Petiční akce proti ratifikaci Lisabonské smlouvy

Podrobnosti

Kategorie: Z aktivit KSM

Twitter

25. listopadu v Brně přijíždějí k Ústavnímu soudu kolony luxusních automobilů, ta prezidentská s majáčky doslova bleskovou rychlostí - a málem poráží chodce, stojícího na chodníku. Ten je rychle "zpracován" Policií ČR, aby nezavázel. Známky toho, že v budově Ústavního soudu právě probíhá důležité jednání byly znát všude, ovšem měly poněkud švejkovský charakter. Kolem budovy postávali policisté a policistky a v mrazivém počasí vypadali jako skupina bezdomovců, čekající na sociální polévku. Kdekdo si na té rušné ulici při pozorování celého divadélka odplivnul.

Novináři pobíhali jak splašené myšky všude okolo a exhibicionistu v trenýrkách brzy vystřídala cca desetičlenná demonstrace Národní strany - tedy žádná velká změna. Jedna dívčina z okna školy, která se nachází hned naproti Ústavnímu, namířila stříkací pistolku směrem k soudu. Tak vypadal odpor českého národa proti ratifikaci dokumentu, který v mnohém připomíná Mnichovskou smlouvu, v mnohém jí však překonává. Smlouvu, která nás má zbavit naší národní samostatnosti a státní suverenity.

Ovšem krátce po 14h před Ústavním soudem ČR skupina aktivistů rozkládá petiční stánek s peticí proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Kolemjdoucí se okamžitě zastavují a podpisy přibývají jeden za druhým. Lidé se často s organizátory akce dávají do diskuse. Zaznívá zde ostrá kritika na adresu české vlády, oprávněné obavy o osud Benešových dekretů i slova vyloženého zoufalství a bezmoci "opět o nás bez nás". Ovšem ještě častěji zaznívá prostá otázka, co je to vlastně Lisabonská smlouva. Informovanost veřejnosti o Lisabonské smlouvě (hodnoceno zkušenostmi z petičních stánků), je shodná s informovaností o vstupu do NATO, Evropské unie, misích českých vojáků v Africe či se záležitostmi ohledně radarové základny. Nikdo nic neví, nikdo neměl možnost řádně si prostudovat tak významný a nebezpečný dokument, jakým je Lisabonská smlouva a fakta a informace, která jsme jako kolovrátek sdělovali dalším a dalším nicnetušícím občanům vyvolávala v lidech úžas, jako by se to všechno odehrávalo v nějakém zlém snu.

Tak tedy vypadá dnešní demokracie v praxi. Média si samozřejmě naší akce vůbec nevšimla, možná, že jsme neměli slušivá padnoucí saka a místo kolony luxusních automobilů s tónovanými skly a majáčky jsme přijeli oprýskanou a pomalovanou tramvají, evidentně již pár desítek let přesluhující. Dokonce jsme ani nepřišli v trenýrkách či jiném veselém úboru. Přesto náš petiční stánek na České ul. byl tím jediným, kde se český občan mohl dozvědět, co se vlastně s jeho zemí doopravdy děje.

Petiční akce probíhala dvě hodiny, další je naplánovaná na pondělí v 16h před Ústavním soudem, a jak by řekl jeden z aktivistů pořádající včerejší akci: přijďte, bude sranda.

Jakub Holas