Ekologické a společenské podmínky jsou v systému, jehož cílem je zisk, většinou přehlíženy
Fred Magdoff, emeritní profesor Vermontské univerzity pro rostlinné a půdní vědy, v rozhovoru vedeném Farooquem Chowdhurym v červnu 2021 rozebírá aspekty kapitalistického zemědělství a politiku se zemědělským systémem. Rozhovor byl veden s výhledem na chystané 4. vydání knihy Freda Magdoffa (s profesorem Haroldem van Esem) Tvorba půd pro lepší úrodu. Fred Magdoff, pravidelný přispěvatel měsíčníku, je autorem mnoha článků a knih o úrodnosti půdy, ekologii, ekologickém zemědělství, problémech kapitalistického zemědělství a hospodářství USA.
Před 70 lety reakční bandy zavraždily tři funkcionáře Městského národního výboru v Babicích. Nezapomínáme na hrdiny budování socialismu!
Příspěvek Radima Valenčíka na brněnském semináři "Buď socialismus, nebo barbarství - Současná levice, charakter a možnosti" 19. června 2021.
"I hlupák dokáže položit otázku, na kterou ani deset mudrců neodpoví."
(Ruská lidová moudrost)
Příspěvek Karla Klimši na brněnském semináři "Buď socialismus, nebo barbarství - Současná levice, charakter a možnosti" 19. června 2021.
Do BRNA jedu vždycky rád. Děláte tady tu stranickou práci dobře, poctivě, opravdově. Jste dobrá parta. Přemýšlíte komunisticky! A je tu vysoká hladina IQ!
Není to obvyklá zdvořilost, jaká se úvodem říkává. Já jsem v podstatě nezdvořák, takže říkám jen to, co si myslím. Je to konstatování opřené o zkušenost.
Příspěvek Věry Klontza-Jaklové na brněnském semináři "Buď socialismus, nebo barbarství - Současná levice, charakter a možnosti" 19. června 2021.
Cílem příspěvku je vysvětlit současnou krizi doprovázenou totální vyprázdněností společensko-ekonomického systému, a v závěru navrhnout řešení.
Začněme tím, že většina z nás, pokud ne všichni, si uvědomuje, že je něco shnilého v království dánském, ať už dochází k recepci kritického stavu na jakékoliv rovině a ať už je subjektivní interpretace jakákoliv. Na nutnosti nějaké zásadní změny se shodneme napříč politickým i ideologickým spektrem.
Před 80 lety, 22. června 1941, nacistické Německo napadlo Sovětský svaz ve svém pokusu o porážku svého hlavního nepřítele zopakováním bleskové války, Operací Barbarossa. Komunisté již od 30. let budovali své odbojové organizace a bojovali v jednotlivých zemích proti tomu nejreakčnějšímu, co kapitalismus stvořil, proti fašismu. Nyní se hitlerovský fašismus dostává do přímého střetu se zemí, kde vládne dělnická třída, a jeho obrana se tak stala kolosálním třídním bojem. Válečná a koloniální mašinérie nacistického Německa se obrátila na Východ. Velká vlastenecká válka, jak se boj na život a na smrt za osvobození země nazýval v SSSR, byla tak podstatně spojena s osvobozením národů Evropy, včetně toho našeho. Po počátečních mohutných průnicích nacistické armády dochází k zbrzdění a zastavení postupu Rudou armádou u Moskvy. Obrat ve válce pak znamenají obrovské bitvy u Stalingradu, Kursku. Protiútok Rudé armády získává osvobozenecký charakter a je završen 9. května 1945.
K výročí napadení Sovětského svazu zveřejňujeme další úryvek z knihy Domenica Losurda „Stalin - historie a kritika jedné černé legendy“ věnující se otázkám vedení obrany ve Velké vlastenecké válce. Italský marxistický historik a filozof zde rozbíjí některé mýty o napadení Sovětského svazu, které se šíří - jako je ten, že J.V. Stalin příliš důvěřoval Hitlerovi nebo že by byl SSSR na válku nepřipraven. Losurdo například dokládá přímo ze záznamů nacistických pohlavárů, jak rychle se jim rozplývá iluze snadného vítězství nad svým starým a podceňovaným nepřítelem.
V roce 2017 bylo zavedeno v průmyslových a těžebních podnicích Donbasu (v LLR i DLR) tzv. vnější řízení. Podniky sice zůstaly ve vlastnictví ukrajinských oligarchů (zejména Rinata Achmetova, který utekl po vzniku LLR a DLR na Ukrajinu), ale daně začaly plynout místo do rozpočtu Ukrajiny do rozpočtů lidových republik Donbasu. Řízení podniků převzaly nově zřízené státní společnosti, největší průmyslové podniky a doly řídí od roku 2017 společnost „Vněštorgservis“, financována je ruskou společností bývalého ukrajinského oligarchy Sergeje Kurčenka, který po převratu na Ukrajině v roce 2014 utekl do Ruska.
Pozvánka na protest proti blokádě Kuby, který se uskuteční v úterý 22. června od 17 hodin před sídlem velvyslanectví USA, Tržiště 15, Praha 1 - Malá Strana.
Akci svolala Společnost česko-kubánského přátelství při příležitosti hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci odsuzující již šest desetiletí trvající blokádu Kuby. Facebooková událost je zde: https://www.facebook.com/events/864665737731905
Mezinárodní den dětí je hlavně příležitostí připomenout dospělým, že máme také právo na život, řekla v rozhovoru s "Lidovými zprávami" školačka z Lugansku Faina Savenkovová. Nehledě na svých dvanáct let je již v republice uznávanou spisovatelou a říká pravdu o válce na Donbasu čtenářům ze Společenství nezávislých států, Evropy i USA.
Den dětí se slaví na světě od roku 1950. Rozhodnutí o jeho oslavě bylo učiněno z iniciativy Mezinárodní demokratické federace žen a podpořeno OSN. Nicméně i po více než 70 letech se na naší planetě neustále objevují oblasti, kde děti umírají kvůli válce, rozpoutané politiky.
Jednou z těchto oblastí je už sedm let Donbas. Za sedm let, které uplynuly od počátku vojenské operace Kyjeva na jihovýchodě Ukrajiny, zde zahynulo více než 240 dětí, dalších více než padesát zmizelo beze stopy. A každý rok tato zlověstná statistika pouze roste.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.