Den 9. května je pro nás jeden z nejvýznamnějších svátků - připomínáme si výročí velkého lidového vítězství nad nacismem, kdy byla osvobozena Praha a kdy poražené nacistické Německo kapitulovalo. S hrdostí neseme odkaz našich předků, kteří v boji proti nacismu nasazovali či obětoval své zdraví a životy. Boj s nacismem je pro nás odkazem a úkolem, který má nanejvýše internacionální rozměr a aktuální platnost.
A to především dnes, kdy nacismus s celou svou reakční tradicí a zločinností zvedá v Evropě hlavu. Kdy vojenské jednotky na Ukrajině, které jsou (přes veškeré úsilí propagandy jí očistit) založeny na neonacistické ideologii a které mají za osm let působení na svědomí množství válečných zločinů, získávají nyní již otevřenou podporu, výzbroj, finance i ze strany vlády ČR, stejně jako imperialistických struktur NATO, EU a USA. Především dnes, kdy v naší zemi a EU vrcholí ničení památníků antifašistického vítězství a pomlouvání a vymazávání skutečných osvoboditelů z oficiálních dějin. A kdy naopak jsou kolaboranti s nacismem rehabilitováni – právě v květnových dnech se objevila zpráva o znovuotevření případů odsouzených českých kolaborantů s nacismem s cílem jejich rehabilitace. Antifašistický boj proto musíme důsledně vést i proti sponzorům a kořenům této ideologie.
5. května 1945 a pod dojmem vítězící Rudé armády, sebevraždy Adolfa Hitlera v obklíčeném Berlíně, vypuklo Pražské povstání. Přes celkovou porážku projevili nacisté znovu svou reakční teroristickou stránku a snažili se uniknout postupující Rudé armádě na západ. V cestě jim stáli povstalci, kteří se hrdinsky bránili. Osvobození bylo dokončeno příjezdem sovětské Rudé armády 9. května 1945.
Je důležité si připomínat antifašistická vítězství právě v dnešní době, kdy dějiny lidových zápasů proti reakci se stávají obětí kapitalistických a imperialistických zájmů. Fašismus a kolaborantství s ním je rok za rokem čím dál víc rehabilitováno, a osvoboditelé a antifašisté jsou očerňováni.
V roce 1949 a na motivy povídkové knihy Jana Drdy natočil Otakar Vávra film Němá barikáda, který zachycuje události Povstání v pražských Holešovicích.
8. dubna 1857 – 8. března 2022: o 165 později
Když před 165 lety vstoupily dělnice v newyorských textilkách 8. března 1857 do stávky a demonstrovaly za „desetihodinovou práci, světlé a hygienické dílny, mzdy rovnající se mzdám textilních dělníků (mužů) a krejčích“, rozhodně si nepředstavovaly, že v roce 2022 budou všechny tyto požadavky ještě vyžadovány.
Před 165 lety si rozhodně nepředstavovaly, že v roce 2022, s takovým pokrokem ve vědě a technice, v podmínkách tzv. 4. průmyslové revoluce, povede práce žen k pružné pracovní době, s rozděleným rozvrhem a nepravidelnou pracovní dobou, podzaměstnaností, zaměstnáním i během mateřské dovolené díky práci na dálku a rozvoji výpočetní techniky.
Článek KSM k 70 letům od Vítězného února http://ksm.cz/historie/4098-70-let-vitezneho-unora
Youtube kanál signál k výročí stávky v Duchcově a vražedné střelby prvorepublikových četníků do dělníků u duchcovského viaduktu 4. února 1931.
Před 110 lety, 18.-30. ledna 1912, v Praze pod Leninovým vedením proběhla VI. všeruská konference Sociálně demokratické dělnické strany Ruska, která měla charakter sjezdu – a vešla do historie pod názvem Pražská konference.
Konference se scházela po opadnutí ruské revoluční vlny z let 1905-1907 a po stabilizaci carské reakce. Přes ústupky v podobě svobod buržoazii a části středních tříd, svolání dumy jako parlamentního orgánu, bylo revoluční a dělnické hnutí potlačováno carskou mocí. Úsilí ruské buržoazie a velkostatkářů akumulovat pro rozvoj průmyslu bylo provázeno extrémním vykořisťováním rolnictva i dělníků.
Z internetu: youtubový kanál Signál (původně "2 marxisti") si připravil výlet do historie. Tentokrát k československému obchodnímu loďstvu a jeho privatizaci a likvidaci, nechvalné spojené se jménem Viktora Koženého.
Dokumentární film Komunistické mládeže Řecka (KNE): 72 dní... Pařížská komuna - předzvěst nové společnosti (v řečtině, kliknutím zapnete anglické titulky, možný strojový překlad do češtiny)
Popisek pod videem:
72 dní... Tak dlouho trval první pokus dělnické třídy o osvobození od vykořisťovatelů. Pokus "odstranit ono třídní vlastnictví, které přeměňuje práci mnoha lidí v bohatství několika málo lidí", jak napsal Karel Marx o Pařížské komuně.
Ocitáme se v Paříži roku 1871, procházíme jejími dlážděnými ulicemi, přecházíme historické mosty a bulváry... Od Tuilerijského paláce a "Cafe De La Regence" až po Montmartre a "Hotel De Ville" se před námi odvíjí celá historie Pařížské komuny, příběh hrdinných komunardů, kteří poprvé šturmovali nebesa...
U příležitosti 150. výročí Pařížské komuny vytvořil výbor propagandy ÚR Komunistické mládeže Řecka dokumentární film věnovaný Pařížské komuně, prvnímu pokusu v dějinách lidstva předat moc do rukou proletariátu, který nabízí cenné poučení pro další, Velkou říjnovou revoluci, ale i pro revoluční boj v současnosti.
Ale proč by se někdo chtěl učit o něčem, co se stalo před 150 lety? Engels poskytl svou vlastní odpověď: "Pánové, chcete vědět, co to je ta diktatura proletariátu? Podívejte se na Pařížskou komunu"...
Provádí Manthos Psyrrakis, člen ÚV Komunistické mládeže Řecka.
Vystupují:
Natáčení probíhalo v Paříži, v Domě kultury a tvorby mládeže KNE a v prostorách vydavatelství "Synchroni Epochi".
K tématu Komuny, povídka Ilji Erenburga "Dýmka komunardova" http://ksm.cz/2632
Před 124 lety se narodil maršál Ivan Stěpanovič Koněv (28. 12. 1897-21.5. 1973), vojevůdce Rudé armády, osvobodil mimo jiné Osvětim a Prahu.
Jako neúctu k osvoboditeli, nechal jeho pomník v Praze odstranit během covidových opatření starosta Prahy 6 Kolář za podpory primátora Hřiba.
Před 125 lety se narodil maršál Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, jeden z hrdinů 2. světové války a později polský ministr obrany.
Vše nejlepší soudruhu maršále!
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2025 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.