Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Ze zahraničí arrow Velká demonstrace a bavorské volby Thursday, November 15 2018  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Velká demonstrace a bavorské volby Tisk E-mail
Úterý, 23 říjen 2018

Jo a ne! Minulý víkend byl určitě dlouhodobě nejkomplikovanější! Byl výsledek příznivý pro "tu správnou stranu"? Nejlepší odpovědí je ona velká německá slovní složenina, vytvořená z Ja a Nein - Jein. (Pro ty, kdo snad neumějí německy: Ano i Ne. Pozn. překl.)  

Sobota byla úžasná! Několik stovek skupin, organizací a prominentních jednotlivců vyzývalo pod heslem "Unteilbar" (nedílné) k demonstraci proti rasismu, nenávisti k cizincům, zvlášť k uprchlíkům a imigrantům. Měla to být opozice vůči Alternativě pro Německo (AfD), straně někde mezi ultrapravicí a fašismem, jež s 18 % dosahovala děsivého druhého místa v celonárodních průzkumech. Byla naděje, že shromáždění a demonstrace, jež by odmítly ji i její otevřeně násilnické spojence a spolupachatele, přiláká úctyhodné množství lidí, 40, možná i 50 000. K úžasu všech se jich objevilo úchvatné množství, odhadem přes 240 000! Skutečně ohromný dav! Po hodině krátkých projevů vyšly první demonstrující útvary z východoberlínského náměstí Alexanderplatz v jednu odpoledne. Ještě dřív, než vyšly poslední řady, první už dosahovaly cíle, tři míle vzdáleného západoberlínského velkého centrálního parku, Tiergarten (ZOO), kde byly nabízeny další projevy a spousta hudby až do 9 večer. Mnoho, mnoho lidí, ze všech koutů Německa, se zřetelně bojí rychlého růstu AfD, jež hrozí, že povede vládu v jednom státě, jestli příští rok vyhraje volby v Sasku, kde je pouhých 5 procentních bodů za vedoucími Křesťanskými demokraty, kteří vedou peloton v Sasku od sjednocení Německa.

"Unteilbar" se zaměřilo hlavně na rasismus a národní šovinismus, ale velké množství nápisů, transparentů a řečníků z mnoha organizací nadneslo různé problémy. Byla tu Die Linke, stejně tak Sociální demokraté a Zelení. Odboroví předáci přednesli požadavky pracujících, mezi nimi i zástupce palubního personálu Ryanairu, kde se teď asi stávkuje. Řečníci z řad církve zdůrazňovali toleranci, muslimský předák (jehož někteří chtěli vyhodit kvůli možným vazbám na Turecko) vyzval k odmítnutí antisemitismu v islámské komunitě. Předák židovské komunity odsoudil xenofobii všeho druhu, ale sklouzl do ostrého rýpnutí do všech, kteří podporují hnutí bojkotu Netanjahuovy vlády. Mnoho lidí neslo nálepky nebo nápisy podporující #metoo, a bylo vidět spoustu ekologických požadavků. Byla to velkolepá, šťastná událost v silně prosluněném dnu, bez narušování či útoků; gauneři z AfD se drželi v uctivé vzdálenosti od tohoto obrovského davu!

Jedna skupinka zdůrazňovala válku a mír a odmítala vývoz zbraní. Ozvalo se pár negativních hlasů na levici kvůli tomu, že v tištěných výzvách ani ve většině projevů nebyla ani zmínka o příčinách, proč tolik lidí prchá do Evropy. Opomenuty, snad z důvodu získání širší podpory, byly příčiny konfliktů a růstu chudoby v Africe a na Středním východě a nebezpečí vyhrocení - k mnohem horší válce, jež může začít v Sýrii nebo během probíhajících vojenských manévrů NATO podél nepříliš vzdálených hranic Ruska.  

Problematičtější byla skutečnost, že se nepřidalo nové hnutí "Aufstehen" (Povstaňte). Proč to? Sahra Wagenknechtová, šéfka Die Linke, ale také hlavní iniciátorka a šéfka Aufstehen, prohlásila, že "shledala korektním, že tolik lidí demonstruje proti rasismu a tolik se jich obrací doprava", ale vzápětí kritizovala výzvu, v níž klíčovým postojem byly "otevřené hranice pro všechny". "Volání po otevření hranic každému je požadavek, jenž většina lidí cítí jako nerealistický a iracionální, a jejich pocity jsou správné... Takže my se oficiálně nepřipojujeme. Někteří naši se určitě zúčastní." Ona sama ne.

Tato otázka rozdělovala Die Linke po většinu uplynulého roku. Postoj Wagenknechtové s "Aufstehen" určitě vyplývá z naděje, že přebere nebo získá zpět mnohé z těch, které přivábila AfD a její jed - že uprchlíci dostávají veškeré sociální služby, o něž jsou pravověrní Němci připraveni. To je stěží pravda, ale pravda je, že dělníci z jiných zemí jsou zneužíváni ke snižování mezd a také musí být ubytováni v době, kdy dostupné bydlení je mimořádně vzácné. Ale brát v potaz takovéhle hlasy může vést nebezpečně blízko k postojům fašistů a k možnému oslabení základních levicovým internacionalistickým zásadám. Současný pokles přílivu uprchlíků do Německa, z šestimístných čísel před třemi roky k současné mnohem nižší míře pod 100 000 ročně by mohl ultrapravicovou propagandu oslabit. Opakovat se sotva může!

V každém případě tento spor, ačkoli se dotýká otázek důležitých pro všechny bohatší země, se mnohým na levici zdá být nepohodlný a ne právě nutný, a někteří tvrdí, že někde uvnitř v lidech tyto otázky asi jsou. Pořád je naděje, že dramatické zrození Aufstehen 4. září, namířené k přilákání doleva se přiklánějících lidí ze všech stran a přetáhnuvší mnohé od AfD, může brzy přejít do akce a pokrokové hnutí posílit, ne rozdělit.

Další přísněji levicoví kritici si stěžovali, že obrovské shromáždění nedokázalo vyzvat k základním změnám v současné německé vládě, s její konzervativní CDU a s chabou a upadající SPD. Prosté odmítání rasismu a výzvy k lepším společenským podmínkám nedocházejí ke kořenům německého militarismu, imperialismu, skutečnému kapitalismu. Popisovali poselství shromáždění pohrdlivě sarkastickým popisem "Friede, Freude, Eierkuchen", což lze přeložit jako "Klid, radost, palačinky".

S pohledem na širokou škálu stoupenců se to nedá úplně popřít. Ale odpovědí tohoto téměř čtvrt milionu lidí byla potřeba boje proti fašismu s co nejširší podporou.

Žádné historické anály nejsou potřebné k tomu, abychom viděli paralely s lavinou před 80-90 roky, až příliš podobné AfD a jejím spojencům, od jejích rváčů a výtržníků až po vysoce postavené politické předáky "křesťanských" stran, a připomněli si, co přinesla Německu i světu.  

Což vede k volbám v německém největším, nejbohatším státě, Bavorsku, minulou neděli. Přišly dobré, radostné zprávy? Až příliš jistě zahrnovaly drama!

Nevhodně pojmenovaná Křesťansko-sociální unie (CSU), čistě bavorská sesterská strana rovněž nevhodně pojmenované Křesťansko-demokratické unie (CDU) Angely Merkelové tu vládla od založení Spolkové republiky, většinou sama díky zisku přes 50 % na téměř jednolitém reakcionářském jihu, blízká, i když spíše horší, než většina těch, co Merkelovou podporují. Ale před rokem či dvěma, s obavou před ztrátou ve prospěch AfD, se dva soupeřící bossové bavorské CSU, jeden vládnoucí v Mnichově a druhý, Horst Seehofer, ministr vnitra spolkové vlády, pokusili přetrumfnout AfD ve zlovolnostech vůči uprchlíkům, když je zablokovali a internovali na hlavních vstupech podél rakouské hranice, spřaženi s ultrapravicovou vládou ve Vídni. Seehofer dokonce veřejně vrčel na Merkelovou, nevýslovné porušení oficiální etikety.

Krátce před volbami zjistili, že jejich taktika nefunguje; vášniví pravičáci hlasovali raději pro AfD než pro její napodobovatele. Ale jejich změna tónu přišla příliš pozdě. 14. října dosáhli druhého nejhoršího volebního výsledku v dějinách, ubohých 37 procent (zaokrouhleně). Ačkoli stále nejsilnější strana, teď se musí ohlédnout po koaličním partnerovi, s nímž by se dostali přes 50 % a dost zákonodárců k sestavení vlády. Jejich velká ztráta vyvolala spoustu šťastných úsměvů, popsaných jiným dobrým německým slovem - Schadenfreude (škodolibost)! Hurá, dostali výprask!  

Ale stejný výprask, dokonce ještě ostudnější, dostala SPD, s níž to jde s kopce všude od chvíle, kdy se přidali k Merkelové & spol. a utvořili spolu spolkovou vládu. V Bavorsku dostala neuvěřitelně nízkých 9,9 %, její nejhorší výsledek v Německu za 70 let. I tady se někdo škodolibě raduje; předáci SPD hráli příliš dlouho smutnou úlohu - mezi zranitelností a pokrytectvím - a stále víc směřují k bezvýznamnosti. (Komu tohle něco připomíná, vězte, že jde o podobnost čistě náhodnou; pozn. překl.). Někteří říkají "Už bylo načase" a očekávají skoro stejně hubený výsledek v důležitých státních volbách v Hessensku 28. října (poslední letošní volby).

Ale kdo získal hlasy, jež ztratily tyto dvě strany, jež stále řídí spolkovou vládu v uspořádání, jež stále více hrozí rozpadem? Jedním byla jen v Bavorsku působící Freie Wähler (Svobodní voliči), strana převážně venkovská, žijící z krojovaného davu z alpských lučin a vesnic. Teď se pravděpodobně přidá k nové mnichovské vládní koalici.  

Tím, kdo získal nejvíc, ale byli Zelení, kteří vyletěli z 10 % v roce 2013 na víc než 18 %, což je dostalo na téměř šokující druhé místo. S pomyšlením na divokou radikální partu před lety, bojující za ekologické problémy a zasedající v Bundestagu v pletených vlněných zelených svetrech, pozoruhodně vystřízlivěli, když mnozí členové zestárli a mnohem lépe se zařídili, často v dobře placených zaměstnáních. Stále mluví o ekologii, ale už ne tolik o právech pracujících a ještě méně o odmítání válek. Odmítají protiimigrační politiku pravice. V každém případě, protože nejsou v bavorské ani ve spolkové vládě, a nejsou tudíž součástí "Establishmentu", stali se překvapivě volbou pro mnoho nešťastných, nezajištěných a často týraných.  

Další, v Alpách izolovaní nebo svázaní katolictvím, ale také naštvaní a v obavách, vidí stále Zelené coby dlouhovlasou tlupu s divokýma očima, nebo (Bůh nám pomoz) dokonce teplé hippies, a bojí se každého, kdo má tmavší pleť, a každé ženy se zahalenou hlavou a předpokládaného teroristy Islámského státu, skrytého za ní. Právě ti hlasovali pro AfD, jež téměř s 11 procenty získala křesla v legislativě. Ne tolik, kolik čekali, ale ze spolkového pohledu to je víc než znepokojivé.  

Se vší současnou procentovou aritmetikou a napjatým očekáváním volebních výsledků v Hesensku 28. října by rychlý pokles podpory dvou tradičně vládnoucích stran mohl vést k rozpadu spolkové vlády. A to by silně vyžadovalo nové volby, s AfD už balancující na celonárodní šíři nebo kolem silného druhého místa. Toho se stále víc bojí velká část voličů - což pomáhá vysvětlit berlínskou přehlídku, popsanou v předešlých odstavcích.  

A co Die Linke, jež měla získat na síle díky šířící se nespokojenosti, ale celonárodně uvázla na 9-11 procentech a v Bavorsku, navzdory nadějím na zázrak, opět nedosáhla ani na 5 %, požadovaných k získání alespoň nějakých křesel v bavorském zákonodárném sboru, v oblasti pro ni nejslabší. Ve skutečnosti navýšila počet svých voličů ze 185 000 (1,1 %) před pěti roky na 436 000 minulou neděli, přesně o 3 procenta, což by jim v některých zemích mohli závidět. Teď Die Linke doufá v zisk předpovídaných 8 % v osvícenějším Hesensku (s Frankfurtem).  

Spousta zorných úhlů tu byla minulý víkend. Mohou být ty dva dny brány za úspěšné? Musím se vrátit k téže váhavé odpovědi: Jein!

Berlin Bulletin č. 154 19. října 2018

Victor Grossman (překlad VS)

P.S. překladatele: v době dokončení překladu nebyly výsledky voleb v Hesensku ještě známy

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2018 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.