Vojtěch Filip, toho času předseda KSČM (v demisi), zvolil krajně nevhodnou metodu vyjádření soustrasti k smrti největšího kapitalisty této země. Jsou zajisté jiní i větší a mocnější vykořisťovatelé a jejich mocenské skupiny, kterým konkuroval. Ovšem Kellnerův osud kopíroval osud obnoveného kapitalismu v ČR.
Letos si připomínáme 100. výročí založení Čínské komunistické strany (ČKS). Pod vedením Čínské KS se země stala globální supervelmocí. V moderních podmínkách má posílení vztahů mezi ČLR a Ruskem, mezi Čínskou KS a Komunistickou stranou Ruské federace (KPRF nesmírný význam. Místopředseda Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace, první místopředseda Výboru Státní dumy pro mezinárodní záležitosti D.G. Novikov odpověděl na otázky "Zpravodajské agentury Xinhua". Rozhovor s mluvčím Čínské KS byl zveřejněn v deníku Tsankao Xiaoxi. Noviny byly založeny 7. listopadu 1931 a později se staly oficiálním orgánem čínské vlády. V roce 1993 náklad přesáhl 3 miliony výtisků. Kromě čínštiny jsou články publikovány v ujgurských, kazašských, korejských, mongolských a dalších jazycích národnostních menšin v ČLR.
Film Petera Watkinse z roku 2000 představuje reportáž fiktivní TV Komuna od vyhlášení po porážku Pařížské komuny a kontrarevoluční masakr. Význačný svou délkou pět a půl hodiny, využitím prostých pařížanů i zobrazením třídních konfliktů ve společnosti. Herci, byť hrají příběh daný dějinami, v kostýmech a kulisách Komuny, využívají současné emoce a tím aktualizují třídní situaci. V několika momentech filmu dochází k diskuzi samotných herců o náhledu na Komunu, její význam a své postavy. V nich se projevují subjektivní a dobové (vznik na přelomu tisíciletí) pohledy aktérů.
"Komuna bojovala za osvobození všeho pracujícího lidstva, všech uražených a ponížených. Komuna jako průkopnice sociální revoluce si získala sympatie všude, kde trpí a bojuje proletariát. Její zrod a pád, existence dělnické vlády, která se zmocnila hlavního města světa a vládla mu přes dva měsíce, hrdinný boj proletariátu a jeho utrpení po porážce - to vše povzbudilo milióny dělníků, probudilo jejich naděje a získalo jejich sympatie pro socialismus." Takovými slovy vysoce hodnotil Vladimír Iljič Lenin deset týdnů trvající vládu pracujících nad francouzskou metropolí - Pařížskou komunu. Od jejího vyhlášení uplynulo již 150 let.
S peripetiemi volby nového prezidenta v USA byl zatlačen do pozadí vývoj "barevné revoluce" v Bělorusku. Informace, lépe řečeno dezinformace, utichly, ale zejména v Bělorusku má, podle názorů "světových vůdců" a válečných štváčů z NATO, vzniknout "nová bouře", která má napadnout údajné protivníky na východě. V současnosti by neměla být hlavní hrozbou pro Rusko ofenziva ze směru, kde ji ruská vláda očekává (Ukrajina), ale z nejkratšího směru, tedy hranice s Polskem - Minsk - Moskva.
V březnu 1960 vybuchl francouzský parník La Coubre kotvící v Havanském zálivu. Následkem sabotáže zosnované CIA zahynulo 101 lidí a 400 dalších bylo zraněno.
Na památku stovek zabitých, zraněných a osiřelých výbuchem francouzského parníku 4. března 1960, se včera (4. března) ráno sešla Komunistická strana a představitelé vlády v Havaně v doku La Coubre k uctění památky obětí.
5. března, v den výročí úmrtí J. V. Stalina položili občané 5000 karafiátů k pomníku u Kremelské zdi https://colonelcassad.livejournal.com/6603932.html
V Praze v místě bývalého památníku na Letné skromnější vzpomínka.
Již 150 let uplynulo od narození slavné komunistické revolucionářky Rosy Luxemburgové. Její předčasně ukončený život je mimořádně inspirující i dnes. Byl totiž zcela naplněn zápasem za vítězství socialismu.
5. března 1953 se datuje úmrtí revolucionáře a státníka J. V. Stalina. Zároveň si s opožděním připomínáme 65 let od nechvalně proslulé zprávy Nikity Chruščova na 20. sjezdu KSSS, očerňující obraz Stalina, jeho práce a schopností. Zpráva obsahovala mnohé lži, manipulace a argumentační fauly, na což bylo mnohokrát s věcným dokladem poukázáno . Chruščovova tajná zpráva nebyla faktograficky podloženým historickým zhodnocením předchozí etapy dějin Sovětského svazu a jeho předního představitele, jímž byl Stalin. Chruščovova zpráva byla účelovým politickým útokem snažícím se na delegitimizování Stalinova vedení Sovětského svazu postavit legitimizaci nového stranického a státního vedení země. Žel se tato Zpráva a její chaotické přijetí (komunisté v lidových demokraciích se o ní dozvídali dříve z médií placených západními tajnými službami) staly součástí ústupu komunistického hnutí v konfliktu s imperialismem a podnítila štěpení komunistického hnutí. Na podrobnější zhodnocení období, kdy v čele Sovětského svazu stál Stalin (a další osobnosti komunistické strany a sovětského státu), a vlivu Stalinova Sovětského svazu na vývoj světového revolučního procesu (Losurdo ho nazývá učícím procesem) komunistické hnutí stále čeká.
Italský filozof a historik Domenico Losurdo (1941-2018) se zabýval problematikou Stalinova dědictví souvisle a dlouhodobě. Vrcholem jeho studia byla kniha z roku 2008 "Stalin - historie a kritika jedné černé legendy". Z ní uvádíme náš překlad předmluvy, která rekapituluje pohledy na velkého politika v letech vymezených jeho úmrtím v roce 1953 a právě Chruščovovou Zprávou z roku 1956.
Za pozornost stojí i jiné dnešní výročí - je to 75 let od projevu Winstona Churchilla ve Fultonu, kterým zahájil studenou válku vůči socialismu. Co ovšem zůstává ve stínu dnešní mediální války je Losurdem citovaná pasáž z Churchillova projevu: "Chovám velký obdiv a úctu k statečnému ruskému lidu a k svému spolubojovníkovi z dob války maršálu Stalinovi"
(Poznámka redakce)
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.