Kandidát Moralesova Hnutí za socialismus Luis Arce vyhrál bolivijské prezidentské volby

Podrobnosti

Vytvořeno 19. 10. 2020

Podle předběžných výsledků zvítězil v prvním kole bolivijských prezidentských voleb Luis Arce, kandidát Hnutí za socialismus (MAS - El Movimiento al Socialismo) a strany bývalého prezidenta Eva Moralese, který získal napoloviční většinu 52,4% hlasů a porazil tak bývalého neoliberálního prezidenta Carlose Mesu, kandidáta aliance Občanské společenství (CC), jež skončil druhý s 31,5% hlasy. Představitel převratové junty odstoupil před volbami ze strachu z debaklu. Aby mohl být prezident zvolen v prvním kole, musí podle zákona získat více než 40% procent hlasů a mít 10% náskok před druhým konkurentem.

Číst dál...

Za Andrem Vltchekem

Podrobnosti

Vytvořeno 29. 9. 2020

Před pár dny se probleskla novinami zpráva o úmrtí novináře českého původu Andre Vltcheka. Tato zpráva poněkud zapadla za jinými kauzami - například "pokus o otrávení" Navalného a jeho vzkříšení. Je ale naší povinností připomenout si život a dílo Andreho Vltcheka. Liberální mainstream to za nás rozhodně neudělá.

Ale kdo že vlastně byl Andre Vltchek? Byl to novinář, válečný korespondent, ale také umělec, režisér, filosof. Byl to internacionalista a hlavně revolucionář. Narodil se českému otci a ruské matce. Mnoho svých příbuzných vlastně ani nemohl poznat. Padli za Velké vlastenecké války. Jako chlapec vyrůstal v Plzni i v Leningradu. Poznával obě kultury a společnosti. Šťastné dětství končí po 21. srpnu 1968. Když zbabělí čeští nacionalisté viděli, že kontrarevoluce je poražena, chtěli si vybít zlost aspoň na lidech ze SSSR a jejich dětech, jak statečné... 

Číst dál...

Andre Vltchek: Jak jsem se stal revolucionářem a internacionalistou

Podrobnosti

Vytvořeno 29. 9. 2020

Zveřejňujeme náš překlad rozhovoru indického novináře Binu Mathewa s novinářem, spisovatelem a filmařem Andre Vltchekem, který za záhadných okolností zemřel 22. září tohoto roku.

Vltchek, původním jménem po svém českém otci Vlček, prožil většinu svého dětství v Československu. Respektujeme s pochopením jeho obtížnou osobní zkušenost, která se na vývoji jeho osobnosti a postojů pochopitelně odrazila. Nezpochybňujeme řadu jevů, s nimiž se ve svém dětství v Československu setkal a jež v rozhovoru reflektoval, jako byly maloměšťácké projevy a postoje, bezpáteřní konformismus apod., které měly svoje kořeny vyrůstající ze společnosti hluboko před rokem 1948 a nemohly vymizet během několika let, ale ani desítek let. Naopak se v různých formách reprodukovaly a poznačily osudově i fungování komunistické strany. Současně považujeme za výrazně zjednodušující a zobecňující některá Vltchekova tvrzení například paušalizující míru konformismu projevujícího se v naší společnosti vůči vládnoucí moci a systému od dob Rakouska-Uherska až po dnešek. Naše společnost byla již v 19. století značně rozrůzněná, její součástí bylo i sílící dělnické hnutí. I postoj vůči zachování Rakouska-Uherska a vzniku Československa a jeho následné podobě byly přitom i uvnitř samotného tehdejšího sociálnědemokratického hnutí předmětem polemik a rozdílných postojů v diskusi mezi akcentem na třídní principy a míru zohlednění národních aspirací, jež v době zrodu ČSR byly nástrojem mobilizace buržoazních stran a organizací. Vůči nacionalismu se vymezila za První československé republiky právě Komunistická strana Československa, stojící na internacionalistických základech. Teze o spolupráci s okupační německou mocí v takto paušálně pojatém vyjádření je rovněž nesprávná a opomíjí existenci hnutí odporu, domácí a zahraniční odboj a stovky tisíc obětí německé okupace. Rovněž období budování socialismu bylo založeno na vítězství KSČ a stran Národní fronty, které přijaly socialistickou vizi rozvoje naší společnosti, a stálo na vysoké míře autentické vnitřní podpory a ztotožnění se obyvatelstva se socialismem. V rozporu s tím není existence mnoha protikladů, které provázely období let 1948 až 1989 a jež se projevily i řadou negativních rysů, které Vltchek osobně zažil, a na něž citlivě reagoval.

Rozhovor byl určen pro zahraniční čtenáře a nebyl tedy vyhrazen podrobnějšímu rozboru historického vývoje českých zemí. Současně byl jeho prostor nutně omezen, což rovněž vytvářelo podmínky pro jistá zjednodušení. Můžeme se domnívat, že v tematicky úžeji vymezené diskusi by závěry Andre Vltcheka v těchto konkrétních souvislostech mohly vyznít vyváženěji. Žel možnost diskutovat s ním tato témata již neexistuje.

Co ovšem je důležité: Vltchek se svou zkušeností, svým cestováním, svou prací, stal pevným internacionalistou, bojovníkem proti imperialismu a jeho propagandistické mašinérii. Jak v rozhovoru doznává, zůstával komunistou v pravém významu toho slova. O to více je citelná jeho ztráta.

Číst dál...

Projev kubánského velvyslance: 75. výročí založení Světové odborové federace

Podrobnosti

Vytvořeno 25. 9. 2020

Pretoria, Jižní Afrika - Kubánský velvyslanec Rodolfo Benítez Verson se zúčastnil oslav organizovaných v Jižní Africe při příležitosti 75. výročí založení Světové odborové federace (WFTU), pořádaných NEHAWU (Národní svaz pracovníků vzdělání, zdravotnictví a přidružených služeb)

Vážený soudruhu Mzwandile Michaeli Makwayibo, předsedo Světové odborové federace a předsedo NEHAWU,

Vážený soudruhu Zolo Saphetho, generální tajemníku NEHAWU a Mezinárodního odborového svazu veřejných služeb a přidružených (TUI PS&A),

přináším na tento seminář revoluční pozdravy od 4 milionů členů Kubánského ústředního dělnického svazu (CTC), kterrý je zakládajícím členem SOF, a od generálního tajemníka CTC soudruha Ulisese Guilarteho, jednoho z místopředsedů SOF.

Hodně štěstí k 75. výročí založení Světové odborové federace, a děkuji vám za to, že jste vždy v čele obrany oprávněných zájmů a práv pracujících.

Číst dál...

Den poté

Podrobnosti

Vytvořeno 24. 9. 2020

V současné Francii, jak se zdá, se v pojmech zdraví daří uvolňování. I když stále nechápeme všechny příčiny, vláda si po měsících lhaní připisuje všechny zásluhy. Na ekonomické frontě globální úpadek zahajuje svou neúprosnou činnost, jako tsunami. Nezaměstnanost stoupá; bankroty se násobí; každý den je roztříštěno několik životů. Jen v dubnu přibylo ve Francii 843 000 nezaměstnaných. Mezitím ve slonovinových věžích nadnárodních společností "jedno procento" horečně připravuje sociální plány, restrukturalizace a zavírání. Třídí, pokládají a slučují, s jediným cílem na mysli: obhájit své zisky, a, bude-li možno, je zvýšit. 

Číst dál...

Jak zvítězit ve studené válce bez její "horké" fáze?

Podrobnosti

Vytvořeno 31. 8. 2020