Úvodní stránka Tuesday, December 10 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Fašistická anexe Východního Timoru IV. Tisk E-mail
Pondělí, 12 říjen 2009

Za těchto okolnosti se Abri rozhodla učinit vše, pro likvidaci hnutí odporu. Od září 1977 do března 1979 zahájila v rámci strate­gického projektu ?obklič a znič'', tři ofenzívy. První, měla za cíl izolovat bojovníky partyzánské války od jejich logistické podpory, tzn. timorského obyvatelstva. Následovaly pak dva po sobě jdoucí kroky, a to v roce 1979 a 1981, které uvrhly ci­vilní obyvatelstvo do strašné bídy. Tyto vojenské operace se děly s použitím nových a moderních zbraní, bombardovacího letectva a systematického ničení zeměděl­ských kultur podle hesla ?vyhledat a zničit". Odpor byl urputný, ale nakonec podlehl nevyhnutelnému nezdaru.

Katolické duchovenstvo vlastence neopouštělo. Hle, co napsal jeden kněz z Dili dvěma dominikánským sestrám: ?Od konce zá­ří se válka ještě zintenzívnila. Bombardování trvá od rána do ve­čera. Stovky lidských bytostí každodenně umírá a jejich těla jsou ponechána jako potrava mrchožroutům. Pokud vás nezabijí stře­ly, zabijí vás epidemie. Některé vesnice byly zcela zničeny a některé kmeny zdecimovány. Barbarství, ničení, nepopsatelná krutost, bezdůvodné popravy. Jednoduše řečeno - na Timoru se hluboce zakořenilo 'organizované peklo'. V ulicích Dili nevidíte nikoho jiného, než Indonéské vojáky. Timořanů zde zůstalo jen velice málo.  Ostatní, když nejsou mrtví a nebo ve vězeních, tak utekli do lesů."

Po určitém čase a po zuřivých střetech se bojovníci Fretilinu a še­desát tisíc neozbrojených civilů stáhlo do horských oblastí, co nej­více do džungle.

Hlavní vůdcové, kteří přežili, byli po strašně intenzivních bojích zajati a zabiti. Předseda Fretilinu, Nicolau Lobato, byl nejprve ra­něn a pak zemřel v okupačním letadle, které ho dopravovalo do Di­li. Byl bezpochyby zavražděn. S výjimkou těch, kteří patřili k za­hraniční delegaci vlády Demokratické republiky východního Timoru a tří členů ústředního výboru, byli všichni ostatní vedoucí představitelé Fretilinu zavražděni.

Fašistické barbarství, diskrétně schválené a podporované Ameri­čany a úmyslně ignorované západními mocnostmi a australskou vládou, vykazovalo stejné charakteristické rysy jako v dobách Hit­lera. ?Amnesty International" hovořila otevřeně o systematických popravách civilních obyvatel i vojáků, dokonce i těch kteří se vzda­li, nebo kteří byli armádou Abri, zajati. Jsou důkazy toho, že mnozí z nich byli upáleni zaživa, když byli předtím mučeni. Jiní byli vy­hazováni z vrtulníků.

Tisíce Timořanů bylo ubito při systematických pročišťovacích akcích v mnoha horských oblastech.

Vesnice, v nichž zůstali obyvatelé, kteří neměli čas uprchnout, byly přeměněny na speciální tábory. Bylo jich asi 150 a zadržovaly 250 000 až 350 000 osob. Tyto osoby byly určeny k likvidaci. Ne­měly k dispozici potravu, na těle cáry, trpěly epidemiemi, neměly žádnou péči.

Jednomu západnímu žurnalistovi se podařilo navštívit jeden z těchto táborů, pravděpodobně v rámci Indonéskčho Červeného kříže, a podal následující ohromující svědectví: ?Muži, ženy a děti, všichni vykazovali stopy strádání. Vysláblá těla oblečená do hader. Vyzáblé a prázdné obličeje již předznamenané smrtí. Nafouklá bříška dětí byla tak nepoměrně vystouplá vůči jejich hubenému tělu, že si ty nejmenší musely své šortky držet, pokud je nechtěly ztratit.

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.