21. prosince se tradičně připomínají narozeniny revolucionáře, komunistického představitele, vítěze v 2. světové válce, Josifa V. Stalina. K této příležitosti chceme přispět k pochopení složitého období a událostí, které probíhaly v době působení této velké dějinné osobnosti a které jsou předmětem četných dezinterpretací jak ze strany pravicové reakce, tak žel i na levici. Tento úkol plníme tentokrát překladem „Dopisu o antistalinismu“ význačného německého filozofa (mimojiné předsedy Mezinárodní společnosti pro dialektickou filozofii) a komunisty Hanse Heinze Holze (1927-2011), který zemřel téměř přesně před 10 lety. Překlad byl pořízen z publikace italské Associazione Stalin.
Chceme tím také přispět k diskuzi mezi českými komunisty o vlastních dějinách a jak se k nim stavět. Snad si z eseje něco vezme i odborné zázemí KSČM vedené Leo Luzarem.
Na našem webu již vyšla série článků o praxi a teorii komunistického hnutí v období J. V. Stalina:
H.H. Holz - Stalinova politická a filozofická závěť
http://ksm.cz/teorie/4368-h-h-holz-stalinova-politicka-a-filozoficka-zavet
H.H. Holz - Ústava SSSR z roku 1936
http://ksm.cz/teorie/4369-h-h-holz-ustava-sssr-z-roku-1936
Domenico Losurdo - Obrat v historii Stalinova obrazu
http://ksm.cz/teorie/4374-domenico-losurdo-obrat-v-historii-stalinova-obrazu
D. Losurdo k napadení SSSR
http://ksm.cz/historie/4689-80-let-od-napadeni-sssr
D. Losurdo - Stalin a Velká vlastenecká válka
http://ksm.cz/historie/1462-stalin-a-velka-vlastenecka-valka
Stalin a Hitler - dvojčata nebo úhlavní nepřátelé?
http://ksm.cz/teorie/3835-domenico-losurdo-stalin-a-hitler-dvojcata-nebo-uhlavni-nepratele
Stalin, Trocký - politika lidové fronty a válka
http://ksm.cz/historie/1047-stalin-trocky-politika-lidove-fronty-a-valka
I mezi levicovými teoretiky se nachází tací (jako Oskar Krejčí), kteří tvrdí, že socialismus nenaplnil svůj cíl, vytvořit nového člověka, nesvázaného kapitalistickým sobectvím a chápajícího se jako spoluodpovědného za společnost. Tito tvrdí, že socialismus v tom selhal a musel selhat. Krejčí výslovně odkazuje na převažující vliv dědičnosti, čímž se staví na pozice té nejreakčnější buržoazní antropologie. Aniž bychom popírali vliv dědičnosti, ale ještě spíše setrvačnosti forem sociální praxe, nelze přehlížet nový vztah ke společnosti, ke společné práci, které se vytvářelo v revolučním kvasu i ve všední každodennosti. Nelze zapírat, že docházelo k ústupům, o kterých mluví Che Guevara: „K přeměně ve vědomí nedojde automaticky, stejně jako tomu nedojde v ekonomice. Změny jsou pomalé a nepravidelné; jsou období zrychlení, přestávek a dokonce i regresu.“ A v jednom takovém obrovském regresu se nacházíme právě nyní.
Zveřejňujeme povídku, která takovou proměnu psychologie pracujícího člověka ilustruje, z knihy z roku 1961 „Lidé se zlatou hvězdou“. Autorem, který proměnu osobnosti i konflikty s přežilým reflektuje svým typicky uměleckým způsobem, je Arnošt Lustig (21.12.1926-26.2.2011), který by oslavil 95 let – v době, kdy povídku psal, člen Komunistické strany Československa.
Tak jsme se pobavili zdůvodněním, proč kdysi nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když vystupoval v prospěch restituentů, nepřekročil svoje pravomoci.
Jak konstatoval jeho kolega ze soudcovské stolice, "podjatost sice měl, ale nedosáhla takové úrovně, aby se" (ze zásahů do projednávání restitucí) “vyloučit musel."
"Podle Aktuálněcz Zeman v závěrečném návrhu uvedl, že ve schůzkách s Czerninem neviděl nic závadného."
Jak také jinak.
Někdy se zapomíná, že 2. světová válka pro Čínu probíhala déle a krvavěji než pro většinu ostatního světa. Počet obětí války v Číně je srovnatelný jen s padlými v SSSR.
13. prosince 1937 padl Nanking, tehdejší hlavní město Číny, do rukou japonských imperiálních okupantů a ti se zde chovali přesně podle kolonizátorské tradice opovrhující „podlidmi“ - po 6 týdnů zde masově vraždili, znásilňovali, plenili. Podle současných odhadů zabili 300 tisíc lidí včetně civilistů. Svědci i fotografie mluví o těch nejkrutějších způsobech mučení a vraždění, znásilňování a o dalších zločinech.
Ukrajina s podporou západních kurátorů systematicky porušuje lidská práva na Donbase. Během diskusní platformy "Lidové fórum" to oznámil publicista, představitel mezinárodního oddělení Ligy mladých komunistů USA Alex Dillard.
Společnost přátel LLR a DLR pořádá ve spolupráci s MV KSČM Ostrava a Česko-ruskou společností Ostrava ve čtvrtek 16.12.2021 od 16.00 v budově MV KSČM Ostrava prezentaci románu spisovatelky Fainy Savenkové z Lugansku a ruského spisovatele Alexandra Kontoroviče "Stojící za tvým ramenem". Kniha vyšla nedávno v Rusku, následovala prezentace knihy v Moskvě a Lipecku. Je to příběh pro děti o boji dobra a zla na pozadí války na Donbase, o válce očima dětí. V průběhu prezentace se pokusíme o videospojení s oběma autory. Po prezentaci bude následovat beseda o posledních událostech na Donbasu.
8. prosince 1991 proběhla největší geopolitická katastrofa v historii lidstva.
V Bělověžském pralese 8. 12. 1991 B. Jelcin, L. Kravčuk a S. Šuškevič, bez žádných zákonných pravomocí a porušením výsledků referenda ze 17. března 1991, s otevřeným shovívavým postojem M. S. Gorbačova, tajně, bez ohledu na lid, podepsali dohodu, že "Svaz SSR jako subjekt mezinárodního práva a jako geopolitická realita přestává existovat," jedním škrtem pera „zrušili“ obrovskou zemi s téměř 300 miliony obyvatel.
Navzdory pokusům kapitalistických zemí obviňovat Peking ze vzniku koronaviru, byla to ČLR, kdo vedl boj progresivních sil planety o překonání pandemie a lepší budoucnost lidstva. Rusko má všechny důvody k tomu, aby se v této akci spojilo s Čínou. Toto přesvědčení vyjádřil Gennadij Zjuganov, předseda Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace, v rozhovoru pro čínskou tiskovou agenturu Xinhua.
- Na plenárním zasedání ÚV KS Číny, které bylo zahájeno v Pekingu, budou shrnuty výsledky činnosti KSČ za 100 let její existence a nastíněny cíle do budoucna. Jak hodnotíte cestu, kterou KS Číny v průběhu let urazila?
-Vzácně má člověk to štěstí žít celé století. Ale pro stranu, která si klade velké cíle, je to doba prosperity. Stoleté výročí Komunistické strany Číny proto není limitem, ale pouze slavným milníkem v jejím vývoji. Tak to vnímají i naši čínští soudruzi - jako záminku k ohlédnutí, rozboru překonané cesty, zhodnocení toho, čeho bylo dosaženo, a stanovení úkolů do budoucna. Ne nadarmo prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching řekl: „My, naplněni nebývalým nadšením, jdeme kupředu k cíli zcela vybudovat modernizovanou socialistickou mocnost, naplánovanou na sté výročí Čínské lidové republiky. To je velká sláva čínského lidu! To je velká sláva Komunistické strany Číny!"
Se zvýšeným dohledem nad osobami pracujícími z domova, větší nejistotou zaměstnání a nedostatkem lidského kontaktu v restrukturalizovaných rolích se u pracujících pravděpodobně zvýší problémy s duševním zdravím, říká JOHN GREEN pro deník The Morning Star
Onehdy jsem si na Facebooku přečetl rychlou odpověď v reakci na prosocialistický komentář: „Proč, když je kapitalismus tak špatný, tolik lidí volá po tom, aby je pustili do USA, Velké Británie a dalších rozvinutých kapitalistických zemí?“
Komentář, který se nedá jen tak přejít. Tragickou ironií samozřejmě je, že většina z těchto tisíců rádoby imigrantů prchá z oblastí, které byly zpustošeny právě těmi „superkapitalistickými“ zeměmi, do nichž se pokoušejí uprchnout. Drtivá většina z nich paradoxně prchá ze zemí s kapitalistickými systémy, kde se však elity chovají bezohledněji a nejsou omezovány tradičními demokratickými či právními strukturami. Tyto budoucí přistěhovalce přitahují také vnímané obrazy předních kapitalistických zemí, jak jsou vidět na sociálních médiích, a také ryzí meritokratické příležitosti.
Příběh, který ukazuje, že i malá země (počtem obyvatel srovnatelná s ČR) se může postavit diktátu imperialismu i farmaceutických monopolních korporací (populárně: Big Pharma) a dosáhnout soběstačnosti ve zdravotnictví. Taková je síla socialismu. I to je dědictví Fidela Castra, jehož 5. výročí úmrtí jsme si nedávno připomněli. Bylo to právě Fidelovo rozhodnutí učinit velké investice právě do vlastního zdravotnictví a biotechnologií
Přes obrovské nepřátelství svého velkého souseda, hrozbu intervence a podněcování barevného převratu, přes blokádu, která neuvěřitelně ztěžuje každodenní život, dokázala Kuba vyvinout zcela nezávisle hned dvě vakcíny a další léky na covid-19 a plánuje je vyvážet do zemí celého světa, které by jinak dotovaly zisky západních kapitalistických korporací. Je jisté, že takovým jednáním si nevyslouží pochvalu od Big Pharma a stejně jako vždy bude impérium užívat všech metod, aby Kubu za tuto nezávislost poškodilo.
Velká část tiskového zpravodajství o Kubě se minulý týden soustředila na protivládní protesty, které se nakonec neuskutečnily. Méně se už věnovala něčemu, co má potenciálně větší globální význam: jejímu vakcinačnímu tažení.
Po zoufalých dvanácti měsících, kdy příliš uspěchané znovuotevření způsobilo vzedmutí pandemie, vrchol počtu úmrtí a zemi opět ochromující odstavení, úspěšný očkovací program tuto pandemii v zemi otočil. Kuba je dnes jednou z mála zemí s nižšími příjmy, která nejen že očkovala většinu své populace, ale jako jediná to dokázala vakcínou, kterou sama vyvinula.
Sága naznačuje cestu vpřed pro rozvojový svět, který dál bojuje s pandemií tváří v tvář pokračujícímu vakcinačnímu apartheidu řízenému korporacemi, a obecněji poukazuje na to, co je možné, když je lékařská věda oddělena od soukromého zisku.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2025 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.