Úvodní stránka arrow Zločiny kapitálu arrow Úvod k Černé knize kapitalismu Monday, October 14 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Úvod k Černé knize kapitalismu Tisk E-mail
Pátek, 30 květen 2003

Šťastný kapitalismus! Nic neohlašuje ani neslibuje. Žádný manifest ani prohlášení o dvaceti bodech s programem dodávky štěstí na klíč. Drtí vás, páře, zotročuje, trýzní. Klame vás? Máte právo být nešťastni, ale nikoliv zklamáni, protože zklamání předpokládá zrazený závazek. Ti, kdož ohlašují spravedlivější zítřky, se vystavují obvinění z klamáni, jestliže ohlašovaný záměr propadne do strašlivého nesouzvuku.  Kapitalismus se rozvážně zaměřuje na přítomnost. Je tomu tak. Ale budoucnost? Tu milerád přenechává snílkům, ideologům a ekologům. A tak jsou jeho zločiny téměř dokonalé. Žádný písemný důkaz či stopa nedává důvod k rozmýšlení.

Hrůzovláda z roku 1793 ? Je snadné pro ty, kteří nemají rádi revoluce, aby si představili ty, jež jsou za ni zodpovědni - osvícence s pošetilou vůlí uspořádat společnost podle rozumu.

Pokud jde o komunismus, knihy se hroutí pod tíhou žalujících spisů. Ty se však netýkají kapitalismu. Jemu nelze vytknout, že by produkoval neštěstí, neboť nepředstírá, že přináší štěstí. Nepřipouští, že by měl být souzen z něčeho jiného než z jediné pohnutky ­snahy o dosažení maximálního zisku v minimálním čase. Jiní se zajímají o člověka, on se zabývá jen zbožím. Copak někdo kdy viděl šťastné nebo nešťastné zboží? Jediná bilance, která zde platí, je účetní rozvaha.

Mluvit o zločinech ztrácí v této souvislosti na průkaznosti. Připomeňme raději přírodní katastrofy. Stále se vám vtlouká do hlavy, že kapitalismus je přirozený stav lidstva.

Lidstvo je v kapitalismu jako ryba na vzduchu. Chtít však změnit uspořádání věcí, k tomu je třeba arogance ideologů, jež se stejně ukáže zbytečná. Jsou známy její skličující cyklické důsledky - re­voluce, represe, zklamání, lítost.

Takový je opravdový prvotní hřích člověka - onen věčný neklid, který jej nutí, aby setřásl jho. Ona lyrická iluze budoucnosti zbave­né vykořisťování, požadavek změny přirozeného řádu: Nehýbejte se - kapitalismus se hýbe za vás.

Nuže dobrá, příroda má své katastrofy, kapitalismus také. Šli byste hledat ty, jež jsou odpovědni za zemětřesení, bouři, ničivou vlnu? Zločin přesto předpokládá zločince.

U komunismu se antropometrické záznamy snadno sestaví - dva vousatí, jeden z bradkou, jeden se skřipcem, jeden s knírem a též jeden, který přeplaval Jang-tse Tiang, jeden jenž rád kouří doutníky atd. Jsou to symboly, které je možné nenávidět.

Co se kapitalismu týká, jsou zde jen ukazatele a značky - Dow Jones, CAC 40, Nikkei atd. Zkuste nenávidět ekonomický ukazatel nebo značku.

Říše Zla má vždy zeměpisný prostor, hlavní města. Lze je označit, je o co se opřít. Kapitalismus je všude a nikde. Komu pak adresovat obsílku s předvoláním dostavit se před eventuální Norimber­ský soud?

Co je tedy kapitalismus? Zmatený archaismus! Zalistujte ve stránkách naučných slovníků a použijte odpovídající výraz - liberalismus.

Slovník Liltré definuje "liberální" jako "to, co je hodno svobodného člověka". Nezní to dobře? A slovník Petit Robert nám poskytuje přesvědčivý seznam antonymů, slov s opačnými významy ­"lakomý, autokratický, diktátorský, dirigista, fašista, totalitář". Našli byste si snad důvod k tomu, abyste se definovali jako antikapita­lista? Ale přiznejte, že by bylo zapotřebí dost zvrácenosti k tomu, abyste se prohlásili za antiliberálního.

Jaký je tedy tento příběh černé knihy kapitalismu?

Nevidíte, že extrémy plodí podnikatelská ztřeštěnost a nadmíra úkladů?

Nejhorší masový vrah Historie, to se dá říct. Ale vrah bez tváře, bez genetického kódu, působícího beztrestně po staletí v pěti kontinentech?

Přejeme vám pěknou zábavu.

A k čemu je to dobré?

Neslyšeli jste úder gongu oznamující současně konec zápasu i Historie? Vyhrál. Shromažďuje ve své robustní mafiánské versi kořist svých nepřátel. A jaký je na obzoru jeho věrohodný protivník?

Jaký protivník?

Obrovské zástupy lidu zastupující v daném procesu občanskou stranu. Mrtví i živÍ. Bezpočet těch, kteří byli odvlečeni z Afriky do Ameriky, rozsekáni na cucky v zákopech stupidních válek, upáleni zaživa napalmem, utýraní k smrti v žalářích hlídacích psů kapitalismu, zastřelení u zdi Komunardů, zastřelení ve Fourmies, zastřelení v Setifu, zmasakrovaní po statisících v Indonésii, téměř vyhubení jako američtí indiáni, masově povražděni v Číně, aby se zajistil volný oběh opia...

Z těch všech převzaly pochodeň revolty člověka popřeného ve své důstojnosti ruce živých. Ruce záhy bezvládné, ruce dětí Třetího světa, které podvýživa zabíjí každodenně po desetitisících. Ruce vyhublé na kost, ruce národů odsouzených k tomu, aby splácely úroky z dluhů, jimž loutkoví představitelé ukradli jejich kapitál. Třesoucí se ruce stále početnějších vyděděnců společnosti, kteří živoří na pokraji hojnosti. Jsou to ruce tragicky slabé a prozatím nespojené. Ale musí se jednoho dne spojit.

A onoho dne pochodeň, kterou nesou, zapálí svět.

 Gilles Perrault

 francouzský spisovatel, scénárista, kritik a novinář

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.