header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Volby ve Francii nastavily levici nelichotivé zrcadlo

Ještě na konci minulého desetiletí vládla levice v řadě zemí EU, včetně těch největších a hospodářsky nejsilnějších. Během několika let se však kormidlo výrazně otočilo a pravice získává tam, kde ještě nedávno měla levice velmi silnou pozici čím dál větší vliv a politickou moc. Mohlo by se zdát, že jde o přirozený výkyv, který se po čase opět vrátí zpět. Domnívám se ale, že tak jednoduché vysvětlení zde neobstojí.

Je zcela namístě zvláště nyní po jasném vítězství pravice v prezidentských i parlamentních volbách ve Francii podrobit tento trend podrobnějšímu zkoumání. Je totiž zřejmé, že dochází k zřetelnému posunu voličské přízně směrem k pravicovým stranám, která jde navíc napříč generacemi. Pravici více volí jak mladí lidé, tak i střední generace. Naopak levice se již nějaký čas nedokáže patřičně zmobilizovat a to ani v předvolebním období, tak aby byla pro voliče výrazná a přesvědčivá. Toto lze opět zobecnit na země EU jako celek. Levice se ocitla v defenzivě a jak se ukazuje chybí jí nejen výrazné charismatické osobnosti, ale také srozumitelná prezentace jejich tradičních témat od boje proti nezaměstnanosti a za zachování sociálního státu až po závažné otázky globalizace jako je globální ochrana životního prostředí, boj proti AIDS a chudobě ve světě. Přitom dnes více než kdy dříve platí, že závažná sociální, ekonomická i ekologická témata nikam nezmizela, ba právě naopak vystupují ještě v mnohem ostřejších obrysech. V čem tedy vlastně spočívá rostoucí obliba a vliv pravice, jak to zcela zřetelně např. ukázaly volby ve Francii (porážku zde utrpěli nejen rozhádaní socialisté, ale i komunisté, kteří výrazně ustoupili ze svých pozic a také zelení – v zemi galského kohouta se řadí také k levici na rozdíl od našich Zelených)? Odpověď není jednoduchá, ale je nutno ji hledat. V opačném případě levice má pramalou šanci získat ztracené pozice postupně zpět.
Jednou z příčin současného stavu je skutečně nevýraznost levice v zápase o srozumitelnou argumentaci v klíčových společenských tématech, která jsou dnes aktuální a občany zajímají. Pravice naopak zde dokáže bodovat poměrně jednoduchou argumentací, která na řadu voličů skutečně zabírá – např. snižování daní, odbourávání sociálních výdajů, azylová politika či boj proti kriminalitě. A to jsou opravdu klíčová témata, která při volbách často rozhodují o tom kdo uspěje a kdo nikoliv. Ten kdo dané otázky dokáže stručně a srozumitelně zpracovat má velkou šanci přesvědčit především vlažné voliče, kteří se často rozhodují na poslední chvíli a nejsou jednoznačně profilováni jako stoupenci pravice nebo levice. Pravice právě v těchto zásadních otázkách dokáže svými argumenty, i když často populistickými a zjednodušujícími občany oslovit a především přesvědčit, že na ně má recept a umí je tedy řešit. Dnešní volič většinou nečte sáhodlouhé programové teze politických stran, namísto nich hledá srozumitelné heslo, často vyjádřeno jednou větou, které dokáže pochopit, porozumět mu a reagovat na něj. V této klíčové disciplíně o přízeň voličů si pravice stojí lépe. Je někdy těžké si to poctivě přiznat, ale skutečně je tomu až příliš často přesně tak. To ovšem neznamená, že levice musí nutně reagovat stejným způsobem, populismus a přílišné zjednodušování aktuálních témat dneška ještě nemusí být cestou k úspěchu. Schopnost oslovit a to stručně a srozumitelně je však klíčová při volebním klání. Kdo toto nezvládne, nemá většinou šanci přesvědčit rozhodující skupinu a to jsou právě voliči vlažní, váhající.
Jak tedy ze začarovaného kruhu ven? Tradiční levicová témata jsou vesměs známa. Ta není nutno dlouze hledat. Vhodně je vyargumentovat tak, aby volič pochopil co je mu vlastně nabízeno a čemu má dát hlas je nesnadné. Pravice dokáže jednoduchými (často velmi primitivními) argumenty přesvědčit mnoho lidí o tom, že levice chce jen zadlužovat stát, úspěšným brát a líným dávat, byrokracií jim ztrpčovat život apod. Bránit se populistickým heslům obráceným populismem může být sice krátkodobě prospěšné, ale jen s tím jistě nelze dlouhodobě vystačit.
Přesvědčovat o přednosti udržování a zachování prvků solidarity ve společnosti pro drtivou většinu občanů vyžaduje nejen odbornou zdatnost, ale i vhodné osobnosti, které umí „mluvit prostým jazykem“ a přitom svým rozhledem a mravní úrovní stát nad společenským průměrem.
Levice v historii stála vždy na čele významných změn jež přinesly širokým vrstvám lepší podmínky k životu a naplnění důstojnosti vlastní existence. Boj za všeobecné volební právo, práva žen na emancipaci, lepší sociální podmínky dělníků (důchodové a úrazové pojištění, osmihodinová pracovní doba apod.). Ve své době to byly nesmírně odvážné změny, často radikální. Díky nim však levice získala respekt a autoritu nejen u sociálně slabších vrstev, ale i střední třídy. Závažné sociální otázky přitom skutečně nikam nezmizely, ba se v éře globalizace ještě stupňují. Vyžadují ovšem jiné přístupy než v 19. a 20. století. Svět se změnil a mění rychleji než v minulosti. Proto je nutné změny podchytit, analyzovat a určit vhodnou strategii pro dnešní situaci. Levice se ani dnes nesmí bát přiznat, že hájí obdobná stanoviska jako odborová sdružení, ekologické skupiny, organizace bojující za práva menšin apod. Zde všude existuje prostor pro aktivitu. Problémy rozvojových zemí, sílící vliv islámu v Evropě, problematika uprchlictví, relativizace morálních hodnot, tzv. konzumní společnost to vše jsou závažné aktuální otázky, které budou hýbat světem 21. století. Levice musí nabídnout srozumitelný program a opět se naučit důvěryhodně oslovovat střední vrstvu. I ona je dnes ohrožena mnoha nejistotami, které dříve sice také existovaly, ovšem v menším měřítku. Levice se zkrátka musí naučit bojovat za svoji věc a také vítězit. Velká vítězství minulosti totiž zavazují i současníky. Snad bychom si to měli více připomínat jako důležitý prvek motivace a pobídku k usilovnější práci. Není všem dnům konec, je nutno se poučit z porážek a vyrazit k ofenzívě. Jak ukázaly mimo jiné volby ve Francii, je k tomu skutečně již nejvyšší čas.


Miroslav Pořízek

 

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .