Úvodní stránka arrow Ze zahraničí arrow Jak se žije v komunistické Moldávii Tuesday, November 12 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Jak se žije v komunistické Moldávii Tisk E-mail
Čtvrtek, 15 květen 2008

Přinášíme rozhovor se s. Pavlem Grigorčukem: Řekněte nám prosím, jaké nyní řešíte problémy v rámci komunistického hnutí v Moldávii? Krize světového komunistického hnutí na konci 80. a začátkem 90. let dopadla i na moldavskou levici. Komunistická strana Moldávie KPM byla zakázána a včerejší vedoucí funkcionáři této strany se v době perestrojky-přestavby ( snahy vybudovat model „demokratického komunismu“) změnili z třídy sovětské nomenklatury v opravdovou vedoucí třídu, v jejíž rukou byla vláda, byznys i prostředky masové komunikace - média.

Následující privatizace přispěla k tomu, že se bývalí sovětští činitelé ze strany a komsomolu stali významnými byznysmeny a spojili politiku s podnikáním. V důsledku vlády takzvaných demokratů se stala Moldávie nejchudší zemí Evropy, kde vládla bída a ještě v roce 1992 probíhala občanská válka, na kterou dnes pravice nerada vzpomíná a nazývá ji podněstrovským konfliktem. Ve výsledku na východě vznikl separatistický režim s hranicí na řece Prut. Tak to dále nemohlo být…

Lid Moldávie se nesmířil s „demokratickou“ vládou pravicových nacionalistů ze skupiny bývalých stranických nomenklaturníků.

22.října 1993 v Kišiněvě – hlavním městě Moldávie se konala ustavující republiková konference Komunistické strany Moldávie, která přiznala chyby sovětské nomenklatury, etablované ve státní moci i ekonomice.

Ze začátku měla strana podporu většiny lidí, ale pravice se snažila dělat politiku mediální dezinformace, aby diskreditovala moldavské komunisty, psala o chybách sovětské nomenklatury a připisovala je současným komunistům. Proto se museli komunisté zamyslet nad svou taktikou, aby získali vliv na řízení společnosti. Chci zdůraznit, že od samého počátku založení strany, nešlo komunistům o to založit stranu na základě nostalgie po minulém socialismu. Ale dělali všechno pro to, aby ve straně byli mladí a strana se dostala k moci. Proto, aby v 21. století se stal komunismus efektivní ideologií svobody, rovnosti a spravedlivosti tak, jako před sto lety.

To se završilo 28. února 2001. V Moldávii se konaly parlamentní volby. Volby, v kterých komunisté poprvé v historii světového komunistického hnutí demokratickou cestou a ne cestou revoluce přišli k moci. Komunistická strana se stala první evropskou a postsovětskou komunistickou stranou, které se povedlo získat vládu. Moldávie se znova stala rudou!

Od té doby se stalo mnoho událostí. Ekonomika Moldávie poprvé po rozbití SSSR začala růst. Do země přišli investice z Evropy, Ruska, Číny a dalších států. To vše se projevilo na platech, důchodech a daních. Sociální politika komunistů byla nasměřována na přiblížení se státu problémům prostého člověka. Proto medicína, školství a další životně důležité sféry se staly více dostupné pro moldavské obyvatele. A nejdůležitější je, že začal sjednocující proces Moldávie s východními oblastmi země, nacházejícími se pod režimem separatismu. Tak jako komunisti Kypru, začala naše komunistická strana bořit „berlínskou zeď“ postavenou separatisty a rumunskými nacionalisty v Moldávii na řece Dněstr.

Dneska je Moldávie plnocenný evropský suverénní a demokratický stát. Moldávie se snaží spojit s evropskou rodinou národů a proto staví před sebou cíl evropské integrace. Ale přitom není třeba spojovat evropskou modernizaci se vstupem do EU. Moldávie je neutrální stát podle ústavy. My doufáme, že neutralita bude upevněna i sousedními státy, které se účastní podněsterského konfliktu a to bezpodmínečně. Proto myšlenky vstupu Moldávie do NATO jsou jenom části marginální politiky pravice.

Nedávno 17. března 2008 měla komunistická strana Moldávie 23. sjezd, na kterém byl schválen nový program a zvoleno vedení strany. Nový program podle názorů mnohých levicových ideologů Ruska i Evropy, byl charakterizován jako revoluční a novátorský, protože v něm poprvé komunisté mají vládnoucí program, který se snaží přivést zemi mezi země s postindustriální ekonomikou a rozvinutou demokracií.

Náš program rovněž zahrnuje, aby se v komunistickém hnutí uplatnili mladí lidé. Proto dnes na řídících funkcích strany je možno vidět mnoho mladých členů strany a jedním z důležitých úkolů sjezdu byla rovněž volba ústředního výboru, kam byli zvoleni představitelé mladého křídla strany – Komunistického svazu mládeže Moldávie - KSMM.

Jak se mladí dívají na rozpad Sovětského svazu a éru renegáta Gorbačova?

Mnozí mladí v době přestavby byli děti nebo ještě nebyli na světě. Proto je jejich názor o této době ovlivněn stereotypy, nebo výukou historie, kterou u nás dlouho učili podle rumunských lživých a nepravděpodobných učebnic.

Samozřejmě se komunisté snaží změnit tento jev. Ale opozice, která ztratila vládu se nestala slabou. Navíc pravicová opozice má vliv na medicínu a je finančně podporována ze strany Rumunska a jeho spojence v NATO USA. Proto dneska komunisté nemohou u nás v plné míře rozhlašovat svůj názor na události koncem 80. a začátkem 90. let.

Podle mého názoru, když levice mluví o událostech přestavby a rozpadu SSSR, tak vznikají, jak je pravidlem, dva úhly pohledu. První říká, že za všechno mohou nepřátelé – americký imperialismus a jejich agent Michal Gorbačov. Druhý říká, že přestavba byla začátkem „komunistické reformace“, kterou se tehdejší sovětští činovníci snažili aplikovat do života. Podle mého názoru oba tyto úhly pohledu mají stejnou pravdu a ve stejné části jsou neúplné, neboť nelze přehlížet zahraniční faktor americké propagandy, kdy SSSR a USA byly ve studené válce hlavními potenciálními globálními konkurenty. A v té souvislosti nelze opomenout, že za tohoto systému sovětské nomenklatury, kterou ve své době vybudoval Stalin, šel první sociální stát, kterým byl Sovětský svaz, po své, nikoliv ideální, cestě rozvoje a proto se při první krizi ukázal nekonkurenceschopným. To ovšem neznamená, že nemohl dál existovat v týž hranicích. Podle mého, sovětská nomenklatura, která později ukázala svoji antikomunistickou podstatu, chtěla restaurovat kapitalismus, což se jim později podařilo. Proto potřebovali jako vládnoucí třída založit nevyhnutelné předpoklady. Jak to všechno skončilo to si pamatujeme. Krize světového levicového hnutí, rozpad socialistického tábora a SSSR a nastoupení divokého neoliberalismu atd.

Účastníte se také nějakých mezinárodních aktivit?

PKRM podporuje mezinárodní levicové komunistické hnutí. Proto je členem SEL a členem mezinárodní komunistické organizace SKO-KPSS, založené z komunistických stran na území bývalého Sovětského svazu.

Současní moldavští komunisté souhlasí se svými západními a východními soudruhy, že všechny progresivní demokratické levicové síly musí spolupracovat a sjednotit se proti nastupujícímu hnutí neoliberalismu v Evropě. Jiná Evropa je možná tak, jak je možný i jiný svět. Proto se současná levice nezastavuje před ultraliberální hrozbou pravicových stran, které se staví proti levé evropské politice na celém evropském kontinentu.

Jak se dnes žije mladým Moldavanům?

Samozřejmě se reformy, které zavedla pravice, když byla u moci, odrazily na mladém pokolení: Vzdělání se stalo v základu placeným, přestala výstavba sociálních bytů pro mladé, zmenšilo se množství pracovních míst a mnoho dalšího. Kišiněv v 90. letech připomínal město, v kterém, narůstala revoluční situace. Studenti vycházeli na ulici demonstrovat spolu se svými rodiči a učiteli. Každý týden některý pracovní kolektiv nebo odbor stávkoval. Studentské koleje se měnily ve stávkové štáby.

S příchodem k vládě komunistů se situace velmi změnila. Komunistická vláda postavila kurz na modernizaci vzdělávání a bezplatné školství těm kategoriím odborníků, kterých se nedostává v dnešní společnosti. Všechny učni a studenti jsou ve státním programu povinného zdravotního pojištění a proto se neobávají, že se zítra mohou dostat do nemocnice a nebudou se moci léčit, když nebudou mít peníze, jak to bylo v 90. letech.

Rok 2008 vyhlásil prezident Moldávie a předseda PKRM Vladimír Voronin rokem mládeže. Během roku aktivní mládež mnohajazykové a mnohonárodnostní Moldávie bude vytvářet komplexní strategii řešení problémů, se kterými se ještě mládež setkává.

Jaké máte plány do budoucna?

V budoucnu má komunistická strana v plánu potřetí demokratickým způsobem vyhrát parlamentní volby v roce 2009. Je to plně reálná perspektiva, když i na území neuznaného poddněstří také budou pracovat politické strany Moldávie a i tam budou volby. Vždyť sjednocující proces Moldávie s poddněstřím začal díky komunistům a během následujících čtyř let se bude muset ukončit sjednocením Moldávie.

Druhým cílem je modernizace našeho státu. K tomu je pět strategických úkolů v novém programu PKRM :

1. Přechod od zemědělské ekonomiky a nomenklaturního kapitalismu k postindustriální společnosti, založené na vědomostech, kompetenčnosti, technologiích, vysoké kvalitě života a demokratické kultuře. První úkol na této strategické cestě je splněn v realizaci politiky vzrůstajících sociálních investic a postavením sociálního státu.

2. Formování bohatého podnikatelského klimatu a potvrzení otevřené inovačně orientované ekonomiky. Jenom taková ekonomika je schopna zabezpečit vysokou úroveň sociálních standardů a zaručit plnocenné rozvití občanských svobod.

3. PKRM formování mnohoúrovňové demokracie. Naše politická praxe přesvědčila, že pouze rozvinutá a mnohostranná kontrola společnosti nad vládou může být předpokladem realizace vícenárodnostních zájmů, nezvratnosti vybraného politického kurzu.

4. Zvýšení státní konkurenceschopnosti Moldavské republiky. Radikální debyrokratizace, zkrácení funkcí a plnomocí státního aparátu, založení objektivních zábran proti rozvoji politické a ekonomické korupce se současným zvýšením potřeb ke kvalitě a profesionalismu státního aparátu – to je systematická a revoluční strategie PKRM.

5. Upevnění dlouhodobé perspektivy fundamentálních principů bezpečnosti pro republiku Moldávie: neutralita, teritoriální celistvost, integrační otevřenost. (Informace je převzata z programu PKRM)

Co říkáte současné situaci v Rusku?

Rusko - to je velký stát s bohatou historií. Ve své době bylo velkým hráčem v globální konkurenci socialismu s kapitalismem. Ale v době, kdy jsme byli jedním státem spolu Ruskem pod názvem SSSR, jsme neuměli spojit socialismus s demokracií a širokou sociální politiku s vyplněním práv člověka.

V současném Rusku se lid nemohl stát subjektem politiky a stal se objektem manipulace masmédií v rukou ruské oligarchie. Proto se i my opatrně díváme na události v Rusku a přejeme úspěch ruské levici a bratrské Komunistické straně Ruské federace v získání vlády a zavedení pořádku v tomto ohromném státě, prostírajícím se od břehů Tichého oceánu po Baltské a Černé moře. My počítáme ruský národ za bratrský. PKRM se nachází u moci v Moldávii, svojí zahraniční politiku staví na dobrých sousedských vztazích a přátelských vztazích se zeměmi Evropy a bývalého SSSR, kam patří i Rusko.

Vzkážete něco našim čtenářům, mladým českým komunistům?

Když jsem přečetl knihu světově nejznámějšího českého spisovatele Julia Fučíka Reportáž psaná na oprátce, tak sem se rozhodl, že spojím svůj osud s komunismem.

A i když se dnes snaží pravicoví politici diskreditovat osobnost tohoto velikého člověka, já chci popřát čtenářům vašich novin, mladým českým komunistům, být podobnými Juliu Fučíku a s tím samým idealistickým odhodláním všemi silami pomáhat příchodu Komunistické strany Čech a Moravy k moci ve vaší zemi.

No pasaran ! - Neprojdou

ПОКА МЫ ЕДИНЫ, МЫ НЕПОБЕДИМЫ! - Jestli jsme samotní nezvítězíme!

Za rozhovor poděkoval Jan Vitvar, překlad Zdena Novotná, www.juniorproject.cz

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.