Úvodní stránka Friday, July 29 2016  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Rezoluce RB OSN o Sýrii a vývoj boje proti Islámskému státu Tisk E-mail
Čtvrtek, 31 prosinec 2015

18. 12. 2015 RB OSN jednohlasně schválil Rezoluci číslo 2254 o Sýrii. V dokumentu se předpokládá, že dojde k zahájení vyjednávacího procesu mezi opozici a vládou Sýrie. Proces politického uspořádání, který započne v lednu 2016, proběhne pod patronací OSN.

Ruské ministerstvo zahraničí považuje přijetí rezoluce za svůj úspěch, protože rezoluce nepožaduje odvolání prezidenta Bašara Asáda z funkce.

V rezoluci je uvedeno pět zásadních opatření, bez kterých nelze ukončit ozbrojený konflikt: ukončení palby, jednání vlády s opozicí, vytvoření prozatímní vlády, příprava nové ústavy a svobodné parlamentní volby.

Konečným termínem, ke kterému všechna opatření mají být splněna je polovina roku 2017. Prozatímní vláda by měla vzniknout do šesti měsíců a do osmnácti měsíců mají být uspořádány volby pod mezinárodní kontrolou.

Oficiální hodnocení rezoluce, především ruské, předpokládá, že rezoluce nese téměř revoluční charakter, protože v mírovém procesu dochází k obnově spolupráce Washingtonu a Moskvy.

Není však tento postoj příliš optimistický? Proč lze předpokládat, že rezoluce nebude splněná.

1. "Umírněná opozice" (stejně krvelačná, jako ISIS) není s rezolucí spokojená. Národní koalice opoziční a revolučních sil, (NKORS) která nyní reprezentuje Sýrii v Lize arabských států (LAS) a sídlí v Istanbulu, ihned vyjádřila s rezolucí svůj nesouhlas. Podle vůdce této opozice Aleda al Hodži rezoluce je v rozporu s výsledky konference syrské opozice, která se uskutečnila 8-10. prosince v Er Rijádu.

Základním požadavkem opozice zůstává i nadále okamžitá demise prezidenta Asada. "Umírněná opozice" rovněž požaduje, aby současná vláda "projevila dobrou vůli", osvobodila vězně, odblokovala města, ve kterých jsou dislokovány její ozbrojené síly a umožnila dopravu humanitárních konvojů. Při tom tato umírněná opozice nemá seriózní vojenský potenciál.

Rezoluce neupřesnila, zda představitelům hlavní protivládní síly "Džaiš al Fatah" bude navrženo, aby se zúčastnili mírového procesu. V současnosti je toto teroristické uskupení hlavní hrozbou pro vládu prezidenta Asada a nikoli ISIS, který se zabývá upevňováním své moci na ropných polích Sýrie a jejím transportem do Turecka.

2. Přijatá rezoluce de facto nezahrnuje do procesu mírového uspořádání Turecko, Izrael, Saudskou Arábii a Katar. Turecký prezident Erdogan dokonce prohlásil příhraniční zónu Sýrie s Tureckem, kde žije turecká menšina (hlavní síla "Džaiš al Fatah") za oblast tureckých životních zájmů. "Džaiš al Fatah" je financována ze Saudské Arábie a Kataru, které mají vlastní požadavky na poválečné uspořádání Sýrie.

Ankara svými operacemi proti iráckým Kurdům již dala několikrát najevo, že bude i nadále pokračovat ve vlastní hře ve vztazích vůči Sýrii a Iráku.

Je navíc evidentní, že bez uzavření turecko-syrské hranice nelze hovořit o ukončení ozbrojeného konfliktu.

Tím, že USA podpořily rezoluci v RB OSN, daly Rusku jasně najevo, že všechny otázky, zahrnující roli Turecka v mírovém uspořádání si bude musit s Tureckem řešit samo. Při tom není potřeba zdůrazňovat, že tato otázka je nyní (sestřelení SU 24) neřešitelná.

3. Je zcela nereálné, aby Rusko s Íránem v průběhu mírového procesu donutily Bašára Asada, aby odešel z funkce prezidenta. Bez jeho osobnosti je proces neuskutečnitelný, protože je jediný, kdo dokáže vyjednávat se všemi představiteli jednotlivých islámských sekt i s křesťany.

Je naprosto zjevné, že Spojené státy si stále a to i přes veškerá prohlášení, pohrávají s myšlenkou vyhnat prezidenta Asada náhradou za sliby nejasných perspektiv vnitropolitického uspořádání, na což Rusko v této fází, kdy Asadova armáda za jeho podpory postupně získává iniciativu, nikdy nemůže přistoupit.

Ztratilo by tak podporu sekty Alavitů, která představuje nejbojeschopnější součást syrské armády.

Jaké cíle sledovaly USA podpisem rezoluce?

Hlavním cílem je zatažení Ruska do syrského konfliktu natolik, aby se dostalo do situace podobné afghánské.

Washington bude i nadále usilovat o podporu takové situace, kdy budou všichni bojovat proti všem, a bude se snažit, aby ani jedna strana nezískala strategickou převahu. Chce dosáhnout především toho, aby se Putin rozhodl zvítězit za každou cenu a vrhnul do války ruské pozemní síly.

V podmínkách rostoucí ekonomické krize v Rusku USA předpokládají, že syrská operace prohloubí chudobu ruského obyvatelstva a vznikne tak situace pro nástup páté kolony a vyvolání "barevné" revoluce.

Pokud jde o Sýrii - Washington předpokládá, že vznikne natolik chaotická situace, že všechny strany konfliktu, včetně Damašku budou nakonec žádat, bez ohledu na Rusko o zásah Spojené státy, které si tak budou moci snadno prosadit svou linii uspořádání konfliktu.

Není vyloučeno, že se Spojené státy pokusí předložit v RB OSN nový návrh rezoluce, která by vylučovala Rusko z hledání východiska k mírovému uspořádání a stanovení schématu poválečného dělení politické moci v Sýrii.

USA by se rády pokusily zahrnout do své hry o přírodní zdroje v Sýrii i Írán. Mohly by se o to pokusit za slib, že podpoří Írán a šíitskou vládu v Iráku ve vytváření protiváhy k sunnitsko-wahhabistické diktatuře Saudské Arábie. Íránská vláda by však musela být hodně naivní, aby uvěřila jejich slibům.

Ruská vláda je však dostatečně silná na to, aby mohla zcela narušit americkou hru.

Rusko nyní v žádném případě nemůže přerušit vojenskou podporu vlády prezidenta Bašára Asada, což by byla sebevražda ruské politiky v arabském světě.

Při tom musí koncentrovat své úsilí na podporu (průzkumem, zbraněmi, poradci, logistikou) Syrské Arabské armády, která přes všechny problémy zůstává nejmohutnější ozbrojenou silou v Sýrii. Při tom, jak bude armáda získávat za ruské pomoci převahu, se Rusko musí snažit, aby Ruská armáda postupně omezovala svou přímou účast ve válce.

Je potřeba si uvědomit, že i Afghánská armáda, po odchodu Sovětské armády si udržela převahu do doby, než se Jelcin na příkaz USA rozhodl ukončit Afghánistánu vojenskou pomoc. Tato pomoc musí být v Sýrii zachována i po odchodu ruské armády.

Uvedenou analýzu potvrdila 26. 12. 2015 mluvčí Pentagonu Michel Baldansová, která prohlásila, že se velení OS USA nechystá k tomu, aby se dělilo s Ruskem o informace o teroristech z Islámského státu.

Čím to zdůvodňuje? Jde pouze o další změnu názorů? Musíme se ptát, proč Američané velkomyslně dovolili Asadovi, aby ještě nějakou dobu zůstal ve funkci, ale při tom se snaží dát Rusku najevo, že pouze tak dlouho, jak se jim to bude hodit.

Nedávno náčelník hlavní operační správy ruského generálního štábu generál Rudskoj prohlásil, že Ruská armáda je připravena poskytnout svým "partnerům" souřadnice objektů obsazených teroristy z "Islámského státu". Při tom Rusko od nich rovněž očekává informace o infrastruktuře teroristických organizací. Rusko se podle slov generála zaručuje, že bude pokračovat v letecké likvidaci teroristů.

Jako odpověď Rusko slyší: "Postoj ministerstva obrany se nezměnil. Nemáme záměr spolupracovat v Sýrii s Ruskem, pokud Moskva nezmění svou strategii podpory Asada a místo toho bud bojovat pouze s Islámským státem."

Ve stejné době, kdy Ruská armáda a vojska syrských ozbrojených sil bojují s terorismem, západní koalice vedena Spojenými státy boj hlavně předstírá. Při tom dobře ví, že porážka teroristů Islámského státu je možná pouze ve spolupráci s pozemními sílami Sýrie. Ale to by pouze upevnilo moc prezidenta Asada a syrskou suverenitu. To je ovšem v plném rozporu se záměrem ovládnout Střední Východ a pokračovat v kolonizaci Střední Asie.

Závěr:

Občanská válka v Sýrii běží přes tři roky. Oficiální názor ruské vlády je logicky založen na tom, že ruské letectvo bojuje v zájmu obnovení světové bezpečnosti s mezinárodním terorismem, ztělesňovaným Islámským státem.

Ruská společnost nemá jednotný názor na to, zda je možné porazit terorismus v jediné zemi. I po vítězství v Sýrii zůstane Talibán a nesčetné teroristické skupiny, bojující pod vlajkami ISIS, rozseté po celé Evropě, Asii i Africe a spojené s banditským podzemím ruského Severního Kavkazu.

Co se stane po vítězství nad mezinárodním terorismem v Sýrii? Kam uprchnou poražení, do krajnosti rozezlení teroristé? Mezi nimi bojuje tisíce ruských občanů a stovky občanů Německa, Francie, Velké Británie a mnoha jiných států. Nelze vyloučit, že se po porážce vrátí do Ruska, ČLR a Evropy s falešnými doklady a zkušenostmi z vedení války a z teroristických akcí, aby se mohli mstít. Při tom je evidentní, že jejich konání nebude živelné, ale přesně řízené jejich ochránci, kteří je budou i nadále udržovat k prosazování své strategie napětí ve světě.


Karel Kluz

 

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2016 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.