Úvodní stránka arrow Ze zahraničí arrow Tváří v tvář expanzi NATO Monday, November 20 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Tváří v tvář expanzi NATO Tisk E-mail
Pondělí, 28 listopad 2016

Ve svém vystoupení na 12. plenárním zasedání KPRF 22. 10. 2016 "O výsledcích volební kampaně a úkolech pro posílení práce strany v nových podmínkách" se předseda strany Gennadij Zjuganov věnoval i vojenskému ohrožení Ruska.

Rusko je vystaveno mohutnému vnějšímu tlaku. Vojenská mašinérie NATO rozvinuje své síly stále drzeji u ruských hranic. Naděje vedení Ruska na dosažení kompromisu a změkčení sankcí kolabují.

Naopak, Západ hledá záminky k udržení stávajících a zavádění dalších sankcí. Globální kapitál nesnese konkurenci. Usiluje o zlikvidování jakékoli alternativy a o nastolení kontroly světových přírodních zdrojů za každou cenu. Rusko je z tohoto pohledu velmi přitažlivé. Jeho bohatství se nedá spočítat, ani odhadnout. Po staletí koalice západních států usilovaly o jeho ovládnutí.

Vznik SSSR, jehož budoucí moc okamžitě pochopil světový imperialismus, vyvolal nový apetit. Již prezident Woodrow Wilson připravoval jeho rozdělení na 20 izolovaných států. Hitlerovi vydal imperialismus úkol zlikvidovat SSSR a vyhladit jeho národy.  V průběhu studené války učinil Washington k rozbití SSSR všechno možné. V současnosti se stala jeho cílem Ruská federace.

Je potřeba mít trvale na paměti, že se západní imperialismus bude vždy pokoušet oslabit Rusko, blokovat jeho rozvoj a hrozit válkou. V tom je původ sankcí USA a jejich lokajů, pronásledování Rusů i vyřazení ruských atletů z účasti na olympijských hrách v Riu. To všechno jsou jasné příklady otevřeného vydírání. Rusko-americké rozpory jsou součástí vyhrocené mezinárodní situace. Napětí se zvyšuje po celém světě.

V souladu s marxisticko-leninskou analýzou dochází k vyhrocování rozporů v systému globálního imperialismu. Světový kapitál usilovně hledá nové zdroje svého růstu, stále znova a znova usiluje o loupežení. Nyní považuje za hlavní cíl loupeže Rusko.

Propagandistická mašinérie USA a EU se otevřeně vydala na cestu válečného štvaní a provokací. Rusko je v myslích amerických a evropských občanů démonizováno. Rusko je označováno za darebáka, jehož vláda patří před mezinárodní trestní soud v Haagu.

Na základě historických zkušenosti je nutné přijmout závěr, že Západ nepřistoupí na kompromis. Očekává totální kapitulaci.

Rozpadem SSSR studená válka neskončila. Došlo pouze ke změně strategie. Čtvrt století škrtil západní imperialismus Rusko v přátelských objetích. Při tom se vojenské uskupení NATO rozšiřovalo na úkor států Východní Evropy.

Paralelně s tím se rozšiřovala dislokace prostředků protiraketové obrany (PRO), ke které docházelo při narušování dohody o PRO z roku 1972. Po ukončení výstavby předmostí, přistoupil Západ k vyvíjení hlubokého politického, ekonomického a vojenského tlaku na Rusko.

Za této situace musí komunistická strana energicky prosazovat linii obrany národních zájmů.

Komunisté nemohou ignorovat skutečnost, že hudbu v našem domě objednává a platí monopolistická buržoazie, která je těsně spojena se světovou oligarchií. V podstatě se velký ruský byznys zformoval v 90. letech jako její vazal. V posledním období se část ruské oligarchie pokusila vytrhnout z drápů svého západního předvoje. Tento pokus se stal hlavní příčinou vyhrocení vztahů. Cílem ruských miliardářů není obrana ruských zájmů. Jejich hlavním úkolem je i nadále loupit gigantické přírodní, ekonomické a intelektuální zdroje Ruska. Na jedné straně se zájmy ruské oligarchie dostávají do konfliktu s imperiálními záměry globalistů, ale na druhé straně je podstata zájmů vládnoucí třídy v Rusku stejná, jako záměry velké světové buržoazie.

Zejména z těchto důvodů je zahraniční politika Ruska rozporuplná. Vezměme jako příklad že paralelně se spravedlivou podporou syrské vlády, toleruje ruská vláda válečné zločiny Saudské Arábie v Jemenu, kterých se dopouští se souhlasem a za podpory Spojených států.

Zvlášť zřetelně se to projevuje v Donbasu. Moskva sice podporuje materiálně jeho obyvatelstvo, ale odmítá užší integraci Doněcké i Luganské lidové republiky s Ruskem. Vzhledem k tomu tak zvaná "Minská ujednání" nebrání ukrajinské vládě, aby terorizovala obyvatelstvo obou republik.

Komunistická strana RF již v létě 2014 navrhla ruské vládě, aby podpořila výsledky lidových referend v obou lidových republikách, uznala jejich nezávislost a na tomto základě s nimi rozšířila kontakty.

Současná oficiální propaganda aktivně proklamuje patriotickou orientaci vlády v zahraniční politice. O to usilovali komunisté již v období vlády Borise Jelcina. Při tom upozorňovali, že spoléhat se na přátelství a vlídnost Západu je naivní a krajně nebezpečné. KS RF podstatně přispěla k navracení Krymu a Sevastopolu. O podporu zákonné vlády Bašara Asada usilovali komunisté dlouho před tím, než se k takovému kroku odhodlala vláda.

Nyní, kdy oficiální představitele Ruska pranýřují agresivitu USA a NATO stojí za to připomenout, jak tito stejní lidé dříve oslavovali přátelství se Západem. Dokonce zvažovali, zda by Rusko nemohlo vstoupit do NATO. Připravovali společná vojenská cvičení na ruském teritoriu.

Proti těmto záměrům houževnatě a rozhodně vystupovala KS RF.

Nyní mají komunisté plné právo říci, že to nebyli oni, kdo vytvářel takovou zahraniční politiku. Vládnoucí elity byly až nyní donuceny, pod tlakem rostoucího vnějšího nebezpečí, změnit své postoje a zaujmout vlastenecké pozice.

Nejbližším cílem globálního kapitalismu je maximální oslabení Ruska, dosažení plné kontroly jeho finančních toků přírodních zdrojů. Za této situace musíme i nadále odhalovat agresivní plány NATO, hájit základní národní zájmy, podporovat přátelské síly a pomáhat Donbasu.

Při tom nelze ani na minutu zapomínat na reálnou podporu vlasteneckých opatření vlády. Vláda si chce vyhandlovat své postoje za výhodné podmínky přežívání v rámci světového kapitalismu. Dělá to pro ruskou oligarchii a nikoli pro ruský lid. Komunisté musí trvale ukazovat na rozporuplnost politiky Kremlu.

Podívejme se na to, co se děje v současnosti. Vláda omezuje výdaje na obranu. V roce 2017 dostanou ozbrojené síly pouze 2800 miliard Rublů místo letošních 3900. Je ohrožen program přezbrojení ruské armády na léta 2018-2025. A to za podmínek zvyšujícího se vnějšího vojenského tlaku. Omezování výdajů provádějí ti sami funkcionáři, kteří prohlašují, že Rusko se opět stalo supervelmocí.

Komunisté tvrdí: nedůslednost v realizaci vlastenecké zahraniční politiky je krajně nebezpečná. V součtu s liberálním ekonomickým kurzem vede Rusko ke katastrofě. Před námi stojí úkol záchrany národa a historického přežití země. Současná vládní politika neumožňuje tento úkol vyřešit. Ve vládě sedí nemálo lidí, kteří chtějí pokračovat v kurzu Jelcina, Gajdara a Čubajse. Jejich aktivity oslabují Rusko.

Napravit tento stav může pouze změněná sociálně-ekonomická politika. Všem je jasné, že doba dozrála do změny a volební podvody situaci nezmění. K vyvedení Ruska z krize má komunistická strana vlastní program změn.


Vybral a přeložil: Karel Kluz

 

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.