Zveřejňujeme prosincové, silvestrovské číslo Mladé pravdy, časopisu Komunistického svazu mládeže. Časopis můžete stáhnout v pdf kliknutím na obrázek
Protestní dopis 14. sjezdu KSM proti antikomunismu v Polsku.
Vážený pane velvyslanče,
tímto dopisem vyslovujeme zásadní nesouhlas s probíhajícími snahami o kriminalizaci Komunistické strany Polska (KPP) a komunistického hnutí jako celku. Soudní útoky na redaktory časopisu Brzask jsou pokusem o umlčení komunistického názoru ve veřejné debatě. Od režimu, který svojí legitimitu mimo jiné čerpá z domnělé nesvobody slova v dobách socialistické výstavby,se jedná o obzvláště cynický krok.
Polští komunisté hráli v novodobých polských dějinách zásadní úlohu, kdy z válkou zničené země dokázali vybudovat moderní průmyslovou společnost. Dnešní kapitalistické Polsko stojí na těchto socialistických základech, což je realita, kterou nelze přepsat, byť by snahy o to byly sebevětší.
Připojujeme se k mezinárodní výzvě a žádáme Vás tímto o ukončení stíhání polských komunistů a o konec snah o kriminalizaci komunistického světonázoru. Žádáme o okamžité ukončení procesu s redaktory časopisu Brzask a o ukončení snah o přepisování slavné minulosti Polské lidové republiky.
S úctou,
delegáti XIV. sjezdu Komunistického svaz mládeže, z.s
V sobotu 19. prosince 2020 se v Praze uskutečnil 14. sjezd Komunistického svazu mládeže, z.s (KSM). Zasedání nejvyššího orgánu KSM se uskutečnilo opět po dvou letech za mimořádných opatření týkajících se epidemie Covid-19. Sjezd se vzhledem k této skutečnosti uskutečnil v omezeném rozsahu s částečnou online účastí členů. Okolnosti si vynutily, že jednání proběhlo bez přítomnosti hostů a sympatizantů. Mladí komunisté ovšem na sjezdu dali najevo své odhodlání nadále pokračovat a prohlubovat svou práci i za současných ztížených podmínek.
V těchto dnech si připomínáme 100. výročí prosincové generální stávky z roku 1920, která byla jedním z nejvýznamnějších třídních střetů mezi mocí buržoazního státu a organizovaným dělnictvem v době první Československé republiky. Vyhlášení generální stávky souviselo s hlubokým rozkolem v sociálnědemokratické straně, v níž se v opozici vůči menšinovému pravicovému proudu ve straně formovala silná marxistická levice orientující se na třídní boj a převzetí moci pracujícími. Vzorem přitom byla Říjnová revoluce v Rusku a revoluční hnutí v dalších zemích jako bylo například Maďarsko či Německo. Vzorem byla ale i Slovenská republika rad, jež působila v červnu a červenci roku 1919, než byla pod mobilizujícími hesly nacionalismu potlačena intervenčními vojenskými silami pražské vlády. Nástup revolučního socialistického hnutí, které se utvářelo v hnutí komunistické, byl přitom širokým jevem v celé řadě evropských zemí. Byl současně reakcí na hrůzy první světové imperialistické války. Svoji spoluvinu na podpoře války vedené vládnoucí buržoazní třídou jednotlivých států měla vedení velkých sociálně demokratických stran západní a střední Evropy, která podpořila meziimperialistický konflikt mj. hlasováním za válečné půjčky. Obětí války buržoazní třídy za přerozdělení světa se přitom staly miliony pracujících. Právě odpor proti imperialistické válce se v reakci na to stal jedním ze základních pilířů, na nichž se ustavilo a nadále stojí komunistické hnutí.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.