Úvodní stránka arrow Zločiny kapitálu arrow Agrese "demokratů" do Indonésie, Malajska a Filipín Saturday, October 19 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Agrese "demokratů" do Indonésie, Malajska a Filipín Tisk E-mail
Sobota, 20 květen 2006

V sekci Zločiny kapitálu jste si mohli přečíst o poválečné situaci v Řecku. Podobná situace však byla i v jiných zemích světa. Po celém světě vznikla celá série válek, kdy si imperialistické mocnosti chtěly udržet své kolonie. Jednou z nich byla i válka v Indonésii. V prvé řadě je třeba říci, že když Japonsko v září 1945 kapitulovalo, nebylo v uvedených zemích, které Japonci právě od roku 1942 okupovali, žádné vojsko bývalých kolonizátorů, tj. Holandska, Anglie či USA...

Národně osvobozenecký boj indonéského lidu vyvrcholil 17.8.1945, kdy jeden z nejdůležitějších vůdců- dr. Sukarno vyhlásil nezávislou Indonéskou republiku. Holandsko v té době nemělo žádné vojsko ani loďstvo, které by obnovilo koloniální panství.A tak na pomoc přišli Angličané, kteří pod záminkou, že je třeba odzbrojit Japonce a osvobodit vězně, vysadili svá vojska a obsadili nejdůležitější místa v Indonésii.
Začali odzbrojovat i mladé indonéské jednotky, což vedlo k četným srážkám. Na pomoc jim přispěchalo holandské vojsko ( v roce 1946 v počtu 80.000 vojáků na začátku roku, 92.000 vojáků v říjnu a na počátku roku dalšího již 150.000 vojáků (!)). Mezitím Angličané, kvůli starostem s Barmou a Malajsií odvolávají svá vojska z Indonésie...
Přes obrovské množství techniky se však ani Holanďanům nepovedlo zlomit ducha bojovných mládežnických oddílů. Proto přistoupilo k jednání, které 25.3.1947 znamenalo uznání vlády Indonéské republiky. Měla však tvořit pouze část Spojených států Indonésie, spojených s Holadskem personální unií..
Avšak ani to jim nestačilo. Dvakrát porušili příměří a opět napadli mladou Indonéskou republiku a obsazují část území. Za pomoci represí domácí reakce, které padá jen na Jávě za oběť na 10.000 pokrokových lidí, komunistů, se jim daří zajmout i samotného Sukarna a řadu členů vlády.
V Indonésii vzplála partyzánská válka. Na výzvu OSN musejí být vězni propuštěni a 23.8.1949 je v Haagu zahájena konference, která končí 2.11. uzavřením dohod o suverenitě republiky, ovšem opět v rámci STI.
Boj o nezávislost pokračuje. V roce 1950 prezident Sukarno ruší federální uspořádání země a zřizuje jednotnou Indonéskou republiku. V roce 1953 je vyhoštěna holandská vojenská mise, v srpnu 1954 je zrušena personální unie s Holandskem a na začátku roku 1956 Indonésie definitivně přes holandské protesty přetrhává poslední nitky závislosti... Zvítězili.
Malajsko bylo před válkou kolonií Anglie.
Již za války vznikla silná Lidová protijaponská armáda pod velením komunistů, která využívala partyzánských možností boje proti okupantům. Když válka skončila a příslušníci LPA začali Japonce odzbrojovat a vytvářet lidové orgány vlády, objevili se Angličané. Za pomoci 250.000 armády se rozhodli obnovit své koloniální panství v zemi bohaté na suroviny, olovo a kaučuk se strategickým přístavem Singapur. Rozpustili Lidovou armádu a zavedli koloniální správu. Pokrokoví vůdci jsou pronásledováni a vražděni..
Postupně přerůstá administrativní snaha zvládnout odpor lidu v otevřený teror. Malajští bojovníci odcházejí opět do džunglí -vést proti Angličanům koloniální válku. Na počátku roku 1949 byla z partyzánských oddílů vytvořena Osvobozenecká armáda. Proti 3-5 tisícům partyzánů nasadili Angličané okamžitě 40.000 mužů pravidelných vojsk, 60.000 mužů ozbrojené policie a přes 200.000 mužů pořádkových sil. Za zabíjení partyzánů vypisovali odměny. Přivezli si dokonce z Bornea primitivní domorodce, kteří "lovili hlavy partyzánů"...
Ale ani to nebylo všechno. V oblastech sousedících s oblastmi partyzánů byla prováděna přísná kontrola obyvatelstva a potravin. Když to nepomohlo, neváhali Angličané do konce roku 1953 vystěhovat 579.000 lidí do 546 zvláštních táborů, obehnaných ostnatým drátem.. Proti partyzánům použili chemické látky a napalmové bomby. Úrodu ničili chemickým postřikem. Prováděli letecké útoky... Avšak odpor nezlikvidovali...31.srpna 1957 byla vyhlášena Malajská federace.
Filipíny, původně španělská kolonie, se staly kolonií USA. Za války vzniklo v zemi pod vedením komunistické strany silné partyzánské hnutí Hukbalahap, které působilo Japoncům velké ztráty. Na konci války tak již partyzáni měli oporu v lidových masách a zvláště na ostrově Luzon. Začali požadovat pozemkovou reformu, politickou a ekonomickou nezávislost a celkový pokrokový vývoj země. To se samozřejmě Američanům hodit nemohlo...
Na podzim roku 1944 se na Filipínách znovu vylodili a zajistili si hospodářskou i vojenskou nadvládu ( i přes formální vyhlášení nezávislosti 4.6.1946).
V březnu 1947 zahájila filipínská vládní vojska za účasti Američanů rozhodný boj proti oblastem s lidovou správou.. Až do roku 1952 trvala hrdinná válka filipínských partyzánů proti přesile techniky...Bezejmenní hrdinové...

Zdeněk Štefek

{moscomment}

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.