Úvodní stránka arrow Historie arrow Deset dnů, které formovaly dvacáté století Thursday, November 23 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Deset dnů, které formovaly dvacáté století
Středa, 08 listopad 2017

Eugene McCartan

V tomto listopadu oslaví desítky milionů pracujících 100. výročí VŘSR, jež proběhla 7. listopadu 1917 (nebo 25. října podle Juliánského kalendáře, tehdy v Rusku používaného).

K pochopení, jak k revoluci došlo, ji musíme umístit do jasných historických souvislostí: úlohy dělnických a rolnických mas, meziimperialistické I. světové války a barbarství, zasahujícího miliony dělníků, kteří bojovali v onom imperialistickém konfliktu, a zvlášť ohromného dopadu, jaký měl na Ruské impérium.

 

Nejprve se musíme vrátit do roku 1905 a k revoltě dělníků v Petrohradu a Moskvě i v dalších ruských městech.

V letech 1904 a 1905 bylo Ruské impérium ve válce s Japonským císařstvím. Jak se dělníci a rolníci vzbouřili proti podmínkám, po celé Ruské říši vypukly stávky, do kterých se zapojilo až půl milionu dělníků. První dělnické sověty (sovět je ruské slovo pro výbor; pozn. aut.) se objevily v továrnách v květnu 1905, následovány v červenci a srpnu ustavením Rolnického svazu.

V roce 1905 se také začala vytvářením vojenských a námořnických sovětů projevovat v armádě a válečném námořnictvu otevřená opozice. V červnu 1905 se námořníci na bitevním křižníku Potěmkin vzbouřili proti svým důstojníkům. Do října 1905 bylo v Rusku ve stávce přes 2 miliony dělníků a v mnoha továrnách a městech byly založeny dělnické sověty. Rolnických sovětů vzniklo přes padesát.

Boje roku 1905, ačkoli prohrané, poskytly příklad a poučení dělnické třídě jako druh zkoušky na revoluci roku 1917.

Rusko bylo srdcem carské říše, jež se rozkládala od Polska do Střední Asie a až k tichému oceánu, a bylo její největší a hospodářsky nejvýznamnější součástí. Ruská říše měla v roce 1905 přibližně 125 milionů obyvatel, z toho 56 milionů tvořili Rusové. Říši ovládala feudální velkostatkářská třída, se vznikající a důležitou třídou kapitalistickou.

Ruská Sociálně demokratická dělnická strana, založená na marxismu, byla založena v roce 1898 v Minsku. Po jejím sjezdu v roce 1903 vznikly dvě frakce: revoluční Bolševici (většina) a reformističtí Menševici (menšina).

Lenin se stával jedním z předních vůdců v organizaci mezinárodního dělnického hnutí. Zasazoval se o revoluční změnu, a to proti silnému reformistickému proudu v dělnickém hnutí.

Na konferenci Socialistické internacionály v Basileji roku 1912 evropské socialistické strany odsouhlasily, že se postaví proti blížící se meziimperialistické válce. Lenin krom jiného tvrdil, že dělnické strany by neměly stát na straně své vlastní vládnoucí třídy, ale měly by spíše změnit válku v Evropě na občanskou, se svržením císařů, králů a královen a průmyslově kapitalistické třídě. Tento názor sdílel James Connolly a Socialistická strana Irska, a byl to jeden z důvodů, proč se Connolly domáhal povstání v Irsku proti Britskému impériu.

S vypuknutím války se Internacionála rozpadla, když hlavní socialistické strany, zvlášť německá, porušily závazky učiněné v Basileji a vlastní vládnoucí třídu podpořily. V Rusku Bolševická strana svému závazku dostála, stejně jako James Connolly a Irská občanská armáda v Irsku.

Vypuknutí války mezi imperialisty a trestuhodná divoká jatka, jež tato válka přinesla, mělo pronikavý dopad na lid v Evropě, a v Rusku zvlášť. Ruskou armádu tvořili hlavně vojáci z řad rolnictva. Jatka na ruské frontě vyslala otřesné vlny hluboko do srdce ruského rolnictva a ještě více oslabilo carskou politickou základnu a posílilo růst jednoty mezi dělnickou třídou a rolnictvem.

Říkávalo se nám, že dějiny tvoří velcí vůdcové a generálové, spíše než konání lidu. Ruská revoluce obrací tento výmysl vzhůru nohama. To, co vytvořilo rozhodující revoluční podmínky, byla činnost milionů ruských dělníků a rolníků, spojená se strategickým politickým vedením, jež poskytli Bolševici pod Leninovým vedením. Lidé chtěli a požadovali změnu; Bolševici poskytli politické a strategické vedení. Dávali instrukce dělnické třídě, rolníkům i vojákům.

V roce 1917 došlo v Rusku ke dvěma revolucím. První, v únoru, vedla ke svržení carského samoděržaví a k nastolení vlády, ovládané ruskou buržoazií pod Alexandrem Kerenským. Jeho vláda prohlašovala, že je pro společenskou a ekonomickou reformu a jejím cílem je ukončení války; byly to ale jen sliby, jež nebyla nikdy schopna splnit.

Měsíce mezi únorem a říjnem jsou známé coby období dvojí moci, s Ruským státem a vládou na jedné straně a s dělnickými, rolnickými a vojenskými sověty s podporou mas na straně druhé. Bolševická strana rychle získávala v sovětech podporu, od Října většinovou.

Právě v tomto revolučním období Lenin vydal, v bolševickém deníku Pravda ze 7. dubna, "Dubnové teze". Zachytily náladu a zkušenosti dělnické třídy a chudých rolníků a inspirovaly boje a oběti, jež zlomily vaz Kerenského vládě a vyvrcholily Říjnovou revolucí.

Lenin nastínil strategii, jež měla být rozvíjena, aby posouvala revoluční proces kupředu a upevňovala již dosažené zisky a pokroky. Teze zřizovaly základní strategické postoje k vyrovnání se se situací, jíž lidé čelili, a pomáhaly obrátit zaměření na bolševickou stranu. Potvrzovaly následující politiku:

  • Že Velká válka je válka mezi imperialisty, a dělnická třída by s ní neměla mít nic společného.
  • Že by Prozatímní vláda neměla být podporována.
  • Že Únorová revoluce byla jen první fáze, a že dělníci a rolníci musí nadále chápat přesun moci od buržoazie na dělnické a rolnické sověty.
  • Že Bolševická strana se musí hlouběji propojit s lidovými masami a hájit, že "veškerá státní moc" musí spočívat na sovětech.
  • Že musí zvrátit vliv těch sil, jež by podřídily sověty Prozatímní vládě; tímto bojem se dělníci poučí a získají zkušenosti, zocelí se v boji.
  • Na základě vlastních zkušeností z roku 1905, že požadavky lidu mohou splnit jen sověty (to, co Connolly nazýval dělnickou republikou).
  • Že musí být tímto odstraněny nástroje státní represe, jako policie a armáda, stejně jako státní byrokracie.

Dubnové teze také předložily rozhodující ekonomické požadavky, jež měly potenciál shromáždit dělníky a rolníky - požadavky, jež vloží ekonomickou a politickou moc do rukou dělnické třídy a rolnictva. Tyto požadavky obsahovaly:

  • Znárodnění všech bank a založení jedné banky pod kontrolou dělnického a rolnického sovětu - tj. dělnictvem kontrolovanou státní banku.
  • Rozložení velkých půdních hospodářství, a aby se veškerá půda stala veřejným majetkem, o němž by bylo rozhodováno pod kontrolou a řízením místních sovětů, složených ze zástupců zemědělských dělníků a rolníků.
  • Veškeré rozdělování produktů má být pod kontrolou sovětů.

Teze se také zabývaly dvěma dalšími palčivými problémy. Za prvé vyzývaly k uspořádání stranického sjezdu, aktualizaci jejího politického programu a vytříbení a prohloubení ideologického rozvoje, a také k posílení stranické disciplíny. Za druhé, Lenin vyzval k založení nové dělnické internacionály k potírání sociál-šovinismu, reformismu a oportunismu, jež byly převažujícími rysy těžce zkompromitované Druhé internacionály. Tato nová Třetí internacionála - Komunistická internacionála- byla založena v roce 1919.

V červenci 1917 Bolševici vytvořili heslo "Mír, chléb, půdu", jež okamžitě našla odezvu u mas ruského lidu, zvlášť u ruských vojáků, bojujících na frontě.

Od října se moc rozhodujícím způsobem posunula od sil staré vládnoucí třídy, která už nemohla pokračovat ve vládnutí postaru, k silám nové třídy, projevujícím se ve spojenectví dělníků a chudých rolníků, kteří byli připraveni už se nenechat postaru ovládat.

Bolševická revoluce triumfovala 25. října 1917 (7. listopadu podle dnešního kalendáře). Dělnická státní moc, ve spojenectví s rolnictvem, byla nastolena.

V noci 24. října v Petrohradu (St. Petersburgu) Rudé gardy, společně s ozbrojenými továrními dělníky a námořníky Baltské flotily, obsadily banky, nádraží, telegrafní stanici a elektrárny. Zmocnily se Zimního paláce, politické základny Prozatímní vlády. Kerenskij uprchl, zbytek jeho vlády byl zatčen a palác byl zajištěn.

Moc se rychle přesunula od ruské vládnoucí třídy k dělnictvu a rolnictvu, s Bolševiky hrajícími hlavní politickou, ideologickou a organizační úlohu.

Na svém prvním jednání po triumfu revoluce Sovět dělnických a rolnických zástupců přijal řadu dekretů. Jedním z prvních byl Dekret o míru, jenž stanovil postoj nové revoluční vlády k Velké válce. Nastínil opatření ke stažení Ruska a k okamžitému ukončení války, "bez placení odškodnění nebo záborů".

Druhým významným dekretem byl Dekret o půdě. Popisoval opatření k převodu a rozdělení zemědělské půdy mezi ty, kteří ji obdělávají. na ní pracují. Počítal s nuceným rozdělením mnoha bohatých hospodářství rolnickými silami a splnil tak jeden z ústředních požadavků Dubnových tezí.

Dělnické dekrety poprvé stanovily minimální mzdu a limity na pracovní dobu a dovolily přebírání a provozování továren volenými dělnickými výbory.

Ruská revoluce osvobodila různé neruské národy z koloniálního jha a dala jim kontrolu coby autonomním socialistickým republikám v rámci svazu. Byl to předchůdce zákona přijatého v roce 1922, jenž nastolil Svaz sovětských socialistických republik.

Nastolení dělnické státní moci položilo základ tomu, co následovalo v několika nejbližších letech:

  • Rozbití velkostatkářství coby venkovského ekonomického systému, čímž chudí rolníci a zemědělští dělníci dostali podíl na kolektivizovaných statcích a družstvech.
  • Bezplatná zdravotní služba pro všechny občany, ve společnosti, v níž byl desítkám milionů lidí odpírán přístup dokonce i k základním zdravotnickým službám.
  • Záruka rovných práv pro ženy, včetně volebního, spolu s rovnými mzdami, dávkami v mateřství a práva na rozvod.
  • Zaměstnanost pro všechny a vymýcení nezaměstnanosti; od roku 1936 byly ukončeny veškeré výměny zaměstnanců, protože bylo dosaženo plné zaměstnanosti.
  • Zavedení všeobecného bezplatného vzdělání na všech úrovních.
  • Během deseti let po skončení občanské války odstranění negramotnosti.
  • Kulturní zdroje byly zpřístupněny všem, s prudkým nárůstem divadel a kin, jež byla dříve jen pro bohaté.

Podpora, již dával Sovětský svaz, dodávala velký impuls, v některých případech rozhodující, národně osvobozeneckým bojům dvacátého století. Právě Sovětský svaz zlomil vaz fašismu a byl od samého začátku hlavní silou pro světový mír.

Ruská revoluce vedla ke vzestupu revolučních a pokrokových hnutí celého světa. Komunistické strany byly založeny v mnoha zemích (včetně Irska) v liniích Bolševické strany. Vzdor dělnictva narůstal a v mnoha evropských zemích vypukly revoluce - jež byly všechny poraženy. Tady v Irsku Ruská revoluce inspirovala tisíce dělníků k tomu, aby vyšli do ulic na podporu Bolševiků. Dělníci zakládali v četných městech a vesnických komunitách sověty.

Ruská revoluce vyslala šokové vlny do srdce vládnoucí třídy po celém světě. Patnáct zemí (Austrálie, Británie, Britská Indie, Britská Jižní Afrika, Kanada, Čína, Československo, Francie, Řecko, Itálie, Japonsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Spojené státy) napadly Sovětské Rusko na podporu kontrarevolucionářů během občanské války, jež vypukla, když se stará vládnoucí třída pokusila otočit kolo dějin zpět. Jejich intervence protáhla válku do roku 1920 a zavinila nesmírné společenské a ekonomické škody a vytvořila velké a dlouhotrvající potíže při výstavbě socialismu.

Poučení z Ruské revoluce je mnoho. Dějiny nebo historické události nemůžeme prostě zopakovat; je ale jisté, že jedině dělnická třída může být rozhodující silou k ukončení vykořisťování, že revoluce vyžaduje aktivní účast třídně uvědomělé dělnické třídy a že ani svržení kapitalistického a imperialistického systému, ani budování nové společnosti nelze dosáhnout spontánně, ale je to produkt uvědomělého myšlení a činnosti.

Dějiny jsou tvořeny uvědomělou činností mas. K tomu potřebují dělníci svůj vlastní politický program a revoluční dělnickou stranu.

Socialist Voice, listopad 2017

Socialist Voice je oficiální měsíčník KS Irska. Autor je její generální tajemník.

Překlad VS

 

 

Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.