Drazí bratři a sestry! Každý z nás už slyší klepání potíží na dveře svého domova. Ukrajina a Rusko čelí vážné hrozbě. Západ sní o tom, že udělá nemyslitelné... Naše přátelství bylo více než jednou porušeno. Kdysi nepřítel jednal v podobě vychytralých papežských legátů, kteří zatáhli jihoruská knížectví do stáda katolicismu. Pak se přihlásila polská šlechta, vyvolala násilí a vymýtila odvěkou vzpomínku na naši jednotu. Turci, Švédové, Francouzi a Němci se tvrdě podíleli na dobývání. Mluvili různými jazyky, jejich střelivo a normy se lišily, ale století od století snili o oddělení a zotročení našich národů. Extrémně cynické plány ztělesňovali ideologové fašismu. Významný nacista Rosenberg předložil 2. dubna 1941 Hitlerovi „Memorandum č. 1“ o budoucí politice Německa v zemích SSSR. „Politický úkol“ pro Ukrajinu nazval „podporou aspirací na národní nezávislost“ s cílem „odstrašit Moskvu a zajistit velkoněmecký životní prostor z východu“, jakož i „vytvořit silnou surovinovou a dodatečnou potravinovou základnu pro Velkoněmeckou říši“. Nyní banderovci tvrdí, že nacisté oddělili Ukrajince od zbytku Slovanů a zacházeli s nimi lépe. Ale tato hrubá lež odhaluje fašistický plán „Ost“. Celé okupované obyvatelstvo SSSR mělo být buď zničeno, nebo deportováno na Sibiř. Dokonce i z Haliče mělo být vyhnáno 65 % obyvatel a ze zbytku udělaní otroci. Hitler otevřeně prohlásil: „Zabereme jižní část Ukrajiny... a uděláme z ní výhradně německou kolonii. Nebude těžké vyhnat obyvatelstvo, které tu nyní je ... za sto let tam budou žít miliony německých rolníků.
Youtube kanál signál k výročí stávky v Duchcově a vražedné střelby prvorepublikových četníků do dělníků u duchcovského viaduktu 4. února 1931.
Uveřejňujeme překlad recenze Borise Rožina alias Colonel Cassad na britský film na Netflixu Mnichov – Na prahu války. Rožin se soustřeďuje na celkové hledisko pro 2. světovou válku, odvrácení Hitlerovy agresivity na východ, na snahu filmu o ospravedlnění Nevilla Chamberlaina, než na československé reálie. Ty ve filmu prakticky chybí, a tak se nedozvídáme o mobilizaci, krocích české elity, a zapojení lidových sil (společně s KSČ). Ty jsou pro Brity druhotné, navzdory tomu, že okupace Československa opravdu pomohla vyzbrojit Hitlera. K tématu existují samozřejmě lepší vyjádření, jako jsou Vávrovy Dny zrady https://www.youtube.com/watch?v=HnOG09U2wps . Pro pochopení politiky komunistů při obraně země proti fašistickému agresorovi stojí za připomenutí Gottwaldova analýza na půdě Komunistické internacionály, učiněná bezprostředně po Mnichovu. http://ksm.cz/literatura/4233-klement-gottwald-chteli-jsme-bojovat
Hanuš Keclík, žalovaný za umělecký protest proti vykořisťování v průmyslovém podniku vlastněném německým kapitálem, obdržel rozsudek Nejvyššího soudu. Potvrdil rozhodnutí nižších instancí na omluvu a zaplacení 380 tisíc korun. Na tento zjevně likvidační trest si musel půjčit, jak mu koneckonců cynicky doporučila jedna ze soudkyň. Třídní charakter českého práva je tak potvrzen. Hanuš se však nevzdává a chce jít k Ústavnímu soudu pro spravedlnost.
K tomu ovšem potřebuje prostředky na zastupování. K tomu účelu byl zřízen transparentní účet 2702101577 / 2010. IBAN:CZ95 2010 0000 0027 0210 1577
Více o případu Hanuše Keclíka:
http://ksm.cz/z-domova/4740-o-svobode-slova-v-praxi-hanus-keclik
http://ksm.cz/z-domova/4683-svoboda-projevu-a-umelecke-tvorby-v-diktature-kapitalu
http://ksm.cz/z-domova/4800-video-pripad-delnik-vs-kapitalista
V listopadu 2020 vyslala marocká vláda svou armádu do oblasti Guerguerat, nárazníkové zóny mezi územím nárokovaným Marockým královstvím a Saharskou arabskou demokratickou republikou (SADR). Hraniční post Guerguerat je na samém jižním okraji Západní Sahary podél silnice, která vede do Mauritánie. Přítomnost marockých jednotek „v nárazníkovém pásmu v oblasti Guerguerat“ porušila příměří z roku 1991, na kterém se dohodly marocká monarchie a Fronta Polisario Sahrawi. Tato dohoda o příměří byla vypracována s předpokladem, že Organizace spojených národů uspořádá v Západní Sahaře referendum, které rozhodne o jejím osudu; žádné takové referendum se nekonalo a oblast existuje v nečinnosti už tři desetiletí.
Autorem následujících řádek je Hans Modrow, poslední ministerský předseda Německé demokratické republiky. Po anexi NDR byl čestným předsedou Strany demokratického socialismu (PDS, navazující na Jednotnou socialistickou stranu Německa). Po vzniku strany Die Linke – Levice byl členem orgánu, který se nazývá rada starších. Stál tedy u zrodu toho, co se KSČM dávalo za vzor „moderní levicové strany“. Pro nás je zajímavé, jak se dívá na krizi ve své straně – Die Linke totiž poprvé nedosáhla předepsané hranice pro vstup do Bundestagu, ale její poslanci byli zvoleni na základě komplikovaného německého volebního systému. Strana před volbami lavírovala se svým programovým bodem proti NATO při spekulaci o možném vstupu do vlády se Sociálními demokraty a Zelenými, což má analogie v českých reáliích v podpoře KSČM vlády ANO a ČSSD a souvisejících programových posunů. Příčiny úpadků jsou zajisté hlubší a Modrow je reflektuje jen zčásti. Jsou přitom paralelní s příčinami krize KSČM, tedy postupnou mutaci ve stranu prosystémové opozice, adaptace kapitalistického systému. To je ovšem funkce, kterou lépe plní podnikatelské projekty té nebo oné kapitalistické skupiny. Modrow má ovšem pravdu, že nyní je třeba vyvodit z krize konkrétní míru osobní odpovědnosti od shora dolů. Modrow má pravdu i v tom, že pokud se nestane zásadní změna a sebekritika, strana skončí. Obojí platí pro KSČM v míře vrchovaté.
Hans Modrow se 27. 1. 2022 dožil 94 let a nyní se nachází v nemocnici. (pozn. redakce)
Proč pošetilí kazisvěti trvají na vyvolávání potíží? Proč se musí pošetilí blázni plést do plánů a cílů jiných? Proč německý viceadmirál Kay-Achim Schönbach otevřel v sobotu v daleké Bombaji svou velkou hubu – a vyzradil tolik toho, co mělo být drženo v tajnosti?
Mnoho nebo většina amerických sdělovacích prostředků to přehlédlo – tedy pohřbilo. Nebo vykleštilo. V Německu to nemohli úplně ignorovat – i když to bylo nepříjemné jako špinavá kočičí mrtvola u červeného koberce na velké filmové akci. Nešlo však o žádnou hvězdnou premiéru, ale o nebezpečný, děsivý politický a vojenský program, a rušivým elementem nebyl otrhaný, mrtvý pouliční kocour, ale elegantně uniformovaný šéf německého námořnictva. Přesto i zde šlo o skon – o viceadmirálovu kariéru!
Před 110 lety, 18.-30. ledna 1912, v Praze pod Leninovým vedením proběhla VI. všeruská konference Sociálně demokratické dělnické strany Ruska, která měla charakter sjezdu – a vešla do historie pod názvem Pražská konference.
Konference se scházela po opadnutí ruské revoluční vlny z let 1905-1907 a po stabilizaci carské reakce. Přes ústupky v podobě svobod buržoazii a části středních tříd, svolání dumy jako parlamentního orgánu, bylo revoluční a dělnické hnutí potlačováno carskou mocí. Úsilí ruské buržoazie a velkostatkářů akumulovat pro rozvoj průmyslu bylo provázeno extrémním vykořisťováním rolnictva i dělníků.
Youtube kanál Signál se tentokrát zaměřil na současné vyostření válečné hrozby v Evropě.
Video s Hanušem Keclíkem o jeho obvinění kapitalistickým manažerem.
Pokud chcete pomoci finančně na soudní náklady pro Hanuše, zde je transparentní účet: 2702101577/2010
Více o Hanušovi:
http://ksm.cz/z-domova/4740-o-svobode-slova-v-praxi-hanus-keclik
http://ksm.cz/z-domova/4683-svoboda-projevu-a-umelecke-tvorby-v-diktature-kapitalu
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2025 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.