Nedávno zveřejněné zprávy ukazují detaily a úroveň vzájemné spolupráce pravicových a fašistických diktatur Latinské Ameriky s USA a velkými monopoly, jako je Volkswagen, při potlačování levicové opozice a odborů v 70. a 80. letech.
Nechvalně známá operace Condor, při které na 50000 lidí zemřelo, další tisíce lidí byly vězněny a mučeny, byla výsledkem práce tajných služeb Chile, Bolívie, Peru, Uruguaye, Brazílie a Argentiny. Řada obětí přišla o život při takzvaných letech smrti, při nichž byli lidé nepohodlní režimu shazováni z letounů do moře. Obětmi se ale stávali i kněží a jeptišky.
Doklady ukazují, že Volkswagen předával informace o stížnostech zaměstnanců a připravovaných stávkách policii pravicové diktatury, jak docházelo k bití a mučení zaměstnanců přímo v továrně VW. Volkswagen tak ukazuje jinou historii, než je veřejně známá, a připojuje se již k jeho kořenům v nacistickém Německu, kde ve svých továrnách využíval otrockou práci.
Další archivy nově zveřejněné prezidentem Obamou ukazují asi 500 stránek přehledů ze spoluprace americké CIA na tomto programu. V jednom archivním dokumentu jsou popisovány podrobnosti mučení argentinského aktivisty za lidská práva Alfreda Brava - elektrické a tepelné šoky, topení pod vodou. Tuto zprávu přejímá od amerického zmocněnce pro Latinskou Ameriku Roberta Pastora poradce amerického prezidenta Zbigniew Brzezinski a dělá si do ní poznámky o významu této zprávy. Stejný Brzezinski, který ve stejné době "lidská práva" tolik navenek zdůrazňoval v mezinárodní politice se socialistickými zeměmi.
Článek o spolupráci Volkswagenu s pravicovou diktaturou v Brazílii http://auto.idnes.cz/volkswagen-brazilie-diktatura-afera-d79-/auto_ojetiny.aspx?c=A161211_223303_auto_ojetiny_fdv
Článek o dokumentech CIA o operaci Condor: http://www.telesurtv.net/english/news/Released-Operation-Condor-Files-Show-CIA-Torture-in-Argentina-20161212-0021.html
Samotné dokumenty CIA: http://nsarchive.gwu.edu/dc.html?doc=3235709-19770509-Cia
Málokterá osobnost našich novodobých dějin vzbuzuje tolik protichůdných hodnocení a emocí jako Klement Gottwald. Bývaly doby, kdy byl nekriticky obdivován. Po roce 1989 se stal osobou zatracovanou a nenáviděnou. Osobou, na niž schází objektivní pohled zbavený emocí a dobových zadání zejména ze strany historiků. I oni se převážně vezou na oné velmi laciné a zavádějící vlně hodnotící osobnost prvního dělnického prezidenta zásadně jen negativně, a to nejčastěji jako alkoholika, lháře a násilníka. Přitom se spokojují s vytrháváním souvislostí z dobového kontextu i jednotlivých výroků z jeho projevů či novinových textů. Metodou mnoha historiků i dnes žel zůstává prostá manipulace s fakty a plnění zadání různých zájmových a mocenských skupin. Objevují se i snahy úplně vymazat jeho jméno z naší historie. Letošní 120. výročí ode dne Gottwaldova narození dává příležitost opět připomenout podstatné události z jeho života. Tento text je zaměřen především na Gottwaldovo mládí, jeho činnost novináře a jeho politickou aktivitu ve 20. letech. Samozřejmě při vědomí toho, že by se o tomto tématu dala napsat velmi rozsáhlá studie či spíše několik studií.
Před 99 lety petrohradští dělníci a vojáci zahájili Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Po třičtvrtě roku po svržení cara kapitalismus vládl dál, jeho strany nedokázaly ukončit vražednou válku a udělat pozemkovou reformu - základní požadavky lidu. Šířil se hlad a hospodářský rozvrat - na něm opět vydělávali vykořisťovatelé. Ovšem lid si mezitím vytvořil nový typ vlády - sověty (rady) dělnických, rolnických a vojenských zástupců. V ní přirozenou autoritu získala proletářská strana bolševiků v čele s Vladimírem I. Leninem. Střet byl nevyhnutelný. Moci se po úspěšném povstání ujímá Sovět. Naplňuje základní požadavky - po míru a půdě. Říjnem (7. listopadu podle nového kalendáře) roku 1917 se zahájila etapa budování socialistické společnosti, kde bohatství patří pracující třídě tedy těm, kdo jej vytvářejí. Zahájila se éra prudkých třídních bojů ve světě - éra osvobození kolonií, vybojování sociálních vymožeností pro dělnickou třídu i v kapitalistických zemích.
Po imperialistickém napadení Líbye USA a zeměmi NATO a EU, schovaného pod rouškou "vytvoření bezletové zóny", faktického bombardování vlády, se rozpoutala občanská válka. V boji pak byl Kaddáfí obklíčen a brutálně zavražděn. Okolnosti smrti se nikdy nepodařilo objasnit. Podle zveřejněných videí se jednalo o válečný zločin. V ten den potěšená Hilary Clinton cynicky prohlásila "Přišli jsme, viděli jsme, zemřel!".
Po pěti letech je Líbye rozbitá země, kde reakční islámský fundamentalismus dostal podstatný prostor působnosti a umožnil se rozšířit do dalších zemí. Tisícovky lidí ze země utíkají s představou lepšího života. Stovky lidí se po cestě po moři utopili. Podobný scénář se snaží realizovat i v dalších zemích.
Vyjádření Hilary Clinton po vraždě Muammara Kaddáfího naleznete zde
Autor Peter Gorenflos v textu zveřejněném na serveru http://utopiarossa.blogspot.cz i v českém překladu popisuje jednu z částí nacistického "konečného řešení židovské otázky" - deportace a vyvražďování slovenských židů za fašistické vlády kněze a spojence Adolfa Hitlera Jozefa Tisa na Slovensku. Autor upozorňuje na známé spojitosti - to, že Jozef Tiso věděl, že "přesídlení do Polska" ve skutečnosti znamená fyzickou likvidaci, jak na toto řešení tlačili němečtí nacisté, i spojenectví a kolaborace papeže a katolické církve s fašismem a nacismem - protože vítali tažení proti "bezbožnému Sovětskému svazu". Popsány jsou i příčiny šestitýdenního přerušení deportací do Osvětimi v roce 1942. Na této události se osvětlují zájmy jednotlivých aktérů. (Poznámka KSM)
22. června 1941, před 75 lety zahájilo hitlerovské Německo invazi do Sovětského svazu, kterou nacisté nazvali "Operace Barbarossa". Snažili se tak uskutečnit rasistický plán kolonizace území a národů východní Evropy. Sovětský svaz, který se snažil již léta připravit proti hrozbě války přípravou armády a přesunem průmyslových kapacit více na východ, zahájil nyní obrannou válku. Úvodní úspěchy nacistické armády a postup do sovětského území, byly zastaveny a obráceny během monumentální bitvy u Stalingradu na přelomu roku 1942 a 1943. Velká vlastenecká válka nakonec trvala 1418 dnů a stála SSSR asi 27 milionů životů, včetně 18 milionů civilních obětí. Vítězství v květnu roku 1945 znamenalo konečné osvobození od fašismu i ostatních národů Evropy od hrozby zničení.
Článek italského marxisty Domenica Losurda:
22. června 1941, před 75 lety zahájilo hitlerovské Německo invazi do Sovětského svazu, kterou nacisté nazvali "Operace Barbarossa". Snažili se tak uskutečnit rasistický plán kolonizace území a národů východní Evropy. Sovětský svaz, který se snažil již léta připravit proti hrozbě války přípravou armády a přesunem průmyslových kapacit více na východ, zahájil nyní obrannou válku. Úvodní úspěchy nacistické armády a postup do sovětského území, byly zastaveny a obráceny během monumentální bitvy u Stalingradu na přelomu roku 1942 a 1943. Velká vlastenecká válka nakonec trvala 1418 dnů a stála SSSR asi 27 milionů životů, včetně 18 milionů civilních obětí. Vítězství v květnu roku 1945 znamenalo konečné osvobození od fašismu i ostatních národů Evropy od hrozby zničení.
Článek italského marxisty Domenica Losurda:
http://ksm.cz/historie/1462-stalin-a-velka-vlastenecka-valka
http://www.ksm.cz/ze-zahranici/alexej-mozgovoj.html
"Poblacht na hEireann" (Irská republika): Mluvčí těchto slov, stojící na schodech průčelí dublinské Hlavní pošty a čtoucí z vyhlášení, se sotva zaschlým inkoustem, "prozatímní vlády Irské republiky", byl básník Padraig Pearse. Bylo právě po poledni 24. dubna 1916 a otevíralo se jeviště dramatu, jenž smísí tragédii a triumf, posly-dvojčata irských dějin.
Je sto let od doby, kdy nějakých 750 mužů a žen vztyčilo barikády a obsadilo pevné body v centru Dublinu. Možná tisícovka dalších se k nim přidala. Za šest dnů bylo po všem, poštovní úřad v plamenech, ulice zčernalé palbou granátů a vůdci povstání na cestě před popravčí čety u zdí věznice Kilmainham.
Právě před sto léty tento měsíc, 24. dubna 1916, příslušníci Irských dobrovolníků a Občanské armády nastoupili a obsadili řadu míst, hlavně v Dublinu a na několika dalších místech v zemi. Povstání trvalo šest dní, ale jeho dopad se ozývá ještě o století později.
Desetitisíce našich občanů se zúčastnily vládou organizovaných oslav stého výročí, aby oslavily hrdinství a sebeobětování těch, kteří bojovali, i těch, kteří obětovali život. Občané přišli, ne aby podpořili vládu, ale vládě navzdory. Představitelé vlády se setkali buď s jízlivými komentáři z davu, nebo s hrobovým tichem.
Před 55 lety odstartoval první člověk do vesmíru. Sovětský letec Jurij Gagarin odstartoval 12. dubna 1961 ráno v kosmické lodi Vostok 1 k jednomu obletu země. Do vesmíru ho z kosmodromu Bajkonur vynesla raketa R-7 navržená legendárním konstruktérem Sergejem Koroljovem (vynesla mimojiné i první družici Sputnik a dodnes je jediným dopravním prostředkem posádek k Mezinárodní kosmické stanici). Po 1 hodině a 48 minutách přistál na zemi.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2025 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.