Před 123 lety, 28. dubna 1900, se narodil v severofrancouzském hornickém městě významný představitel francouzského a mezinárodního komunistického hnutí, revolucionář, politik, státník, odborář a komunista Maurice Thorez. Maurice Thorez od 12 let pracoval jako horník a znal tak zblízka těžký život dělnické třídy. Od 19 let byl aktivní v dělnickém hnutí, vstoupil do Socialistické strany a později do Komunistické strany Francie (PCF). V roce 1930, v jeho 30 letech se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Francie a tuto nejvyšší pozici zastával až do své smrti. Úzce spolupracoval s představiteli mezinárodního komunistického hnutí, jako s Klementem Gottwaldem, Jiřím (Georgiem) Dimitrovem, nebo Josifem V. Stalinem. V roce 1932 se stal poslancem francouzského parlamentu. Ve 30. letech vedl stranu v politice antifašistické lidové fronty, která podporovala i protifašisticky orientovanou vládu. V těžkých letech války a okupace organizoval odboj ve Francii. Během války, organizací odboje a díky roli SSSR na porážce německého fašismu, získali francouzští komunisté podporu mezi širokými masami. Po válce proto zasedl Thorez a PCF do vlády Charlese de Gaulla a Thorez se stal prvním místopředsedou první poválečné vlády Francie. Na přímé americké vydírání, co se týče ekonomických vztahů s Francií, podvratných akcí a dezinformací, ale i účastí francouzské armády na koloniálním útlaku ve Vietnamu, přešli komunisté do opozice v roce 1947. Maurice Thorez zemřel v roce 1964 na parníku cestou do SSSR. Na jeho poslední cestě se přišly rozloučit statisíce lidí. Po něm nese jméno město Torez v Doněcké lidové republice.
Světová odborová federace jménem svých 105 milionů pracujících, kteří žijí, pracují a bojují ve 133 zemích po celém světě, vyjadřuje u příležitosti 28. dubna 2023, Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, internacionalistickou solidaritu s pracovníky v celé šíři a délce světa, kteří trpí tváří v tvář trestněprávnímu dopadu nedostatečných ochranných zdravotních a bezpečnostních opatření na pracovišti.
Pietní shromáždění za oběti nacistického řádění - 2. května 2023 od 17:00 Václavské náměstí, Praha
Protože 145. výročí založení Sociálnědemokratické strany českoslovanské v hostinci U Kaštanu vzbudilo nejednu reakci (viz například zde), vracíme se k události výňatkem z líčení otištěného v Rudém právu v roce 1958. Autorem je Jan Smíšek, který je autorem několika popularizačních textů z dějin marxismu a dělnického hnutí a čerpal z archivních materiálů. Věříme, že je poučné se vrátit k složitosti úkolů, které vyvstaly před představiteli hnutí dělnické třídy a i některé postupy jsou inspirativní dnes.
Na facebookovém profilu Mladých sociálních demokratů se objevilo video reagující na to, že komunisté položili květiny U Kaštanu, na místě prvního ilegálního sjezdu Českoslovanské sociálně demokratické strany, kterého se významně účastnil i Ladislav Zápotocký, otec budoucího dělnického prezidenta Antonína. Mladí sociální demokraté teatrálně a mírně hystericky květiny vzali a vrátili v budově KSČM a recitovali přitom text odkazující na ty funkcionáře Sociální demokracie, kteří byli potrestáni v poválečném období.
Když se dějiny staly, NIC to nenaučí, každý národ se vyrovná s vlastním rozhodnutím nebo přijetím a ponese za to odpovědnost. A to po tom všem, co se stalo v Iráku a Srbsku, kde stovky tun střel s ochuzeným uranem devastovaly tyto země a kosily životy milionů lidí po celá desetiletí a budou tak činit i v dalších desetiletích. Nyní je na řadě Ukrajina díky rozhodnutí Velké Británie poslat takovou výzbroj ukrajinské armádě.
Případ Srbska. Země, která byla včetně Kosova uranizovaná
Zveřejňujeme poslední rozhovor s Andrejem Jurijevem, komunistou z Luganské lidové republiky, který položil život při obraně své země proti vražednému ozbrojenému fašismu, vydatně podporovanému a vyzbrojovanému USA, NATO i vládnoucí třídou v ČR. Ve svém posledním rozhovoru vyjádřil pohled komunistů v lidových republikách, kteří se od roku 2014 účastnili odporu proti banderovskému majdanskému převratu a kteří dodnes zůstávají na stejné orientaci a kteří brání svou republiku proti útokům znásobeným těžkými zbraněmi z evropských a amerických zbrojovek, nově i s municí z ochuzeného uranu. Andrej Jurijev ve jménu svého zápasu a myšlenek obětoval život. Zápas a myšlenky žijí dál.
7. dubna 1878 se v pražském Břevnově v hostinci "U Kaštanu" konal ilegální zakládající sjezd české části Rakouské sociálně demokratické strany, Českoslovanské sociálně demokratické strany. Tento "břevnovský sjezd" se konal dva roky po té, co první pokus českých dělníků (Svatováclavský sjezd) policie rozehnala. Zúčastnilo se ho 15 delegátů a předsedali mu Ladislav Zápotocký (otec pozdějšího prezidenta Antonína Zápotockého) a Josef Boleslav Pecka-Strahovský. Sjezd se přihlásil k Manifestu Komunistické strany i I. internacionále. Přestože byli krátce poté představitelé strany pozatýkáni a odsouzeni buržoazní mocí monarchie (Ladislav Zápotocký odsouzen na rok a půl, poté byl vykázán z Prahy do rodné obce Zákolany), znamenal sjezd významný pokrok ve vývoji dělnického hnutí v českých zemích. Zahájení této cesty neukončilo diskuze o vlastních zájmech dělnické třídy v zápasech za sociální a politická práva lidových vrstev, tato cesta byla plná hrdinství, utrpení vůdců i prostých členů, stejně jako zrad a sejití z cesty. Přesto byl sjezd mezníkem na cestě k socialismu jako budování státu bez vykořisťování člověka člověkem.
Potřeba vlastního organizačního vyjádření hnutí pracujících v zápasu za svá práva i ostrá represivní reakce moci proti těm, kdo se o tato práva zastávají, jsou dodnes znaky kapitalismu a s jeho krizí nabývají na významu. Některými okolnostmi, jako ostrým pohrdáním mocných plebejci, bezradností mocipánů v krizi, represí, sociálním ohrožením širokých vrstev obyvatelstva, stejně jako ohrožením národní existence, se dnešní situace přibližuje té před 145 lety.
Kubánský prezident se v exkluzivním rozhovoru pro Al Mayadeen dotýká kubánské revoluce, jejích problémů a výsledků i manipulací ze strany Spojených států.
Al Mayadeen
Předseda mediální sítě Ghassan Ben Jeddou vedl exkluzivní rozhovor s kubánským prezidentem Miguelem Diazem-Canelem, během něhož kubánský prezident diskutoval o kubánské revoluci a jejích problémech, mezinárodních vztazích, situaci v Latinské Americe a blokádě uvalené na Kubu.
V první části tříhodinového rozhovoru se kubánský prezident dotkl konceptů, na nichž byla kubánská revoluce založena, a postoje Kuby k pokrokovým, revolučním a odbojovým proudům ve světě, stejně jako protestů, jichž byla země svědkem v roce 2021, a politiky Kuby vůči novým generacím.
Rozhodnutí britské vlády dodat ukrajinským ozbrojeným silám munici s ochuzeným uranem je dalším důkazem, že USA, NATO a evropským vládám je osud Ukrajinců ukradený.
Používání tohoto těžkého kovu USA, Velkou Británií a NATO během třiceti let nezákonných, ale takzvaných "humanitárních" válek již způsobilo tiché a dlouhotrvající krveprolití na všech územích bombardovaných těmito zbraněmi. Od Balkánu až po Irák a Afghánistán se dramaticky zvýšil počet onkologických onemocnění jako přímý důsledek vystavení ochuzenému uranu uvolňovanému z munice. Čelíme epidemii těžkých kovů, kterou záměrně vyvolaly hlavní západní mocnosti.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2023 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.