Úvodní stránka arrow Zločiny kapitálu arrow Počátky kapitalismu III.-Otrokářská a obchodní kolonializace Thursday, December 12 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Počátky kapitalismu III.-Otrokářská a obchodní kolonializace Tisk E-mail
Pondělí, 25 červen 2007

Další předběžnou podmínkou nástupu kapitalismu bylo rozšíření a zevšeobecnění obchodních vztahů. K tomu došlo počínaje XVI. stoletím s rozšířením evropského námořního obchodu na celý svět, kdy se obchod poprvé v historii stal opravdu světovým. Objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem (1492) ve prospěch španělské koruny vyústí v dobytí kontinentu. Dva hlavní státy, které tam existovaly, říše Aztéků v Mexiku a říše Inků v Peru, jsou postupně v roce 1519 a 1532 zničeny.

Dobyvatelé, kteří se domnívali, že nalezli Indii, hledali koření (které nenalezli) a zlato. To nalezli, ale v malém množství. Skončilo loupeni místních pokladu, rýžování vynášelo málo a jeho zdroje se vyčerpaly před rokem 1550.
Ale brzy objevují Španělé v Mexiku (Nové Španělsko) a v Peru (dnešní Peru a Bolívie) velmi bohatá ložiska stříbra, která začínají vytěžovat.
Obchod s Amerikou je královským monopolem Je přenechán jedné společnosti privilegovaných obchodníků sídlící v Seville. Provozuje se přes flotilu válečných trojstěžníků (galeón) seskupených z bezpečnostních důvodů (byly často napadány a plenčny korsáry, zvláště anglickými). Flotila vyplouvá každým rokem ze Sevilly, pak z Cádizu do Havany, opevněného místa, které slouží jako první zastávka. Následně do Vera Cruz (aby udržovala spojení s Novým Španělskem), nebo k Panamské šíji, kde jsou lidé i výrobky překládáni na tichomořský břeh. Odtud je flotila odváží do Caiaa pro přepravu po Peru a po andských zemích.
Některé lodě pokračuji do přístavu Cartagena, aby udržovaly spojení s Novou Granadou (nynější Kolumbií a Venezuelou). Tato flotila přiváží ze Španělska tovary a zásoby. Veškerý dovoz jinými prostředníky byl považován za pašování (podloudnictví).
Přes Ameriku komunikuje Španělsko se svou jedinou asijskou državou - Filipínskými ostrovy. Každoročně jeden galeón vyplouvá z Acapulca na tichomořském pobřeží Mexika do Manily. Dováží tam stříbro a zpět přiváží produkty z Cíny. Amerika vyváží málo, mimo stříbra.
Španělští osadníci se snaží rychle zbohatnout Aniž by sami pracovali žijí „noblesně". Indiánskou populaci podrobují krutému vykořisťování, Provázeno je barbarským zacházením - mučením a mrzačením. Vládne teror.
Obyvatelstvo Antil, které byly prvním územím postiženým objeviteli, nemohlo snášet otroctví a nucené práce. Bylo decimováno špatným zacházením, což často vedlo ke kolektivním sebevraždám, a nemocemi zanesenými sem Evropany, vůči nimž nemělo dostatečnou imunitu.
Obyvatelstvo Hispanioly (Haiti) odhadované na půl milionu v roce 1492 se zmenšilo na 30 000 v roce 1514. V průběhu XVI. století bylo prakticky vyhlazeno. Celkem vzato bylo obyvatelstvo Antil předmětem téměř úplné genocidy. V XIX. století bylo několik posledních desítek Karibú deponováno najeden z ostrovu Dominiku Tak přišli o tradiční způsob života i svůj jazvk.
Na pevnině nebylo indiánské obyvatelstvo vyhubeno, ale bylo ze stejných příčin strašlivě postiženo. V Novém Španělsku (Mexiku) obyvatelstvo, odhadované na 25 milionů v roce 1520, pokleslo na 7 milionů v roce 1548. Jeho počet se v letech 1595-1605 snížil na méně než jeden a půl milionu. To je snížení o 95 % za tři Čtvrtě století.
Práce ve stříbrných dolech v Potosí (Peru) byla zajišťována systémem nucených prací „mita", což byl druh roboty převzatý ze staré říše Inků. Později těžba stříbra pod zemí vedla k deportacím do vzdálených míst a do výšek více než 3000 metrů. Pracovní podmínky byly takové, že málo kdo se vrátil. Osoby nasazené k takovým pracem byly před svým odchodem vyzývány, aby se zúčastnili „mše za mrtvé".
Demografické zhroucení zde bylo snad menší než v Novém Španělsku, ale i tak v letech 1530 až 1660 dosahovalo 20 až 30%
Celkem obyvatelstvo španělské Ameriky, které čítalo na konci XV. století zhruba 50 milionů, se v roce 1570 zmenšilo na 9 až 10 milionů a uprostřed XVII. století mělo jen 4 až 5 milionů. Bvlo nutno počkat až na konec XVII. a na XVIII. století, aby došlo k pomalému demografickému vzestupu.
V Severní Americe, v zemi umírněné kolonizace, byl útlak a vyhlazování indiánů již od počátku podmínkou evropského pronikání. Puritáni Nové Anglie vypláceli v roce 1703 na základě dekretu prémii 40 liber šterlinků za skalp indiána nebo za každého uvězněného rudocha. V roce 1720 byla tato prémie zvýšena na 100 liber.

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.