Proběhly volby a nová vláda se nechala již slyšet, že si opět budeme muset (po kolikáté již za posledních dvacet let nového režimu?) zase utahovat opasky. Prý jsme si všichni žili nad poměry, v blahobytu a to se musí omezit. Je velmi zajímavé, že toto hlásají nejčastěji staronoví politici tzv. političtí dinosauři, kteří si opravdu na rozdíl od většiny ostatních zaměstnanců, důchodců či dokonce nezaměstnaných, skutečně nad poměry svými příjmy a požitky žili a žijí. Jestliže se nejčastější mzda u nás pohybuje někde okolo 15 ? 18 tisíc hrubého a průměrný důchod kolem 9 tisíc, rozhodně se nedá tvrdit, že jsme si žili, tedy většina z nás nějak zásadně nad poměry. Dle plánů nových vládců se má opět prodloužit věk pro odchod do důchodu, omezit státní správa a zejména sociální výdaje a zdražovat. Zde se objevuje hned několik závažných skutečností.
Tvrdit, že letošní volby do Sněmovny pro KSČM nedopadly právě dobře je na první pohled nošení dříví do lesa. Ti, kdo jsou schopni vnímat realitu bez jakýchkoliv přikrášlování a lakování na růžovo a umějí číst fakta to dobře vědí. Přesto ve straně je skupina lidí, která bude tvrdošíjně trvat na tom, že volby byly v podstatě úspěšné, jelikož ostatní parlamentní strany ztratily ještě více voličů proti předešlým volbám než komunisté. Pokud by si totiž tito lidé namísto chválení sama sebe, jak dobře pracovali a stálého poplácávání po zádech, že strana má stejně poslanců jako v minulém období, což je prý údajně úspěch, přiznali svůj díl odpovědnosti, museli by nutně dojít k závěru, že zase tak dobře nepracovali. Ne každý dokáže být sebekritický a přiznat si chyby. V takovém případě by to mělo udělat aspoň jeho okolí, aby takový člověk nežil ve zbytečných iluzích. Pokud to ale neudělá ani okolí, pak je vina i na jeho straně.
Když byly v sobotu 29. května 2010 krátce po čtrnácté hodině zveřejněny první odhady výsledků voleb do Poslanecké Sněmovny, mnozí byli právem v šoku. Nejvíce přirozeně sociální demokraté, ale i všichni voliči skutečné levice. A jelikož se proti prvním odhadům konečné výsledky nakonec již příliš nezměnily, nedá se z pohledu KSČM hodnotit volební výsledek jinak než jako neúspěch. Zisk 11,3% a udržení 26 poslanců není pro komunisty důvod k jásotu, zejména kvůli nečekaně vysoké podpoře pravicově ? populistických stran TOP 09 a Věci veřejné.
Dne 23. března odsoudil německý soud v Cáchách bývalého esesáka Heinricha Boera k doživotnímu žaláři za válečný zločin, kterého se dopustil jako člen trestného komanda holandské brigády SS, když v roce 1944 chladnokrevně zavraždil tři holandské občany, podezřelé z podpory hnutí odporu. Vraždy byly součástí represivní kampaně, kterou vedla jeho jednotka.
Volby skončily. Jinak, než bychom si přáli. Neskončily vítězstvím komuistů, to asi nikdo neočekával, neskončily levicovou většinou. Skončily vítězstvím pravice. Lidé podlehli vábničkám a nalítli "novým stranám", ODS2 a ODS3 (přeběhlíci TOP09 a podnikatelé VV), které se stejně s ODS v boji o poslední zdroje a jistoty dolních 10 milionů spojí. Nespokojení nevolili, bohužel. Skoro 40% občanů prostě neřeklo NE kapitalistické devastaci a krizi, ani se nevyjádřilo...
Čas voleb. Dnes a zítra. I ty můžeš rozhodnout, zda se země vydá cestou obnovy ekonomiky, cestou řešení krize ,cestou za důstojným a kvalitním životem pro každého poctivého občana. Cestou nových pracovních příležitostí, jistot v nemoci i stáří. Nebo zda budeme pokračovat v oklešťování našich sociálních a lidských práv, přicházet o práci, úspory, zdraví, svou důstojnost.
Předvolební kampaně u nás se v poslední době vedou čím dál více ve stylu amerických kampaní. Zejména naše dvě největší strany se snaží touto formou vnutit veřejnosti mínění, že skutečný smysl má volit jen velkou stranu, která bude mít po volbách dost vlivu k prosazení svých programových cílů. Tento styl kampaně jsme zažili výrazně již v roce 2006 a skutečně se tehdy podařilo oběma největším stranám strhnout podporu podstatné části voličů na úkor všech ostatních. Tyto kampaně však jak se ukazuje letos mají také omezenou účinnost a navíc jsou finančně nemírně náročné. Není tajemstvím, že třeba ČSSD se letos kvůli kampani dost zadlužila.
Setkávám se s tím denně. Mí vrstevníci si zanadávají na současnost, a když se přiblíží téma volby, přiznávají svou neúčast nebo dokonce jaksi z principu volí pravici. Je to moderní, prý, být mladý a volit pravici. Když se zeptám proč, je to z jejich strany již horší. Prý nechtějí zadlužování, chtějí mít práci a důstojnou mzdu bez seškrtání daněmi. A chtějí žít. Žít. Čím méně povinností a závazků mají, tím více chtějí žít. A čím více jsou vázáni na své rodiče, existencionálně, tím chtějí žít ještě více... Že se i u nich objevují uměle společností vyvolávané střety vůči starší generaci či národnostním menšinám - o tom vůbec nepochybujte...
Čas jara je tady, slunce svítí, nám mladým se zapalují lýtka a láska kvete jako šeřík. Více chutnají osvěžující nápoje a taková pusa pod rozkvetlou třešní... 1. máj však není jen svátkem jara a lásky, ale i svátkem práce. Abychom mohli důstojně žít, musíme mít práci za dostatečnou mzdu, musíme mít kde bydlet, mít zajištěný solidární systém sociální pomoci, kvalitní zdravotnictví. Pro mladé rodiny musí být dostupné školky, jesle, volnočasové aktivity...
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2025 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.