Ne raketám, ne radarům!

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 1. 2007

Twitter

Přes ujišťování Topolánkovy vlády o neaktuálnosti diskuze kolem umístění amerických raketových, potažmo radarových základen v ČR požádala vláda USA ČR o zahájení rozhovorů o umístění protiradarové stanice. Nikoho přitom nezajímá odpor většiny občanů ČR, ani protesty na mnoha místech, petice, pod kterou se podepsalo více než 55.000 lidí. Sněmovnou si takový návrh, pokud to bude potřeba, vždy cestu najde, jak jsme se přesvědčili už při jednání o důvěře vládě.

Avšak i kdyby se z nějakých důvodů vyslovila proti, prezident George Bush se sotva bude ohlížet na mínění Sněmovny a už vůbec si nebude lámat hlavu s názory občanů ČR na případné umístění amerických raketových či radarových základen na našem území. Nikdo však nepochybuje o tom, že v následujících měsících rozjedou účinnou „přesvědčovací“ kampaň, ve které nám, pomocí barevných plakátů, brožurek na křídovém papíře a diskuzemi s pozitivně naladěnými „experty“ , vše „řádně“ vysvětlí, abychom nežili v zajetí bludů těch, kdo americkou základnu odmítají.
V našem případě by šlo zřejmě o druhý případ, kdy je ohrožena suverenita země. Nezapomínejme na vojensko-politickou doktrínu NATO, která vzešla v dubnu 1999 z washingtonského summitu. Podle ní má NATO právo intervenovat v široké škále případů, od selhání reforem až po sociální nepokoje.
I naši oponenti přiznávají, že v střední i delší perspektivě Česká republika nečelí žádnému bezpečnostnímu riziku, proti kterému by ji mohlo ochránit členství ve vojenském paktu nebo tak tradiční prostředek kontroly, jako je vojenská základna. Ekonomický přínos je také iluzorní. Hrozba vtažení do nečekaného konfliktu tu ovšem je, a to i v případě, kdy půjde o radarovou základnu.

Podle naší vojenské doktríny si Rusko vyhradilo právo preventivních úderů - i za použití taktických jaderných zbraní - proti objektům, které pro nás představují hrozbu, řekl listu Izvestija Alexandr Pikajev, vedoucí oddělení řešení konfliktů Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd (RAV). Pikajev podle Izvestijí varuje, že bezpečnost v současném světě nelze zajišťovat na úkor druhých. Šíření antiraket podle něj nutně povede k vzniku programů namířených proti nim.

Budoucí protiraketová obrana v Polsku a ČR bude směřovat proti Rusku a proti Číně, míní ruský generálmajor ve výslužbě Vladimir Bělous, spolupracovník Střediska mezinárodní bezpečnosti RAV. Přiblížením se k ruským hranicím podle něj USA řeší úkol zachytit ruské strategické rakety na první, vzestupné části trajektorie letu, kdy jsou nejvíce zranitelné.

Vznik protiraketových základen je pro Moskvu hrozbou i při absenci byť jen hypotetické možnosti velkého ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem na jedné a USA s NATO na druhé straně, píše list Izvestija. Už jen proto, že pokud se Amerika rozhodne zachytit íránské nebo severokorejské rakety, může se tak stát nad ruským územím se všemi z toho plynoucími ekologickými a ekonomickými ztrátami, uvádí deník.

Lidstvo začalo nekompromisní boj o přírodní zdroje a všechny prostředky jsou dobré, prohlásil podle Izvestijí expert Akademie geopolitických problémů Petr Bělov. Dodal, že čím na tom bude svět hůře, tím větší bude na Rusko s jeho přírodními zdroji vyvíjen nátlak.
Rusko může odpovědět posilováním jaderných svalů , míní Izvestija. Podle listu k tomu má Moskva intelektuální i finanční možnosti. Možné je prý např. ztížit šance na zničení střel za letu či přenést vlastní jaderná sila z evropské části Ruska za Ural či na Sibiř, kde prý budou mimo dosah amerických střel. Rusko také může začít vyvíjet vlastní protiraketové střely jako obranu proti těm polským nebo českým .

Každý útočník v minulých i v současných válkách plánoval a přednostně vedl letecké, raketové i jiné údery na objekty a prostředky protivzdušné obrany (PVO) a nově i povede na objekty a zařízení PRO. Umlčením nebo zničením objektů a prostředků PVO a PRO si protivník vytváří podmínky pro překonávání těchto obran vlastním letectvem a raketami k nanesení úderů na objekty v hloubce území protivníka.

Tak tomu bylo už za 2. světové války při napadení především SSSR vojsky fašistického Německa, tak tomu bylo při všech válkách a napadeních vedených státy pro roce 1945. Přesvědčilo nás o tom i zahájení tzv. 6denní války Izraele proti arabským státům i poslední války USA v Perském zálivu i proti Iráku.

Objekty těchto úderů jsou především velitelská stanoviště (VS) PVO a PRO, letiště, radiolokační stanoviště, palebná postavení PLD a PLRV a odpalovací postavení raket PRO, střediska a uzly spojení.

Objekty a stanoviště systému PVO a PRO mohou být ničeny (v závislosti na vzdálenosti, rozmístění) letectvem (kulomety, bombami a raketami) a raketami středního a dalekého dosahu. Bomby a rakety mohou být vybaveny konvenční nebo jadernou hlavicí. Při použití raket dalekého dosahu proti dobře ženijně vybudovaným objektům PRO lze předpokládat použití jaderné nálože, která umožní současně vyloučení nepřesnosti v zásahu vzhledem k vzdálenosti cíle.

Jaderné údery prováděné leteckou pumou nebo raketou třídy země-země mohou být prováděny vzdušným nebo pozemním výbuchem.

Právě pravděpodobná úchylka v přesnosti úderů těmito prostředky (druhy raket) by měla být rozhodujícím kritériem pro odmítnutí umístit prostředky PRO na území ČR. ČR nedisponuje odlehlými a neobydlenými dostatečně velkými územními prostory pro rozmístění kteréhokoliv prvku PRO.

Při rozhodování o souhlasu k vybudování postavení aktivních prostředků PRO (postavení raket) je nutno současně uvažovat, že tyto mohou být vybaveny konvenční i jadernou hlavicí. V takovém případě je nutno kalkulovat s nutností vybudovat na vzájemnou bezpečnostní vzdálenost sklady raket, jejich komponentů, včetně skladů konvenčních a jaderných náplní a raketových paliv.

Nepřehlédnutelným negativním hlediskem je vliv silného vyzařování paprsku elektromagnetické energie RL stanicemi a radiovými vysílači na využití civilních citlivých elektronických přijímačů a vůbec elektronické přístroje a zařízení širokého použití.

Vedle úderů letectvem a raketami na objekty PRO je nutno v případě války uvažovat s možnou činností speciálních diverzních jednotek proti nim. Jejich ochrana si vyžádá vybudování kruhové obrany na bezpečnou vzdálenost od objektu útoku. Vyčleněné území pro kruhovou obranu bude moci být hospodářsky využitelné v omezeném rozsahu.

Dosud uvedené se především týká nutnosti ochránit obce a města hustě osídlené ČR před ničícími důsledky úderů především letectva a raket protivníka.

Dál je nutno zde kalkulovat se spadem a radioaktivním zamořením rozlehlých prostorů území státu po jaderných úderech na objekty PRO a lze za podmínek oboustranného použití zbraní hromadného ničení válčícími stranami uvažovat i o zamoření území státu otravnými látkami (různých druhů i účinků).

Naivně zdůvodňovaná výstavba prvků PRO v ČR má pro USA širší a skrývaný význam. Ten vyplývá z její dlouhodobé politické i vojenské orientace na východ.

Pokud přímo vláda nebo PS PČR neodmítnou existenci kteréhokoliv prostředku PRO na území ČR, měl by se k této otázce vyjádřit občan v referendu.

Od vstupu do Severoatlantické aliance se Česká republika stále více měnila a mění v logistické zázemí expanzivní silové politiky Spojených států.

Přes vzdušný prostor Čech, Moravy a Slezska byly roku 1999, sotva týden po vstupu republiky do NATO, vytvořeny koridory pro zásobovací a bojové lety amerických i britských bombardérů, které útočily na Jugoslávii. Úslužnost projevila česká vláda i v roce 2001, kdy USA bombardovaly Afghánistán. Stejně se zachoval Vl. Špidla, když Američané a Britové pod falešnou záminkou napadli a okupovali Irák. Obdobně jako vzdušný prostor i česká letiště v rozporu s mezinárodním právem válečným sloužila a slouží dodnes k mezipřistání amerických vojenských letounů, ale i podivných strojů CIA. A nyní, pár týdnů po volbách, přiznal předseda ČSSD, premiér Jiří Paroubek, co koaliční vláda vedená jeho stranou před voliči a sněmovnou nelegálně zapírala, totiž, že s Washingtonem se už dlouhé dva roky vyjednává a konzultuje o umístění raketové základny na našem území.

Nejen odpůrci americké expanze, ale i racionálně uvažující experti z okolí washingtonské vlády už vědí, že silová politika, militarizace mezinárodních vztahů a mezinárodním právem nekontrolované a neomezované používání síly nezvyšuje bezpečnost světa nebo USA. Vyvolává převážně opačné tendence. Spojené státy se nyní v celém světě, nejen v arabských a islámských oblastech, střetávají s dříve nepoznanou vlnou nenávisti a nepřízně. Svět je zásluhou rostoucích možností médií silně zasažen poznáním, do jaké míry je za porušování mezinárodního práva, za mnohé válečné zločiny a vyloženě teroristické akce přímo odpovědna armáda a vláda USA.

Podle slov europoslankyně Věry Flasarové za KSČM vybudování základny, respektive lokalizace radaru v prostoru Libavá, může v tomto prostoru totiž může vážně narušit provoz ostravského letiště v Mošnově a v podstatě zpomalit, ne-li zcela zastavit rozvoj vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy v regionu. Své stanovisko opírá mimo jiné o vyjádření odborníků na leteckou dopravu, zejména o názory ředitele ostravského letiště Lubomíra Vavroše a poslance Evropského parlamentu a československého kosmonauta Vladimíra Remka, uvádí Flasarová.

Zničující důsledky by mělo pro ostravské letiště vybudování radaru, jehož ochranný prostor by dosáhl do ochranného prostoru ostravského letiště, což je okruh 20 kilometrů. Pokud by v prostoru Libavá byl instalován několik desítek metrů vysoký radar XBR, měla by bezpečnostní bezletová zóna poloměr 50 kilometrů, a do prostoru ostravského letiště by zasáhla zcela určitě. Lubomír Vavroš sice nepředpokládá, že by bezletový prostor nad vojenským újezdem Libavá zasáhl do koridoru pro přílety a odlety letadel ostravského letiště. Nicméně tuto možnost nelze vyloučit. Pro tuto eventualitu Vavroš uvádí: Pokud by ovšem ochranný prostor pro základnu omezil možnost příletů a odletů civilních letadel, mělo by to devastující vliv na celé letiště v celém komplexu činností navazujících na leteckou dopravu, to znamená rozvoj logistiky, leteckého opravárenství, průmyslové zóny, ve zkratce celého 'high technology center', rozvíjejícího se v prostoru letiště Ostrava. Těžko představitelné negativní dopady by měl tento stav na rozvoj obchodně-podnikatelských a turistických aktivit celého regionu.

Ochranné aspekty stanovují vojenské orgány USA
Jak dále informuje Flasarová, Vladimír Remek v této souvislosti upozorňuje, že základna, respektive radar, budou vojenskými zařízeními, na kterých budou ochranné aspekty stanovovat vojenské orgány USA podle svých zájmů a priorit. Bezletová zóna zdaleka nemusí představovat jediné omezení. V případě zvýšeného mezinárodního napětí je zvykem taková opatření ještě rozšířit a zintenzívnit. Rovněž může dojít v případech, jakými byly vojenské operace v Afghánistánu či Iráku, k rozostření či vypínání systému GPS, což může mít nebezpečný dopad na veškerá komunikační zařízení včetně letecké dopravy, ale také mobilních sítí, což by na vlastní kůži pocítil téměř každý občan. Vojenské okolnosti předpokládají vojenská řešení, vyžadující rozhodování během sekund, nejvýše minut. Zde sotva budou dotazovány vojenské orgány České republiky, ale vojenské orgány USA. Podle Remka americké velení základny bude garantovat, nikoliv českému velení, ale americkému velení, že přijme veškerá opatření k ochraně cíle prvního pořadí.

Podle dosavadních zkušeností z jiných zemí, ve kterých jsou dislokována vojenská zařízení USA, je rovněž liché očekávat, že by tato zařízení USA přinesla pracovní příležitosti, neboť i civilní zaměstnanci budou z důvodů prověření osob s největší pravděpodobností Američané, uvádí dále poslankyně EP, podle níž z téhož důvodu nelze ani předpokládat podíl českých firem na zakázkách, které tato vojenská zařízení budou potřebovat.

Celý americký protiraketový štít je podle názoru poslance za KSČM Václava Exnera nebezpečná záležitost, jeho budování probíhalo dlouho ještě ve stínu smlouvy ABN o antibalistických raketách. Tato smlouva byla nakonec ze strany USA vypovězena a tím se otevřela cesta k takovému štítu. Už několik milionů Američanů podepsalo výzvu, která se jmenuje Řekni prezidentovi, že nesouhlasím s inciativou raketového štítu . USA podle údajů v tisku už utratily na toto dobrodružství kolem 100 milionů dolarů. Přitom zatím na bázi kinetické energie v klasických raketách se ukazuje, že vlastně i sterilní zkouška v prostředí, které neodpovídá válečné situaci, je úspěšnost takového systému maximálně padesátiprocentní. Při masovém nasazení raket, jaké je v některých zemích možné, je systém nejen bezpečnostně nebezpečný, ale také naprosto zbytečný, protože by sám zlikvidoval maximálně několik takových raket, doplnil Exner.

V té souvislosti pokládá za ostudné, že pochod, namířený proti válkám, zbrojení a terorismu a právě proti základnám USA v ČR 11. září z pražského Karlova mostu přes Malostranské na Hradčanské náměstí, byl zakázán. Ačkoli se u nás takové akce jenom registrují. Je to ostuda, nehledě na to, že jsem se sám zúčastnil 18. března pochodu z Václavského náměstí v Praze v podstatě stejnou trasou naprosto bez problémů. Byl povolen bez problému. Připomněl mnohé neonacistické pochody uprostřed Prahy, z nichž první byl například 1. května 1992. Tehdejší velitel pražské policie, plukovník Fedorko, šel v jeho čele s vysílačkou a po obou stranách průvodu neonacistů šli ozbrojení policisté, kteří chránili tento pochod před ostatními a vůbec nic takového nevadilo, uvedl.

Exner poukázal také na to, že USA už v Iráku vynaložily přes 300 miliard dolarů na dobrodružství, které tam vedou, ale 110 miliard dolarů, které měly sloužit k odstraňování následků hurikánu Katrina v New Orleansu a okolí, nebylo uplatněno a 50 procent obyvatel se tam ještě nevrátilo a mluví se o tom, že zhruba 40 miliard z těchto peněz bylo ukradeno na úplně jiné věci. Je přesvědčen o tom, že je potřeba si všimnout rovněž izraelsko-libanonského konfliktu, kdy celkově bylo přibližně 1500 mrtvých na libanonské a zhruba 150 na izraelské straně. Dnes ovšem vychází najevo, jak ohlašuje koordinátor humanitární pomoci OSN Jan Egeland, že především z posledních tří dní konfliktu, kdy už hrozilo uzavření příměří na základě rezoluce č. 1701 Rady bezpečnosti OSN, sto tisíc nevybuchlých tříštivých bomb. Tyto bomby nejsou v souladu se ženevskými dohodami, protože dopadnou a vybuchnou teprve poté, když se jich někdo dotkne. Měly tedy za cíl prodloužit válku po uzavření příměří v Libanonu, což je nejen proti ženevským dohodám, ale také proti lidskosti obecně. Za tento čin podle mě někdo z izraelských činitelů zodpovídá a měl by za něj být postaven před válečný soud.

• < Předchozí
• Další >