Předvečer?

Podrobnosti

Kategorie: Názory, polemika

Twitter

Z více stran přicházejí silně znepokojivé signály. V jejich středu není Sýrie, ale přímo Irán. Poslední z hlediska časové řady, přichází od dříve velmi významné osobnosti, která jak se zdá, má osobní informační zdroje mimo  mainstream. Jedná se o Steva Pieczenika , který byl náměstkem ministra zahraničních věcí USA v několika amerických administrativách, a je členem Council on Foreign Relations.

Nuže, píšu to se směsí mrazení a nedůvěry, Pieczenik nás informuje , že Izrael zaútočí na Irán 26. září 2012, to je zítra, v souvislosti s židovským svátkem Yom Kippur. Den smíření, jeden z dnů "trýznění duší" židovského náboženství.

Řeknu rovnou, že jsem nikdy na tyto věci nevěřil, ačkoliv fanatiků, kteří dělají děsivé věci při zvláštních výročích je ve všech epochách plný svět. Ale současně není možné nevidět signály vyostřujícího se napětí. Zdá se, že sám Pieczenik vylučuje že Izrael se může pohnout sám. Tedy předvídá, že Netanyahu (nebo někdo v jeho zájmu) zorganizuje nějakou velmi vážnou provokaci, která přinutí Baracka Obamu, aby přišel na pomoc ihned po zahájení případné izraelské ofenzívy. Aby neprohrál volby.

Provokace takového druhu, mimo jiné, už tu byla a je spojená s velmi zvláštním útokem na konzulát USA v Benghazí, kde nalezl svou smrt americký velvyslanec v Libyi Chris Stevens. Po pravdě řečeno, více než velvyslanec, téměř vícekrál severní Afriky.

Al-Kajda? Vedle obvyklé historie, kdy "logo" je stále stejné a není nikdy jasné, kdo je za tím, je tu podezření, že také tam za tím je nějaká odnož Mossadu. Tím více, že všechno bylo organizováno prostřednictvím rovněž  divné, z důvodu tématu a načasování, provokace s pomocí rouhačského filmu proti islámu, vrženého do arabské tůně individui opravdu napojenými na prostředí židovské loby ve Spojených státech. 

Je tu mnohé, co postačuje na vyvolání bouře podezření. Po mnoho dní od smrti Stevense New York Times publikuje rekonstrukci za rekonstrukcí této události (které referují o křečovité práci amerických zpravodajských služeb), a docházejí k závěru, "že mnohé otázky jsou stále bez odpovědi". Což potvrzuje, nakolik připsání teroristického atentátu Al-Kajdě je považováno za příliš banální a tedy málo důvěryhodné.

Všechno to nás nutí k zamyšlení, že Obama (stále ještě o dva body vpředu před Romneyem) se nenechá tak snadno zatáhnout tam, kam by chtěl Netanyahu. Ledaže se Pieczenikovy obavy neukáží jako podložené.

Tedy oči a uši otevřené, protože se můžeme všichni dostat do blízkosti smrtonosného ohňostroje. O to více, že na stejnou stranu, jakou zaujímají podněcovatelé války se již rozmístila všechna základní západní mainstreamová media. V tomto povděčna za některá rozněcující prohlášení pocházející z iránského nejvyššího velení.

Počínaje prohlášením velitele Islámských revolučních gard (pasdaranů), Mohammada Alího Džafarího, který před nedávnem vyzvonil seznam represálií, které Irán provede v případě útoku na své území. První cíl odvety, podle jeho prohlášení, by bylo zatažení Spojených států útokem na jeho základny v celé oblasti od Bahrajnu, přes Katar až po Afghánistán, uzavření Hormuzské úžiny a mobilizace Hizbalahu v Libanonu a Hamasu v Palestině.

"Myslím že", zakončil své prohlášení íránský generál, "v Izraeli nebude místo, které zůstane netknuté".

Není jasné, proč Teherán nabízí takové propagandistické příležitosti svým západním nepřátelům. Je to jako by si íránští vůdcové mysleli, že tajné služby a armáda Izraele, Spojených států a NATO si nebyly vědomy dopadu útoků na Irán. Protože jej znají, mělo by být zbytečné, to vykřikovat.

Ještě méně inteligentní, z hlediska tohoto úhlu pohledu se zdá prohlášení brigádního generála Amira Aliho Hajizadecha, velitel íránských Revolučních gard vzdušných sil , který se podle francouzského France24.com, nechal strhnout a oznámil možnost "preventivního úderu" ze strany Iránu. Jasný akt propagandistického sebezmrzačení.

Také Hajizadech upřesnil že v oblasti nebudou neutrální státy, které by mohly zůstat mimo konflikt, protože všechny hostí základny USA a tedy se stanou cíli íránské protiofenzívy.

Teď hlas zvyšuje ten, kdo se cítí být na mušce. Uvidíme příští kroky jedné i druhé strany. Ale atmosféra je taková, že se už nejedná o propagandistickou šarvátku. Zdá se, že se nacházíme spíše "v předvečer".

Autor: Giulietto Chiesa

Překlad: Komunistický svaz mládeže