Úvodní stránka arrow Zločiny kapitálu arrow Totalitní liberalismus Wednesday, December 11 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Totalitní liberalismus Tisk E-mail
Úterý, 05 červen 2007

Svět ovládaný kapitalismem, to je Svět svobodný. Kapitalismus, který se nyní nazývá jen liberalismem, to je moderní Svět.. Je to jediný model společnosti, ne-li ideální, tedy aspoň uspokojivý. Neexistuje a nikdy nebude existovat jiný. To je stále stejná píseň, kterou zpívají nejen činitelé odpovědní za ekonomiku a většina politiku, ale také intelektuálové a novináři, mající přístup k hlavním médiím -televizi, rozhlasu, tisku, velkým vydavatelstvím, jež jsou vesměs v rukou průmyslových nebo finančních skupin. Disidentská myšlenka není sice zakázána (liberalismus zavazuje!), ale je zahnána téměr do ilegality. Taková je svoboda projevu, jíž se holedbají stoupenci našeho liberálního systému.

Působnost kapitalismu spočívá v jeho ekonomické účinnosti. Ale ku prospěchu koho a za jakou cenu? Posuďme skutečnosti v západních zemích, které jsou výkladní skříní kapitalismu, zatímco zbytek světa je spíš jako prostory za krámem.

Po té, kdy skončilo období jeho velkého rozmachu v XIX. století v důsledku industrializace a krutého vykořisťování pracujících, vedlo hnutí, které se prudce rozvíjelo v průběhu posledních desetiletí, téměř k vymizení drobného zemědělství. Drobné zemědělce pohltilo velké agrární vykořisťování s následným znečišťováním a destrukcí krajiny a zhoršením kvality výrobku. (A to na úkor daňových poplatníků, neboť zemědělství nepřestalo být subvencováno.)
Došlo k téměř úplnému zmizení maloobchodu zvláště v oblasti potravin ve prospěch velkodistributorů a hypermarketů. Došlo ke koncentraci průmyslu do velkých národních a pak nadnárodních společností, které nabývají takových rozmerů, že mají často větší finanční prostředky než státy a představují zákon (nebo se aspoň o to snaží). Přičemž činí opatření k tomu, aby posílily svou nekontrolovatelnou moc nad státy, jak je tomu v prípadě Mnohonárodní dohody o investicích. (Např. United Fruit Company vládne nad mnoha státy Latinské Ameriky).

Vůdcové kapitalismu se mohli obávat, že zmizení drobných zemedelců, řemeslníků i drobné prumyslové a obchodní buržoasie by posílilo řady proletariátu. Ale "modernismus" jim poskytl možnost čelit tomu s pomocí automatizace, miniaturizace, informatiky. Po vylidnění polí jsme svědky vylidnění továren a kanceláří. Jelikož kapitalismus neumí, ani nechce se dělit o zisk a práci (vidíme to na sprostých a hysterických reakcích zamestnavatelů vůči 35 hodinové
pracovní době, což je ostatně opatření značně nesmělé) dospíváme neodvratně k nezaměstnanosti a k nahromadění sociálních pohrom.

Čím je víc nezaměstnaných, tím menší berou podporu a po kratší dobu. Čím méně je pracujících, tím více se pocítá se snížením důchodu. To se zdá logické a nevyhnutelné. Ano, pokud zůstáváme ve sféře rozdělování. Ale pokud vezmeme v úvahu hrubý národní produkt, který se zvětšil o více než 40 % za méně než dvacet let, zatímco objem mezd neustále klesal,je tomu zcela jinak!

Ale to nezapadá do kapitalistické logiky! Téměř dvacet milionů nezaměstnaných v Evropě - taková je pozitivní bilance kapitalismu! A to bude ještě hůře. Velké evropské a americké firmy, jejichž zisky nikdy tak nerostly, ohlašují propouštění statisíců pracovníků. Je přece třeba "racionalizovat výrobu", konkurence zavazuje!
Projevuje se uspokojení nad zahraničními investicemi ve Francii. Mimo nebezpečí pro národní nezávislost se lze ptát, zda to není pokles mezd, který povzbuzuje investory.
Francouzští opěvovatelé liberalismu -"modernismu" (podívejte se na Alaina Madelina!) se zaštiťují Anglií a Spojenými státy, které prý jsou přeborníky v dosahování ekonomického úspěchu a v boji proti nezaměstnanosti. Pokud zrušení sociální ochrany, nedostatek pracovních příležitostí, nízké mzdy a neposkytování podpor v případě krátkodobých nezaměstnaných, jež je vyřazuje ze statistiky,
jsou ideálem pana Madelina, budiž, ale nemyslím si, že by tomu tak bylo v případě pracujících této země.

V USA, jež jsou rájem kapitalismu, žije 30 milionů obyvatel (více než 10 % obyvatelstva) pod hranicí chudoby. Většinu z toho tvoří černoši.

Převaha Spojených států ve světě, imperialistická propaganda a uniformizace jejich způsobu života a kultury, která ji charakterizuje, může uspokojovat jen lidi servilní. Evropa by udělala dobře, kdyby se měla na pozoru a zareagovala, pokud má ještě ekonomické prostředky. Ale k tomu by musela mít také politickou vůli.
Aby kapitalismus napomohl též produktivním investicím v průmyslu a službách, má vůli je učinit konkurenčními vůči krátkodobým finančním a spekulativním investicím.A jak? Tím že je zdaní? Vůbec ne, sníží se mzdy a sociální dávky!

I to je způsob, jak učinit Západ konkurenčním vůči Třetímu světu. Ostatně ve Velké Británii se novodobě započalo s tím, že se opět umožňuje práce dětí. Velká Británie, nikoliv suverénní stát ale vazal Spojených států, ani neratifikoval chartu zakazující dětskou práci.

Tím, že je Třetí svět zapojen do onoho pekelného kruhu konkurence, bude muset ještě dál snižovat náklady a uvrhnout své obyvatelstvo do ještě větší bídy a pak bude Západ opět na koni.

Pokud bude svět ve svém celku v rukou několika nadnárodních, povětšině amerických společností, a nebude téměř potřebovat pracující kromě urcité elity techniků, pak bude mít kapitalismus problém najít spotřebitele mimo tuto elitu a své akcionáře... a udržet zločinnost rodící se z bídy.

Akumulace peněz - která je jen abstrakcí -brání vyrábět strojní zařízení a základní produkty užitečné všem. Černá kniha kapitalismu je před námi a je napsána v jeho "ráji". Ale jak je Třetímu světu v jeho "pekle"?

Spoušť způsobená kolonialismem a neokolonialismem za půldruhého století se nedá vyčíslit. Stejně tak nelze vyčíslit miliony mrtvých, jež má na svědomí a jež mu lze pričíst. Vinu mají všechny velké evropské země i Spojené státy. Otroctví, nelítostné represe, mučení, přivlastňování, krádeže pozemků a přírodních
zdrojů velkými západními, americkými nebo nadnárodními společnostmi, nebo v jejich žoldu jednajícími místními hodnostáři, umělé slučování nebo drobení zemí, vnucování pěstování monokultur náhradou za obvyklé pěstování potravinářských plodin, destrukce tradiční kultury a způsobů života, likvidace lesů
a přeměna krajiny v poušt, ekologické katastrofy, bída, exil obyvatelstva do velkoměst, kde je čeká nezaměstnanost a bída, to jsou přednosti neokolonialismu.

Struktury, jimiž se vybavilo mezinárodní společenství na regulaci vývoje průmyslu a obchodu, jsou zcela v rukou a ve službách kapitalismu -Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj i Světová organizace obchodu.

Tyto organizace posloužily jen k zadlužení zemí Třetího světa a vnutily jim liberální krédo. Pokud umožnily, aby se rozvinul místní "pornoprůmysl", zvětšily tím jen bídu obyvatelstva. Za několik desetiletí mezinárodní kapitalismus nebude téměř již potřebovat pracovní sílu, vždyť automatizace je neúprosná! Americké laboratoře studují zemědělské kultury in vitro, což definitivně zruinuje zemědělství Třetího světa. (Možná i zemědělství francouzské, které je druhým největším světovým vývozcem).Místo rozdělování výrobků, budou si pracující celého světa definitivně rozdělovat nezaměstnanost.
Přitom základní služby týkající se vzdělávání, zdraví, životního prostředí, kultury, vzájemné pomoci již nebudou zajištovány, protože netvoří zisky a nezajímají soukromý sektor, neboť je mohou poskytovat jen státy nebo společenství občanů, jimž liberalismus hodlá odejmout veškerou moc a veškeré prostředky.
Jaké jsou prostředky expanze a akumulace kapitalismu? Válka (nebo ochrana po způsobu mafie), represe, loupež, vykořisťování, lichva, korupce, propaganda. Války proti neposlušným zemím, které nerespektují západní země.
Ty byly kdysi výsadou Anglie a Francie v Africe a v Asii. Poslední křečovité projevy kolonialismu v Indii, na Madagaskaru, v Indočíně, v Alžírsku si vyžádaly miliony mrtvých. Nyní to jsou Spojené státy, národ, který si činí nárok na poručníkování světu.
USA neustaly v praktikování politiky nadměrného zbrojení, kterou jiným zakazují. Viděli jsme, jak se tento imperialismus provozuje v praxi ve všech přímých i nepřímých intervencích USA v Latinské Americe, a to především ve Střední Americe (Nikaragua, Guatemala, Salvador, Honduras, Grenada), v Asii, ve Vietnamu, v Indonésii, na Timoru (genocida pomerně rozsáhlejší než v případě rudých Khmerů v Kambodži -postihla téměr dvě třetiny obyvatelstva - genocida spáchaná s lhostejností, ne-li za spoluúcasti Západu), válka v Zálivu atd.

Válka se nevede jen zbranemi, ale muže nabýt netušených forem. Například neváhaly Spojené státy pomáhat sektě Moon v Koreji v boji proti komunismu, fašistům v poválečné Itálii, neváhaly vyzbrojovat a podporovat islámské fundamentalisty,jako Musulmanské bratrstvo nebo Talibany v Afghánistánu. Válka může nabýt též formy embarga proti neposlušným státům (Kuba,Libye,Irák).Kolik jen vražd je tak spácháno na obyvatelstvu(několik set tisíc, dokonce milionů mrtvých v Iráku).

Loupež prokazatelně nutí použít síly. Jestliže někdo chce vykrást dům,kde jsou obyvatelé,je lépe mít zbraň. Praktiky kapitalismu jsou blízké praktikám mafie. Bezpochyby Proto se jí v něm daří jako v kompostu.

Po způsobu mafie chrání kapitalismus poslušné vedoucí činitele, kteří nechávají bezostyšně vykořisťovat své země velkými americkými a nadnárodními společnostmi. Konsoliduje tak - pokud je rovnou nenastoluje - diktatury, jež jsou mocnější a spolehlivější při ochraně majetku než demokracie.

Jeho zbraně jsou stejné tak demokracie jako diktatura, obchod nebo gangsterství, zastrašování nebo vraždy. A tak CIA je bezpochyby největší zločineckou organizací na světě.

Dalším mafiánským postupem kapitalismu je lichva. Podobně jako mafie půjčí obchodníkovi, který nikdy nemůže vyrovnat svůj dluh, a nakonec ztratí svůj obchod (nezřídka i život), jsou země vybízeny, aby investovaly. Často uměle. Prodají se jim zbraně, aby pomáhaly v boji proti neposlušným státům a musí pak věčně splácet kumulované úroky ze svého dluhu. Takovým způsobem se ovládne jejich ekonomika.

Represe a vykořisťování jdou ruku v ruce. Protiodborářská (kdysi legální) represe, se sice dnes nepřiznává, ale neustále se v podnicích, kde funguje represivní dohled, kde pusobí zločinecké milice majitelů podniků, odborové organizace zřizované z popudu zamestnavatelů (CFT) a represe proti jakémukoliv radikálnímu odporu delníků, uplatňuje.

Možnost vykoristování existuje jen za tuto cenu. A my víme již od doby Marxovy, že vykořisťování pracovní síly je motorem kapitalismu.
Západní ekonomiky těží ve Třetím světe z nejhoršího vykořisťování -z otroctví, a ve svých zemích z poroby ilegálních přistěhovalců.

Korupce. Nadnárodní společnosti disponují takovým vlivem nebo finančním či politickým tlakem na všechny veřejné nebo soukromé odpovědné představitele, že ve svých chapadlech jako chobotnice zardousí jakýkoliv odpor.

Propaganda. Aby kapitalismus prosadil své krédo a ospravedlnil nadměrné zbrojení, trestné činy a krvavé zločiny, dovolává se stále ušlechtilých ideálů -obrany demokracie, svobody, západních hodnot, boje proti "komunistické" diktatuře, apod. Ve skutečnosti brání jen zájmy třídy vlastníků. Snaží se zmocnit surovin, poručníkovat petrolejářské produkci nebo kontrolovat strategické oblasti. Tato propaganda je šířena ekonomickými a politickými vládci, podlézavým tiskem a servilními médii. To jsou oni Hlídací psi, souzeni již Nizanem a Zrada vzdelanců (Trahison des clercs),jak ji na pranýř postavil Julien Benda.

Stoupenci liberalismu, velebitelé USA, neslyšel jsem váš hlas proti ničení Vietnamu, proti indonéské genocidě, proti krutostem páchaným ve jménu liberalismu v Latinské Americe, proti americké pomoci Pinochetovu převratu, který byl jedním z nejkrvavejších v historii, ani proti popravě tureckých odborářů. Vaše rozhořčení bylo ponekud selektivní, Solidamosc, ale ne Disk, Budapešt, ale ne Alžír, Praha, ale ne Santiago, Afghánistán, ale ne Timor. Neviděl jsem vás rozhořčené, když byli zabíjeni komunisté nebo ti, kteří
chtěli dát moc lidu nebo chránit chudé.
Neslyším jak žádáte o omluvu za vaši spoluúcast na těchto zločinech nebo za to, že jste k nim mlčeli.

Maurice Cury

 

Maurice eury je básník, romanopisec, esejista, filmový a televizní scénárista, rozhlasový a divadelní autor. Jeho poslední publikované práce: Les orgues de Flandre (Varhany z Flander -román), La Jungle et le désert (Džungle a poušt -básně a texty), E. C. Editions, Le Libéralisme totalitaire.
Předseda Permanentní rady spisovatelů, místopředaeda národního syndikátu autorůu a hudebních skladatelů.

Poznámka:

Ve slovníku XX. století (Fayard) uvádí Jacques Attali údaj, že jedna osoba ze čtyř žije v USA pod hranicí chudoby. Ve světě téměr 3 miliardy jednotlivců mají k dispozici méně než 2 dolary na den, 13 milionů umírá každoročne hladem a dvě třetiny lidí nemají žádnou sociální ochranu.


 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.