Názory evropské buržoazie na vyvedení Evropy z krize

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 1. 2013

Twitter

Jinak prý za 30-35 let ani země jako Německo, s největší evropskou ekonomikou, nebude mezi státy G-8. (Kam bude podle něj patřit pouze Japonsko, Rusko, ČLR, Indie, USA, Brazílie, Mexiko a Indonésie.)

Současný ministr financí SRN Wolfgang Schäuble se vyjadřuje mnohem opatrněji, ale jeho názory jsou orientovány stejným směrem. Schäuble předpokládá, že proces evropské integrace bude v roce 2013 pokračovat. Značná část finanční a ekonomické politiky by měla přejít z kompetencí národních vlád do rukou bruselské byrokracie. Při tom Schäuble nehovoří o "Spojených státech evropských" struktuře, podobné USA, kterou do Evropy nelze podle Schäubleho přenést. Podle něj by stačilo přistoupit z počátku k přímé volbě evropského prezidenta, jako hlavy reformované Evropské komise. Tím by mělo dojít k prohloubení evropského sebevědomí a evropské pospolitosti. Současná krizová situace v Evropě by podle Schäubleho měla být využita k prohloubení evropské integrace.

Na první pohled by se zdálo, že jeho názory mají reálný základ. Realitou se stal již tak zvaný "Evropský mechanismus stabilizace", který má sloužit záchraně eura. Tato instituce dislokována v Lucembursku má mít k dispozici velký kapitál - 700 miliard eur. Jeho úkolem je poskytování kreditů státům, které se dostanou do krizové situace. Nicméně z 27 států EU se pouze 17 rozhodlo pro účast v tomto projektu. Zdá se tedy, že úsilí o integraci EU má silného soupeře v euroskepticismu.

Velká Británie chce dokonce v roce 2015 uspořádat referendum o setrvání v EU. Jestliže má takové záměry britská vláda, co vlády "žebráckých států" Evropy? Podle Eurostatu dosahuje v Bulharsku chudoba 49%, v Rumunsku a Lotyšsku - 40%, Litvě - 33%, Řecku a Maďarsku - 31%. Takže přesně zformulovaný německý kurz na další integraci a volbu prezidenta s velkými kompetencemi se zdá být najednou velmi pochybný - propast mezi bohatými a chudými státy je příliš hluboká, aby ji pomohla podobná opatření překonat.

Naprosto jiný pohled má na EU Řecká komunistická strana (KKE), vyjádřeny v postoji řeckých komunistů k Evropské unii, předneseném členem předsednictva ÚV KS Řecka Giorgosem Marinosem dne 15.12. 2012 na setkání představitelů komunistů Španělska, Itálie, Francie a Řecka v Madridu.

Podle řeckých komunistů je EU mezistátním imperialistickým svazem.

Prosazuje zájmy evropských monopolů, velkého evropského kapitálu, růst jejich zisků, zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím zvyšování stupně útlaku dělnické třídy, omezováním jejího pracovního práva a snižováním její životní úrovně. Je to imperialistická unie, povolující kapitálu svobodně působit na národní, regionální a mezinárodní úrovni, rozšiřovat působení velkých skupin podniků, získávat nové trhy a sféry vlivu, jejichž cílem je rozkrádání zdrojů.

Přes manipulace s výsledky její činnosti není možné skrývat, že v současnosti je v EU 30 milionů nezaměstnaných a stejné množství částečně zaměstnaných lidí. EU podkopává budoucnost mládeže a odsuzuje k bídě 127 milionů lidí.

EU se podílela a dále se účastní společně s NATO v imperialistických válkách v Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku a Libyi. Nyní sehrává vedoucí úlohu v intervencích v Sýrii a Íránu. EU využívá hanebné záminky pro dobývání nových trhů a zajišťování si nových zdrojů ropy a zemního plynu.

Taková je EU - antikomunistický svaz, usilující pošpinit historický vklad komunistů do boje za sociální pokrok, šířící pomluvy o rozhodující úloze SSSR při porážce fašismu ve 2. světové válce a pokoušející se, na vzdor historické pravdě, ztotožňovat komunismus (skutečného nepřítele kapitalismu) s fašismem (dítětem a lokajem kapitálu).

Poslední dvacetiletí je pro národy zvláště poučné.

Reálně, nehledě na kroky zajišťující upevňování kapitalistické integrace se EU - svaz států s různou úrovní ekonomiky střetává s vážnými problémy, jako následkem nerovnoměrného rozvoje kapitalismu. To se zřetelně potvrdilo v průběhu kapitalistické krize. Sama buržoazie a apologeti kapitalismu a EU jsou znepokojení budoucností Evropy, vývojem vnitřních imperialistických rozporů a konkurence a růstem odstředivých tendencí.

Ekonomické zákony jsou neúprosné. Vyostření hlavního rozporu mezi společenským charakterem výroby a soukromým přivlastňováním jejich výsledků přivedly ke krizi vyvolané nadměrnou akumulací kapitálu a nikoli k dluhové nebo neoliberální krizi jak tvrdí sociálně demokratické a oportunistické strany.

V současnosti, čtyři roky od počátku vypuknutí krize, tento problém propuknul znovu v Eurozóně. V roce 2012 prochází další recesi, projevující se snižováním výroby a ekonomiky. Za této situace je pro kapitál nezbytný růst zisku. Dosažení tohoto cíle zajišťuje tak zvané "Evropské ekonomické řízení" (European Economic Governance), což znamená ekonomická a daňová protilidová opatření, paralelně s vytvořením dozoru nad členskými státy Eurozóny, realizovaným aparátem EK a vědomým předáním suverénních práv států politickými představiteli buržoazie, Bruselu.

Stejnému cíli slouží i "Evropský mechanismus stabilizace", který má řešit otázky řízených bankrotů, podobně jako v Řecku.

V současnosti probíhá spor o způsob realizace dvou významných protilidových opatření.

Tedy agresivita EU není podmíněná realizací jedné, nebo druhé politiky. Hlavní problém spočívá v tom, že kapitalistická EU vznikla proto, aby sloužila prosazování zájmů velkého kapitálu. Tento cíl sleduje i formování a obnovení strategie vlčí aliance a vede k prosazování odpovídající protilidové politiky.

Proto se Komunistická strana Řecka staví na rozhodný odpor proti buržoazním stranám a oportunistickým silám a seznamujeme lid s tím, že EU je mezistátní unií kapitálu a ten bude prosazovat trvale své stále reakčnější postoje.

KS Řecka tento svůj postoj zdůrazňuje a současně odhaluje úlohu Strany evropské levice (SEL), produktu EU, která podporuje a prosazuje její strategii, za jejíž plnění vedení EU i odpovídá.

KS Řecka se nachází ve stavu trvalého odporu proti EU. Její činnost je svázaná s početnými významnými akcemi dělníků a lidu. Postupně jsou na těchto akcích stanovovány stále radikálnější cíle.

Těmito cíli je zamyšleno vystoupení z EU (i z NATO), jednostranný odpis řeckých dluhů, nastolení dělnické vlády a zespolečenštění zkoncentrovaných výrobních prostředků. To vše má mimořádný význam, poněvadž osvobození se od imperialistických organizací je svázáno se socialistickou cestou rozvoje a pouze touto cestou je možné podřídit rozvoj země uspokojování potřeb lidu a realizovat cíl navazování vzájemně výhodných vztahů s jinými státy a národy.

KS Řecka tvrdí, že problémy lidu nemohou být vyřešeny a potřeby lidu nemohou být uspokojeny ani po vystoupení Řecka z EU nebo po vystoupení z Eurozóny, pokud země půjde dál kapitalistickou cestou.

Pokud by tomu tak bylo, bude pokračovat vykořisťování, zachová se panství kapitálu, zůstanou podmínky pro vznik dalších krizí a účast v imperialistických válkách.

Proto KS Řecka považuje za nevyhnutelné věnovat více úsilí zvyšování antimonopolního, antikapitalistického boje a sjednocení širokých mas dělníků s lidem a znásobení úsilí k vytvoření silného lidového svazu, do jehož čela se postaví dělnická třída s cílem svržení kapitalistického barbarství a vystoupení z imperialistických unií.

Zpracoval: Kluz

• < Předchozí
• Další >