Úvodní stránka Sunday, June 26 2016  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Informační válka Spojených států Tisk E-mail
Čtvrtek, 11 únor 2016

Západ se snaží za každou cenu zastavit úspěšný nástup rusko-syrských ozbrojených sil

V čele psychologické války proti Rusku stojí jako vždy Spojené státy.

Nedávno ministr zahraničí John Kerry obvinil Rusko, které vede spravedlivou válku proti Islámskému státu a teroristickým uskupením v Sýrii, jejíž cílem je podpořit udržení syrského suverénního státu, že ruské letectvo masakruje syrské civilní obyvatelstvo, hlavně ženy a děti. Dále tvrdil, že Spojené státy mají důkazy o tom, že ruské letectvo používá nenaváděné pumy, které zabíjejí civilní obyvatelstvo.

Pumy údajně padají na nemocnice a obytné domy. Byly prý takové případy, kdy se zachránci snažili pomoci raněným po bombardování, ale ruské letouny se vrátily a zabíjely i zachránce. S tím je potřeba skončit! Citovalo CNN pathetická provolání Kerryho.

Jako obvykle jeho tvrzení nebyla a zřejmě ani nebudou potvrzena důkazy. Ani imperialismu na život a na smrt oddané organizace typu Červeného kříže, nebo "Lékařů bez hranic", Kerryho tvrzení nepodpořily.

Problém je v tom, že společenské vědomí lidu jak Spojených států, členských států EU, Japonska i Austrálie přijímá tato lživá tvrzení jako pravdivá. Dnes již ve světě neexistují média, která by se snažila o pravdivou interpretaci situace ve světě.

Vzpomeňme jen, že ani když v říjnu 2015 americké letectvo bombardovalo nemocnici "Lékařů bez hranic" v afghánském Kunduzu, při kterém zahynuli nejen pacienti, ale i lékaři, nevyvolal tento masakr hlubší odsouzení světové veřejnosti.

Oficiální mluvčí ruského ministerstva obrany generál Igor Konašenkov k tomu uvedl, že kromě tvrzení politiků nebyly předloženy žádné důkazy o civilních obětech bombardování. Je evidentní, že údery ruského letectva jsou cíleny pouze na objekty teroristických uskupení.

Ke Kerrymu se povinně připojil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tvrzením, že ruská operace podkopává úsilí v hledání politického řešení konfliktu. (Připomínám, že miliony běženců přišly do Evropy dlouho před zahájením ruské operace 30.9.2015 a že Rusko neodstrašilo ani sestřelení bojového letounu Su-24 tureckým letounem nad teritoriem Sýrie, o které pak Erdogan lhal, že narušilo turecký vzdušný prostor.)

Ve stejném duchu se vyjádřil i americký ministr obrany Ashton Carter, který navíc přivítal informaci, že se Saudská Arábie, Bahrajn a Turecko připravují na pozemní operaci v Sýrii, jejímž cílem bude zachránit investice do dlouhodobé teroristické války, rozpoutané k ovládnutí strategicky významného syrského teritoria.

Tyto kroky Spojených států podpořila i EU. Německá vláda stejně jako její spojenci v NATO otevřeně obvinila Rusko z odpovědnosti za eskalaci konfliktu.

Není složité objasnit příčiny těchto postupů. Jejich příčinou jsou úspěchy syrské a ruské armády v boji proti teroristům, kteří vedou již čtyři roky válku proti suverénní Sýrii v žoldu Západu, a Rusko nemělo žádné jiné východisko, než vzít, stejně jako v jiných imperialistických válkách proti suverénním státům, odpovědnost za vyřešení konfliktu na sebe.

Všechny vazalské státy, včetně ČR podpořily pozastavení jednání o Sýrii v Ženevě, které vyvolal svými obviněními Západ, aby co nejvíce oddálil zahájení mírového uspořádání, za které by si Rusko mohlo připsat rozhodující zásluhy.

John Kerry rovněž prohlásil, že ruské vojenské akce narušují rezoluci RB OSN o Sýrii a požadoval zastavení palby. Podle Kerryho sice Rusko představilo některé konstruktivní návrhy na příměří, ale jde prý pouze o slova, která mají kamuflovat pokračování bombardování.

Kerrymu oponoval stálý představitel Ruska v OSN Vitalij Čurkin tím, že Rusko nemůže jednostranně zastavit své operace, pokud to nebude ochotna učinit i druhá strana, stejně jako Spojenými státy vedená koalice, která působí v Sýrii bez souhlasu syrské vlády.

Je evidentní, že uvedené projevy nepředpokládají předložení konkrétních důkazů. Nikdo z těchto politiků nebude požadovat, aby nastoupili experti, kriminalisté a právníci, kteří by jejich tvrzení potvrdili fakty.

Cílem těchto obviňování je přerušení ženevských jednání a získání času k vytvoření koalice vůdců tak zvané "umírněné opozice" kteří by chtěli jednat s režimem prezidenta Asada a mohlo dojít k vytvoření společné koaliční vlády, jak to stanoví rezoluce RB OSN.

Na jednáních v Ženevě je postoj vlády prezidenta Asada vyjádřen naprosto jasně, protože jeho zájmem je nedopustit přeměnu Sýrie v jatka, jako tomu bylo v Iráku a Libyi.

Naopak opozice, která představuje nejrůznější zájmy jak Západu, tak i muslimských států se není schopna dohodnout na tom, kdo a s jakými cílí bude představovat druhou stranu na jednáních.

Tato opozice sice předstírá, že má zájem o realizaci rezoluce RB OSN a o vstup do koaliční vlády, ale na druhé straně představuje tolik nesourodých zájmů, že je nelze sladit do jednotného postupu.

Hlavním problémem opozice je však úspěšný nástup ruských a syrských vojsk, které dobývají nové regiony a vytlačují teroristy z měst a osad, ve kterých spokojeně žili, financování a vyzbrojování Západem, Tureckem a arabskými šejky po více než čtyři roky.

Od loňského září, kdy se k podpoře boje za syrskou suverenitu přidalo ruské letectvo, zahájila syrská armáda vítězný postup. Hlavní úspěchy mají Syřané v provincii Aleppo podél syrsko-turecké hranice. Pokud se jim podaří tuto oblast plně ovládnout a zabránit tak zásobování teroristických uskupení z Turecka, mají polovinu vítězství v kapse. Bez vnějšího zásobování teroristé skončí a musí ustoupit do Turecka. Pokud to neučiní, budou zničeni.

A to znepokojuje nejen opozici, ale i všem známé sponzory terorismu, protože americká koncepce permanentní (vítězné) války proti světovému terorismu, jejímž cílem je pod touto kamufláží s konečnou platností ovládnout celý svět, by dostala již druhý vážný zásah. (Za první lze považovat prohru na Ukrajině, kde se jim nepodařilo vyvolat Rusko-Ukrajinský konflikt, který by vedl k oslabení, nebo porážce Ruska.)

 

Jde tentokrát pro USA a jejich vazaly o poslední zvonění?

Podstata spočívá v tom, že ženevská jednání o vytvoření koaliční vlády v Sýrii mají být ukončena do šesti měsíců. Opoziční síly mají získat politickou reprezentaci úměrnou počtu obyvatelstva na území, které kontrolují.

Pokud by se syrské armádě podporované ruským letectvem podařilo udržet rychlost nastoupené ofenzívy, tak do čtyř měsíců dosáhnou absolutní převahy a ovládnou skoro celou Sýrii. Nakonec by se mohlo ukázat, že představitelé tak zvané "umírněné opozice" vlastně nepředstavují tu část obyvatelstva, o které se hovořilo při svolávání ženevských jednání a veškeré úsilí Spojených států by vyšlo vniveč. Spojené státy se nyní obávají,že by se výše popsaná situace mohla skutečně realizovat a v jejím důsledku by zůstala politická moc opět v rukou legálně zvoleného prezidenta Asada.

 

Změna rétoriky

Představitelé Západu nyní začali překotně hovořit o tom, že Rusko se dopouští na území Sýrie válečných zločinů.

Při tom nedávno hovořili o tom, že pod ruským bombardování nehynou teroristé pouze z "Islámského státu", ale z "umírněných" opozičních uskupení. Ukázalo se však, že zejména po vlnách běženců do Evropy, již nikdo tyto lidi nelituje a proto přešli k údajným masakrům žen a dětí.

Jde evidentně o snahu manipulovat s ženevským procesem s cílem donutit Rusko, aby pozastavilo svou ofenzívu v Sýrii a tak se zachoval alespoň současný stav. Taková strategie má sloužit odstavení Ruska od sehrávání hlavní úlohy při realizaci rezoluce RB OSN o Sýrii.

Zde vystupuje do popředí i další problém. Pokud by se podařilo ve stanoveném termínu (6 měsíců) sestavit koaliční vládu, vystoupila by do popředí otázka realizace demokratických voleb. Rusko je v souladu s rezolucí jedním z garantů těchto voleb. To ovšem Spojené státy nechtějí připustit, protože by ruská přítomnost zabránila falšování voleb.

Je potřeba se zmínit i o tom proč Kerry požaduje na Rusku jednostranné zastavení palby, přestože islamisté nejsou dosud zcela poražení. Je to hlavně proto, že rezoluce o Sýrii nehovoří o "Islámském státu" ani o An Nusře, ale pouze o syrské "umírněné opozici" která má být údajně připravena složit zbraně a zařadit se do procesu mírového uspořádání.

Rusové, však trvají na tom, že do "umírněné opozice" nepatří Džaiš al Islám a Islámská fronta, které financuje Saudská Arábie a Katar.

Hlavní příčinou ruského požadavku je skutečnost, že Džaiš Al Islám okupuje celou pohraniční oblast s Tureckem, kde došlo k sestřelení ruského letounu i zavraždění ruského pilota. Po této akci ruské letectvo tato uskupení napadla a způsobila jim velké ztráty.

 

Závěr:

Od války proti Iráku, kterou zahájil tehdejší ministr zahraničí USA Colin Powell lživými obviněním Saddama Husajna z vlastnictví zbraní hromadného ničení, se obsah vedení psychologické války značně změnil.

Kerry se již ani nesnaží svými tvrzeními nikoho přesvědčovat o oprávněnosti amerických postupů proti Asadovi, ale hovoří tak, aby celkový dojem z jeho vystoupení o masakrech žen a dětí (z toho je ostatně obviňováno Rusko již od roku 1917) ovlivnil společenské vědomí nejen v národech, jejichž státy jsou vazaly USA, ale i v Rusku, kde má podpořit snahy páté kolony v boji proti stávajícímu režimu.

Při tom jak Kerry tak i Stoltenberg vědí, že jejich lží nemusí být podpořeny důkazy. Pokud by tyto důkazy měli, stejně jako nemají důkazy o sestřelení indonéského letounu nad Doněckem, dávno by již s nimi vystoupili.

Proto v době úspěšné syrsko-ruské ofenzívy hledá Západ všechny cesty k tomu, aby tuto ofenzívu zastavil. V sázce je příliš mnoho. Kromě Ruska a Sýrie i posílení pozic Íránu a Iráku a oslabení Saudské Arábie, Kataru, Sjednocených arabských emirátů a Turecka a potažmo ztráta vlivu světového imperialismu ve strategicky nejvýznamnější oblasti světa.

Pokud jde o Sýrii - USA a jejich spojenci nyní budou usilovně hledat recept, který by jim umožnil zbavit se Ruska a využít jeho úspěch ve válce proti terorismu ve svůj prospěch. Doufají, že využijí úspěch operace k tomu, aby pak využili buď opozici nebo Kurdy k doražení "Islámského státu" a vytlačí Rusko z konečného uspořádání v Sýrii. K tomu jsou využívány nejen sankce, ale i rostoucí agresivita ruské páté kolony a v podstatě všech evropských států hlavně Polska a Ukrajiny.

Z vojenského hlediska se Spojené státy dostaly do velmi složité situace. Spoléhaly na Kurdy, že nahradí americké pozemní síly, dobudou metropoli islamistů město Rakka a zbaví tak Rusko iniciativy.

Tento záměr však nepočítal s tím, že Kurdové nenávidí Turky jako mor a preferují boje proti Turecku, které vede proti ním likvidační válku.

Američané se tak dostali do patové situace a snaží se odvést pozornost od úspěchů syrsko-ruské koalice tím, že by ji rádi nahradili něčím jiným. Vzhledem k tomu, že sami iniciovali islámský terorismus a jeho boj proti suverénní Sýrii, je pro ně fakticky nemožné vyslat do pozemní války jiné síly než vlastní a to bez dohody se syrskou vládou a Ruskem není možné.


K.K.

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2016 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.