Úvodní stránka Friday, April 03 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Útok proti Rusku Tisk E-mail
Pondělí, 02 červen 2014

Od okamžiku rozpadu SSSR se nevyskytlo období, ve kterém by USA potají nebo otevřeně nevedly vojenské agrese proti suverénním státům. 

Události na Ukrajině jsou pouze částí globální válečné operace o ovládnutí euroasijského prostoru, která je vedena proti rusko - slovanské civilizaci.  

Zde jsou její dílčí výsledky:

Většinu států, které mají pro Rusko strategický nebo taktický význam (Východní a Střední Evropa, Jugoslávie, Afghánistán, Irák, Libye) ovládly Spojené státy, uloupily jejich zdroje surovin a jejich valutové a zlaté rezervy.

Americký imperialismus představovaný současnou administrativou rozhodl, že nyní je v sázce hlavní cena - Rusko.

Pokud tuto cenu Spojené státy získají, zajistí si budoucnost na dlouhou dobu. Životní úroveň většiny Američanů je závislá na vyvražďování občanů nezávislých zemí a rozkradení jejich národního bohatství.

Všechna dobytá teritoria byla paralyzována, vládne na nich bída, chaos, hlad a devastace.

Technologie akcí byla dokonale propracována a realizace se nesmí přerušit. Jejím dílčím, taktickým, úkolem je dostat Ukrajinu do situace, která zaručuje nemožnost zpětného spojení s Ruskem.

Události se vyvíjejí v souvislosti s direktivou N20/1 Rady národní bezpečnosti USA z 18. 8. 1948, ve které je celá kapitola věnována Ukrajině.

Direktiva je stále platná, nehledě na to, že byla přijata před 66 lety. Geopolitika operuje kategoriemi epoch a kontinentů.

Jakákoli forma Rusko - Ukrajinského svazu je považována vedením USA ze tragédii a spojení tohoto svazku s ČLR za geopolitickou katastrofu.  

 

Jaká je stávající situace a možné důsledky

Ruská federace a Ukrajina jsou jediným teritoriem se dvěma proti sobě postavenými národy, jednotným průmyslem, podobnými sociálními zákony a duchovními svazky. Podobnou úroveň vzájemných vztahů nemají žádné dva jiné národy světa.

Rusko zaujímá monopolní postavení v celé řadě odvětví ukrajinské ekonomiky: mobilní sítě, těžba bauxitu, produkce hliníku, zpracování ropy. Stejně velký vliv již Rusko nemá v bankovní sféře, v chemickém průmyslu, energetice a v potravinářství.

Ruští podnikatele vlastní na Ukrajině přes 60 lázeňských objektů a ozdravoven. Vlastní i část mediálních prostředků.

Je nezbytné zdůraznit závislost ruské ekonomiky na ukrajinské:

- transit zemního plynu do Evropy;

- nezamrzající námořní přístavy jako je Oděsa, které využívá ruský obchod;

- společná produkce letounů "Antonov" a vrtulníkových motorů v závodě "Motor Síč"; 

- Rusko se podílí na provozu 150ti vědeckých a výrobních podniků v leteckém a kosmickém průmyslu a dodává ukrajinským montážním závodům 70% součástek a 95% surovin a polotovarů;

- Rusko spolupracuje s Ukrajinou v produkci raket, výrobě zbraní a kosmických prostředků. Podíl Ruska je 50%, Ukrajiny 40% a států SNS a Západu 10%; 

- ukrajinský lodní průmysl vyrábí námořní plavidla v kooperaci s Ruskem v 50ti podnicích;

- v oblasti jaderné energetiky je 75% surovin a komponentů dodáváno z Ruska. 

Rusko buď zanedbalo nebo nebylo schopno si zabezpečit svou vlivnou přítomnost na Ukrajině, přestože k tomu mělo všechny předpoklady a rozsáhlé možnosti. 

Ukrajinská vláda nebyla schopna zajistit rozvoj ekonomiky státu. Vnější zadluženost převyšuje 139 miliard USD, zlaté a valutové rezervy činí pouze 15 miliard USD. Za hranicí chudoby se nachází téměř polovina obyvatelstva.

Země se přiblížila k nevyhnutelnému ekonomickému krachu, ale západní imperialismus ji tlačí ještě dále - k válce a rozpadu.  

21. 2. 2014 prezident Janukovyč podepsal kapitulační akt, ale prezidentské funkce se nevzdal. Ceremonie podpisu aktu se zúčastnili význační funkcionáři EU, kteří slíbili garantovat plnění dokumentu. Vzhledem k vnitřnímu státnímu převratu, který oni sami chytrácky zaranžovali předem, své záruky ihned odvolali, lépe řečeno automaticky přestaly platit. Jde v podstatě o opakování situace v Jugoslávii, v Iráku a v Libyi.

Hra však nebyla ukončena a všechny problémy nebyly vyřešeny.

Hrozby Ruské federaci dospěly do bodu varu.

Hranice Ukrajiny jsou pouze 480 km od Moskvy. Teritorium mezi Moskvou a její hranicí s Ukrajinou představuje snadno překonatelnou rovinu, obývanou duchovně, sociálně i etnicky jednotným obyvatelstvem.

Pokud by z hlediska mezinárodních vztahů probíhalo všechno bez problémů, potřebovalo by Rusko k odstranění následků ztráty ukrajinského potenciálu 25 - 30 let a 3 - 5 bilionů USD.

Ukrajina již nebude potřebovat nic. Jako subjekt v současném historickém formátu zmizí. (Ostatně jako všechny slovanské státy, okupované západním imperialismem, což můžeme sledovat i u nás.)

Pokud se Rusko nebude snažit ovlivnit vývoj na Ukrajině a její představitelé se budou snažit jednat o řešení ukrajinské situace pouze s představiteli západních imperialistických států, kteří jdou na jednání s Rusy apriori s tím, že žádné dohody nebudou plnit, dostane se Rusko do nezáviděníhodné situace. Horší varianta představuje oslabení ekonomiky, růst sociálního napětí, aktivizace protestních hnutí v regionech s vyššími ekonomickými parametry a životními standardy. K takovým regionům, kde panuje zatím klid, patří zejména Krasnodarský a Stavropolský kraj, Rostovská a Bělgorodská oblast.

Nepokoje bude provázet vnější i vnitřní informační kampaň a financování, jako při každé barevné revoluci, zajistí západní finanční kapitál prostřednictvím nevládních organizací. Klidné protesty změní provokatéři velmi rychle v násilné. Lidi, kteří se postaví do čela násilných protestů, si připravila ruská pátá kolona za posledních třicet let, kdy nastoupil k moci Gorbačov, dostatek. Pokud se současné vedení na výbuch nepřipraví a nechá vývoji volný průběh, jako před lety v Gruzii, vznikne situace, která může skončit podobně jako na Ukrajině.

První fáze "barevné revoluce", jejímž cílem bylo ovládnutí Ukrajiny imperialistickou smečkou, vedenou Spojenými státy a EU, ve které byli využiti ke svržení zákonného prezidenta Janukovyče ukrajinští fašisté, vycvičení tajnými službami Západu, skončila inscenovanými volbami prezidenta. Každý mohl vidět obsah skleněných volebních uren s balíky nerozbalených volebních lístků.  

Nejšpinavější úlohu sehrála OBSE, která potvrdila zákonnost voleb, bez ohledu na to, že probíhaly pod palbou ukrajinské armády a národní gardy proti revolucionářům na jihovýchodě Ukrajiny a pod hrozbami fašistických bojůvek voličům na celé Ukrajině. Je naprosto evidentní, že volby byly zmanipulovány a hlasy sečteny tak, aby nemuselo proběhnout druhé kolo v případě, že by americký kandidát Porošenko nezískal přes 50%.  

Porošenko sice "revoluci" pouze financoval, ale přislíbil plně se podrobit evropské a americké imperialistické diktatuře. Vůdci fašistických pučistů ve volbách sice neuspěli (pouze 1 - 2%), což také bylo předem domluveno, aby jejich případné vítězství nezkompromitovalo "demokratickou" vládu nastolenou EU a USA, ale nadále drží všechny významné funkce jako je generální prokurátor, tajemník rady bezpečnosti, vedou "Bezpečnostní službu Ukrajiny" tedy celý aparát, který vyvíjí teror nejen proti ukrajinským Rusům, ale proti všem pracujícím a KS Ukrajiny. 

Zřejmě takový způsob diktatury by si přáli Zeman se Sobotkou a jejich lokajové, kteří nadšeně přivítali "rozhodnutí ukrajinského lidu ve volbách". Je to totéž, jakoby podpořili Franca, Salazara nebo Pinocheta. 

Boje, které vede fašistická ukrajinská vláda proti nově vzniklému "Svazu lidových republik Doněcka a Luganska", rozprostírajícímu se v nejbohatších regionech Jihovýchodní Ukrajiny, neustaly ani v průběhu "voleb" prezidenta a po volbách se rozhořely s novou sílou.  

Ihned po svém zvolení Porošenko slíbil posílení vojenských akcí proti Rusům v nové republice prohlášením: "Dojde okamžitě ke zvýšení efektivnosti antiteroristických operací, naše vojska musí mít moderní zbraně a munici." 

Fašistický ukrajinský vládní terorismus proti ukrajinským Rusům následuje tedy po hanebných volbách, které měly legitimizovat Spojenými státy a EU organizovaný puč.

Hlavním úkolem Porošenka po převzetí funkce bude podepsat ekonomickou část asociační smlouvy s EU, podle které bude nucen uskutečnit "strukturální reformy", které jsou podmínkou pro poskytnutí 17 miliard USD od MMF. Půjčka od MMF zavazuje Porošenka, aby zvýšil ceny zemního plynu pro obyvatelstvo. Tento krok bude znamenat růst cen energií, které by mělo v několika létech dosáhnout 425%. Půjčka rovněž zavazuje k devalvaci ukrajinské hřivny a záchrannému financování největších ukrajinských bank. Přijetí těchto opatření proti dělnické třídě a pracujícím bylo odkládáno až na období po volbách.  

Zapůjčené prostředky od MMF půjdou přímo největším soukromým, většinou evropským bankám, které poskytly Ukrajině kredity a některým ukrajinským soukromým bankám a finančním společnostem, spojeným s vládou, zatímco ukrajinské dělnické třídě budou snižovat mzdy, dojde k privatizaci služeb a masovému propouštění.

Porošenko dal najevo, že se prý dobře zná s Putinem (což Putin nepopřel), s nímž chce jednat v červenci o vyřešení vztahových otázek Ruska s Ukrajinou. (Před tím ale prý rozdrtí ruské teroristy na jihovýchodě země.)

Přestože Putin s Lavrovem bezprostředně po puči tvrdili, že nebudou jednat s nezákonnou vládou, nyní se jejich rétorika změnila a Lavrov najednou hovoří o tom, že se nesmí nevyužít šance a musí se jednat se zvoleným prezidentem, tedy ve skutečnosti uznat výsledky nelegálních voleb.  

Banderovští vrazi, podpoření lhostejností ruského prezidenta a vlády, pokračují ve zločinné operaci, nyní vraždí obyvatelstvo, které povstalo na odpor proti fašistickému puči v Kyjevě, leteckými raketami a dělostřelectvem. Proč ta lhostejnost? Rozdíl proti Krymu spočívá v tom, že na Krymu je zabezpečena moc ruské finanční oligarchie, kdežto revoluční vedení nové republiky hovoří o znárodňování majetků uloupených v privatizaci a nedej bůh, aby se tato infekce přenesla i do Ruska a sáhla na majetky Putina a Lavrova. 

To však není vše. Kompradorská oligarchická lobby nastupuje k útoku i v Rusku.

Potvrzuje to několik vystoupení ministrů současné vlády premiéra Medveděva, které ruští komunisté nemohou ponechat bez povšimnutí. Ministr financí Anton Siluanov považuje za nezbytné zvýšit hranici pro odchod do důchodu a snížit výdaje na obranu a tím uvolnit prostředky na výstavbu infrastruktury.

S takovými návrhy vystoupil ministr nedávno na Petrohradském ekonomickém fóru. To znamená, že v době, kdy USA a NATO realizovaly celou řadu vojenských agresí pro suverénním státům a nyní po okupaci Ukrajiny budou dislokovat své armády na hranicích Ruska, navrhuje ministr Putinovy vlády, aby se Rusko vzdalo modernizace svých ozbrojených sil, které byly za posledních 23 let téměř zlikvidovány, v době, kdy svět má ještě v živé paměti imperialistické agrese do Sýrie, Jugoslávie, Iráku, Libye, Afghánistánu a nyní na Ukrajinu.

Podle všeho nejde o nic jiného než přerušit široce propagovaný program prezidenta Putina na modernizaci ruských zbraní a bojové techniky, kterým by měla být jakž takž obnovena bojeschopnost ruské armády.

Vystoupení ministra proběhlo paralelně se zločinným amorálním tlakem na ústup od minimálních sociálních záruk pro důchodce a veterány a na zvyšování věku pro odchod do důchodu. Zvlášť cynická je ve vystoupení ministra skutečnost, že zejména liberální ideologie a nepřetržité odlivy státních prostředků do západních bank přivedly ruskou ekonomiku k trvalému spádu, včetně ztrát penzijního fondu. Tyto problémy chce řešit ministr financí na úkor lidu.

Armáda po úderu, který utrpěla od Putina prostřednictvím jeho ministra Serdjukova, je dosud v šoku. V souvislosti s tím je potřeba se zmínit i o prohlášení prvního místopředsedy vlády Šuvalova, který doslova uvedl: "Cítíme a jsme si vědomí toho, že neformální charakter toho tlaku, který na nás vyvíjejí USA a EU bude mít seriózní důsledky pro naši ekonomiku..." Tím otevřeně odmítl tvrzení premiéra Medveděva, který den předtím tvrdil, "...Pokud hovoříme o přímém vlivu sankcí, tak tyto a to i přes tvrzení médií a západních analytiků, žádný skutečný efekt dosud nevyvolaly." 

V projevech Siluanova i Šuvalova zvučí absolutně špinavá tendence v zájmu USA a nadnárodních korporací. Ale proč se liberálové rozhodli tak otevřeně hovořit a přistoupit vlastně na přímý útok?

Mohou existovat pouze dvě verze:

1. Buď Západ zcela donutil Putina a on, nejenže se vzdal "Svazu lidových republik" na jihovýchodě Ukrajiny, ale souhlasil i s pokračováním ruské závislosti na Spojených státech a EU a ustoupil od všech, byť i jen drobných pokusů o ochranu zásadních národních a státních zájmů Ruské federace. 

2. Nebo po uzavření smlouvy s ČLR (plynový kontrakt a to co je důležitější - vzájemné platby v národních měnách) agenti "západu" zahájili protiútok, jehož cílem je udržet si pozice a obhájit vztahy se Západem.

Která z těchto variant je pravdivá, uvidíme velmi brzy, protože výzva vržená Šuvalovem a Siluanovem "novému" Putinovu východnímu kurzu, který se týká nejen spolupráce s ČLR, ale i regionální samostatnosti, a osobně Putinovi, by neměla nechat Putina lhostejným.   

Lakmusovým papírkem se stane vztah prezidenta a předsedy vlády ke genocidě Rusů na jihovýchodní Ukrajině. Pokud lidé typu Šuvalova a Siluanova získají převahu, bude Moskva, stejně jako předtím Kyjev znovu plně podřízena západnímu imperialismu.

K.K.

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.