Úvodní stránka Sunday, December 08 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Svaz pro zachování míru
Středa, 23 říjen 2019

Zveřejňujeme překlad ruského článku, který poukazuje na u nás opomíjený proces ekonomického a vojenského sbližování Ruské federace s Čínskou lidovou republikou. Při snaze upadajícího imperialismu USA a NATO obkličovat tyto státy a zvyšovat napětí i v Evropě (k čemuž přispívá i Česká republika např. vysíláním vojsk na hranic s Ruskem) se jedná o další posun poměru sil ve světě, kterou je nutné brát v úvahu.

Minulý týden došlo ke dvěma důležitým událostem, které zřejmě značně ovlivní formu a obsah budoucích geopolitických procesů soudobého vývoje. Obě události budou mít stejně velké důsledky pro rozvoj mezinárodních vztahů a vliv na ruskou společnost, přestože leží v principiálně odlišných politických rovinách.

Započnu jasnějším a nápadnějším. V Soči provedl tiskovou konferenci po zasedání "Valdajského fóra" prezident Putin. Ve svém vystoupení učinil senzační prohlášení, že Ruská federace vybuduje pro Čínskou lidovou republiku systém včasné výstrahy proti raketovým úderům. (Dosud ho mají pouze USA a Rusko.)

Nyní se k těmto vojenským supervelmocem připojí i ČLR.

Svým prohlášením učinil Putin tečku za všemi spory o reálné hloubce strategické spolupráce a její účelnosti, i o stupni důvěry mezi Moskvou a Pekingem. Spory jsou vedeny nejen ve světě, ale i v samotném Rusku.

Spolupráce v takové složité a citlivé sféře, jakou je raketově jaderná, musí zahrnovat maximální úroveň důvěry, jejímž cílem je přežití spojenectví před potenciálně prvním jaderným úderem z USA a smlouvy mezi Ruskem a ČLR zřejmě zahrnují i společný jaderný strategický protiúder a to nejen na území USA, ale i jejich spojence v NATO a "kolektivní" Západ, jako celek, včetně na příklad Japonska.

Putinovo prohlášení bezpochyby donutí vlády států NATO a ty země, na jejichž teritoriích jsou dislokovány americké válečné základny, revidovat rizika, vyplývající z důsledného sledování válečné politiky Washingtonu. V současnosti je takových základen 730. Prezident Trump se nejednou vyslovil pro snížení počtu základen, vzhledem k vysokým výdajům. Snad se nyní tento proces urychlí.

Putinovo rozhodnutí zřejmě vyvolá u ruských prozápadních liberálů a pseudopatriotů mnoho záminek pro kritiku tohoto kroku. Jak jedni, tak i druzí tvrdí, že spolupráce s ČLR škodí dlouhodobým ruským zájmům. ČLR prý jen čeká, až bude dostatečně silná a Rusko oslabené, aby obsadilo Sibiř až po Ural. Zde pramení i jejich tvrzení o tom, že předávat ČLR ruské technologie a zařízení systému protiraketové obrany (PRO), nelze. Liberálové k tomu dodávají, že Rusko se musí zařadit mezi civilizované země a normalizovat své vztahy s USA a EU.

Obě tyto skupiny si potajmu uvědomují, že probíhá nejen změna vztahů a rovnováhy sil, ale i ideologických priorit v dalším světovém vývoji, ve kterém se bude jejich politický vliv snižovat a že nakonec mohou být vyloučení z ruského vnitropolitického boje.

"Kolektivní" Západ, vedený dosud mocnými USA, si bude nucen jasně uvědomit, že éra vojensko-politického vydírání z pozice síly skutečně končí, hrozba prvního "odzbrojujícího" úderu americkými jadernými raketami je vyloučena z jejich programu a to nejen proti Rusku, ale i proti ČLR a že začíná "nová éra" vývoje, směrem k harmoničtějšímu a "multipolárnějšímu" světu.

Je možné si připomenout reakci amerických představitelů roce 1949 po zkoušce ruské nukleární pumy. Ministr obrany James Forrestal spáchal sebevraždu skokem z okna s výkřikem "Rusové jdou!".

Zatím jsme takovou reakci nezaregistrovali. Dá se však předpokládat, že se nyní vnitřní atmosféra jak v Pentagonu, tak i v politickém vedení stane napjatější.

Druhá událost, ke které došlo má větší historický i ideologický význam, než nová fáze spolupráce s ČLR. Jde o oslavu sedmdesátého výročí vzniku ČLR, vítězství KS Číny nad jejími vnitřními i vnějšími nepřáteli. Washington prohloubil obchodně finanční válku a pomocí svých tajných služeb rozpoutal "barevnou revoluci" v Hong Kongu. V této formě kontrarevoluce nejde pouze o obvyklé pragmatické cíle.

Její hlavní úkol je v diskreditaci úspěchů "rudé Číny", v zaražení klínu mezi čínskou vládu a společnost, vnesení do vědomí lidu odcizení, nedůvěry a strachu a vyvolání řetězové reakce konfliktů v různých městech a krajích ČLR. Před politickým vedením, státním i stranickým stal složitý úkol: zabránit vzniku chaosu v zemi, zabránit masovým represím proti lidu a udržet jednotu strany a lidu.

Tento úkol byl řešen třemi způsoby: úderným projevem prezidenta Si Ťin-pchinga, rozsáhlou vojenskou přehlídkou v Pekingu a masovou lidovou demonstrací, jejímž cílem byla zdůrazněna historická souvislost současné vlády s lidovou revolucí v roce 1949.

Vystoupení prezidenta Si Ťin-pchinga, ve kterém přímo uvedl, že v současnosti není ve světě síla, která by zastavila cestu Komunistické strany Číny kupředu k dosažení plánovaných cílů, bylo stejné, jako vojenská přehlídka nových vzorů zbraní a bojové techniky demonstrací ukázky síly Čínské lidové osvobozenecké armády Spojeným státům. Na přehlídce byly kromě balistických strategických raket s jadernými hlavicemi, předvedeny i strategické bezpilotní letouny. Masová demonstrace lidu vyvolává analogii provádění stejných demonstrací na Rudém náměstí před rozpadem SSSR. Zajímavým a příznačným detailem byl i průjezd několika autobusů bez střech, ve kterých seděli přímí příbuzní vůdců čínské revoluce, což mělo potvrzovat jednotu celé linie vývoje komunistického hnutí a vedení KS Číny v současné epoše. Tvrdé konflikty, ke kterým ve vedení docházelo, byly odkázány do minulosti. Současné vedení KS Číny tak chtělo dokázat, že se mezi ně nedokážou probít nepřátelé socialismu, jak se to stalo v SSSR a ve státech Světové socialistické soustavy. Rovněž chtělo ukázat, že strana zůstane jednotnou v plnění svého strategického plánu rozvoje, podle kterého se má zvýšit nejen rozvoj ekonomiky, ale i životní úroveň lidu.

Po ukončení oslav vysílala čínská státní televize šestidílný ruský dokumentární film "Druhé zrození Číny", který byl zpracován na základě dokumentů, nahraných sovětskou kinematografií v létech 1949 a později. Film se stal pro čínskou společnost skutečnou sensací, faktorem sjednocení a hrdosti na vlastní dějiny.

Obě tyto události mají jednotný ideologický vektor. Z nich je potřeba vydělit pět základních směrů, které mají rozhodující význam jak pro svět, tak hlavně pro Rusko.

1. ČLR slavila své výročí na vrcholu svého sociálněekonomického a politického úspěchu, s důrazem na formuli "socialismu s čínskou specifikou" což zcela znehodnocuje tvrzení o jakémsi strategickém "vítězství Západu" nad komunistickou ideologií a levicovými sílami ve světové ekonomice a politice, které tak milují vlády EU a USA, nehovoříc již o představitelích ruského neoliberalismu typu Kudrina, Remčuka, Čubajse, Šochina a Jurgense a jejich přívrženců.

2. Stáváme se svědky vytvářeni nejmocnější vojenskopolitické aliance Ruska a ČLR, která brání rozpoutání velké jaderné války, protože zbavuje jednu ze tří velmocí možnosti zůstat stranou konfliktu mezi nimi a stát se po něm jeho vítězem.

Vzhledem k nyní otevřenému svazku mezi Moskvou a Pekingem nepanuje již převaha sil ve prospěch ruských "západních partnerů", což mění charakter perspektiv rozpoutávání regionálních konfliktů, protože moc rusko čínského spojenectví bude vytlačovat americký vliv, tak jako k tomu dochází nyní na příklad ve Venezuele.

3. Ekonomické úspěchy ČLR, stejně jako její úspěchy v oblasti vědy a techniky při centrálním plánování, vytvářejí seriózní politicko-psychologický vliv na rozvoj jiných států světa, včetně Ruské federace, při kterém prozápadní kruhy při veškerém svém vlivu, nemohou do nekonečna udržovat stát ve formaci "Washingtonského konsensu", jako jeho přívěsku. Tento fakt předurčuje oslabení světového kapitalistického systému a to jak v globálním tak i národním rozsahu.

4. Realizované posuny vytvářející delší perspektivu boje o světové vůdcovství bez válečného konfliktu, napomáhají tomu, že se rozhodujícími faktory tohoto boje stávají vědeckotechnické vymoženosti a jejich začlenění do průmyslové výroby, což se nejzjevněji projevuje v rámci čínského sociálněekonomického modelu. V důsledku toho je potřeba mít na paměti, že pokud Rusko bude chtít naležet mezi světové vůdce, bude nuceno využít čínské zkušenosti, které do značné míry vycházejí ze zkušenosti SSSR Stalinova období, zvýšit úroveň a status vzdělávání a vědecko-výzkumné práce.

5. Ruská vláda bude nucena v co nejkratším čase rozpracovat a začít realizovat plán velkých společných projektů s ČLR a to nejen v Rusku, ale po celém světě, včetně kosmického a informačního prostoru, s cílem co nejracionálnějšího a nejefektivnějšího využití přírodních, energetických a demografických zdrojů a to nejen Ruska, ale celé planety.

V těchto souvislostech plány Západu na obklíčení Ruska a ČLR, rozpoutání hybridních agresí, barevných revolucí a hrozby válečnou agresí budou ztrácet svůj význam a to nejen v současnosti, ale i v dohledné budoucnosti. Neoliberální apokalypsa se nebude konat.

Překlad: Karel Kluz

Autor: Alexandr Nagornyj

10. října 2019

Publikováno na stránkách Izborský klub

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.