Úvodní stránka Saturday, August 19 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Severoamerická intervence v Latinské Americe -13-Válka v Chacu Tisk E-mail
Středa, 08 září 2010

V letech 1932 až 1935 došlo ke krvavé válce v Chacu. Starý konflikt kvůli vytyčení hranic mezi Paraguayí a Bolivií se rozjitřil, když yankeeovské společnosti Standard Oil se zdálo, že na bolivijském území objevila to, co se zdálo jako bohaté ložisko ropy. Ze své strany anglo-holandská společnost Royal Dutch učinila podobný objev v paraguayském Chacu.

  Obě země se tehdy oddaly šovinistické kampani, která byla podněcována z obou stran ropnými společnostmi. Válka vypukla v červnu 1932 a byla obzvlášt' krutá.


  Příměří uzavřené v červnu 1935 přinutilo Bolivii, aby ustoupila se svou hranicí o 300 kilometrů a existence ropy v paraguayském Chacu se ukázala iluzorní.


  Víc než 130 000 Paraguayců a Bolivijců se nechalo zabít, když byli hnáni šovinistickou hysterií a dravou choutkou ropných společností.
  VI. konference amerických států, které se sešly v Havaně v roce 1928, odsoudila yankeeovský intervencionismus, okupaci Haiti a části Panamy a zachování Plattova doplňku k ústavě Kuby.


  Na VII. konferenci v Montevideu Franklin D. Roosevelt musel formulovat Good Neighbour Policy - politiku dobrého sousedství - a konference ve své části věnované "Právům a povinnostem" prohlásila: "Žádný stát nemá právo zasahovat do vnitřních záležitostí jiného státu."


  Yankeeovský státní sekretář Cordell Hull - odhlasoval tento článek "s výhradou", ale vyhnul se odsouzení celního ochranářství, které prováděly Spojené státy.


  Pak VIII. konference konaná v Limě zpinomocnila konzultační schůzky ministrů zahraničních věcí.


  Tyto schůzky se konaly během druhé světové války a Spojené státy uložily latinskoamerickým zemím, aby přerušily diplomatické styky s Osou.


  Jedině Argentina a Chile se odmítly podřídit. Bylo třeba počkat až do roku 1944, kdy argentinská vláda přerušuje styky s Německem a Japonskem, což vyvolalo státní převrat zorganizovaný vojáky na znamení nesouhlasu s tímto rozhodnutím.


  V roce 1945 "Chapultepecský akt" schválený u příležitosti "Meziamerické konference o problémech války a míru", která se konala v Mexiku - kde byla zaznamenána nepřítomnost Argentiny - zavazoval země Nového světa, aby společně čelily agresoru v případě útoku. Jeho článek 3 uváděl, že ,,...jakákoliv agrese, proti některému americkému státu bude považována za agresi proti signatářským státům.

  Toto ustanovení, které se mělo pině projevit v roce 1982 u příležitosti války na Malvínách, nebylo uplatněno.


  Dne 2. září 1947 byla podepsána v Rio de Janeiru "Smlouva o vzájemné pomoci" definující význam konference v Mexiku. Argentina připojila svůj podpis až v roce 1950.

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.