Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Ze zahraničí arrow Příjezd kubánských lékařů do Itálie je lekcí Evropě, pronásledující ostrov svobody Tuesday, June 02 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Příjezd kubánských lékařů do Itálie je lekcí Evropě, pronásledující ostrov svobody Tisk E-mail
Úterý, 07 duben 2020

Interview s profesorem Vasapollem

Mezinárodní a lidská solidarita je heslem kubánské revoluce. Dnes více než kdy jindy můžeme vyzdvihnout kubánský altruismus a odhodlání lidstva. Nyní přijelo 53 kubánských lékařů, aby pomohli svým kolegům na frontových liniích bojujících proti koronaviru v nemocnicích Lombardie. Kuba vysílá své lékaře do celého světa, zejména do oblasti nejvíce postižených chorobami a infekcemi, aby podpořili země v obtížích, opuštěné Západem. Venezuela, spojená s Havanou silným přátelstvím a duchem solidarity, bude následovat Kubu v jejím misijním duchu. Je příznačné, že dvě země považované za "darebácké" státy utrácí velkou část svých zdrojů na veřejné zdravotnictví a jsou schopne vysílat své zdravotníky, lékaře a léky na pomoc ohroženým zemím.

Redakce stránek "Římský reflektor" (Faro di Roma) se rozhodla provést interview s profesorem římské univerzity "La Sapienza", ekonomem a revolučním bojovníkem, rektorovým pověřencem pro vztahy s Latinskou Amerikou, Lucianem Vasapollem (Luciano Vasapollo), dlouholetým znalcem kubánské a venezuelské skutečnosti, který měl možnost spolupracovat se dvěma giganty lidstva: Hugo Chavézem a Fidelem Castrem. Vědec světového významu Vasapollo vždy vyjadřoval svou maximální solidaritu Kubě a svůj odpor vůči americkým sankcím, podporovaným Západem.

V roce 2004 pomohl založit "Síť intelektuálů a umělců na obranu lidstva", která si klade za cíl bránit utlačované národy před imperialismem tím, že obhajuje alternativní vizi hospodářských a sociálních politik, vnucovanými neoliberálními režimy. Kuba je hlavně obviňována z toho, že se nepodrobuje sociálně-ekonomickým parametrům vnucovaným Washingtonem a prosazuje svou svrchovanost. Vasapollo věnoval několik knih historii a současnosti Kuby, mezi nimiž vyniká "Che Guevara ekonom" a "Týden na Kubě s papežem, Raulem, Fidelem a mnoha dalšími". Vasapollo je také v neustálém dialogu se základním katolickým světem a křesťanským radikalismem.

Profesore Vasapollo, jak hodnotíte zprávy o příchodu kubánských lékařů do Itálie? Co dělá z Kuby tak vynikající jev ve zdravotnictví?

Nejprve musíme srdečně přivítat kubánské sestry, lékaře a soudruhy, kteří stoji jako vždy v první řadě prosazování mezinárodní, internacionalistické a lidské solidarity. Kuba nám ukazuje, co to vlastně znamená být blízko lidu v duchu spolupráce a solidarity. Je si však také třeba uvědomit, že toto je pouze jedna z mnoha, řekl bych nekonečných misí, které kubánští lékaři, zdravotníci a učitelé realizují po celém světě. Byli na Haiti, bezprostředně po ničivém zemětřesení, které v roce 2010 zničilo ostrov, a v duchu latinskoamerické spolupráce napsali jednu z nejkrásnějších stránek v historii medicíny, kterou si svět pamatuje. Byli v Africe, v několika oblastech sociálně-zdravotní krize, kde léčili pacienty s ebolou. Téměř úplné vymizení této choroby je způsobeno velkou obětí Kuby, která poslala lékaře do Sierry Leone, Libérie a Guineje, abych uvedl několik příkladů. Někteří byli vyslání kubánskou vládou, ale někteří z nich byli vyslání přímo WHO (Světová zdravotnická organizace). Chtěl bych zdůraznit skutečnost, že se jedná o oblasti, na které mnohonárodnostní společnosti působící v oblasti medicíny často zapomínaly, zůstaly tak osamělé a byly vystavené pouze vykořisťování. Kubánští lékaři a profesionálové pracovali zdarma a byli maximálně přístupní a efektivní. Na Kubě, kde je zdravotní péče bezplatná, platí jiné zásady a zdraví je považováno spíše za běžné dobro než za nástroj příjmu.

Chtěl bych také zdůraznit, že tato kubánská výjimečnost v oblasti zdravotnictví, která je nyní uznávána po celém světě, přinejmenším těmi, kdo Kubu a dobro milují, není výsledkem náhody. Je to vítězství a vymoženost kubánské revoluce prosazené politikou Che Guevary, který byl talentovaným lékařem ještě před tím, než se stal profesionálním revolucionářem, politikou Fidela Castra, který musí být oceněn za to, že okamžitě pochopil význam zdravotnictví pro Kubu, Raula Castra a dalších kubánských revolučních vůdců. Ti, kdo si přečetli jeho knihu "Motocyklové deníky" a shlédli i film, mohou okamžitě pochopit, jak byl "Che" zamilovaný do své profese a svého poslání lékaře a do jaké míry si vždy myslel, že medicína je jediným zbožím pro export a prosazení se ve světě.

Přes hnusnou blokádu, která už desetiletí škrtí Kubu, se Fidelovi podařilo učinit z Kuby vlajkovou loď lékařských výzkumů a experimentů. První sankce vůči Kubě byly zavedeny již v roce 1960, ale v následujících letech Spojené státy prosadily totální blokádu. Zde bych rád zdůraznil, jak je vhodné slovo blokáda a nikoli embargo, dva pojmy, které jsou někdy zaměňovány. Podle mezinárodního práva znamená embargo rozhodnutí jedné země nemít hospodářské a obchodní vztahy s jinou zemí. V konfrontaci s Kubou, zavedly Spojené státy skutečnou blokádu, která nutí všechny ostatní země, které spadají pod nadvládu Spojených států, aby zastavily jakoukoli výměnu s Kubou. Čelíme skutečné diktatuře finančního kapitalismu. Washington, který ji prosadil, ukládá velmi vysoké pokuty společnostem, které se nějakým způsobem snaží tento zákaz obejít. To zdůrazňuje zločinnou povahu imperialismu, který zavádí všechna opatření k boji proti těm, kdo se proti němu postaví.

Fidel se však nevzdal a díky spolupráci se socialistickým světem a díky modelu plánované ekonomiky, kde jsou investice realizovány na základě dosažení společného dobra a lidské racionality, se Havaně podařilo dotlačit velmi rozsáhlý zdravotnický sektor na vysokou úroveň. Vidíme to dnes, je to včerejší zpráva, že čínská vláda těží z léku vyvinutého na Kubě "Interferonu Alfa 2B", který hraje důležitou roli v probíhající pandemické krizi. Ve skutečnosti tento lék, který byl vyvinut, jak uvedl kubánský lékař Louis Herrera v nedávném rozhovoru, díky další základní intuici nesmrtelného Fidela Castra, který se řídil návrhem profesora z Houstonu, dokáže potlačit replikaci viru využitím proteinu. Potvrdili to někteří čínští specialisté, kteří považují tento lék za nejúčinnější mezi těmi, které jsou nyní k dispozici v boji proti koronaviru.


Můžete nám uvést několik příkladů kubánského lékařského výzkumu? Zde jsou zprávy o Kubě často zkreslené a skryté. Jak je známo, Evropská unie se rovněž účastní sankcí.

Kuba je jednou z prvních, ne-li první zemí světa podle počtu absolventů medicíny. Veřejné zdravotnictví je podporováno bezplatným a téměř univerzálním vzděláváním. Zdravotnictví patří mezi nejslavnější výsledky kubánské revoluce, která poskytla, podle Fidela Castra důstojnost lidu. Kubánské revoluce vytvořila směs těchto silných ideálů, spojila kulturu, vysoké školy, výzkum a zdravotnictví dohromady. Musíme si uvědomit, jak je úspěšný "Ústav molekulární imunologie" na Kubě, který je v popředí vývoje biotechnologických léčivých přípravků, které dosáhly neuvěřitelných účinků při léčení nemocí, jako jsou cukrovka, srdeční choroby, a dokonce i onkologická onemocnění.

Nicméně kubánská medicína dokázala využít i dlouhou místní lékařskou tradici, přičemž vycházela z přírodních prvků, které by mohly být užitečné při léčbě lidských chorob. Chtěl bych zde však také hovořit o dalším příkladu, který považuji za významný: v roce 2004 byla v rámci organizace latinskoamerických zemí "ALBA" podepsána dohoda mezi Fidelem Castrem a Hugo Chavézem, která umožňovala vzájemnou spolupráci mezi Kubou a Venezuelou. Kuba potřebovala ropu, ke které se již nemohla snadno dostat po likvidaci Sovětského svazu a socialistických zemí, ale nikoli Číny. Toto období je známo jako "Zvláštní období" (Período Especial): Venezuela, potřebovala lékaře, profesionály a techniky, kteří by mohli Chavézovi pomoci při provádění revolučních změn. Před bolivarskou revolucí bylo zdravotnictví v soukromých rukou a služby byly poskytovány soukromým strukturám, oligarchii a nadnárodním společnostem. Fidel udělal totéž i pro Bolívii, Nikaraguu a další státy sdružené v "ALBA". Musíme si však uvědomit, že dostupnost kubánských lékařů a techniků byla poskytována všem, bez ohledu na režim, který v zemi panoval. Samotné Spojené státy, které uvalují na Kubu zločinnou blokádu, protože si zvolila cestu socialistického sebeurčení, zažily solidaritu Kuby během tragických událostí, jako například po hurikánu "Katrina". Dokonce i Anglie, která téměř vždy podporovala Washington, zažila, jak její vlastní výletní loď, "MS Braemar", našla azyl na Kubě, která ji neodmítla nechat přistát i s pacienty nakaženými virem Covid-19 na palubě. Bahamy, druh anglického protektorátu a Spojené státy odmítly přijetí cestujících na lodi, navzdory projevům o přátelství mezi Londýnem a Washingtonem.. Kapitalistický systém vytváří cynismus. Naopak, jak vidíme, a jak zdůraznil Fidel, Kuba nevyváží bomby, nevyváží války, ale vyváží lékaře a pomáhá všem, kteří to nejvíce potřebují.


Jak jste se zmínil, Kuba je vystavena zločinecké blokádě, která kubánskému lidu způsobuje nespočet problémů.

Blokáda - Bloqueo, jak se tomu říká na Kubě, vytvořila v průběhu let dramatickou situaci. USA zabránily dodávce řady produktů, dokonce i dovoz hygienických výrobků byl zakázán. Na jedné straně to výrazně podpořilo Kubu, která s titánským úsilím dokázala vytvořit, jak to všichni vidí, vynikající zdravotnický systém, ale na druhé straně, a to je třeba zdůraznit, blokáda stále funguje a neumožňuje řadu transakcí, které jsou stále potřebné. Snaží se potrestat Kubu, odradit všechny ty, kteří si ji berou jako model a chtějí zpochybnit současné kubánské struktury. Již jsem se zmínil o "Período Especial" z 90. let, kdy Kuba zažila situaci absolutní izolace. Nyní díky spolupráci s Čínou a stále ještě solidním vztahům s Ruskem, se podařilo oživit některé obchodní kanály a vyvážet a dovážet základní zboží. V této souvislosti jsem se zmínil o organizaci "ALBA" a snu o "Naší Americe" (Nuestra America), kultivovaný Bolivarem, Martím, Fidelem a Chavezem, který by umožnil provádění politiky maximální solidarity mezi zeměmi Latinské Ameriky. Nyní se však situace poněkud změnila, hlavně kvůli revanšismu pravice, která v některých latinskoamerických zemích získala politickou moc, prostřednictvím podvodů nebo dokonce převratu, jak se to nedávno stalo v Bolívii. V Brazílii převzal moc fašista Bolsonaro, prostřednictvím převratu, provedeným soudním systémem. Všichni pozorovatelé v dobré víře uznali, že soud pod tlakem pravice proti bývalému prezidentovi Lulovi byl proveden s cílem zbavit se smrtelného konkurenta. Je však třeba si uvědomit, že kubánští lékaři dorazili také do Brazílie, kde se zdravotní péče z důvodu neoliberální politiky hroutí a jak Bolsonaro, který dříve minimalizoval nebezpečí, které představuje koronavirus, musel nakonec požádat o pomoc Kubu. Ve volební kampani v roce 2008 Bolsonaro několikrát opakoval, že pozastaví výměnný program s Kubou s názvem "více lékařů" (Más Medicos) vytvořený Dilmou Rousseffovou. Poté, co donutil kubánskou vládu, aby lékaře stáhla zpět, musel Bolsonaro, který je známý antikomunista a xenofob, podepsat zákon, kterým je přivedl zpět, protože nemohl problém šíření nákazy vyřešit. Jak jsem již uvedl, mezinárodní společenství, intelektuálové a všichni přátelé lidstva mají více než kdy jindy povinnost prosazovat, aby konečně skončily nemorální sankce proti Kubě i zločinná blokáda.

Z tohoto důvodu vyzývám všechny, nemusíme být revoluční ani socialisté, aby Kuba byla respektována. Rozhodně musíme rozšířit prostory mezinárodního boje proti blokádě. Konec konců, to, co říkám, je pozice VS OSN, které hlasuje proti blokádě již dvacet šest let. Pouze USA a Izrael a od tohoto roku dokonce i fašistický Bolsonaro hlasovali pro její zachování. Totéž platí pro Venezuelu. Navzdory velkým investicím do zdravotnického sektoru, se na Kubě a ve Venezuele nemohou vyrábět všechny druhy léků, a když je tyto národy chtějí dovážet ze zahraničí a platit za ně, nemůže k tomu dojít, protože v mezinárodních obchodech dominuje diktatura zákona dolaru a USA. které mají kontroverzní nadnárodní hodnotu. Každý, kdo poruší sankce, je potrestán a nezáleží na tom, zda jde o státy, humanitární sdružení nebo soukromé společnosti. Nedávno jsem vyzval k pomoci venezuelským dětem s leukémií, protože Venezuela nemohla koupit léky proti rakovině, které by je mohly zachránit. Tuto výzvu přijala římská univerzita "La Sapienza", která zajistila možnost ošetřovat tyto děti poliklinikou Umberto I. Předseda italského červeného kříže Francesco Rocca rovněž souhlasil s tím, že jeho zařízení budou k dispozici. Jak jsem však řekl, z byrokratických důvodů se nám dosud nepodařilo léčit děti, které potřebují naléhavou péči, zde v Itálii. I nadále bojuji o to, aby se tato situace mohla vyřešit, ale mám podezření, že se nejedná o jednoduché byrokratické vazby, ale i kdyby šlo pouze o to, byl by to stále smutný příběh. Pochybuji, že kdyby to šlo o jinou zemi a ne, jako v tomto případě o Venezuelu, že by zde byly stavěny všechny tyto překážky. V obou případech je to netolerovatelná situace. Pokud neukončíte blokádu, jste zodpovědní za zločiny proti lidskosti.


Co se týče italské situace? Jaký je váš názor?

Po celá léta jsme svědky neustálého rozprodeje základních odvětví naší ekonomiky, jako je zdravotnictví, které jsou v rozporu s duchem naší ústavy, ukládající státu povinnost účinně chránit sociální práva. Tyto politiky prodeje, podporované ideologií volného trhu, se dnes dostávají na vrchol. Náš zdravotní systém, který byl před dvaceti lety považován za jeden z nejlepších na světě, není schopen se vyrovnat s epidemiologickou krizí, kterou zažíváme. Zařízení intenzivní péče samozřejmě chybí, ale chybí také lékaři a zdravotní sestry a chybí zde i základní zdravotní pomůcky, jako jsou náplasti, gely a masky, což je zvláště příznačné. Toto jsou zprávy z těchto dní, o kterých teď všichni mluví, ale dříve jsme byli téměř zticha o tom, že Itálie nevyrábí řadu základního zboží, jako jsou roušky, masky a jiné. Kromě toho nám ostatní země, údajní spojenci, odepírají příležitost k nákupu tohoto zboží. Německo a Francie rekvírovaly roušky. Polsko a Česká republika zabavily na svém území roušky, které byly darovány Itálii. Spojené státy koupily miliony roušek od firmy se sídlem v Brescii a spoléhaly se na logiku peněz. Přestože byl tento příběh minimalizován, považuji za pravdivé, že logika trhu v této situaci nadále platí. Právě když se pokusili ukrást německý patent na vakcíny, vyvolali tvrdou reakci Merckelové. Vždy jsem bojoval proti patentům a vlastnictví obchodních práv, zejména na určité výrobky, které by měl mít možnost každý používat. Evropská unie, která byla zpočátku hluchá k našemu volání o pomoc, nyní plaše otevírá některé finanční kanály, ale musela přijít epidemie, aby k tomu došlo. Za to musíme mnohokrát poděkovat Kubě, Venezuele, ale také Rusku a Číně, které přišly na naši záchranu, přestože se Itálie účastnila sankcí a byla vůči nim nepřátelskou stranou, jmenovitě prostřednictvím NATO. Jako intelektuálové, militanti a jako muži budeme proto nuceni oplatit gesto solidarity, které k nám přichází z Kuby, která se sama nikdy neuzavřela do sebe, ale vždy upřednostňovala lidská práva.


Jaké ponaučení můžeme vyvodit z Kuby. Jakým cestu nám ukazuje?

Jsem přesvědčen, že Kuba s Venezuelou představují nejen alternativní model z ekonomického a sociálního hlediska, ale také hlavně z pohledu naděje pro lidstvo. Pokaždé, když jsem měl tu čest setkat se s papežem Františkem, mluvili jsme o naději na budoucnost lidstva. O lidstvu, které nebude zotročeno chamtivosti několika jedinců, ale svobodně se rozhodující. "Život jediného individua stojí miliónkrát více, než majetek nejbohatšího člověka na Zemi a mnohem důležitější než vysoké zisky je hrdost na to, že jsi sloužil druhým. Mnohem trvanlivější než všechno zlato, které může někdo v průběhu života akumulovat, je vděčnost lidí." S evangelickým oduševněním to tehdy napsal Ernesto Che Guevara v článku z roku 1960, nazvaném - a toto je významné: "O revoluční medicíně ". Bylo to na začátku kubánské revoluce a směry, kterými by se měla rozvíjet dále, ve spolupráci s pomocí každé části světa byly již v plném proudu diskusí.

My se musíme zaměřit na solidaritu a spolupráci, která je základem politiky Kuby a Venezuely, ve které je jednotlivec hodnocen vnitřním společenstvím. U nás je to téměř vždy naopak. A na závěr bych rád řekl dvě slova o Itálii a italské ústavě, které budu vždy bránit. Naše vznikla ze setkání dvou kultur, marxistické a katolické, a ze setkání dvou světů, kterým se podařilo najít syntézu základních hodnot, které vyzařují z ústavy a jsou bohužel stále více ignorovány. Pouze návratem k dialogu marxistů, křesťanů a lidi dobré vůle, můžeme posílit naše soužití a vybudovat budoucí lidskou společnost, která už nebude otrocká, ale svobodná.


www.FarodiRoma.it (Římský reflektor)

autor: Redakce

22. 03. 2020

Přeložil: Karel Kluz

 

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.