Úvodní stránka arrow Zločiny kapitálu arrow Ozbrojené bandy kapitálu v republikánské Francii-III."Pořádek" jménem Clemenceau Sunday, December 08 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Ozbrojené bandy kapitálu v republikánské Francii-III."Pořádek" jménem Clemenceau Tisk E-mail
Středa, 09 červenec 2008

Dvacet let po Pařížské komuně poteče znovu krev dělníků. Tentokrát ve Fourmies (Nord) Na 1. máje 1891 střílejí do manifestantů, bok po boku policisté, četnici a vojáci 145. řadového pluku. Výsledkem je deset mrtvých, z toho několik dětí, a mnoho zraněných. Následující 1. máje, i když méně krvavé, se dlouho odvíjejí ve znamení represí - násilné útoky četníkú na venkově a policistů v Paříži jako například v roce 1893. Četná zatýkání a propouštění, která následují po oněch dnech ukazují, že síly pořádku a zaměstnavatelů mají žně.

Když se Georges Clemenceau stal ministrem vnitra, ihned si přisvojuje přezdívku „prvního poldy ve Francii". Na 1. máje 1906 uvádí Paříž do stavu obležení poté, když tam od poloviny dubna soustředil asi 50 000 vojáků. Ihned za úsvitu proběhnou stovky preventivních zatčení. Na Náměstí republiky projíždějí kyrysníci na koních po boku policistů v civilu. Provokace policistů a soldatesky brzy vykonají své. V lidové čtvrti se vztyčují barikády. Jakoby pořádkové síly čekaly jen na tento signál. Policisté začínají mlátit nazdařbůh hlava nehlava kolem sebe a cílem jim jsou kolemjdoucí. Den skončil 800 zatčenými, z nichž 173 bylo zadrženo. Ranění zaplňují ve velkém počtu nemocnice. Rovněž zde měli být dva mrtví. „Propuštěni v Chateau-ďeau vycházeli večer shrbení pod ranami policistů, kteří utvořili trestající špalír".
V oněch dobách, které někteří hodnotí jako „Krásné období", stačilo, když šéf podniku ohlásil policejnímu komisaři dané čtvrti, že jeho dělníci stávkují nebo jednoduše že neuznávají jeho autoritu, a družstvo strážníků ihned nastoupilo se vztyčenými obušky. Postavit se na odpor zaměstnavateli, to již znamenalo uvést veřejný pořádek v nebezpečí. Mezi jinými krvavými epizodami měl Clemenceau na svých aktivech četné střelby do dělníků:
- 19. června 1907 - armáda střílí na vzbouřené vinaře v Narbonne. Výsledek? Pět mrtvých a asi dvacítka raněných.
- 26. července 1907 - v Raon-L'Étape ve Vosges stávkující textiláci se octli čelem proti armádě. Tři mrtví a na třicet zraněných.
- 2. června 1908 - v Draveil (Seině et Oise) stávkující dělníci, házejí na četníky, kteří je přišli vypudit, kameny. Uviděli dva své soudruhy zabité a deset dalších těžce zraněných.
- 30. července 1908 - ve Villeneuve-Saint-Gcorgcs vypálí vojenská jednotka na stávkující i kolemjdoucí salvu, zatímco jízdní oddíly útočí šavlemi. Čtyři mrtví a mnoho zraněných.
Je paradoxní, že republikánská ústava z roku 1875, laická škola Julese Ferrayho, tiskové zákony, spolčovací právo, odluka církve od státu atd., pranic nezměnily na nevraživosti vykonavatelů spravedlnosti jsoucích u moci. Stačí jen připomenout jak republikánská vláda, když v Paříži 6. února 1934 před Poslaneckou sněmovnou rozdrtila fašistické vzbouřence, vrhla hned své policisty proti dělníkům manifestujícím 9. února na podporu demokratických institucí. Na dlažbě zůstalo šest mrtvých, zastřelených z bezprostřední blízkosti...

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.