Úvodní stránka arrow Názory a polemika arrow Monthly Review: Bolívie Sunday, March 29 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Monthly Review: Bolívie
Pondělí, 24 únor 2020

Redakce marxistického časopisu Monthly Review ve svém komentáři správně poukazuje na obecné vlastnosti revolučních procesů a rizika jejich porážky. Srovnání nedávného převratu v Bolívii proti prezidentu Moralesovi a Hnutím s chilským fašistickým převratem proti pokrokové vládě prezidenta Allendeho je na místě. Stará armáda a speciálně důstojníci se stávají zálohou domácí a zahraniční reakce pro vojenský převrat. Potvrzuje se Leninův poznatek ze Státu a revoluce - po získání moci musí dělnická třída a spojenci bezpodmínečně přebudovat státní aparát na novém třídním základě, nikoliv ho převzít. Zpětně se i ukazuje, jak důležité bylo vybudování nové armády v lidově-demokratickém Československu - Československé lidové armády.

V prosinci 1973 vydavatel MR Paul M. Sweezy, který podnikl řadu cest do Chile a byl přítelem Salvadora Allendeho (a hostem na Allendeho inauguraci), napsal článek nazvaný "Chile: otázka moci", jako reakci na vojenský puč. Jak Sweezy konstatoval: "Chilská tragédie potvrzuje to, co mělo být, a pro mnohé bylo od samého začátku jasné, že neexistuje nic jako mírová cesta k socialismu." Samozřejmě tím nemínil, že v boji za socialismus jsou vhodné a účinné jen násilné prostředky; spíše že v určité etapě tohoto procesu je násilný střet nevyhnutelný, protože je pokaždé vyvolán silami reakce, které vidí, že jejich moc je ohrožena. "Následuje to, že otázka násilného střetu musí být středem veškeré socialistické strategie a taktiky ve všech etapách tohoto procesu" (Paul M. Sweezy, "Chile: The Question of Power," ("Otázka moci") Monthly Review 25, č. 7 [prosinec 1973]: 1?11).

Tudíž strategie vlády Lidové jednoty (Popular Unity; UP) v Chile počátkem 70. let, tvrdil Sweezy, měla být vyřešit problém armády následujícím způsobem:

"Reakcionářští důstojníci měli být penzionováni, loajální dosazeni na velitelské pozice; platy, životní podmínky a demokratická práva rukujících mužů a poddůstojníků měly být rozšířeny a zlepšeny; do výcvikových programů mělo být zavedeno politické vzdělávání; a co je asi nejdůležitější, všechny kontakty mezi chilskou brannou mocí a Spojenými státy měly být bezpodmínečně přerušeny. Zároveň správa UP měla začít organizovat, vyzbrojovat a cvičit lidové milice s cílem svěřovat jim stále víc povinností, jež dosud příslušely armádě a národní (státní) policii (carabineros). Všechna tato opatření by měla společně vést k víceméně rychlému vystřídání starých buržoazních vojenských struktur novými, kontrolovaných socialistickými silami. Až se toho dosáhne, může s vážností začít proces přeměny chilské společnosti z kapitalistické na socialistickou."

Allendeova vláda ale, místo aby postupovala takto, dělala pravý opak:

"S generály a admirály se jednalo v rukavičkách a byla vyvíjena snaha zvýšit jejich ekonomické i politické povinnosti. Když se MIR (Hnutí revoluční levice) snažilo dělat politickou práci mezi řadovými vojáky, vláda tvrdě zakročila: Allendeův vlastní synovec byl za tuto činnost poslán do vězení. Americkou pomoc armádě bylo dovoleno přijímat i nadále, a to i v době, kdy Washington znemožňoval americkým bankám i zahraničním půjčujícím institucím poskytovat úvěry i samotné vládě. V posledních měsících před pučem z 11. září 1973 Allendeova správa dovolila bez veta kongresu schválit zákon, jenž dával ozbrojeným silám právo kdekoli pátrat po zbraních, což vyústilo do skutečné vlády teroru proti pracujícím v jejich továrnách i domovech. Vojenská policie UP to zkrátka měla nejen tolerovat, ale dokonce lichotit a dávat sílu nepříteli a páté koloně imperialismu ve svém středu."

Sweezyho reakce na puč proti Allendemu přichází teď na mysl v kontextu sice hodně odlišného, ale příbuzného, puče proti bolívijské vládě prezidenta Evo Moralese a Hnutí za socialismus v listopadu 2019. Morales a veškerá linie posloupnosti bolívijského prezidentství byla odstavena od moci 10. listopadu armádou, poté, co fašistickým tlupám, pocházejícím z nižší střední třídy a prosazovaným politickou pravicí, bylo umožněno rozdělit zemi po Moralesově volebním vítězství. Klíčovou postavou zde byl Luis Fernando Camacho, fašistický polovojenský vůdce a milionář, s podporou USA. Příbytky Moralese a jeho sestry i různých vládních ministrů byly vypáleny. Starostka města Vinto, Patricia Arce, byla chycena fašisty, kteří jí uřezali vlasy, nabarvili ji na rudo a po celé hodiny ji vláčeli ulicemi a donutili ji vkleče rezignovat. Tyto teroristické činy byly umožněny tím, jak vysvětlil dopisovatel Monthly Revue Atilio Borón, že "bezpečnostní síly" (armáda a policie) se rozhodly "stáhnout ze scény a ponechat pole volné pro nekontrolované činy fašistických hord - takových jako na Ukrajině, v Libyi, v Iráku či v Sýrii - rozvracení, nebo alespoň pokusy o ně, a tudíž ponižování obyvatelstva... To je nový společensko-politický útvar; vojenský puč ?omylem?, ponechávající reakcionářské tlupy, verbované a financované pravicí, aby uvalily své zákony" (Atilio Borón, "Puč v Bolívii: Pět poučení", Orinoco Tribune, 11. listopadu 2019; "Bolívijská starostka Patricia Arce, potřená barvou, vlečena ulicemi pravicovými fašisty", Orinoco Tribune, 7. listopadu 2019).

Velitel bolívijských ozbrojených sil Williams Kaliman, který "navrhl", aby Morales odstoupil, byl vycvičen ve Škole Amerik (School of the Americas) ve Fort Benning v Georgii, stejně jako ostatní pučisté v bezpečnostních silách (některé také vycvičila FBI). Kaliman následně slíbil podporu samozvanému bolivijskému "prozatímnímu prezidentovi", pravicovému politikovi Jeanine Á?ezovi. Krátce před volbou byly z míst ve Spojených státech tajně, skryté mezi zbožím v lodních kontejnerech, bolívijským pravicovým silám doručeny zbraně a munice. Bezpečnostní síly rozmístily obrněné vozy a vrtulníky, aby zahájily palbu na neozbrojené demonstranty. V době, kdy vznikal tento článek (25. listopadu 2019), byly desítky lidí zabity a mnoho dalších zraněno. Morales byl nucen uprchnout do Mexika (Jeb Sprague: "Top Bolivian Coup Plotters Trained by U.S. Military?s School of the Americas, Served as Attachés in FBI Police Programs" [Vysocí bolivijští pučisté, vycvičení v americké vojenské Škole Amerik, sloužili jako atašé v policejních programech FBI]; Grayzone, 13. listopadu 2019; "The US Embassy in La Paz Continues Carrying Out Covert Actions in Bolivia to Support the Coup d?État Against the Bolivian President Evo Morales", [Velvyslanectví USA v La Paz nepřestává s utajenými akcemi na podporu puče proti bolívijskému prezidentu Evo Moralesovi], Behind Back Doors, 19. října 2019; "Bolivia Clashes Leave Three Dead as Security Forces Break Fuel Blockade", [Bolívijské střety za sebou zanechaly tři mrtvé, když bezpečnostní síly prolomily palivovou blokádu]; Guardian, 19. listopadu 2019).

Jak vysvětloval Borón, všechno to přišlo rovnou z nejnovějších politicko-vojenských příruček Amerického imperiálního státu. Tyto "manuály, příručky, vydávané různými americkými institucemi a jejich mluvčími, maskovanými jako akademici nebo novináři", poskytovaly instrukce, jak systematicky podrývat reputaci populárního, zvoleného předáka obviněními z diktátorství, korupce a různých jiných forem rozbíjení charakteru, aby byla oslabena jeho podpora levicí. Navíc tyto příručky poskytují instrukce o tom, jak krok za krokem připravovat politický a vojenský základ puče. Dokonce i špetka znalostí z těchto příruček a směrnic, připravovaných Americkým impériem a šířených mezi pravicí, měla potvrdit, že "bezpečnost a veřejný pořádek neměly být v Bolívii nikdy svěřeny institucím jako policie a armáda, kolonizovaných imperialismem a jeho nohsledům.... Když byla zahájena ofenzíva proti Evo Moralesovi, byla zvolena politika ústupků a nereagování na provokace fašistů. To posloužilo k jejich povzbuzení a ke zvýšení sázky: nejprve požadavek voleb; později podvod a nové volby; potom volby, ale bez Moralese (jako v Brazílii bez Luly); potom [požadování] Moralesovy rezignace; nakonec, vzhledem k jeho nechuti nechat se vydírat, rozsévat teror se spoluúčastí policie a armády a donutit ho odstoupit. Z manuálu, všechno z manuálu. Kdy už se poučíme?"

Bohužel, levice toto ani další poučení plně nevstřebala. 20. listopadu 2019 jsme vydali v internetové MR článek nazvaný "Dopis intelektuálům, kteří ve jménu čistoty zesměšňují revoluce" ("A Letter to Intellectuals Who Deride Revolutions in the Name of Purity"; https://mronline.org/author/pilartroyagernandez/ ), jenž napsali Roxanne Dunbar-Ortizová, Ana Maldonado, Pilar Troya Fernándezová a Vijay Prashad. Tito autoři zpochybňují tendenci, sílící mezi intelektuálskou levicí dokonce i po puči v Bolívii, zesměšnit revoluce v Bolívii a Venezuele coby představující kapitalistické, státem řízené neo-rozvojové projekty, a tudíž zodpovědné za svou vlastní předpokládanou vnitřní korupci a zánik. V kontrastu s tím autoři "Dopisu intelektuálům" zdůrazňují historickou specifičnost venezuelského a bolívijského revolučního procesu, jenž sice nedokázal úplně překročit buržoazní stát nebo svrhnout kapitalistickou třídu, ale přesto vytvořil ryze revoluční procesy, založené na spoluúčastnické moci dělníků, rolníků, chudiny a domorodců. Zisky dosažené v těchto revolucích ryze lidovými vrstvami byly nesmírné - bolívarský proces ve Venezuele se dostal dál, se svým aktivním rozvojem komunálního státu, kde velká většina vůdců komun a komunálních rad jsou ženy. To ale nezdrželo vlivné socialistické intelektuály od ostré kritiky těchto států na základě buď údajného nedostatku revoluční čistoty, nebo diktátorského charakteru. To je z našeho pohledu nepochopení charakteru revolučních procesů skutečného světa, jež vždy vyvstanou v kontextu probíhajícího třídního boje a kontrarevoluce.

Jak je uvedeno v "Dopise intelektuálům":

"Levicové intelektuálské proudy byly v období po pádu SSSR těžce potrhané. Marxismus a dialektický materialismus významně ztratily ve značné části světa důvěryhodnost; post-kolonialismus a podřízené studie - v intelektuálních a akademických kruzích vzkvétaly varianty post-strukturalismu a post-modernismu. Jedním z hlavních témat této sloje vzdělanosti bylo tvrzení, že "stát" coby nositel společenské přeměny je zastaralý a že spásou je "občanská společnost". Kombinace post-marxismu a anarchistické teorie přijala tuto argumentační linii k zesměšnění jakýchkoli pokusů o socialismus pomocí státní moci. Stát byl spíše než jako nástroj k třídnímu boji viděn čistě coby nástroj kapitalismu. Ale jestli se lidé stáhnou ze zápasu o stát, poslouží to - bez boje - oligarchii a prohloubí se nerovnosti a diskriminace."

Redakční komentář měsíčníku Monthly Revue, 1. ledna 2020

Překlad VS

 

Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.