Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Ze zahraničí arrow Mezinárodní soud schválil vyšetřování amerických válečných zločinů v Afghánistánu Saturday, October 31 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Mezinárodní soud schválil vyšetřování amerických válečných zločinů v Afghánistánu Tisk E-mail
Pondělí, 09 březen 2020

Odvolací soud "Mezinárodního trestního soudu" (ICC)v Haagu ve čtvrtek 5. března rozhodl, že vyšetřování vedoucí k možnému stíhání amerických vládních představitelů za válečné zločiny během téměř dvacetileté války Washingtonu v Afghánistánu, se může pohnout kupředu.

Fatou Bensoudová, hlavní prokurátorka ICC z Gambie, jejíž americká víza byla kvůli tomuto rozhodnutí zrušena, ocenila čtvrteční rozhodnutí a uvedla: "Dnešek je významným dnem pro spravedlnost v Afghánistánu."

Rozsudek zvrátil rozhodnutí před-procesních soudců ICC z loňského roku, že případy, týkající se zločinů USA a jejich loutkového režimu v Afghánistánu "by nesloužily zájmům spravedlnosti" kvůli odmítnutí spolupráce Washingtonu a Kábulu. Toto rozhodnutí bylo tehdy přijato v souvislosti s hrozbami odvetných opatření USA proti soudu, včetně ekonomických sankcí a dokonce i zatčení jeho členů, pokud by vyšetřování pokročilo kupředu.

Odvolací soudci rozhodli, že loňské rozhodnutí bylo v rozporu s vlastními stanovami ICC, a uvedl, že "Je na prokurátorovi, aby určil, zda existuje přiměřený motiv pro zahájení vyšetřování." Odvolací soudci uvedli, že soud pro rozhodování o předběžných opatřeních nerozhoduje o tom, zda případ sloužil "zájmům spravedlnosti", ale pouze o tom, zda existují důvody se domnívat, že trestné činy byly spáchány a že spadají do jurisdikce soudu.

Vyšetřování je jedním z prvních, která budou zahájena proti hlavní imperialistické moci ze strany ICC. Dosud byla stíhání z velké části omezena na zločiny spáchané režimy a vůdci v chudých afrických zemích. Rovněž bude zahájeno předběžné vyšetřování válečných zločinů, kterých se dopustily britské síly v průběhu společné invaze s USA do Iráku roku 2003. Na rozdíl od USA je Spojené království signatářem dohody o zřízení mezinárodního soudu.

Prokurátoři "Mezinárodního trestního soudu" poprvé otevřeli předběžné vyšetřování zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v Afghánistánu v roce 2006.

Ministr zahraničí USA Mike Pompeo odpověděl na čtvrteční rozhodnutí agresivními hrozbami, které jsou hlavním nástrojem Washingtonu vůči ICC od jeho založení rozhodnutím Organizace spojených národů v roce 2002. Popsal vyšetřování jako "politickou vendetu" "nezodpovědné" politické instituce tvářící se jako právní subjekt. Pompeo hrozil, že Washington "přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně amerických občanů před tímto nezákonným takzvaným soudem ".

Charakterizoval rozhodnutí odvolacích soudců ICC jako "bezohledné", protože bylo vydáno poté, co Washington před pěti dny podepsal tzv. "Mírovou dohodu" s Talibanem. Tato dohoda se však již začala rozpadat, když americká armáda provedla letecké údery proti Talibanu poté, co islámské hnutí provedlo několik útoků na síly afghánského loutkového režimu podporovaného USA. Zamlčeným předpokladem v Pompeových tvrzeních je fakt, že "míru" v Afghánistánu lze dosáhnout pouze na základě utajení washingtonských zločinů. Na otázku, zda by se Trumpova vláda pomstila soudu, ministr uvedl, "že opatření budou oznámena za pár týdnů postupu po cestě, kterou se vydáme, abychom zajistili ochranu amerických vojáků, námořníků, letců, námořní pěchoty, příslušníků zpravodajských služeb a diplomatů, kteří v průběhu let pracovali na ministerstvu zahraničí, abychom zajistili, že ICC na ně nebude moci působit ... tlačit na ně způsobem, který neodráží vznešenou povahu závazků každého z těchto Američanů."

Washingtonu nejde o vojáky, nýbrž o to, aby se někdy museli zodpovídat skuteční autoři zločinů v Afghánistánu: prezidenti a jejich kabinety spolu s hlavními veliteli, vedoucími politiky obou hlavních stran, představiteli velkých podniků, které podporovaly válku a mediálních prostředků, kteří ji propagovali.

Pompeo dále tvrdil: "Máme ve Spojených státech pevný právní systém. Když se Američané dopustí pochybení, nastoupí proces, kterým se to napraví." Charakter tohoto "pevného systému" byl objasněn v loňském roce Trumpovou milostí odsouzeným válečným zločincům, včetně dvou důstojníků americké armády, odsouzeným za vraždění v Afghánistánu.

Hlavní prokurátorka ICC Bensoudová požadovala vyšetřování válečných zločinů již v roce 2017. Tehdy uvedla, že existují důkazy o tom, že americká armáda a rozvědka se dopustily mučení, krutého zacházení, ponižování lidské důstojnosti, znásilňování a sexuálního násilí na afghánských zajatcích.

Ve svém rozhodnutí ve čtvrtek odvolací soud ICC prohlásil, že "je vhodné změnit napadené rozhodnutí tak, aby prokurátor byl oprávněn zahájit vyšetřování údajných trestných činů spáchaných na území Afghánistánu od 1. května 2003, jakož i dalších údajných zločinů, které mají vztah k ozbrojenému konfliktu v Afghánistánu."

Prokurátorka již uvedla, že toto rozšíření vyšetřování zahrnuje "spojitost" mezi mučicími středisky zřízenými na afghánské letecké základně Bagram a dalšími americkými zařízeními v Afghánistánu a takzvanými "černými místy" provozovanými CIA v zemích jako Polsko, Litva a Rumunsko. Mohlo by se také napojit na neslavné vězení Abu Ghraib a mučení v Iráku, kam byli po mučení vězňů v Afghánistánu vysíláni američtí vojenští vyšetřovatelé. Mohlo by také potenciálně vztahovat i na atentáty prováděné drony i na masakry tisíců civilistů, které prováděly a provádějí americké vlády v sousedním Pákistánu.

Válečné zločiny prováděné americkým imperialismem od doby, kdy v říjnu 2001 USA napadly Afghánistán, jsou nespočetné. Začaly hned po invazi masakry neozbrojených civilistů, včetně stovek, ne-li tisíců válečných zajatců, kteří byli po obléhání Kunduzu dušeni a stříleni v uzavřených kovových přepravních kontejnerech.

Mezi nejznámější zločiny byly ty, které byly odhaleny při vyšetřování aktivit skupiny. "Kill Team" vytvořené 5. mechanizovanou brigádou "Stryker" amerických pozemních sil, vyslané do provincie Kandahár v rámci akce "navýšení sil" Obamovou administrativou 2009-2010, kdy došlo ke zvýšení stavu americké armády v Afghánistánu zhruba na 100 000. Jak členové týmu sami přiznávali - a dokumentovali je i v příšerných fotografiích - vyráželi systematicky vraždit civilisty, mrzačit jejich těla a odnášet si prsty a kousky lebek jako trofeje.

Na příklad přilákali k sobě jednu ze svých obětí patnáctiletého chlapce jménem Gul Mudin, pak na něj hodili ruční granát a opakovaně do něj z blízka stříleli. Než přivedli jeho otce k identifikaci těla, střídali se ve zneucťování mrtvoly, než ji odřízli prsty. Členové týmu také popsali házení bonbónů ze svého obrněného vozidla Stryker dětem, když projížděli vesnicemi a pak po nich stříleli.

Zatímco se Pentagon snažil tyto zvěrstva prezentovat jako zločiny několika "červivých jablek", bylo vraždění známo jejich velitelům a dalším jednotkám, které se účastnily podobných činů. Byly a jsou produktem zločinné koloniální okupace, ve které američtí vojáci a jejich spojenci považovali celé civilní obyvatelstvo za potenciální nepřátele a podlidí.

Počet Afghánců zavražděných v konfliktu se odhaduje na více než 175 000, při tom mnoho dalších nepřímých obětí války nelze ani spočítat. Bylo zabito téměř 2 400 amerických vojáků a další desítky tisíc byly zraněny. Mezi zločiny USA patří nerozlišující letecké údery, které zlikvidovaly raketami a pumami svatební hostiny, vesnická setkání lidí, nemocnice, pacienty a personál.

Mezi nejrozsáhlejší přehled amerických válečných zločinů patří expozice obsažené v tzv. "Afghánských válečných denících", přibližně 91 000 dokumentů, které v roce 2010 vydal odvážný informátor z americké armády Chelsea Manning redaktorům WikiLeaks. Za odvetu je nyní zakladatel WikiLeaks Julian Assange uvězněn ve Velké Británii, čelí vydání do USA a odsouzení za špionáž až na 175 let odnětí svobody nebo horší. Manning je zadržován na dobu neurčitou v americkém federálním záchytném středisku ve Virginii za to, že odmítl svědčit proti Assangeovi.

Nepřátelství Washingtonu vůči jakémukoli mezinárodnímu vyšetřování jeho zločinů bylo jasné, jakmile byl ICC založen v roce 2002. Bushova administrativa tento akt od samého počátku odsoudila a americký Kongres ji následoval prosazením zákona, chránícího všechen americký válečný personál před "stíháním mezinárodním trestním soudem, kterého nejsou Spojené státy americké členem". Téhož roku Bush vydal memorandum, v němž prohlásil, že USA nebudou ve své válce v Afghánistánu vázány Ženevskými úmluvami.

Američtí představitelé sardonicky odkazovali na americký zákon proti ICC schválený Kongresem jako "Haagský zákon o povolení invaze", který stanoví použití vojenské síly k osvobození všech občanů USA, kteří čelí obvinění ICC.

Reakce USA na vyšetřování ICC v Afghánistánu je výslovným odmítnutím mezinárodního práva a vzdáním se jakéhokoli předstírání, že Washington se řídí něčím jiným než dravými zájmy amerického imperialismu. O tom se dohodla Trumpova administrativa i se svými zdánlivými odpůrci v Demokratické straně. Jejich bezpodmínečná obrana válečných zločinů prováděných v Afghánistánu, Iráku a jinde je pro dělnickou třídu varováním, že se připravují daleko větší zločiny, protože americký imperialismus se připravuje na nové konflikty ze své velmocenské pozice.


Bill Van Auken na stránkách WSWS - 6. březen 2020

Přeložil Karel Kluz

 

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.