
Zpráva předsedy Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace (KPRF) G. A. Zjuganova na plénu ÚV KPRF v listopadu 2022.
Před 100 lety, 30. prosince 1922, byl vytvořen Svaz sovětských socialistických republik. Sjednocením sovětských republik Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Zakavkazska tak došlo k události opravdu historického významu. Spojením sovětských republik vnikl z iniciativy bolševické strany a konkrétně i vůdce ruské revoluce Vladimíra Iljiče Lenina státní útvar zahrnující celou šestinu světa. Vznik Sovětského svazu byl jedním z klíčových důsledků Velké říjnové socialistické revoluce, vítězství Rudé armády v následné občanské válce a v zápase mladých sovětských republik proti kontrarevoluci a zahraniční intervenci. Během následujících sedmi desetiletí existence Sovětského svazu došlo k obrovskému, v dějinách lidstva nevídanému, revolučnímu skoku od politické, hospodářské a kulturní zaostalosti k všestrannému rozvoji národů tohoto socialistického státu.
Co dělá americká armáda v Africe? Je to záhada, zabalená do hádanky, v utajení a spoutaná byrokracií. Nebo by alespoň byla, kdyby to záleželo na Pentagonu.
Před deseti lety jsem se pustil do hledání odpovědi na tuto otázku v TomDispatch, zaznamenával jsem růst americké vojenské přítomnosti na tomto kontinentu, budování logistických kapacit i základen a možnost, že se toho děje daleko víc mimo dohled. „Nespouštějte oči z Afriky,“ uzavřel jsem. „Americká armáda tam bude tvořit zprávy ještě několik let.“
Věděl jsem, že mám příběh, když velitelství USA pro Afriku (AFRICOM) nedokázalo poctivě odpovědět na základní otázky. A reakce velitelství na článek mi řekla, že mám také nový rytmus (beat).
FIR (Mezinárodní federace hnutí odporu-Sdružení antifašistů) se již několikrát jasnými slovy vyslovila proti barbarskému odstraňování památných míst protifašistického odboje, míst fašistické perzekuce a památníků osvobození a osvoboditelů.
Odstraňování historických svědectví a památníků je výrazem historické zapomnětlivosti, ještě více záměrného přepisování dějin a pokusů o zničení společenské paměti akce žen a mužů ze všech evropských národů proti fašistickému barbarství.
Děsivá je skutečnost, že tato forma historické revize není omezena na jednotlivé země, ale je praktikována v různých evropskýcmh zemích. Když bylo v září 2019 přijato skandální usnesení Evropského parlamentu o „Důležitosti evropské minulosti (nebo evropského historického vědomí) pro budoucnost Evropy“, vlády různých evropských zemí věřily, že mají volnou ruku k přepisování dějin a odstraňování paměťových míst. Zejména v přechodových státech, které byly nově přijaty do Evropské unie, byla taková destrukce kultury vzpomínek prováděna v masovém měřítku.
Obavy z rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) směrem k ruským hranicím je jednou z příčin současné války na Ukrajině. Není to však jediný pokus o expanzi NATO, smluvní organizace, kterou v roce 1949 vytvořily Spojené státy s cílem promítnout svou vojenskou a politickou moc nad Evropou. V roce 2001 provedlo NATO v Afghánistánu vojenskou operaci „mimo oblast“, která trvala 20 let, a v roce 2011 NATO – na naléhání Francie – bombardovalo Libyi a svrhlo její vládu. Vojenské operace NATO v Afghánistánu a Libyi byly předehrou k diskusím o „Globálním NATO“, projektu využití vojenské aliance NATO nad rámec jejích vlastních charterových závazků od Jihočínského po Karibské moře.

Společnost česko-kubánského přátelství Lázara Cruze Brno Vás srdečně zve na přednášku na téma:
55. výročí násilní smrti Che Guevary
13.12. 2022 od 16:00, Křenová 67 Brno
Následující řádky jsou z daleké Británie, ale něco připomínají, alespoň mně. Že by „podobnost čistě náhodná“? (Pozn. překl.)
Americká komunistka a občanskoprávní ikona Angela Davisová proslule prohlásila, že je načase přestat přijímat věci, které nemůžeme změnit, a začít měnit věci, které nemůžeme přijmout. Tento duch se projevuje mezi zaměstnanci po celé Británii, kteří říkají vládě a zaměstnavatelům, že nepřijmou, když budou chudnout a naše veřejné služby budou zahnány pod zem.
Zdravotnické odbory vydaly ostré varování, že pokud se nenajdou peníze na řádné zvýšení platů, čeká nás zima sporů.
Premiér Riši Sunak a ministr financí Jeremy Hunt tvrdí, že jsou nuceni přijímat „obtížná rozhodnutí“.
Tak to ostatně dělá i labourista Keir Starmer, který minulý týden prohlásil, že nebude nic slibovat ohledně platů zdravotních sester – a zdravotníky ujistil jen tím, že „postoj, který bychom přijali do vlády“, bude patřit k „růstu ekonomiky a obnově spravedlivého platu“, což je prázdný neslib, který by mohli učinit i toryové.
Je legrační, jak „obtížná rozhodnutí“ vždy zahrnují to, že ti nejchudší jsou nuceni přinášet oběti na ochranu zisků těch nejbohatších.
K radosti vojensko-průmyslového komplexu plánují obě strany v americkém Kongresu po volbách do Kongresu vyčlenit až 50 miliard dolarů na další nákupy zbraní, aby v příštím roce nakrmily ukrajinskou armádu. Moskva a Kyjev si vyměnily obvinění, že ti druzí plánují použít jaderné zbraně. Co může protiválečné hnutí udělat, aby zastavilo evropský požár, když hrozí celosvětová jaderná válka?
Před 80 lety, 23. listopadu 1942, uzavřela Rudá armáda při ofenzivě bitvy u Stalingradu obkličovací kotel, v němž uvěznila nacistická vojska 6. armády pod vedením maršála Friedricha Pauluse. Obrat v bitvě u Stalingradu definitivně zbavil fašistické Německo iniciativy a znamenal začátek jeho konce. Od té chvíle se začal krátit čas Adolfa Hitlera a jeho fašistických druhů.
K obraně Stalingradu, ležící v cestě cesty nacistů na jihovýchod ke zdrojům surovin po zastavení pod Moskvou, se upínaly naděje všech antifašistů.
Dokládáme básní "Zpěv o Stalingradu" chilského komunistického básníka Pabla Nerudy napsané v roce 1942. Později napsal: „Byl jsem v oněch letech v Mexiku. Země, kterou jsme milovali, se utápěla v krvi, aniž se jí dostávalo pomoci spojenců. Tehdy jsem napsal báseň, která měla být přečtena na shromážděních lidu. Chtěl jsem vykřiknout co nejhlasitěji, aby naděje opět vzplanula. Při čtení básně jsem hleděl do očí mexickým dělníkům. Téže noci byla má báseň otištěna na velkých plakátech, na kterých se tisknou válečné zprávy, a dvacet tisíc těchto plakátů bylo vylepeno v mexických ulicích… Stovky lidí četly mé básně, které v nich vzbuzovaly naděje. Tehdy jsem cítil, že jsem také tam, daleko, a že se účastním vašeho titánského boje.“
Přebíráme z blogu "Šturmovat nebesa" překlad analýzy italského marxisty Piera Paglianiho, jehož texty jsme na webu KSM už publikovali. Vyniká nad všemi dnes převažujícími pohledy hloubkou a ostrostí i neznámé, zejména o roli jednotlivých hráčů válečné konfrontace. Citujme závěr článku:
"Financializace není fází kapitalismu, ale projevem jeho systémových krizí - krizí, které jsou vyvolány mechanismy akumulace. Na první pohled se tedy můžeme domnívat, že se nedostaly do konfliktu dva odlišné systémy společenských vztahů, ale dvoje "hodiny", které se nemohou synchronizovat. To, že tento kontrast pak nabývá ideologických kontur, je přirozené. Bylo tomu tak vždy a je tomu tak ještě více v době, kdy se komunikace a nadvláda myšlenek staly přímou zbraní.
Otázka však zní: víme, jaké zájmy hájí Biden, ale jaké zájmy hájí Putin, jaké Si? Jaké systémy mají na mysli? Jak jsou životaschopné? Jak jsou slučitelné se stabilitou multipolárního světa? Budeme směřovat k trvalému chaosu, postkapitalistické tržní společnosti nebo k čemu?
Nemáme tušení. Nemám tušení. Je to už několik let, co se objevila třídní analýza, a to z třídního hlediska, militantní a rozsáhlá. Takže až se letos v zimě ponoříme do rekonstrukce 13. století s novou stoletou válkou, novým morem a novými nepokoji chudých, budeme mít k dispozici symbolické myšlení, které se nebezpečně blíží magickému myšlení, a budeme litovat pravítka a kompasu."
Zdroj textu https://sturmovatnebesa.blogspot.com/2022/11/pad-zaklady-perspektivy-blizke.html

Překlad poslední eseje Piera Paglianiho, alias Pjotra, italského matematika a marxisty, o povaze současné světové krize, konfrontaci upadajícího impéria USA vůči Rusku a Číně. Esej vyznačuje charakteristiky a východiska pro budoucnost a vyznačuje také objektivní neznámé v celém procesu. Představuje nové výzvy pro marxistické myšlení v této fázi krize, na nové úrovni se objevuje před námi hrozivá otázka: bude budoucnost konec kapitalismu a budování nové společnosti bez vykořisťování, nebo bude koncem civilizace?
Případy bezmyšlenkovitého vazalství z Itálie můžeme bez problémů škálovat na české prostředí. Reakce politiků na nedávný dopad ukrajinské rakety na území Polska to ukázala jasně.
© Komunistický svaz mládeže

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2026 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.