Úvodní stránka Sunday, September 21 2014  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Spojené státy-nedokončený sen - 10 - vězeňské podmínky Tisk E-mail
Pátek, 14 leden 2011

Přes výroky pracovníků odpovědných za vězeňský systém ve Spojených státech, kteří vynášejí humánnost amerických věznic do nebes, tvrdí vězni a jejich návštěvníci, že hrubost ve vězeních nikdy nezmizela a že dokonce nabyla novou, často zastíranou formu.  Tato rozdílnost v názorech přivedla svaz "Prisoners Rights Union" (PRU) ze Sacramenta (Kalifornie), aby v roce  1989 provedl studii "Prisoners Disciplině Study" (PDS), sondáž provedenou u samotných vězňů. Výsledek této studie byl předmětem zprávy nazvané Mýtus o humánním věznění (The Myth of Humane Imprisonment).

Více než 70 % vězňů, kteří odpověděli na tuto sondáž, prohlásilo, že přísné fyzické a psychologické hrubosti jsou normou ve vězeních se zostřenou ostrahou ve Spojených státech. Samotky, zrušení "privilegií" a fyzické násilí, takové jsou obvyklé praktiky ve většině vězení se zostřenou ostrahou.


  "Fyzické násilí má svůj začátek a konec, zatímco psychologické násilí působí pořád. I těch nejotrlejších se dotkne každý malý detail takového násilí - pohled, nové využití času, změna stravy, pozdě předaný dopis, odmítnutá návštěva, nahlížení do obsahu korespondence. Tyto detaily mohou mít různé příčiny a mohou vyvolávat vážná disciplinární opatření."

  I když praxe uzavírání na samotku je považována soudy a vězeňskou správou za vhodnou a zákonnou, je to snad nejničivější metoda psychologického násilí. I když odpovědní pracovníci vězení uvádějí, že většina vězňů stráví v samotce jen několik dnů, sondáž u vězňů ukazuje, že tento trest je po léta tím nejčastěji užívaným. Vězni rovněž uvádějí, že samotka je často ukládána svévolně zvláště u vězňů, kteří trpí psychickými poruchami.


  Mnoho vězňů uvedlo též zastrašovací manévry vůči návštěvníkům včetně hrozeb vyslovovaných strážci vůči členům rodin vězněných a sexuálního obtěžování návštěvnic.


 Asi 40 % dotázaných včzňů vidělo, jak mnozí vězni byli proti své vůli podrobováni psychiatrické léčbě i jiným léčebným metodám. Třicet dva procent uvádělo případy slovních hrubostí a rasistických urážek, zhoršení stravy', vydírání peněz, "tělesných" prohlídek a hrozeb smrtí - včetně těch, kterých se dopouštěli strážci ve vězení hrabství Los Angeles, kteří byli členy Kukluxklanu.


  Devadesát procent vězňů potvrdilo fyzické hrubosti, 70 % mezi nimi uvádělo, že jim byli vystaveni aspoň jednou za měsíc. Personál vězení používá pěsti, nohy, elektrické obušky, pendreky, slzotvorný plyn, požární proudnice. kapesní svítilny, násady smetáků. pryžové hadice a pušky s dřevěnými projektily.


  Asi 100 sondovaných dosvědčilo, že byli svědky mlácení spoutaných vězňů, 40 včzňů vidělo strážce, jak se oddávali "body slam" (vrhání těla - ku příklad házet vězně na zem nebo proti zdi hlavou dopředu), přičemž byli vězni svázáni s rukama za zády. Třicet dalších vidělo "goon squads" při díle (ku příkladu skupina strážců tloukla nejčastěji spoutaného vězně).


  Třicet pět dotázaných žen dosvědčilo, že byly buď bity, nebo znásilněny, nebo uvázány nahé na postel a vystaveny žertům strážců. Jedna z nich uváděla, že potratila své poslední dítě poté, když na ni strážci stříleli ze svých omračovacích pistolí ("stun guns").


  Padesát pět dotázaných vězňů dosvědčilo "skryté" fyzické násilí. Jedná se o vyvolání bojů strážci mezi vězni s tím, že se umístí znepřátelení vězni do stejné cely nebo se zavedou nepřátelé na jedno společné místo (strážci to nazývají "psí zápasy" /"dog fights') nebo "kohoutí zápasy" (cock fights). Vězni jsou rovněž biti ve svých celách nebo přemisťováni do zajištěných cel. kde jsou biti mimo pohledy jiných včzňů. Jiní vězni si stěžovali, že byli nuceni vykonávat namáhavé úkoly, když byli nemocní nebo tělesně postižení.


  Jen 10 % dotázaných včzňů prohlásilo, že nebyli svědky takových hrubostí. Hlavními důvody vězeňského personálu, které je vedou k páchání těchto hrubostí, jsou rasové nebo politické předsudky.


Nejčastější jsou politické předsudky.


  Jsou zaměřeny na vězně, kteří bojují proti nespravedlnosti a kteří podněcují a pomáhají jiným včzňůtn, aby konali totéž. "Vězeňští advokáti" (Jailhouse lawyers) jsou nejčastějším terčem vězeňského personálu. "Vězeňští advokáti" pomáhají jiným vězňům, z nichž mnozí jsou analfabety, při sestavování jejich stížnosti a jejich odvolací řízení proti vězení a soudu. Jelikož interní systém ve všech vězeních je svévolný, diskriminační a neuspořádaný, většina včzňů má neustálé konflikty se správou věznice a spravedlností. Z toho důvodu strážci i pracovníci věznice použijí obvyklou metodu -"izolují" vězeňské advokáty.


 Třicet procent respondentů označilo jako terč vězeňské správy "politické vězně". Nejčastěji postihovanou skupinou po "vězeňských advokátech" jsou Afroameričané. Časté stížnosti jsou na "selektivní disciplínu zakládající se na rasových předsudcích". Byla kritizována rasistická povaha systému kriminální justice, která uvrhuje do vězení neúměrný počet nebělošských osob na mnohem delší a přísnější tresty (ku příkladu na trest smrti).


  Pak tu jsou vězni postižení nějakým mentálním nedostatkem. Jsou umisťováni do nevhodného prostředí a bez náležitého ošetření. Tito duševně postižení vytvářejí strážcům problémy, na které často nenacházejí jiné řešení než hrubost. Jsou nenáviděni personálem ajsou často za trest umisťováni společně s vězni nevyrovnané a neklidné povahy.


  Dne 3. května 1995 byli svoláni novináři, fotografové i televize republikánským guvernérem Alabamy, aby byli svědky události -návratu trestanců s okovy na nohou, spoutaných po pěti, aby pracovali na okrajích cest. Takové divadlo nebylo vidět již třicet let. Šéf státní vězeňské správy Ron Jones vysvětluje, že toto opatření bylo učiněno, aby se uspořil strážní personál a aby se vězení stalo natolik "nepříjemné", aby již neměli delikventi žádnou chuť se sem vrátit. "Bez želez a řetězů bych potřeboval jednoho strážce na dohled nad 28 vězni. S řetězy mi stačí jeden na 40." Vězňové mají právo minimálně na třicet dní tohoto speciálního režimu - dvě hodiny práce denně spoutaní v řetězech, bez rádia, bez televize, bez návštěv, bez "kantýny". Florida a Arizona hodlají následovat příkladu Alabamy.


  Tato metoda zbavování vězňů lidskosti se šíří - šerif ve Phoenixu, Arizona, umístil vězně do primitivního tábora uprostřed pouště, bez nejmenšího pohodlí. V jiných státech se vězňům odnímají sály pro fyzické cvičení a sledování televize, upouští se od programů opětného zařazení nebo léčby sexuálních delikventů. Skupiny ochránců práv člověka odmítají tuto celonárodní snahu z titulu "krutých a neobvyklých trestů" zakázaných ústavou.

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2014 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.