USA umožnily povraždit přes 3000 Kubánců

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 7. 2010

Twitter

Impérium se svými spojenci vyhlásilo nové křižácké tažení ve snaze démonizovat Kubu. Jeho mocná politická a mediální mašinerie rozpoutala kolosální operace  s cílem diskreditovat revoluční proces na Kubě, destabilizovat zemi a vyprovokovat podmínky pro zničení kubánského sociálního systému.

V horečné kampani používají podle Granma Internacional podle libosti svých žoldnéřů. Pro získání zahanbujících politických příjmů je ženou do náruče smrti, aniž by jim na těchto lidských bytostech jen trochu záleželo, stejně jako jim nikdy nezáleželo na smrti více jak 3000 Kubánců v důsledku teroristických akcí organizovaných a financovaných Spojenými státy, ani na osudu více jak 2000 vlastenců zmrzačených těmito ohavnými akty, ani na občanech, kteří zahynuli ve floridské úžině, když se vrhali do nešťastných dobrodružství za zpěvu sirény vražedného zákona o "é úpravě".

Dovolávají se cynicky lidských práv, po kterých šlapali a šlapou beztrestně i dnes v různých částech světa. Pokrytecky obviňují Revoluci ze smrti jedné osoby, obecného vězně, kterého změnili na politického vlivem a zásluhou protikubánských kampaní a hojných prostředků a médií, které se tomuto procesu věnují. Obětovali ho, aby sloužil jako výchozí bod pro pomlouvání národa, který vyvinul největší úsilí, aby zachraňoval životy ve světě vysíláním desítek tisíc svých obětavých zdravotnických pracovníků. Ti pracovali ve více jak stovce zemí v nejobtížnějších podmínkách. Obětovali ho, aby sloužil k pomlouvání Revoluce, která nezaváhala ani vteřinu a nabídla své lékaře k záchraně severoamerických občanů v New Orleansu a dalších městech Jihu po ničivém uragánu Katrina, Revoluce, která dala k mezinárodní dispozici novátorskou metodu alfabetizace - umožňující milionům lidí v různých zemích Latinské Ameriky, Karibské oblasti, Evropy, Afriky a Oceánie přístup k posvátnému lidskému právu na vzdělání a ke znalostem.

Kubánská Revoluce jednala důsledně podle etických, politických a morálních principů, postupujíc tak, jak ji učil Fidel. Respekt k lidské bytosti je základem kubánského systému a byl hlavním faktorem lidové podpory procesu od hrdinných dnů Sierry Maestry, kdy vždy byly respektovány životy nepřátelských zajatců. Přes neměnnou politiku nepřátelství a neustálé agrese impéria od ozbrojené invaze, teroristických sabotáží a plánů na atentáty vůči Fidelovi a dalším vedoucím pracovníkům až po podporu subverze a genocidní ekonomické, obchodní a finanční blokády, přetrvávající již pět desetiletí, Revoluce nikdy nevraždila, nemučila a nenechávala zmizet ani jednoho ze svých nepřátel.

Mohou něco takového tvrdit vlády Spojených států a evropských zemí, které do ochraptění kritizují Kubu a odsuzují ji? Co mohou říci k milionům mrtvých v Iráku a k desetitisícům obětí v Afghánistánu v důsledku tam vedených nelegálních válek? Jaký legální podklad mají vraždy, které Spojené státy praktikovaly vůči svým nepřátelům v různých částech světa s využíváním speciálních sil pod velením generála, který dnes velí jednotkám v Afghánistánu? Jak mohou ospravedlnit smrt více než stovky imigrantů v posledních letech, kteří byli zadrženi imigrační službou a celní kontrolou Spojených států? Jaké lidské právo zdůvodňuje mlácení představitelů společenských hnutí, kteří protestovali v průběhu vrcholové schůzky o klimatu v Kodani, nebo kalifornských studentů, kteří požadovali zvýšení rozpočtu a nižší poplatky za vzdělání?

Kdo dohlíží na ponižující zacházení s imigranty ve stovkách středisek rozesetých po celé Evropě, kde jsou zadržováni? Pobouřilo to? Jsou zveřejňována nebo odsuzována tato skandální porušování lidských práv Kongresem Spojených států, Evropským parlamentem a pravicovými stranami starého kontinentu, které mají dnes takové starosti o Kubu?

To, co je skutečně zneklidňuje, je morální pevnost Revoluce, její věrnost zásadám, její rostoucí prestiž v oblasti Latinské Ameriky. Tam se stala důležitým činitelem podporujícím integrační proces. Zneklidňuje je její inteligentní a vážný postoj při řešení důsledků mezinárodní ekonomické krize a blokády, její jasné poukazování na potřebu změny toho, co musí být změněno. Proto impérium a jeho evropští spojenci sestavují plány, koordinují činnost svých tajných služeb, posílají své diplomaty do ulic monitorovat práci jimi placených lidí na Kubě, zvyšují fondy pro subverzi na ostrově. Jen USAID dostala 20 milionů dolarů v letošním roce pro podporu kontrarevolucionářů a k financování mediálních útoků proti Kubě.

Nyní soustřeďují svou cynickou kampaň na nového hladovkáře, jehož obecné delikty byly zveřejněny, a kterému je poskytována veškerá odborná lékařská péče. Ve světovém měřítku jsou šířeny zprávy o jeho situaci, zatímco se cynicky mlčí o jeho ukrutnostech a kriminálních činech, jeho agresích a vyhrožování smrtí lékařce, ředitelce nemocnice, kde pracoval, napadení staré osoby, která musela být následně urgentně operována v důsledku jím způsobených zranění.

Vyvolávají také mnoho povyku kolem tzv. dam v bílém, které se propůjčují ke hře nepřítele a jsou vydržovány dolary potřísněnými kubánskou krví. Zasílá je mj. terorista Santiago Álvarez Fernández Magriňá, který měl v úmyslu vyhodit do vzduchu Tropicanu a je také na Miami podporovatelem Luise Posady Carrilese. Není se proto co divit, že autor zničeného letadla společnosti Cubana de Aviación a dalších odporných akcí vyšel nedávno v Miami, aby vyjádřil podporu těmto dámám, jejichž jediným trestem dodnes bylo jen přesvědčivé a rázné odsouzení kubánského lidu na ulicích.

Brát peníze od teroristické organizace je ve Spojených státech přísně stíhaný zločin. Stejně tak pracovat pro zahraniční mocnost. Delikty tzv. disidentů nemají nic společného se svobodou projevu, nýbrž s placenou spoluprací s nepřátelskou velmocí proti Kubě. Všem byl prokázán příjem, přímý nebo nepřímý, peněz Spojených států a mnoha evropských fondů, které spolupracují ve válce proti Kubě. Co by se stalo těmto disidentům, kdyby v zemi jejich zaměstnavatele prováděli to, co dělají na Kubě? Trestní zákoník Spojených států předpokládá trest 20 let vězení pro toho, kdo by propagoval svržení vlády s cílem útočit proti národnímu zájmu, tři roky pro toho, kdo by udržoval styky se zahraniční vládou s úmyslem napomáhat svým chováním ke konfliktům ve Spojených státech atd. Nic nepřekvapuje. Jak řekl Raúl Castro na závěr IX. sjezdu Unie mladých komunistů: "Nikdy neustoupíme vydírání. Prvního máje dá kubánský lid jasnou a neomylnou odpověď. Budeme bránit pravdu naší morálkou a našimi principy"!

V. HORÁK

• < Předchozí
• Další >