77 let od velkého lidového vítězství nad nacismem

Podrobnosti

Kategorie: Historie

Den 9. května je pro nás jeden z nejvýznamnějších svátků - připomínáme si výročí velkého lidového vítězství nad nacismem, kdy byla osvobozena Praha a kdy poražené nacistické Německo kapitulovalo. S hrdostí neseme odkaz našich předků, kteří v boji proti nacismu nasazovali či obětoval své zdraví a životy. Boj s nacismem je pro nás odkazem a úkolem, který má nanejvýše internacionální rozměr a aktuální platnost.

A to především dnes, kdy nacismus s celou svou reakční tradicí a zločinností zvedá v Evropě hlavu. Kdy vojenské jednotky na Ukrajině, které jsou (přes veškeré úsilí propagandy jí očistit) založeny na neonacistické ideologii a které mají za osm let působení na svědomí množství válečných zločinů, získávají nyní již otevřenou podporu, výzbroj, finance i ze strany vlády ČR, stejně jako imperialistických struktur NATO, EU a USA. Především dnes, kdy v naší zemi a EU vrcholí ničení památníků antifašistického vítězství a pomlouvání a vymazávání skutečných osvoboditelů z oficiálních dějin. A kdy naopak jsou kolaboranti s nacismem rehabilitováni – právě v květnových dnech se objevila zpráva o znovuotevření případů odsouzených českých kolaborantů s nacismem s cílem jejich rehabilitace. Antifašistický boj proto musíme důsledně vést i proti sponzorům a kořenům této ideologie.

Číst dál...

77 let od Pražského povstání - Němá barikáda

Podrobnosti

Kategorie: Historie

5. května 1945 a pod dojmem vítězící Rudé armády, sebevraždy Adolfa Hitlera v obklíčeném Berlíně, vypuklo Pražské povstání. Přes celkovou porážku projevili nacisté znovu svou reakční teroristickou stránku a snažili se uniknout postupující Rudé armádě na západ. V cestě jim stáli povstalci, kteří se hrdinsky bránili. Osvobození bylo dokončeno příjezdem sovětské Rudé armády 9. května 1945.

Je důležité si připomínat antifašistická vítězství právě v dnešní době, kdy dějiny lidových zápasů proti reakci se stávají obětí kapitalistických a imperialistických zájmů. Fašismus a kolaborantství s ním je rok za rokem čím dál víc rehabilitováno, a osvoboditelé a antifašisté jsou očerňováni.

V roce 1949 a na motivy povídkové knihy Jana Drdy natočil Otakar Vávra film Němá barikáda, který zachycuje události Povstání v pražských Holešovicích.

https://www.youtube.com/watch?v=sicfIB9WJkA

1. maj 2022

Podrobnosti

Kategorie: Z aktivit KSM

Projev zástupce KSM na oslavě 1. máje v Praze

Vážení přátelé,
Sešli jsme se tu, abychom si připomněli a oslavili letošní významný den – Svátek pracujících!

Tento den si připomínají pracující lidé ve více než 150 zemích světa a připomíná násilně potlačenou stávku amerických dělníků v Chicagu roku 1886.

Za tři roky tento Svátek uznala Druhá Internacionála, a u nás v českých zemích ho lidé poprvé oslavili právě zde, na Střeleckém ostrově.

Od té doby prošlo dělnické hnutí řadou změn, ale i dosažených úspěchů. Byla například vydobyta osmihodinová pracovní doba, právo na placenou dovolenou, právo na rodičovskou dovolenou, zaručenou minimální mzdu, bezpečnost práce, konec dětské práce, právo na vzdělání a na bezplatnou zdravotní péči. To jsou vše výhody, kterých jsme jako pracující za těch téměř 150 let dosáhli.

Číst dál...

2.5.: Pozvánka na pietní shromáždění k 8. výročí fašistického masakru v Oděse

Podrobnosti

Kategorie: Z domova

Letos uplyne již 8 let od fašistického masakru v Domě odborů v ukrajinské Oděse, jehož obětí se stalo mnoho desítek ukrajinských antifašistů, odborářů, komunistů a komsomolců. Po celém světě se při této příležitosti organizují pietní shromáždění, požadující mimo jiné vyšetření brutálních vražd v Oděse a potrestání jejich viníků. Obdobně jako v minulých letech se pietní shromáždění uskuteční také v Praze, kde se bude konat ve čtvrtek 2. května 2022 od 16 hodin na Václavském náměstí.

Konec dominance Západu

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Západní sankce proti Rusku, o kterých jednostranně rozhodl Washington, jsou prezentovány jako spravedlivý trest za agresi proti Ukrajině. Ale bez zmínky o jejich nezákonnosti podle mezinárodního práva každý vidí, že nedosahují svého cíle. V praxi Spojené státy izolují Západ v naději, že si udrží hegemonii nad svými spojenci. Ze světových konfliktů vyšly vítězně Spojené státy, které byly pozdním účastníkem světových válek a na svém území neutrpěly žádné ztráty. Zdědily evropská impéria a vyvinuly systém nadvlády, díky kterému se staly „světovým policistou“. Jejich hegemonie však byla křehká a nedokázala odolat rozvoji velkých národů. Již v roce 2012 začali politologové popisovat „Thukydidovu past“ analogicky s vysvětlením řeckého stratéga o válkách mezi Spartou a Athénami. Podle nich byl nástup ČLR k moci také nevyhnutelný pro konfrontaci se Spojenými státy. Washington poznamenal, že pokud se ČLR stala první světovou ekonomickou mocností a Rusko první vojenskou mocností, rozhodl se proti nim bojovat jeden po druhém. V této souvislosti se odehrává válka na Ukrajině. Washington ji prezentuje jako „ruskou agresi“, přijímá sankce a nutí své spojence, aby je také přijali. První, co mě napadne, je, že Spojené státy, s vědomím, že jsou vojensky podřadné, ale ekonomicky nadřazené, se rozhodly vybrat si své bojiště. Analýza zapojených sil a přijatých opatření však tento výklad událostí vyvrací.

Číst dál...

1. máj v Praze

Podrobnosti

Kategorie: Z domova

1. máj v Praze - od 10:00 na Střeleckém ostrově

Antonio Gramsci: Internacionalismus a národní politika

Podrobnosti

Kategorie: Literatura

K výročí úmrtí Antonia Gramsciho uveřejňujeme jako příklad textu z jeho vězeňských sešitů - příspěvek k politické diskuzi a boji v komunistickém hnutí na konci 20. let. Šlo o spor bolševické strany („většinářů“ v šifře Gramsciho) vedené Josifem. V. Stalinem („Giuseppe Bessariona“) proti Lvu D. Trockému („Leonu Davidovičovi“), trockistům a jejich tzv. „teorii permanentní revoluce“. Gramsci posuzuje formulace ze Stalinova rozhovoru s první americkou dělnickou delegací z roku 1927. Přitom činí důležité závěry o marxistické teorii („filosofii praxe“), vztahu národního (jako východiska pro bezprostřední politickou práci) a internacionálního (jako perspektivy), stejně jako zdůrazňuje vnímání konkrétního a zvláštního poměru sil v každém okamžiku a v každém místě. Všímá si, že hegemonii internacionalistické dělnické třídy vedoucí jiné vrstvy a třídy musí proletariát dělat v nějakém národním rámci. Od socialismu v jedné zemi k světovému socialismu vede mnoho bojů a přechodových fází (což se projevilo minimálně částečně i v praxi světové socialistické soustavy). Složitost, která z této praktické skutečnosti vyplývá, je v rozporu s  abstraktními a mechanickými závěry trockismu a tzv. „teorie permanentní revoluce“. (pozn. KSM)

Číst dál...

Palmiro Togliatti: Leninismus v myšlení a činnosti Antonia Gramsciho

Podrobnosti

Kategorie: Literatura

Je to právě 85 let od úmrtí Antonia Gramsciho (1891-1937) – revolucionáře, komunisty, výrazného marxistického intelektuála, který byl zahuben v italském fašistickém vězení.

Antonio Gramsci pocházel ze Sardínie, z italského Jihu, který byl postižen dlouhodobou chudobou a útlakem, a který poskytoval pracovní sílu pro průmyslový Sever. Proto problém Jihu v rámci myšlenek o italské dělnické revoluci a rolnictvu zůstával trvalým tématem jeho uvažování. Během svých studií v Turíně se setkává s dělnickým hnutím a spolupracuje s dalším velikánem italských komunistů Palmirem Togliattim pod vlivem Říjnové revoluce na vydávání časopisu Ordine Nuovo. Ten podporuje hnutí dělnické třídy za politickou moc skrze dělnické rady. Stojí u zakládání Komunistické strany Itálie, bojuje jak s pravicovým oportunismem, tak s abstraktním radikalismem. Ve dvacátých letech cestuje do SSSR a pracuje v Komunistické internacionále. V roce 1924, už po nástupu Mussoliniho fašistické diktatury, se stal tajemníkem Komunistické strany Itálie a je také poslancem. V roce 1926, v rámci utužení diktatury režim Gramsciho zatkl. Při soudním procesu státní žalobce prohlásil: „Na dvacet let musíme zastavit tento mozek“. To se ovšem nevyplní. Ve vyhnanství i ve vězení se snaží dále studovat (a vytěžit z omezeného množství dostupné literatury maximum) a promýšlet široké spektrum teoretických a politických otázek. Z té doby pochází sešity jeho poznámek, které obsahují analýzy a vyjadřované psané často, aby se vyhnul cenzuře a zabavení, „ezopovským“ jazykem, opisy, metaforami (například marxismus je zde „teorie praxe“, Marx je popsán mimo jiné jako „zakladatel filosofie praxe“, Lenin jako „Ilič“ nebo „největší moderní teoretik filosofie praxe“). Ve vězení ovšem trpí svou neléčenou nemocí, které v roce 1937 podlehl. O záchranu jeho textů se postaral antifašista a pozdější prezident Itálie Alessandro Pertini

Jeho myšlení a odkaz je předmětem mnoha dezinterpretací a snahy odcizit ho Leninovi, světovému proletariátu. Je to mimo jiné způsobené mnohostranností a víceznačností textů. Přitom jak vyplývá z každé věty, je Gramsci odpůrcem každé strnulosti a abstraktnosti v onom špatném smyslu – tedy neschopnosti se dívat na každou situaci ve svém konkrétní plnosti a hloubce, v souvislostech a s vědomím důsledků činnosti. Komunistická strana se má stát subjektem i teoretickým vyjádřením změny italské společnosti, novým "vladařem", který ukončí vykořisťování a ovládání člověka člověkem. Ovšem k tomu musí být zakořeněna v dělnické třídě, lidových masách v jejich národních specifikách i internacionálních důsledcích. Je potřeba probojovávat sérii zápasů, z kterých se strana poučuje, nanejvýš kriticky hodnotí veškeré své předchozí kroky, postupuje vpřed.

Nechme proto k tomuto výročí promluvit jeho nejbližšího spolupracovníka a následníka ve vedení Komunistické strany v době boje proti fašismu i po protifašistickém vítězství, představitele Komunistické internacionály, Palmira Togliattiho. Jeho rozsáhlé teze „Leninismus v myšlení a činnosti Antonia Gramsciho“ a referát byly příspěvkem na konferenci, která proběhla v roce 1958.

Vybíráme z českých výborů vězeňských sešitů "Poznámky o Machiavellim, politice a moderním státu" a "Historický materialismus a filosofie Benedetta Croceho". Do češtiny byla přeložena jen část Gramsciho sešitů z vězení, z větší části Lubomírem Sochorem. Dopřeložení plánoval Miloslav Ransdorf, v čemž mu zabránila předčasná smrt.

(KSM)

Číst dál...

Oslavy narozenin V. I. Lenina a schůze luganského Komsomolu

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Zveřejňujeme zvláštní reportáž předsedy Společnosti přátel Luganské a Doněcké lidové republiky Jaromíra Vaška z okamžiků a jednání strávených společně s komunistickou mládeží Luganska během výročí narození revolucionáře a zakladatele prvního dělnického státu Vladimíra I. Lenina.

V centru Lugansku se 22. 4. 2022 konaly oslavy 152. výročí narození V. I. Lenina, kterých jsem se zúčastnil. Na prostranství před sochou V. I. Lenina se na centrálním Divadelním náměstí shromáždili luganští komunisté a komsomolci, aby uctili památku vynikajícího ruského revolucionáře, zakladatele sovětského státu a pokračovatele díla Karla Marxe a Bedřicha Engelse.

Číst dál...

Proběhlo jednání mezi Kubánským velvyslancem v ČR a Komunistickým svazem mládeže

Podrobnosti

Kategorie: Z aktivit KSM

Ve středu 20. dubna 2022 se na půdě velvyslanectví Kubánské republiky v ČR v Praze-Košířích konalo na pozvání pana Velvyslance, Danila Alonsa, jednání s představiteli Komunistického svazu mládeže (KSM). Kubánští diplomaté pořádají přátelské setkání např. s Levicovými kluby žen, Komunistickou stranou Čech a Moravy, a především s tematicky orientovaným spolkem – Společností česko-kubánského přátelství, která o Kubě často pořádá různé besedy a akce pro veřejnost, stejně tak i veřejné solidární akce na podporu zrušení nespravedlivé ekonomické blokády Kuby ze strany USA.

Číst dál...