Úvodní stránka Wednesday, April 08 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
"Svaz lidových republik" na Ukrajině a strach buržoazie (ruské i světové) Tisk E-mail
Úterý, 29 červenec 2014

Proč dochází k renesanci fašismu 69 let po vítězství Rudé armády nad fašismem? 

Ukrajinský fašistický puč, nacismus v Pobaltských státech a Maďarsku, projevy nacismu na Slovensku, 69 let po, jak se tehdy zdálo, definitivní porážce Německa a fašistické koalice, nejsou náhodné. Kapitalismus ve své imperialistické fázi nikdy nebyl a ani dnes není schopen najít jiné východisko ze stávající krize než diktaturu a války. 

Džina fašismu z láhve opět, stejně jako před 80ti léty, vypustil americký imperialismus, který přivedl k moci Hitlera a orientoval jeho tažení na likvidaci SSSR a oloupení celé Evropy a nyní nutí všechny státy sdružené v imperialistické EU, včetně tolik oslavovaného Švédska, Norska a Finska k novému Drang nach Osten.  

Tehdy Hitler nepostupoval přesně podle jejich představ, přece jen Německo bylo příliš velkým soustem pro ty, kdo fašismu pomohli k moci. Naopak Ukrajina se není schopna vymknout kontrole svých imperialistických patronů a tak podobně jako chilského Pinocheta, podporují směle Porošenka, Jaceňjuka, Turčinova, Jaroše, Tjagniboka a jiné pohrobky Stepana Bandery, aby jejich prostřednictvím ovládli Ukrajinu, povraždili jakoukoli opozici a s konečnou platností uzavřeli obklíčení Ruska. Jsou přesvědčení, že se po splnění těchto cílů místních fašistů lehce zbaví a nastolí takový režim, který bude přesně plnit jejich kolonizační záměry.

Všichni, kdo studovali za socialismu by si mohli vzpomenout na frázi, která byla přepisována z jedné učebnice do druhé a vznikla jako součást marxismu po porážce pařížských komunardů: "Představitelé vládnoucích tříd, zastrašení rozmachem lidového hnutí vždy uzavírali dohody se zahraničním protivníkem a zrazovali povstalce."   

Pro sovětský dějepis, který objasňoval vývoj z třídních pozic, bylo zásadním, že tímto způsobem objasňoval příčiny selhání mnohých národně-demokratických osvobozeneckých hnutí. Skutečnost, že buržoazie ve známých současných situacích, souhlasí vždy se zradou vlastního národa a lidu, zejména tehdy, jestliže její ekonomické zájmy jsou v rozporu s cílí revolučního hnutí, bylo před vítězstvím kontrarevoluce v SSSR všem naprosto jasné.  

V posledních létech "přestavby" a pak v následujícím období se stalo toto tvrzení historikům, bývalým marxistům a později obhájcům "demokratizace" společnosti, nepopulárním.  

Současná ruská buržoazie je revolucí velmi postrašena.

Nikoli pouze samým revolučním hnutím, ale i mezinárodními ekonomickými sankcemi, které použije západní imperialismus proti nim.

Politická reprezentace ruské buržoazie ztělesněna Putinem a Medveděvem se veřejně zřekla byť i jen teoretické možnosti vojenského zásahu na Ukrajině a den ode dne se stále více choulí do klubíčka pod stále razantnějšími údery kyjevských nacistů, podporovaných světovou reakcí. Nyní jsou již jen krok od národní zrady a dávno ustoupili za červenou linii, kterou si stanovil v březnu 2014 Putin.

To že mírové iniciativy Putina se stanou, ostatně jak se předpokládalo od počátku, pouhými zoufalými výkřiky do prázdna, se uskutečnilo. Nyní sice sama buržoazie označuje tuto Putinovu politiku jako "moudrý" postup a snaží se vnutit ruské veřejnosti názor, že ještě existuje tajný plán "B". Nakonec tyto domněnky vyvrátili jeho západní "partneři", kteří nechali sestřelit nad zónou ovládanou revolucionáři malajsijské dopravní letadlo a z atentátu obvinili bez důkazů revolucionáře a potažmo ruskou armádu. Ruská delegace v RB OSN dokonce 21.7.2014 odhlasovala rezoluci číslo 2166, ve které se nejen požaduje důsledné vyšetření atentátu, ale do nebe se vychvaluje ochotný přístup ukrajinské (nacistické) vlády k vyšetření atentátu a zatracuje se údajně neochotný přístup vedení revoluční vlády v Doněcku. Ostatně již schválením resoluce RB číslo 2165 17.7.2014 o poskytnutí humanitárních koridorů v Sýrii, kterými budou zásobování teroristé a ve které je osočována vláda prezidenta Asada, nasvědčuje tomu, že ruská oligarchicko-bonapartistická vláda je ochotná spolupracovat se svými partnery. 

Komunisté by ovšem mohli vědět, že současná nacistická vláda na Ukrajině, která realizuje genocidu Rusů, připravuje zákaz Komunistické strany Ukrajiny, zrušila již její frakci v Parlamentě (při tom komunisty volilo 14% voličů) a zakládá koncentrační tábory, ignoruje jakákoli gesta dobré vůle a tato naopak posuzuje (ve spolupráci se svými americkými a evropskými donory) za gesta slabosti a její nároky budou dále stoupat, nehovoříc již ani o tom, že nacisté nezaplatí za odebraný ruský zemní plyn, ale zlikvidují naopak jakoukoli kooperaci s ruskou ekonomikou. Nacistické vládě a jejím americkým a evropským sponzorům je jedno, že na to doplatí Ukrajinci, pro ní je hlavní, že na to doplatí Rusko.

Je třeba si připomenout, že čím více ustupoval tlaku pučistů poslední legální prezident Ukrajiny Janukovyč, tím rychleji rostly jejich požadavky. Čím ostřeji zakazoval své policii používat násilí proti banderovcům, tím více se zvyšoval jejich tlak.

Poslední vývoj války proti revolučním silám na Jihovýchodní Ukrajině tuto skutečnost pouze potvrzuje. Jakmile na žádost prezidenta Putina zrušila ruská Rada federace jeho zmocnění vyslat vojska na Ukrajinu, rozpoutali ukrajinští fašisté, v čele s Porošenkem kontrarevoluční útok proti Svazu lidových republik. Nikdo nemohl očekávat jiný postup a když jejich vojska začala prohrávat a dezertovat do Ruska, pokusili se sestřelením malajsijského dopravního letounu a obviněním z odpovědnosti Ruska a revolucionářů, (což se ovšem nezdařilo) dosáhnout zásahu sil NATO. 

Ustupovat, opouštět jednu pozici za druhou a při tom doufat, že někdo bude brát ohled na tvoje zájmy a vyjde ti vstříc - to je úplná novinka v diplomatické praxi.  

Před jednáním s představiteli nepřátelské mocnosti se zkušený politik snaží vycházet z posílených pozic své země, poněvadž jenom tím dává reálné trumfy do rukou svým diplomatům. Ruské vedení však předstírá, že taková banální podstata je mu neznámá.

Je naprosto evidentní, že čím více bude ruská vláda ignorovat vyvražďování obyvatelstva ve Svazu lidových republik a bude se snažit dokázat "civilizovanému" imperialismu svou neúčast v povstání, tím budou ukrajinští fašisté s větší razancí útočit na Doněck. Snaha o hledání jednostranného smíru se západními imperialistickými mocnostmi povede pouze k opakování masakrů na Ukrajině z 2.Světové války, kdy Němci, spolu s ukrajinskými fašisty hnali komunisty a židy do rokle Babího Jaru s výkřiky: "Schneller! Schneller!" 

Návrh zákona o "Odporu proti ruské agresi", zaměřený na zadušení Ruska celým komplexem ekonomických, politických a vojenských sankcí prošel americkým Kongresem i ve druhém čtení a to i přes putinské stažení vojsk od hranic s Ukrajinou a trapná vystoupení ruských diplomatů. Nelze pochybovat o tom, že zákon bude přijat a žádná zrada revoluce tomu nemůže zabránit. Nejde o jakési potrestání nedemokratického prezidenta Putina, jedná se konečné rozbití a rozparcelování Ruska, o kterém snili Švédové, Prusi, Napoleon, Bismarck, Hitler a v jeho realizaci nejdál došli Reagan, Bush, Clinton a nyní Obama. Hlavní příčinou porážky, bude ovšem ruská "pátá kolona". Ostatně imperialismus ještě válku nevyhrál a holandsko-britský Shell již začal stavět těžní věže u Slavjanska.  

Lze si snadno představit, co bude následovat po porážce revoluce na Jihovýchodní Ukrajině. Útok na Krym, povstání islamistů na Severním Kavkazu, hořící pneumatiky na ulicích Moskvy. Proces bude postupovat rychleji, než si Putin s Lavrovem dovedou představit, bez ohledu na jejich popularitu, kterou si získali připojením Krymu. Proamerická a proevropská ruská "pátá kolona" je velmi nedočkavá. 

O tomto postupu hovoří ruští nepřátelé naprosto otevřeně. Jejich otevřenost je diktována přesvědčením o svém konečném vítězství a každé couvnutí Ruské federace jejich přesvědčení posiluje. Najde vůbec Kreml v sobě dostatek morálních sil k odporu?

Převáží v něm motiv národní solidarity a státnických postojů, anebo se bude stejně jako dříve řídit prosazováním a obhajobou zájmů ruských miliardářů?

Autor: Karel Kluz

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.