Úvodní stránka arrow Zločiny kapitálu arrow Počátky kapitalismu VII.-Indická cesta a kolonizace Asie Thursday, December 12 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Počátky kapitalismu VII.-Indická cesta a kolonizace Asie Tisk E-mail
Pátek, 13 červenec 2007

Zatímco Španělé, poté co věřili, že dosáhli Indii přes západ, kolonizovali Ameriku, prozkoumávali a otevírali Portugalci zhruba ve stejném čase východní cestu. Když na jihu obepluli africký kontinent dosáhl Vasco de Gama v roce 1498 tč skutečné Indie. Východní kolonizace byla tedy, podle zákona královského monopolu. především dobyvatelským činem Portugalců, později též Holanďanů, Angličanů, Francouzů, kteří je následovali. Až na výjimky, aspoň do druhé poloviny XVIII. století, se územní državy kolonizátorů omezovaly na pobřežní obchodní osady. Evropané přicházeli hledat do Indie, v menší míře i do Indonésie, Činy a Japonska nedostatkové zboží. Koření (pepř, skořici, muškátový oříšek atd.), výrobky orientálního řemesla, luxusní textil, muselín. kašmírské a indické bavlněné barvené látky, hedvábí, lakované výrobky a čínský porcelán.

Bylo nemožné na oplátku vozit výrobky zhotovené v Evropě. Asiaté je dělali lépe a levněji. Bylo nutno se spokojit s hrazením nákupů stříbrem. A bylo to americké stříbro, které vyrovnávalo nákupy asijského obchodu. Od XVI. do XVIII. století třetina, možná i polovina stříbra dodaného Amerikou pohltila Čína.
Ta kontrolovala bedlivě své vstupy a jedině Portugalci zde mohli založit svou osadu Macao. Co se týká Japonska, to se v roce 1638 uzavřelo evropskému obchodu s výjimkou omezeného a kontrolovaného přístupu v přístavu Nagasaki vyhrazeného jen Holanďanům.
Nicméně od XVII. století Holanďane, aby si zajistili monopol s kořením, přebrali přímo nebo přes mistní vládce kontrolu nad Molukami, pak nad Jávou, kde založili hlavní město své obchodní říše Batávii (dnešní Djakartu).
V průběhu XVIII. století se Francouzi a Angličané snaží upevnit své osady územní nadvládou.
Duplcixův francouzský pokus, považovaný za osobní iniciativu neschválenou ze strany Východoindické francouzské společnosti, je vzhledem k porážce Francouzů v Sedmileté válce (1763) opuštěn. Iniciativu přebírá Anglická indická společnost. Vítězství u Palásí v roce 1757 mělo za následek zabrání Bengálska touto společností. Styl kolonizace a obchodních vztahů se od té doby radikálně mění.
V obchodě společnost připojuje zdroj zisků z daňového využívání dobytých území. Začíná fakticky „repatriace" stříbra a jiných bohatství nashromážděných v Indii. Na přelomu XVIII. a XIX. století se objevuje hnutí, které přemění Indii z dodavatele vyráběných a luxusních tovarů na dodavatele surovin pro britský průmysl (bavlna, juta) nakupujícího výrobky anglického průmyslu, což mělo za následek zruinování tradičního řemesla.
V případě Číny dochází k obratu o něco později. Aby se vyrovnaly platby za nákupy Čínských výrobků (hedvábí, čaj) je na začátku XIX. století stříbro postupně nahrazeno opiem dováženým do Činy Indickou společností.
„Opiová válka" (1839-1842) vnutila Čině otevření pěti přístavů, postoupení Hongkongu a především dovoz opia, který chtěla čínská vláda zakázat.
Řekněme to slovy Braudclovými „Hic Čína, zaplacená kouřem a jakým kouřem!"

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.