Úvodní stránka Tuesday, December 10 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
NATO kontra ekonomická a politická stabilita členských zemí Tisk E-mail
Úterý, 20 leden 2009

Po celou dobu "kapitalismu" se velice mnoho v našich sdělovacích prostředcích hovoří o tom, jak je NATO záštitou humanismu, demokracie, svobody a politické stability. Proto bylo enormní povinností České republiky co nejrychleji spěchat pod ochranná křídla tohoto seskupení, aby i náš státeček co nejvíce přispěl k ochraně a obraně těchto lidských hodnot a proto je NATO dnes i zaklínadlem pro poskytnutí českých žoldáků do zahraničních intervencí a agresí.

Jak je to s těmi "hodnotami" doopravdy ? Do NATO v roce 1949 vstoupila řada zemí, jež se v té době nechtěly, ani nemohly vyrovnat s vlastní koloniální minulostí. Byla to Velká Británie s rozsáhlými koloniálními državami téměř po celém světě, byla to Francie se svými špinavými válkami v padesátých letech v Alžíru, Tunisku a ve Vietnamu, byla to Belgie a řádění jejich žoldáků v africkém Kongu. Nejhorší mezinárodní zločiny ze členů NATO spáchaly USA v Koreji a ve Vietnamu.

Není to však jen kolonialismus, co degraduje NATO z obránců lidských hodnot na jejich potlačovatele. Jsou to hnutí a režimy, jež v uplynulých desetiletích panovaly v jejich členských zemích. Můžeme jmenovat pokus o vojenský fašistický převrat ve Francii v roce 1961, zinscenovaný koloniálními úředníky a vojáky v Alžíru, potlačený nikoliv politickou vahou či vojenskými silami NATO, ale hektickým vzepětím demokratické a levicové veřejnosti ve Francii (nebo slavný květen 1968 ve Francii- pozn. redakce), dále pak pokus Tambroniho vlády v Itálii r. 1960 totálně legalizovat neofašistické hnutí tím, že mu povolí oficiální sjezd v Miláně. Pokud by se podařil, měl by nedozírné důsledky pro Itálii i Evropu, neboť krví potřísnění neofašisté se chvástali převzít moc. A NATO opět nic, opět v tom Italové zůstali sami, naštěstí obstáli. Situace v této zemi se v jiné podobě opakovala jeětě v roce 1974 !

Ještě větší ohavnost se udála již při vzniku NATO r.1949, kdy bylo přijato též Portugalsko se svojí neslavnou Caetanovou fašistickou diktaturou, která nemilosrdně vysávala obyvatelstvo vlastní země a krutě potlačovala jakýkoliv projev odporu v jeho koloniích Angole a Mosambiku.

Za totální selhání řídících struktur NATO lze považovat nastolení vojenskofašistického režimu v Řecku v roce 1967, v zemi, jež je členem paktu od roku 1952 ! Vláda černých plukovníků defacto na dlouhých 7 let vytrhla zemi z evropské civilizace, proměnila Řecko v jeden velký koncentrák a připravila desetitisíce Řeků o život. A NATO bylo spokojeno. Neboť jeho základny zůstaly nedotčeny, by co více, byly lépe hlídány než předtím !

Takže co je s tou stabilitou členských zemí ?

Naopak, větší politická i ekonomická stabilita se ukázala v zemích, jež zůstaly mimo pakt, v Rakousku, Švédsku, Švýcarsku i Finsku. Tyto země totiž nedávaly miliardy dolarů do NATO, ale na rozvoj vlastního hospodářství a štědré dotace výrobní sféře i na udržování pevného sociálního smíru. 

Tyto země pochopily, že ideály humanismu, demokracie, svobody a stability se musí bránit jinak než pomocí mezinárodní vojenské mašinérie.

-bir z archivu

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.