FIR: 75 let vojenské aliance NATO

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Federace odbojářů - sdružení antifašistů (FIR), 5. dubna 2024

4. dubna 1949 dvanáct západních zemí - USA, Kanada, Francie, Velká Británie (tehdy s Maltou), Itálie, Belgie, Dánsko (s Grónskem), Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Lucembursko a Island - založilo „Severoatlantickou smluvní organizaci“ (NATO) coby západní vojenskou alianci. Založení NATO bylo vyjádřením začátku „studené války“, rostoucího napětí mezi bývalými spojenci USA, Francií a Velkou Británií na jedné straně a SSSR na druhé. Zkušenost ničivých následků války byla v Evropě stále všudypřítomná, ale geopolitické vztahy na druhé straně Atlantiku se už začínaly reorganizovat.

Číst dál...

Úpadek francouzského imperialismu a konec CFA franku

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Domenico Moro pro ComeDonChisciotte.org

Francouzský prezident Macron nedávno prohlásil: "Nevylučuji vyslání vojáků na Ukrajinu, Rusko nemůže a nesmí zvítězit". To je velmi závažné prohlášení, které by v případě uvedení do praxe vedlo k rozšíření války v Evropě. Z tohoto důvodu další země EU, počínaje Německem a Itálií, přispěchaly s vyloučením zásahu evropských vojsk v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Macronovo prohlášení se může zdát rozporuplné i proto, že v roce 2022 se Francie snažila vyjít Rusku vstříc a tvrdila, že by ho neměla ponižovat, pokud a kdy dojde k uzavření mírové smlouvy. Jaké jsou důvody změny Macronova postoje a jeho nedávných prohlášení? Hlavní příčinu lze pravděpodobně hledat v krizi francouzského imperialismu. Macronovo prohlášení je zejména reakcí na rostoucí přítomnost Ruska ve francouzské sféře vlivu v jeho bývalých koloniích v západní a rovníkové Africe.

Číst dál...

Protiválečná píseň „Le Déserteur“

Podrobnosti

Kategorie: Kultura

V roce 1954 napsal Boris Vian, francouzský básník a hudebník, „Le Déserteur“ (dezertér), slavnou protiválečnou píseň, kterou poprvé zazpíval jiný francouzský zpěvák Marcel Mouloudji na koncertu v den porážky francouzských koloniálních vojsk vietnamskými partyzány pod vedením Ho Chi Minha. Píseň je forma dopisu povolaného, který odmítá jít zabíjet cizí, chudé lidi. Píseň byla zakázaná k vydávání a vysílání ve Francii od začátku až do roku 1962. V době americké imperialistické války a bombardování Vietnamu jí zpívala Joan Baez. Zpívána byla v několika překladech, u nás mimojiné Jaromírem Nohavicou „Pánové nahoře“. Původní francouzský text začíná pro dnešní chvíli možná příznačněji „Pane prezidente, píšu vám dopis…“.

Číst dál...

Vzpomínáme na Luigiho Nona – avantgarda a revoluce

Podrobnosti

Kategorie: Kultura

29. ledna uplynulo sto let od narození Luigiho Nona, skladatele, který více než kdo jiný spojil svou hudební činnost s komunistickou politickou angažovaností.

Téměř všechna Nonova díla jsou inspirována politickými fakty a osobnostmi a jeho činnost vždy směřovala k podpoře přístupu k umělecké hudbě pro lidové třídy, které z ní byly vždy programově vyloučeny.

Ve své tvorbě Nono spolupracoval s mnoha významnými instrumentalisty a také s Claudiem Abbadem, prozíravým a demokratickým dirigentem, který vždy dbal na šíření, výchovu a vzdělávání v oblasti hudby a jehož desáté výročí úmrtí si nyní připomínáme.

Těmto dvěma významným osobnostem hudby posledních desetiletí, se již v minulosti věnovali na stránkách Contropiano („Luigi Nono a nostalgie budoucnosti“, „Claudio Abbado a herectví v hudbě“).

Abychom si dnes připomněli zejména postavu Luigiho Nona, vyjdeme z článku, který vydala Granma, oficiální orgán Komunistické strany Kuby, u příležitosti stého výročí narození italského skladatele a který se týká zejména jeho protikoloniální a protiimperialistické činnosti a jeho vztahu ke kubánské revoluci.

Číst dál...

Citát pro dnešek: Antonio Gramsci

Podrobnosti

Kategorie: Názory, polemika

Pokud vládnoucí třída ztratila konsensus, to znamená, že už nevládne, ale je pouze panující, držitelkou čisté donucovací síly, což přesně znamená, že široké masy se odpoutaly od tradičních ideologií, už nevěří v to, v co věřily dříve, atd. Krize spočívá právě v tom, že staré umírá, ale nové se nemůže zrodit: v tomto mezivládí dochází k nejrůznějším patologickým jevům.

Více

Palmiro Togliatti: Leninismus v myšlení a činnosti Antonia Gramsciho

http://ksm.cz/literatura/4851-palmiro-togliatti-leninismus-v-mysleni-a-cinnosti-antonia-gramsciho

Z akcí k 100. výročí od úmrtí V.I. Lenina

Podrobnosti

Kategorie: Z aktivit KSM

21. ledna Praha

Číst dál...

Vladimír I. Lenin 1870-1924

Podrobnosti

Kategorie: Historie

Z referátu z kulturně politické akce k připomenutí 100 let od úmrtí Lenina

Lenin (Vladimír Iljič Uljanov) se narodil 22. dubna 1870 v tehdejším Simbirsku (dnešním Uljanovsku) do rodiny Ilji a Marie Uljanovových. Ilja Uljanov, otec, byl učitel fyziky, později školní inspektor. Lenin studoval na gymnáziu, kde shodou okolností byl ředitelem Fjodor Kerenský, otec pozdějšího předsedy pozatimní vlády, kterou svrhla Leninova Říjnová revoluce Alexandra Kerenského. Fjodor Kerenský považoval Vladimíra za vynikajícího studenta.

Číst dál...

Velká tragédie – Berlín 1919

Podrobnosti

Kategorie: Historie

Blíží se 105. výročí reakčního masakru německých komunistů v lednu 1919, mezi nimiž jsou nejznámějšími Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová, kteří byli mučeni a zavražděni v Berlíně 15. ledna. I letos se konají v Berlíně velké manifestace a konference, kde se schází zejména mladí lidé aktualizovat revoluční odkaz těchto revolucionářů.

K tomuto výročí zveřejňujeme překlad kapitoly „Velká tragedie“ knihy „Ve stínu revoluce – Berlín, Varšava, Ankara 1920“, kterou napsal předseda Komunistické strany Turecka (TKP) Kemal Okuyan a je k dispozici i v angličtině zde https://www.tkp.org.tr/en/international/under-the-shadow-of-the-revolution-berlin-warsaw-ankara-1920/

Kniha zkoumá dynamické a turbulentní období pěti let po 1. světové válce. Nabízí některé nové zajímavé náhledy na toto období, na strategii komunistického hnutí a třídní zápasy v kontextu proletářského a antiimperialistického boje. Klade si za cíl prozkoumat důvody zastavení poválečné revoluční vlny, která byla zahájena v roce 1917 v Petrohradě vystoupením dělníků a rolníků pod vedením bolševické strany a Lenina a pokračovala revolučním vřením a bojem v dalších zemích. Zatímco poválečné období začíná revoluční ofenzivou, budováním Komunistické internacionály jako světové revoluční strany, končí orientací na budování a obranu socialismu v jedné zemi, její zajištění jako nejlepší záruky pro další revoluční postup a obranu všech pracujících proti reakci. Tato orientace přinesla plody v další světové válce, kde se první dělnický stát pod vedením Stalina dokázal ubránit německému nacismu, porazit ho a rozšířit socialismus i o dalších zemí, včetně té naší.

Okuyan ovšem ukazuje, že zastavení této revoluce v hranicích bývalého Ruska nebyl zcela nutný a dějiny se mohly pohybovat jiným způsobem.

Jednou z linií knihy je revoluční období v Německu 1918-23. Po první světové válce byly i v dalších zemích, jako bylo Německo, obdobné podmínky pro revoluční přeměny jako v Rusku. Analogie byly i v dějinných událostech. Přesto se reakce – kapitalisté, imperialisté - se poučila a pružně využila slabiny a nepřítomnost revolučních organizací. Stejně tak se orientovala na zprofanované sociální demokracie, které vytvářely zdání pokrokového vývoje a odvedly část krvavé práce proti revolučnímu proletariátu. V Německu v roce 1918 byly revoluční nálady, vystoupení vojáků a dělníků, vytvářely se zárodky dělnické moci – Rady dělníků a vojáků. Byl svržen císař a vyhlášena republika. Generalita a kapitalisté pochopili, že musí obětovat císaře, a využít existující Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) ke zklidnění dělníků. Uvěznění revoluční vůdci byli propuštěni, ale revoluční strana chyběla. Revolucionáři Spartakovci vytvořili svou Komunistickou stranu Německa (KPD) až na samém konci roku 1918. Ta si do roku 1919 nesla mateřská znaménka včetně sociálnědemokratických přežitků a strachu z organizační práce. Tak začínají lednové dny 1919 v Berlíně – spojené s revolučním vzestupem a strašlivou tragédií zavraždění revolučních vůdců.

Text je částečně také odpovědí na článek Romana Janoucha v Naší pravdě, který oprašuje staré klišé a uměle klade Rosu Luxemburgovou proti Vladimíru I. Leninovi a komunistickému hnutí. Přechází zde právě všechny detaily tohoto bouřlivého období.

Pro nás zůstává v platnosti heslo z fotografie v záhlaví článku „Luxemburg Liebknecht Lenin – Niemand ist vergessen! Aufstehen und widersetzen!“ „Nikdo není zapomenut! Povstat a vzdorovat!“

Číst dál...

Akce k 100. výročí od úmrtí V.I. Lenina

Podrobnosti

Kategorie: Z domova

18. ledna 15:00 Praha - Lenin (1870-1924) – Živé podněty XXI. století
panelová diskuse Institutu české levice, OV KSČM Praha 1, 6, Praha-východ a KSM v zasedací místnosti Institutu české levice (Politických vězňů 9, II. patro, č. 116)

21. ledna 15:00 Praha 22.4. 1870 - 21.1. 1924
Setkání s kulturním programem ke 100. výročí úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina. Zve KSČM a KSM (Politických vězňů 9, I. patro, č 153)

27. ledna 15:00 Tábor - Žil, žije, bude žít - Patří Lenin skutečně do starého železa?
Setkání s Josefem Skálou a V.I. Leninem. Restaurace Universita, Tábor

Číst dál...

Ke střelbě na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy

Podrobnosti

Kategorie: Dokumenty

KSM s hlubokým zármutkem a úctou k obětem vyjadřuje svou solidaritu se všemi studenty a vyučujícími, kteří byli vystaveni včerejší masové střelbě v prostorách FF UK v Praze a také všem jejich blízkým a přátelům. Tato tragická událost včera zasáhla i mnohé z našich řad.

Uvědomujeme si, že střelba, která si vyžádala nejméně 14 úmrtí a desítky zraněných, je projevem neospravedlnitelného barbarství a částečně je ovlivněna i smutnou povahou dnešní kapitalistické společnosti, která staví lidi proti sobě a vzbuzuje v nich beznaděj, agresivitu a nenávist. My usilujeme o vytvoření bezpečného a spravedlivého prostředí pro všechny studenty, ve kterém nebudou muset trpět strachem ani depresemi. Právo na vzdělání - tedy i v bezpečném prostředí beze strachu o život - je pro nás jedno z klíčových. Za důležité právo považujeme i bezplatnou dostupnost a kvalitu lékařských a poradenských služeb všem, včetně psychologické pomoci a krizové intervence.

Zmařené životy vrátit nelze, ale je třeba udělat vše pro to, aby se podobný případ nemohl už nikdy opakovat.

Communist Youth Union about shootings at the Charles University

With a deep sadness and respect for victims, KSM expresses its solidarity with all students and teachers, who were exposed to yesterday’s mass shooting on the ground of the Charles University’s Faculty of Philosophy in Prague, as well as with all their family members and friends. This tragic event affected also our members.

We perceive that the shooting, which has claimed at least 14 victims and tens of injured ones, is an express of unjustifiable barbarism and it is partially influenced by unhappy nature of today capitalist society pitting people against each other and inciting hopelessness, aggressiveness, and hatred. We struggle for building safe and fair environment for all students, where no one should suffer from fear nor depression. A right for education – including education on safe place without fear for an own life – is one of the key rights for us. Free availability and quality of health care and consulting services to all, including psychological aid and crisis management, is an important human right as well.

We cannot bring back lost lives, but it is necessary to do anything for the similar event would never repeat.