Za co bojují mladí turečtí komunisté

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Vládní umírněně islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prosazuje i na základě direktiv Evropské unie změny v oblasti vysokoškolského vzdělávání, jež jsou i proti stávajícímu negativnímu stavu výrazným regresem. Jde zejména o záměr za prvé zvýšit školné, za druhé provést privatizaci vysokých škol a za třetí znovu uvést vliv náboženství do školského systému. Je tedy logické, že jedním z hlavních bitevních polí Mládeže Komunistické strany Turecka jsou univerzity, kde mají komunisté významné zastoupení.

Je třeba zdůraznit, že v Turecku neexistuje autonomie univerzit.

Důležitou roli v univerzitním systému sehrává tak zvaná Rada pro vyšší vzdělávání (dále Rada), která funguje jako nástroj vlády k ovládání univerzit. Jak tedy tento systém ovládání funguje? Kandidáty na členy rady nevolí studenti, nýbrž členové pedagogických sborů. Tři volebně nejúspěšnější kandidáti postupují dále, a z nich si prezident republiky vybere vítěze. Členové Rady jsou prezidentem jmenováni na dobu 3 let, přičemž Rada není naplňována najednou, ale po částech. Prezidentem nedávno jmenovaný předseda Rady přirozeně prosazuje politiku prezidenta, jenž je zástupcem strany AKP. Systém je jednoduchý a funkční. Proberme si základní problémy podrobněji.
Vládní politika zvyšování školného je staršího data. Předposlední pokus o zvýšení školného se uskutečnil v roce 1996, kdy bylo zvýšeno roční školné z 80 - 100 EUR na 300 - 400 EUR. Již tento vládní útok vyvolal velký odpor, který se projevil v silné mobilizaci a okupacích univerzit.
Nejnovější návrh na zvýšení školného počítající se zvýšením školného na 5000 až 6000 EUR (!) byl představen v lednu 2008. Odpověď mladých komunistů přišla okamžitě a boj bude tvrdý. Ihned v den oznámení zmíněného návrhu zorganizovala Mládež Komunistické strany Turecka protest před sídlem Rady, při němž předala novému prezidentu Rady vlajku USA se slovy: „Tady máte svoji vlajku,“ a peněžní sumu ve výši ročního školného s komentářem: „a běžte si do Ameriky“. Návrh na zvýšení školného je horkým tématem, které studenti intenzivně diskutují, a bude určovat další zápas mladých komunistů zejména v nastávajícím druhém semestru.
Druhým důležitým problémem je snaha o legální zavedení privátních univerzit a tedy o přeměnu vzdělávání na byznys s pomocí klasických komerčních obezliček jako jsou půjčky na studium. V současné době neexistují soukromé univerzity formálně, ovšem kapitalista může soukromou univerzitu založit oklikou prostřednictvím k tomu utvořeného sdružení. Cílem vládnoucích sil s instrukcemi EU v kapse je odstranit formální překážky na cestě soukromého kapitálu k ziskům, jež cítí i v oblasti, která je veřejným statkem a současně lidským právem a předpokladem seberozvoje individua.
Třetí zásadní oblastí střetu komunistů a lidových sil s reakční politikou AKP je obrana sekulárního charakteru vzdělávacího systému. Vytlačení náboženství ze školství bylo už jedním z kroků zakladatele buržoazní sekularistické Turecké republiky Kemala Mustafy řečeného Atatürk. Současná vládní strana AKP, která má styky i s islámskými sektami a která prosazuje částečný návrat náboženství do starých pozic, usiluje o větší zavádění náboženské výchovy a vlivu do vzdělávání. Výrazným symbolickým případem z poslední doby je rozhodnutí parlamentu umožnit nábožensky založeným studentkám nošení šátků ve školách.

Radim Gonda