Úvodní stránka arrow Zločiny kapitálu arrow Severoamerické intervence v Latinské Americe -6- Kuba Monday, December 11 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Severoamerické intervence v Latinské Americe -6- Kuba Tisk E-mail
Čtvrtek, 12 srpen 2010

Od roku 1868 se kubánští vlastenci chápali zbraní proti španělské koloniální moci. Když byli po deseti letech bojů poraženi, začali opět v roce 1895 válku. Dosáhli ve válce úspěchu. Vítězství a nezávislost byla nadosah. A pak si pospíšily Spojené státy se svou intervencí.  Yankeeovské investice do plantáží cukrové třtiny a do dolů na ostrově byly značné a představitelé Spojených států se neostýchali veřejně říkat, že pro ně kubánský cukr má životní význam podobně jako obilí a bavina z Indie a Egypta pro Velkou Británii.

 Zámínkou tentokrát byl výbuch na křižníku Maine v Havaně, který vyvolal smrt 250 členů posádky. Nic nedokazovalo účast Španělska - následně bylo zjištěno, že šlo o náhodnou explozi - ale prezident Mac Kinley hnaný jingoistickou hysterií vyhlásil Španělsku dne 21. dubna 1898 válku.


 Netrvala dlouho. Španělská flotila byla zničena, v Santiagu de Cuba a na Kubě se vylodily yankeeovské jednotky. Mezi příslušníky nepravidelného jezdectva byl Theodor Roosevelt, budoucí prezident Spojených států, který se stal přeborníkem v intervenční politice Velkého klacku.


 Pařížskou smlouvou (10. prosince 1898) Španělsko postoupilo Spojeným státům Portoriko a Filipíny.


 Válka mezi Španělskem a Spojenými státy znamenala jejich nástup do silné pozice jako jednoho z hlavních aktérů mezinárodní scény. Na druhé straně pro Španělsko to byl poslední akt v jeho postupném mezinárodním zániku, který je povede až k ústupu do sebe samého.
  Kuba se stala teoreticky nezávislou, ale byla podřízena pravomoci yankeeovského vojenského guvernéra, Leonarda Wooda, velitele okupačních jednotek. Ty zde zůstanou tři roky.


  Sám Wood svolal ústavodárné shromáždění. Byl tehdy zařazen doplňující návrh sestavený senátorem Connecticutu, Orvillem Plattem, i přes odpor řady členů tohoto shromáždění, kteří měli za to, že šlo o nepřijatelné vměšování, které narušovalo svrchovanost a nezávislost Kuby.


  V Havaně vypukly manifestace proti tomuto diktátu a guvernér Wood vyhlásil ultimátum: "Spojené státy budou nadále okupovat ostrov až do chvíle, kdy bude zorganizována kubánská vláda, jejíž ústava bude mít jako nedílnou součást Plattův doplněk. 

Plattův doplňující návrh byl zjevnou demonstrací stavu vasalského podřízení, do něhož byla Kuba postavena. Dne 23. května 1903 byl návrh zařazen do ústavy. A teprve v roce 1934 byly některé jeho odstavce pozměněny.


Zde jsou z něho některé perličky:
  "Článek I. Vláda Kuby nepodepíše žádnou dohodu, která by umožňovala cizí mocnosti získat pro námořní nebo vojenské cíle část ostrova."
  Článek III. byl obzvlášt' ponižující: "Vláda Kuby souhlasí s tím, aby Spojené státy mohly vykonávat právo zasahovat pro uchování kubánské nezávislosti (sic!) a udržení přiměřené vlády na ochranu života, vlastnictví."
  Článek VII. dává právo na zřizování vojenských základen na kubánském území. Guantanamo je v současnosti živým důkazem tzv. minulého času.
  Guvernér Wood se nemýlil, když v dopise adresovaném Rooseveltovi v roce 1903 napsal:
  "Málo dokonce žádnou nezávislost nenechal Kubě Plattův doplňující návrh. Nejcitlivější Kubánci to chápou a myslí, že jedinou pozitivní věcí, která jim zbývá učinit, je požádat o anexi."


S odvoláním na tento dodatek se yankeeovské jednotky několikrát vylodí v roce 1906, 1912, 1917. A teprve v roce 1934 Franklin D. Roosevelt souhlasil se stažením některých obzvlášt' donucovacích odstavců.

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.