Představme si majitele staršího automobilu. Není to složitá představa, protože v průměru věk vozidel, která jsou u nás provozována, dosahuje nějakých čtrnácti let. Co se však děje v momentu, kdy se tento majitel rozhodne svého vozu zbavit? Nebo lépe řečeno, co vše mu zákon umožňuje, jaké klacky mu hází pod nohy a jakými sankcemi hrozí? Logicky první možnost, která našeho motoristu napadne, je svůj automobil prodat. Od příštího roku zde ale padne kosa na kámen, neboť převody při prodeji starších aut budou vedle běžných úředních plateb zatíženy také údajně ekologickým poplatkem, hrazeným novým vlastníkem. Ten ve své maximální podobě dosáhne deseti tisíc korun a v podstatě tak snadno překoná i cenu, za kterou je automobil prodáván. Tím se víceméně okruh potenciálních kupců limitně blíží nule a náš majitel-motorista musí hledat novou cestu, jak s automobilem naložit. Nu není nic jednoduššího, než vůz odhlásit z registru motorových vozidel a tak jak se to dělalo tradičně po mnoho desetiletí zpátky, jej rozebrat na šrot a ten za několik tisícikorun zpeněžit ve sběrně.
Naši dědové by se divili. To, za co bojovali a co realizovali, co považovali za přirozené pro naše země v 21. století, je zahrnuto zřejmě pod jakousi "kletbu komunismu". V 21. století není samozřejmostí finančně, časově i místně dostupná ekologická veřejná hromadná doprava. Naopak ... jen pražská MHD se za posledních 20 let zdražila z 1 Kčs na 26 Kč a další zdražování by rád dopravní podnik připravil. Praha totiž s vidinou krátkodobého zisku prodala své výdělečné podniky a musí společně s řadou půjček na projekty omezovat provoz i již dostavěných úseků metra... Nejen... Ekologičtější vlaky jsou dražší než autobusy, tisíce kamionů místo po železnici brázdí silnice, sítě hromadné dopravy finančně zdražují i přes aktuální pokles cen ropy. Tato komodita se ostatně týká i dalšího bodu...
Představitelé vysokých škol,pamětníci i politici si včera přišli před Hlávkovu kolej v Praze připomenout výročí zásahu nacistů proti českým studentům v roce 1939. Někteří politici však akce zneužili k antikomunistické propagandě a agitaci pro americký radar... Pietní akce se zúčastnil např. předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ombudsman Otakar Motejl, ale i představitelé Pražské rady KSČM a další komunisté. Marta Semelová za PR KSČM položila k památníku kytici karafiátů. Tentokrát 17. listopadu vyšli do ulic občané, aby protestovali proti umsítění amerického radaru v ČR. Ne všichni však pietní akt spojovali s odkazem Jana Opletala či a českých studentů pronásledovaných nacisty nebo s požadavkem na vyslyšení názoru většiny občanů právě v souvislosti s radarem.
Na pět tisíc studentů má odejít v příštích letech ze Strahovských kolejí, uvažuje se i o jejich odchodu z Větrníku, z kolejí, jež si v šedesátých letech minulého století studenti vynutili a sami stavět pomáhali. K záměru městské části Praha 6 a vedení ČVUT, vystěhovat studenty ze Strahova, o kterém se už jako o veřejném tajemství hovoří v zasvěcených kruzích právníků, finančníků a developerů několik let a v poslední době píše stále více v tisku, se otevřeně nechce nikdo hlásit. Takže veřejnost, ani tu studentskou, budoucnost Strahova příliš nevzrušovala.
České zákony jsou na extremisty krátké. V březnu soud definitivně rozpustil Komunistický svaz mládeže. Komsomolci se ale nedali a nedávno si zaregistrovali hned několik nových občanských sdružení, ve kterých různě kombinují slova komunistický, svaz a mládež. Místo jedné extremistické organizace tak vzniklo hned několik nových. „Dostali jsme asi pět žádostí, kdy si bývalí členové KSM podali návrh na registraci. Jelikož vše bylo v souladu se zákonem o sdružování, tak jsme jejich žádosti vyhověli a zaregistrovali je,“ potvrdil mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Dnes tak podle něj existuje třeba sdružení Svaz mládeže nebo Komunistická mládež.
Na základě Vašeho zájmu zveřejňujeme programové provolání občanského sdružení Svaz mládeže. Upozorňujeme, že toto sdružení není ani žádnou nástupnickou organizací KSM, ani žádnou "paralelní" či totožnou strukturou: Svaz mládeže je široké sociální, demokratické, antifašistické, protiválečné a antiimperialistické hnutí mládeže v České republice. Ve své činnosti hodlá hájit zájmy všech obyčejných mladých lidí, především studentů, učňů, mladých dělníků a dalších pracujících.
Vrcholí volební kampaň. Blíží se krajské volby. Billboardy a na nich sliby se střídají na každé rušnější silnici. Aby se prý žilo lidem v kraji hezky, přeje všem kandidát na hejtmana za ODS a zapomíná dodat, že dosavadní činností vládnoucí koalice ve Středočeském kraji to přání směřuje hlavně směrem ke zdravým a zároveň bohatým... A to vidíme nejen jako dosavadní krajští zastupitelé, nejen jako kandidáti, ale na své kůži to zažívají statisíce Středočechů každý den... Pravda, velká část je k volbám lhostejná obecně, po neustálých skandálech se není čemu divit. A o to více je značná část občanů pasivní k jiným než parlamentním volbám... Krajské volby to ostatně prokázaly na volební účasti již v obou svých obdobích.
Všichni víme, že letošní volby budou velmi důležité. Nepůjde v nich o nic menšího, než o boj za omezení dnes již téměř neomezené moci pravice v čele s ODS v řízení státu na všech jeho úrovních. ODS má v současné době svého prezidenta, většinu svých zástupců v Senátu, ovládá radnice velké většiny středně velkých a velkých měst a má i 12 z celkových 13 hejtmanů. Především v krajích, kde vládne někde společně s ČSSD, někde s jinými spojenci, se dnes rozhoduje o zachování zbytků sociálního státu. Tedy o to, zda zdravotní péče a sociální služby zůstanou dostupné pro většinu lidí nebo nikoliv.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.