Michael Hudson: Proč se bankovní systém rozpadá

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 3. 2023

Uvádíme aktuální článek amerického ekonoma Michaela Hudsona, který se od 70. let specializuje na rozbor finančního systému a jeho parazitismus. Je autorem několika knih, včetně knihy „Super imperialismus“, která obsahuje jeho teoretická východiska, nebo "Osud civilizace: finanční kapitalismus, průmyslový kapitalismus, nebo socialismus". Přeložený článek vyšel 13. března. Od té doby se do problémů dostala švýcarská Credit Suisse, jedna z devíti největších investičních bank na světě a spekuluje se, že je to jen začátek nákazy krachů.

Prokazuje se naplno krizovost kapitalistického systému a jeho rostoucí parazitismus. Pohyby finančního systému a jeho abstraktních „indexů“ ožebračuje masy lidí (a mimochodem tam, kde důchodový systém je stavěn na finančním systému – ruinuje budoucnost důchodových fondů), zastavuje celé sektory ekonomiky, způsobuje krachy celých zemí. Banky pak požadují (s tímto výhledem) podporu za své riskantní chování od států, opět z peněz všech, čímž ve skutečnosti sanují zisky. Jak ovšem sami buržoazní ekonomové dokládají, během inflace se na reálné zisky (na rozdíl od nákupního koše pracující rodiny) nesáhlo a už před touto finanční bouří se zvýšilo kapitalistické vykořisťování a na tomto vývoji nesou odpovědnost. Do této krize vstupuje ČR s vládou i prezidentem, kteří zastávají zájmy těch nejmocnějších kapitalistů v Evropě a Americe a podle toho bude vypadat i následující politika…

Krachy bank Silvergate a Silicon Valley jsou jako kusy ledu odtrhující se z antarktického ledovce. Finanční analogií ke globálnímu oteplování je rostoucí teplota úrokových sazeb, která minulý čtvrtek a pátek dosáhla u dvouletých amerických státních dluhopisů 4,60 %, přestože vkladatelé bank nadále dostávali na své vklady pouze 0,2 %. To vedlo k soustavnému stahování prostředků z bank a odpovídajícímu poklesu zůstatků komerčních bank u Federálního rezervního systému.

Číst dál...

Pjotr: Pád. Základy a perspektivy blízké budoucnosti

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 11. 2022

Přebíráme z blogu "Šturmovat nebesa" překlad analýzy italského marxisty Piera Paglianiho, jehož texty jsme na webu KSM už publikovali. Vyniká nad všemi dnes převažujícími pohledy hloubkou a ostrostí i neznámé, zejména o roli jednotlivých hráčů válečné konfrontace. Citujme závěr článku:

"Financializace není fází kapitalismu, ale projevem jeho systémových krizí - krizí, které jsou vyvolány mechanismy akumulace. Na první pohled se tedy můžeme domnívat, že se nedostaly do konfliktu dva odlišné systémy společenských vztahů, ale dvoje "hodiny", které se nemohou synchronizovat. To, že tento kontrast pak nabývá ideologických kontur, je přirozené. Bylo tomu tak vždy a je tomu tak ještě více v době, kdy se komunikace a nadvláda myšlenek staly přímou zbraní.
Otázka však zní: víme, jaké zájmy hájí Biden, ale jaké zájmy hájí Putin, jaké Si? Jaké systémy mají na mysli? Jak jsou životaschopné? Jak jsou slučitelné se stabilitou multipolárního světa? Budeme směřovat k trvalému chaosu, postkapitalistické tržní společnosti nebo k čemu?

Nemáme tušení. Nemám tušení. Je to už několik let, co se objevila třídní analýza, a to z třídního hlediska, militantní a rozsáhlá. Takže až se letos v zimě ponoříme do rekonstrukce 13. století s novou stoletou válkou, novým morem a novými nepokoji chudých, budeme mít k dispozici symbolické myšlení, které se nebezpečně blíží magickému myšlení, a budeme litovat pravítka a kompasu."

Zdroj textu https://sturmovatnebesa.blogspot.com/2022/11/pad-zaklady-perspektivy-blizke.html

Překlad poslední eseje Piera Paglianiho, alias Pjotra, italského matematika a marxisty, o povaze současné světové krize, konfrontaci upadajícího impéria USA vůči Rusku a Číně. Esej vyznačuje charakteristiky a východiska pro budoucnost a vyznačuje také objektivní neznámé v celém procesu. Představuje nové výzvy pro marxistické myšlení v této fázi krize, na nové úrovni se objevuje před námi hrozivá otázka: bude budoucnost konec kapitalismu a budování nové společnosti bez vykořisťování, nebo bude koncem civilizace?

Případy bezmyšlenkovitého vazalství z Itálie můžeme bez problémů škálovat na české prostředí. Reakce politiků na nedávný dopad ukrajinské rakety na území Polska to ukázala jasně.

Číst dál...

Kuba a hegemonistická válka Západu proti "darebáckým státům"

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 7. 2022

K nadcházejícímu kubánskému revolučnímu svátku, 69. výročí útoku na kasárna Moncada 26. července 1953 a zahájení Kubánské revoluce, věnujeme překlad úvahy italského filozofa Gianniho Fresu.

Návrat demokratů do Bílého domu se časově shoduje s novou tvrdou ofenzívou proti Číně, Rusku a celé složené frontě takzvaných "darebáckých států", jejichž cílem je přehradit cestu k jakékoli možnosti multipolárního vývoje mezinárodní politiky a obnovit bez zpochybňování nadvládu Spojených států nad světem, a napravit tak hlubokou krizi image a vztahů, kterou Washington v posledních letech prožívá. V tomto smyslu je třeba číst obavy EU a USA, které se objevily na nedávných setkáních vedoucích představitelů jejich institucí: riziko, že značná část prostředků plánu obnovy by mohla skončit v rozpočtech čínských společností vzhledem k tomu, že, jak jsme se dočetli v novinách, "na evropském trhu prakticky neexistují technologické kapacity a velikosti podniků", které by byly vhodné pro projekty ekologické přeměny v rámci tohoto plánu. Z těchto obav vyplývají dvě obecná hodnocení, která jsou užitečná pro rozvíjení našeho diskurzu: 1) Čína vítězí v technologické soutěži se Západem, kterou svého času prohrál SSSR; 2) EU a USA zakládají své instituce na ideologické mystice nadřazenosti trhu, ale v praxi je ekonomicky liberální "laissez faire" posvátné pouze tehdy, když to zrovna vyhovuje našim zájmům. Pokud ovšem jim to nevyhovuje, jsou všechny prostředky protekcionistických protiopatření považovány za přípustné, a to navzdory mnoha řečem o schopnosti samoregulace trhu. To vše poukazuje na relativismus hodnot a nikdy nevyřešený nárok na koloniální nadřazenost západních liberálně demokratických společností nad zbytkem světa.

Číst dál...

Vyprázdněte zbrojnice

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 4. 2022

Zveřejňujeme text italského marxisty píšícího pod jménem Piotr, navazujícího na teorii imperialismu Giovanniho Arrighiho. Jeho texty jsme už několikrát překládali pro náš web, například v době imperialistického útoku v Sýrii. Dnes se naplňují jeho obavy, že upadající mocenské centrum dnešního kapitalismu – USA – stahuje do války Evropu a nejen jí. V textu lze ztotožnit tristní situaci v Itálii a nahradit ji za ČR a její nápomocnou roli v plánech impéria, vyměnit Řím za Prahu. Mechanismus zůstává, zbraně se nakupují a spotřebovávají v smrtícím zápase. A jak Řím, tak Praha byly vmanévrovány do boje na stejné straně, jako neonacistické ozbrojené jednotky, s dlouholetým seznamem válečných zločinů na krku. Ty jsou očištěny a mluví se o nich v západních médiích jako o "obráncích národa". Jako "vedlejší škody" jsou hanobeny, baleny a strhávány antifašistické pomníky, hroby vojáků, rehabilitováni kolaboranti a fašisté se stávají součástí hlavního proudu. Fabrikované zprávy (nikdo se neomluví, když se o pár dní později říká něco jiného) slouží k ospravedlnění toho, co je pokusem ustupujících USA nechat vykrvácet národy Evropy a zbylého světa ve válce a krizi. (KSM)

Jsem rád, že mohu hostit tento nový příspěvek mého přítele Piotra o současné válce. I když tentokrát nemám pocit, že s tím, co píše, stoprocentně souhlasím. Abychom si porozuměli: nelze než soucítit s jeho bolestným výkřikem nad zločinnou idiocií rozhodnutí evropských vlád, které se poslušně zapřahají do smrtící hry vyvolané Spojenými státy, která se zoufale snaží zachovat si svou hegemonistickou roli. Stejně jako naprosto souhlasím s jeho analýzou základních příčin - rekonstruovanou na základě přednášky Giovanniho Arrighiho - toho, co se děje. Nicméně i když jsem sám v posledních letech mnohokrát sehrál roli Kasandry, když jsem předpovídal blížící se katastrofu, která (pro každého, kdo má zdravý rozum: nebylo nutné být geopolitickým géniem) byla vepsána do faktů, a vlastně právě proto, že vše bylo racionálně předvídatelné, zdá se zbytečné odvolávat se na zdravý rozum (neřku-li dobrou vůli!) odpovědných osob, aby se zabránilo nejhoršímu. Piotr píše, že je nesprávné - a ekonomistické - připisovat vše válečnému keynesiánství, aniž bychom chápali, že jakmile jsou zbraně vyrobeny, budou také použity. Jde o to, že tyto dvě věci nejsou v rozporu: jak nás učil Marx, ekonomická racionalita kapitálu je prodchnuta „cupio dissolvi“: když v krizi (a čím je krize vážnější) kapitál bojuje o okamžité přežití za každou cenu, jeho heslem se stává po mně potopa, nebo, chcete-li, ať Samson zemře se všemi Filištínskými. Nezbývá než doufat v jediný zdroj racionality, který dnešní svět nabízí a který žije v Pekingu, a že v tomto smrtelném boji o přežití se kapitalismus v nejšílenější hegemonické inkarnaci, jakou za pět století svého života zažil - v té s hvězdami a pruhy - dopustí tolika chyb, že bude poražen.

Carlo Formenti

Číst dál...

H. H. Holz: Dopis o antistalinismu

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 12. 2021

21. prosince se tradičně připomínají narozeniny revolucionáře, komunistického představitele, vítěze v 2. světové válce, Josifa V. Stalina. K této příležitosti chceme přispět k pochopení složitého období a událostí, které probíhaly v době působení této velké dějinné osobnosti a které jsou předmětem četných dezinterpretací jak ze strany pravicové reakce, tak žel i na levici. Tento úkol plníme tentokrát překladem „Dopisu o antistalinismu“ význačného německého filozofa (mimojiné předsedy Mezinárodní společnosti pro dialektickou filozofii) a komunisty Hanse Heinze Holze (1927-2011), který zemřel téměř přesně před 10 lety. Překlad byl pořízen z publikace italské Associazione Stalin.

Chceme tím také přispět k diskuzi mezi českými komunisty o vlastních dějinách a jak se k nim stavět. Snad si z eseje něco vezme i odborné zázemí KSČM vedené Leo Luzarem.

Na našem webu již vyšla série článků o praxi a teorii komunistického hnutí v období J. V. Stalina:

H.H. Holz - Stalinova politická a filozofická závěť
http://ksm.cz/teorie/4368-h-h-holz-stalinova-politicka-a-filozoficka-zavet

H.H. Holz - Ústava SSSR z roku 1936
http://ksm.cz/teorie/4369-h-h-holz-ustava-sssr-z-roku-1936

Domenico Losurdo - Obrat v historii Stalinova obrazu
http://ksm.cz/teorie/4374-domenico-losurdo-obrat-v-historii-stalinova-obrazu

D. Losurdo k napadení SSSR
http://ksm.cz/historie/4689-80-let-od-napadeni-sssr

D. Losurdo - Stalin a Velká vlastenecká válka
http://ksm.cz/historie/1462-stalin-a-velka-vlastenecka-valka

Stalin a Hitler - dvojčata nebo úhlavní nepřátelé?
http://ksm.cz/teorie/3835-domenico-losurdo-stalin-a-hitler-dvojcata-nebo-uhlavni-nepratele

Stalin, Trocký - politika lidové fronty a válka
http://ksm.cz/historie/1047-stalin-trocky-politika-lidove-fronty-a-valka

Číst dál...

Antonio Gramsci aktuálnější než kdy dříve

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 11. 2021

Vzdělávejte se, protože potřebujeme veškerou naši inteligenci.

Buřte se, protože potřebujeme veškeré naše nadšení.

Organizujte se, protože potřebujme veškerou naši sílu.

Antonio Gramsci, 1. máj 1919

Proč pracujeme?

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 10. 2021

„Proč pracujeme?“ se zdá být zbytečná otázka. Pracuje určitě každý, no ne? Nebo většina lidí, ať už tak či onak.  

A jestli nemůžete, nepracujete nebo pracovat nechcete, máte slušnou šanci vypadat jako lenoch, příživník nebo ještě něco horšího. Ale k životu toho musí být víc než (jen) práce.

Skutečností pro průměrného pracujícího je, že je nucen pracovat, aby žil. Pracuje, aby vydělal peníze k zaplacení účtů. Jen nepatrná menšina lidí může pracovat jen tak, aniž by dostala zaplaceno, nebo jen tak pro radost. Práci lze stěží popisovat coby terapii. Dělnická třída si to nemůže dovolit určitě.

Číst dál...

Chuť na teorii

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 4. 2021

Rozhovor, který vedl korespondent novin Pravda s francouzským historikem Jeanem-Numem Ducangem, se vrací k důležitým otázkám totožnosti a teorie komunistického hnutí. Historik Ducange se věnuje jednotlivým etapám francouzských dějin a francouzského komunistického hnutí. Ukazuje se, že jde o obecné otázky. Snaha o buržoazní pokřivování odkazu Francouzské revoluce (a postavy Robespierra), Komuny, stejně jako protifašistického odboje má své obrazy i v našem mainstreamu. Ve své práci o milnících historie dělnického hnutí zvýrazňuje navracející se témata. Zajímavé je zkoumání odkazu francouzského komunistického a protifašistického vůdce Maurice Thoreze. Na základě jeho deníku dokládá jeho teoretický a politický rozhled (přičemž vyšel z dělnického prostředí), vztah k J. V. Stalinovi, stejně jako složitý postoj v době roztržky v hnutí. Speciální význam, dnes v době agresivního imperialismu, má návrat k marxistickému rozpracování národnostní otázky - dialektickému vztahu proletářského internacionalismu a vlastenectví v odporu jak k imperiálnímu útlaku, kosmopolitismu, tak k buržoaznímu šovinismu a rasismu. Všechny tyto otázky jsou důležité pro obnovení významu komunistického hnutí jako dějinotvorné síly - jak ve Francii (zvláště po oportunistickém úpadku KS Francie), tak u nás. (Poznámka KSM)

Andrej Dulcev, vlastní korespondent Pravdy, novin Komunistické strany Ruské federace, hovořil s francouzským marxistickým historikem Jeanem-Numem Ducangem. Slavný francouzský historik se narodil v roce 1980. Specializuje se na historii francouzské revoluce, marxismu, dělnického hnutí ve Francii a Německu a je profesorem evropských politických a sociálních dějin 19. a 20. století a moderních dějin na univerzitě v Rouenu. Jeho knihy jsou všeobecně známé: Jde na příklad o knihy: "Když levice myslila na národ", "Deník Maurice Thoreze" atd. Dnešní dialog je věnován významu zkušeností Pařížské komuny, vydání deníku Maurice Thoreze, postoji levicových sil k dělnickému hnutí a národní otázce, jakož i důležitosti rozvoje marxistické teorie.

Číst dál...

Domenico Losurdo - Obrat v historii Stalinova obrazu

Podrobnosti

Vytvořeno 5. 3. 2021

5. března 1953 se datuje úmrtí revolucionáře a státníka J. V. Stalina. Zároveň si s opožděním připomínáme 65 let od nechvalně proslulé zprávy Nikity Chruščova na 20. sjezdu KSSS, očerňující obraz Stalina, jeho práce a schopností. Zpráva obsahovala mnohé lži, manipulace a argumentační fauly, na což bylo mnohokrát s věcným dokladem poukázáno . Chruščovova tajná zpráva nebyla faktograficky podloženým historickým zhodnocením předchozí etapy dějin Sovětského svazu a jeho předního představitele, jímž byl Stalin. Chruščovova zpráva byla účelovým politickým útokem snažícím se na delegitimizování Stalinova vedení Sovětského svazu postavit legitimizaci nového stranického a státního vedení země. Žel se tato Zpráva a její chaotické přijetí (komunisté v lidových demokraciích se o ní dozvídali dříve z médií placených západními tajnými službami) staly součástí ústupu komunistického hnutí v konfliktu s imperialismem a podnítila štěpení komunistického hnutí. Na podrobnější zhodnocení období, kdy v čele Sovětského svazu stál Stalin (a další osobnosti komunistické strany a sovětského státu), a vlivu Stalinova Sovětského svazu na vývoj světového revolučního procesu (Losurdo ho nazývá učícím procesem) komunistické hnutí stále čeká.

Italský filozof a historik Domenico Losurdo (1941-2018) se zabýval problematikou Stalinova dědictví souvisle a dlouhodobě. Vrcholem jeho studia byla kniha z roku 2008 "Stalin - historie a kritika jedné černé legendy". Z ní uvádíme náš překlad předmluvy, která rekapituluje pohledy na velkého politika v letech vymezených jeho úmrtím v roce 1953 a právě Chruščovovou Zprávou z roku 1956.

Za pozornost stojí i jiné dnešní výročí - je to 75 let od projevu Winstona Churchilla ve Fultonu, kterým zahájil studenou válku vůči socialismu. Co ovšem zůstává ve stínu dnešní mediální války je Losurdem citovaná pasáž z Churchillova projevu: "Chovám velký obdiv a úctu k statečnému ruskému lidu a k svému spolubojovníkovi z dob války maršálu Stalinovi"

(Poznámka redakce)

Číst dál...

Jindřich Zelený: K dialektické souvislosti logického a historického u Hegela a Marxe

Podrobnosti

Vytvořeno 27. 8. 2020

Ze širokého okruhu problémů vztahu logického a historického si vybereme několik dílčích otázek a pokusíme se charakterizovat jejich rozdílné pojetí v materialistické a idealistické dialektice.

Porovnáme-li z hlediska našeho tématu např. Hegelovu Filozofii práva a Marxův Kapitál, můžeme konstatovat, že oba myslitelé - přes základní protikladnost metody - pracují s rozlišením tzv. logického a historického výkladu, logického a historického vývoje.

Číst dál...