Po všem, co David Cameron řekl po jednání pohotovostního výboru Cobra, mohl stejně dobře zůstat ve své luxusní toskánské vile.

Cameron se snažil vypadat jako velký a drsný, varovat lidi, co by jim jeho ještě tvrdší kamarádi v řadách policie udělali.

Nepřijal žádnou zodpovědnost za podmínky, které vedly k epidemické revoltě, a neprojevil pochopení, proč to někteří lidé dělali.

Je těžké si představit topornější a nesmyslnější formulace než jeho pointu: "V tomto případě je to čistá a jednoduchá kriminalita a musí být konfrontována a poražena."

Musí tedy být logickou odpovědí zaplavit problémové oblasti policií, zatknout víc lidí, zmlátit je, a zahodit klíče a hle, práce hotova.

Předseda vlády měl spoustu konzultací s obvyklou lobby zákona a pořádku, pro niž je hlavní problém nemístná starost o lidská práva lidí.

Dejte armádu do ulic, vyvezte vodní děla a plastové projektily a nechte policii zabřednout mezi výtržníky bez obav z následků, říkají sborem.

Je to tak jednoduché a fungovalo to samozřejmě tak dobře v Severním Irsku, že ano?

Policie v Británii mohla mít vodní děla a plastové projektily k dispozici během posledních nepokojů, ale jejich převažující mínění bylo, že by způsobily víc problémů, než kolik jich vyřeší.

Pokud vláda skutečně zvažuje nasazení plastových projektilů v reakci na současnou situaci, byl by to krok zpět.

Jsou dány přísné instrukce ke střelbě těm, kdo jsou oprávněni k jejich použití, ale věci nejdou vždy v zápalu boje plánovat.

Jak dlouho po jejich zavedení bude trvat, než nějaký kluk zemře v důsledku přímého zásahu plastové střely do hlavy?

Cameron varoval mladé lidi zapojené do těchto nepokojů, že by mohli "pocítit plnou sílu zákona," narážel tím na vězeňské tresty.

Premiér musí vědět, že vězeňská populace je na historickém maximu, což zvyšuje tlak na přetížené dozorce, kteří čelí privatizaci svých služeb a útokům na své platy a podmínky.

Podobným problémům čelí ti na ostrém konci revolty - policisté a hasiči, kteří jsou terčem agendy vládních škrtů.

Cameron dokončil svůj projev, aniž se zmínil o tomto šetření na nesprávných místech a nepřeberném množství škrtů uložených na mladé lidi, od finančních prostředků na kluby pro mládež, sportovní zařízení, příspěvek na studium a bydlení a mnoho dalších.

Přidejme k tomu skutečnost, že polovina černošské mládeže ve věku 16-24 let je nezaměstnaná a div není, že nepokoje vypukly, ale že nenastaly dříve.

Nemá smysl si stěžovat, že mnozí teenageři neprojevují respekt, když si neuvědomíme skutečnost, že i s nimi je často zacházeno bez respektu.

Lidé se zaměstnáním, domovem i budoucností nebudou dělat revoltu.

Vláda by měla investovat do takovéhoto výsledku spíše, než do zámořských válek, jaderných zbraní a daňových úlev pro velké podniky a bohaté.

Pokud se lidé cítí vyloučeni ze společnosti, nemá cenu kritizovat je za asociální postoje.

Domovy a podniky musí být chráněny, což znamená, že policie má mít k dispozici zdroje k zvládnutí násilných výbuchů.

Musí však být také vládní investice do zaměstnanosti, služeb a dávek k vytvoření společnosti, která je v míru sama se sebou, spíše než ostře rozdělena na majetné a nemajetné.

9. srpna 2011