Před 205 lety, 5. května 1818 se narodil Karel Marx, jehož dílo ve filozofii, ekonomii, i revoluční politicko-organizační práci zahájilo skutečnou revoluci v sociálních poměrech i vědeckém paradigmatu. Jeho myšlenky se staly bohatstvím dělnické třídy a všech kdo bojuje proti kapitalismu a imperialismu, za společnost bez vykořisťování - komunismus, inspiroval a nadále inspiruje práci a zápas miliard lidí.
Některé texty Marxe a o Marxovi naleznete na webu KSM:
Bedřich Engels: Řeč nad hrobem Karla Marxe
Vladimír Iljič Lenin: Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)
Karel Marx, Bedřich Engels: Manifest komunistické strany
Karel Marx: Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844 1. část
Karel Marx: Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844 2. část
Karel Marx: Kritika Gothajského programu
Karel Marx: O kapitálu a jeho krizích
Karel Marx: Teze o Feuerbachovi
Karel Marx: Všeobecné stanovy Mezinárodního dělnického sdružení
Světová odborová federace (SOF), radikální třídně orientovaný hlas, zastupující 105 milionů dělníků, kteří žijí, pracují a bojují ve 133 zemích pěti kontinentů, si připomíná 137. výročí boje dělníků v Chicagu v roce 1886, trvalý milník dělnické třídy a jasný maják dnešních i budoucích bojů za stálou práci s právy, sociálním zabezpečením, svobodnou veřejností a všeobecným zdravím a vzděláním, s důstojným životem.
V dnešní době se krize kapitalismu prohlubuje v délce i šířce zeměkoule, což má za následek otevřené porušování demokratických a odborových práv, zhoršování pracovních a životních podmínek a dramatické prohlubování sociálních nerovností, chudoby a vykořisťování. Velkokapitál a jeho političtí představitelé využívali záminky kapitalistické krize všeho druhu k útokům i na ta nejzákladnější demokratická a odborová práva, jako je právo stávkovat, demonstrovat a organizovat se. Dělají, co mohou, aby důsledky krize přenesli na bedra dělnické třídy, důchodců, zemědělců a chudší část samostatně výdělečně činných lidí.
Před 123 lety, 28. dubna 1900, se narodil v severofrancouzském hornickém městě významný představitel francouzského a mezinárodního komunistického hnutí, revolucionář, politik, státník, odborář a komunista Maurice Thorez. Maurice Thorez od 12 let pracoval jako horník a znal tak zblízka těžký život dělnické třídy. Od 19 let byl aktivní v dělnickém hnutí, vstoupil do Socialistické strany a později do Komunistické strany Francie (PCF). V roce 1930, v jeho 30 letech se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Francie a tuto nejvyšší pozici zastával až do své smrti. Úzce spolupracoval s představiteli mezinárodního komunistického hnutí, jako s Klementem Gottwaldem, Jiřím (Georgiem) Dimitrovem, nebo Josifem V. Stalinem. V roce 1932 se stal poslancem francouzského parlamentu. Ve 30. letech vedl stranu v politice antifašistické lidové fronty, která podporovala i protifašisticky orientovanou vládu. V těžkých letech války a okupace organizoval odboj ve Francii. Během války, organizací odboje a díky roli SSSR na porážce německého fašismu, získali francouzští komunisté podporu mezi širokými masami. Po válce proto zasedl Thorez a PCF do vlády Charlese de Gaulla a Thorez se stal prvním místopředsedou první poválečné vlády Francie. Na přímé americké vydírání, co se týče ekonomických vztahů s Francií, podvratných akcí a dezinformací, ale i účastí francouzské armády na koloniálním útlaku ve Vietnamu, přešli komunisté do opozice v roce 1947. Maurice Thorez zemřel v roce 1964 na parníku cestou do SSSR. Na jeho poslední cestě se přišly rozloučit statisíce lidí. Po něm nese jméno město Torez v Doněcké lidové republice.
Světová odborová federace jménem svých 105 milionů pracujících, kteří žijí, pracují a bojují ve 133 zemích po celém světě, vyjadřuje u příležitosti 28. dubna 2023, Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, internacionalistickou solidaritu s pracovníky v celé šíři a délce světa, kteří trpí tváří v tvář trestněprávnímu dopadu nedostatečných ochranných zdravotních a bezpečnostních opatření na pracovišti.
Pietní shromáždění za oběti nacistického řádění - 2. května 2023 od 17:00 Václavské náměstí, Praha
Protože 145. výročí založení Sociálnědemokratické strany českoslovanské v hostinci U Kaštanu vzbudilo nejednu reakci (viz například zde), vracíme se k události výňatkem z líčení otištěného v Rudém právu v roce 1958. Autorem je Jan Smíšek, který je autorem několika popularizačních textů z dějin marxismu a dělnického hnutí a čerpal z archivních materiálů. Věříme, že je poučné se vrátit k složitosti úkolů, které vyvstaly před představiteli hnutí dělnické třídy a i některé postupy jsou inspirativní dnes.
Na facebookovém profilu Mladých sociálních demokratů se objevilo video reagující na to, že komunisté položili květiny U Kaštanu, na místě prvního ilegálního sjezdu Českoslovanské sociálně demokratické strany, kterého se významně účastnil i Ladislav Zápotocký, otec budoucího dělnického prezidenta Antonína. Mladí sociální demokraté teatrálně a mírně hystericky květiny vzali a vrátili v budově KSČM a recitovali přitom text odkazující na ty funkcionáře Sociální demokracie, kteří byli potrestáni v poválečném období.
Když se dějiny staly, NIC to nenaučí, každý národ se vyrovná s vlastním rozhodnutím nebo přijetím a ponese za to odpovědnost. A to po tom všem, co se stalo v Iráku a Srbsku, kde stovky tun střel s ochuzeným uranem devastovaly tyto země a kosily životy milionů lidí po celá desetiletí a budou tak činit i v dalších desetiletích. Nyní je na řadě Ukrajina díky rozhodnutí Velké Británie poslat takovou výzbroj ukrajinské armádě.
Případ Srbska. Země, která byla včetně Kosova uranizovaná
Zveřejňujeme poslední rozhovor s Andrejem Jurijevem, komunistou z Luganské lidové republiky, který položil život při obraně své země proti vražednému ozbrojenému fašismu, vydatně podporovanému a vyzbrojovanému USA, NATO i vládnoucí třídou v ČR. Ve svém posledním rozhovoru vyjádřil pohled komunistů v lidových republikách, kteří se od roku 2014 účastnili odporu proti banderovskému majdanskému převratu a kteří dodnes zůstávají na stejné orientaci a kteří brání svou republiku proti útokům znásobeným těžkými zbraněmi z evropských a amerických zbrojovek, nově i s municí z ochuzeného uranu. Andrej Jurijev ve jménu svého zápasu a myšlenek obětoval život. Zápas a myšlenky žijí dál.
7. dubna 1878 se v pražském Břevnově v hostinci "U Kaštanu" konal ilegální zakládající sjezd české části Rakouské sociálně demokratické strany, Českoslovanské sociálně demokratické strany. Tento "břevnovský sjezd" se konal dva roky po té, co první pokus českých dělníků (Svatováclavský sjezd) policie rozehnala. Zúčastnilo se ho 15 delegátů a předsedali mu Ladislav Zápotocký (otec pozdějšího prezidenta Antonína Zápotockého) a Josef Boleslav Pecka-Strahovský. Sjezd se přihlásil k Manifestu Komunistické strany i I. internacionále. Přestože byli krátce poté představitelé strany pozatýkáni a odsouzeni buržoazní mocí monarchie (Ladislav Zápotocký odsouzen na rok a půl, poté byl vykázán z Prahy do rodné obce Zákolany), znamenal sjezd významný pokrok ve vývoji dělnického hnutí v českých zemích. Zahájení této cesty neukončilo diskuze o vlastních zájmech dělnické třídy v zápasech za sociální a politická práva lidových vrstev, tato cesta byla plná hrdinství, utrpení vůdců i prostých členů, stejně jako zrad a sejití z cesty. Přesto byl sjezd mezníkem na cestě k socialismu jako budování státu bez vykořisťování člověka člověkem.
Potřeba vlastního organizačního vyjádření hnutí pracujících v zápasu za svá práva i ostrá represivní reakce moci proti těm, kdo se o tato práva zastávají, jsou dodnes znaky kapitalismu a s jeho krizí nabývají na významu. Některými okolnostmi, jako ostrým pohrdáním mocných plebejci, bezradností mocipánů v krizi, represí, sociálním ohrožením širokých vrstev obyvatelstva, stejně jako ohrožením národní existence, se dnešní situace přibližuje té před 145 lety.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2025 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.