či obětoval své zdraví a životy. Boj s nacismem je pro nás odkazem a úkolem, který má nanejvýše internacionální rozměr a aktuální platnost.

A to především dnes, kdy nacismus s celou svou reakční tradicí a zločinností zvedá v Evropě hlavu. Kdy vojenské jednotky na Ukrajině, které jsou (přes veškeré úsilí propagandy jí očistit) založeny na neonacistické ideologii a které mají za osm let působení na svědomí množství válečných zločinů, získávají nyní již otevřenou podporu, výzbroj, finance i ze strany vlády ČR, stejně jako imperialistických struktur NATO, EU a USA. Především dnes, kdy v naší zemi a EU vrcholí ničení památníků antifašistického vítězství a pomlouvání a vymazávání skutečných osvoboditelů z oficiálních dějin. A kdy naopak jsou kolaboranti s nacismem rehabilitováni – právě v květnových dnech se objevila zpráva o znovuotevření případů odsouzených českých kolaborantů s nacismem s cílem jejich rehabilitace. Antifašistický boj proto musíme důsledně vést i proti sponzorům a kořenům této ideologie.

Číst dál...

77 let od Pražského povstání - Němá barikáda

5. května 1945 a pod dojmem vítězící Rudé armády, sebevraždy Adolfa Hitlera v obklíčeném Berlíně, vypuklo Pražské povstání. Přes celkovou porážku projevili nacisté znovu svou reakční teroristickou stránku a snažili se uniknout postupující Rudé armádě na západ. V cestě jim stáli povstalci, kteří se hrdinsky bránili. Osvobození bylo dokončeno příjezdem sovětské Rudé armády 9. května 1945.

Je důležité si připomínat antifašistická vítězství právě v dnešní době, kdy dějiny lidových zápasů proti reakci se stávají obětí kapitalistických a imperialistických zájmů. Fašismus a kolaborantství s ním je rok za rokem čím dál víc rehabilitováno, a osvoboditelé a antifašisté jsou očerňováni.

V roce 1949 a na motivy povídkové knihy Jana Drdy natočil Otakar Vávra film Němá barikáda, který zachycuje události Povstání v pražských Holešovicích.

https://www.youtube.com/watch?v=sicfIB9WJkA

Prohlášení Světové odborové federace k MDŽ

8. dubna 1857 – 8. března 2022: o 165 později

Když před 165 lety vstoupily dělnice v newyorských textilkách 8. března 1857 do stávky a demonstrovaly za „desetihodinovou práci, světlé a hygienické dílny, mzdy rovnající se mzdám  textilních dělníků (mužů) a krejčích“, rozhodně si nepředstavovaly, že v roce 2022 budou všechny tyto požadavky ještě vyžadovány.

Před 165 lety si rozhodně nepředstavovaly, že v roce 2022, s takovým pokrokem ve vědě a technice, v podmínkách tzv. 4. průmyslové revoluce, povede práce žen k pružné pracovní době, s rozděleným rozvrhem a nepravidelnou pracovní dobou, podzaměstnaností, zaměstnáním i během mateřské dovolené díky práci na dálku a rozvoji výpočetní techniky.

Číst dál...

74 let od Vítězného února

Článek KSM k 70 letům od Vítězného února http://ksm.cz/historie/4098-70-let-vitezneho-unora

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .