Úvodní stránka Saturday, December 16 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Severoamerická intervence v Latinské Americe-16-Zátoka sviní Tisk E-mail
Pátek, 17 září 2010

Svým vítězstvím v roce 1959 kubánská revoluce vyvolala zemětřesení na celém kontinentu. Jen několik kilometrů od yankeeovských břehů se prosadila revoluční moc, která se měla stát noční můrou devíti severoamerických prezidentů. Velmi rychle poté, kdy kubánská vláda vyhlásila agrární reformu a kdy Severoameričané odvetnými opatřeními odmítli rafinovat sovětskou ropu a zastavili nákup kubánského cukru, došlo k provokacím a agresím.

  Konflikt dosáhl nezvratného bodu dne 17. dubna 1961, kdy CIA náležitě pověřená Kennedym, zorganizovala vylodění v Zátoce Sviní.


  CIA použila kubánské a středoamerické anticastristy a myslela, že zpráva o vylodění vyvolá na ostrově povstání. Ale tentokrát se Dullesův bratříček mýlil.


  Za několik dní byla snaha o invazi zmařena kubánskými milicionáři a víc než 1000 "gusanos" (kontrarevolucionářů) bylo zajato.


  Kennedy byl zdrcen a popřel yankeeovskou účast v této záležitosti. Ale když se důkazy o severoamerické účasti staly nespornými (piloti sestřelení kubánskou protileteckou obranou; invaze připravovaná a odkázaná jeho předchůdcem Dwightem Eisenhowerem), převzal odpovědnost za její neúspěch následujícími slovy: "Jestliže kdy meziamerická doktrína nezasahování skrývá nebo dovoluje politiku pasivity, jestliže národy této polokoule selhávají ve svém boji proti komunistickému pronikání, pak chci, aby bylo jasno, že moje vláda nebude váhat převzít na sebe odpovědnost: Pokud někdy takový moment přijde, nemáme v úmyslu dostávat lekce za nezasahování."


  Pak následuje historie Kuby jako historie neustálého odporu, aby selhaly plány na intervenci a aby se čelilo zasahováním, která osnují Spojené státy proti tomuto ostrovu.


  Na podněcování skupin odpůrců navazovaly snahy zavraždit kubánské vůdce.


  Vzepjatá k odporu proti největší mocnosti v historii nemá Kuba jiného řešení než útěk kupředu.


  A tak mimo cukru a rumu se export "netradičního" produktu - vývoz revoluce - stal po dvě desetiletí zbraní, s níž šla Kuba do protiútoku.


  Poslední zásahy snažící se o ještě další ztížení ekonomické situace na Kubě (Toricelliho zákon, 1992) počítají s ekonomickými sankcemi proti zemím, které by poskytly Kubě pomoc. Zákaz obchodování s Kubou pobočkám severoamerických podniků v třetích zemích a zákaz přistávat v yankeeovských přístavech pro lodě, které by se dotkly kubánských přístavů v posledních šesti měsících.


  Tento zákon byl v široké míře odsouzen mezinárodním společenstvím. Jeho exteritoriální charakter porušuje mezinárodní právo a snaží se odradit třetí země od obchodních vztahů s Kubou, která je již třicet let vystavena nemilosrdnému embargu.


  Spojené státy se ujaly po nástupu studené války poslání vychovávat důstojníky armád Latinské Ameriky. Vychovávaly je pro boj proti komunismu, který vidí v každém sociálním protestu nebo v četných bojích za lepší životní podmínky, které propukaly na tomto kontinentu v šedesátých letech.


  Kennedy rozrušený rostoucí prestiží kubánské revoluce vyhlásil v roce 1961 myšlenku rozsáhlého programu ekonomické a sociální pomoci "Spojenectví pro pokrok".


  Malý "Marshallův plán" je Johnsonem opuštěn o několik let později, když úsilí bojovat proti komunísmu se projeví jako tajná úmluva mezi Washingtonem a latinskoamerickými vojáky.

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.