Úvodní stránka Tuesday, December 01 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Imperialistická armáda Evropy Tisk E-mail
Středa, 01 duben 2015

Ve vedení EU se znovu jedná o vlastní armádě. V interview pro "Welt am Sonntag" nedávno předseda Evropské komise Jean Clude Juncker prohlásil, že Evropa musí vytvořit vlastní vojenskou sílu, aby mohla prosazovat své hodnoty na světové aréně. "Přestali nás brát vážně," stěžoval si. Názory evropských vlád se rozdělily. Londýn se postavil ostře proti, Berlín naopak vyjádřil své nadšení. Je evidentní, že jde o tah, který má napomoci evropskému imperialismu výstavbou vlastních ozbrojených sil donutit evropské parlamenty konečně zvýšit výdaje na zbrojení, poněvadž rozhodnutí EU jsou závazná na rozdíl od rozhodnutí vedení NATO, která jsou pouze doporučující.

Že se světový imperialismus snaží získat pro svou militaristickou politiku všechny své spojence, potvrdil již summit Evropské rady 20. 12. 2013 v Bruselu (před zahájením teroristického útoku ukrajinské armády pod vedením USA a NATO na Donbas), na kterém se potvrdila snaha USA donutit EU, aby nezasahovala pouze na Ukrajině, ale prohloubila komplexně svou militarizaci.

V rezoluci, schválené na závěr jednání se tvrdilo, že členské státy EU potřebují "Společnou bezpečnostní a obrannou politiku - SBOP", protože prý napomáhá posílení bezpečnosti evropských občanů, přispívá k míru a stabilitě v našem sousedství i v širším celosvětovém kontextu.

Z rezoluce vyplývá (bez odkazu na konkrétní důkaz), že "strategické a geopolitické prostředí Evropy se rychle vyvíjí (zřejmě jinotaj pro pokrytecká tvrzení o údajném ohrožení EU ze strany Ruska a ČLR) a při tom rozpočty na obranu čelí v Evropě omezením, která snižují schopnost vyvíjet, nasazovat a udržovat vojenskou moc NATO. Rezoluce vyzývá vlády členských států EU k prohloubení vzájemné spolupráce v oblasti obrany, aby se zvýšila schopnost vést vojenské i civilní mise a operace v zahraničí. K tomu mají využít konkurenceschopnější evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. (Jinými slovy - zvyšování vojenských rozpočtů je nezbytné k financování evropského vojensko-průmyslového komplexu, který zaostává za americkým.)

Za své tři priority považuje:

  • zvýšení účinnosti SBOP;
  • podporu rozvoje vojenské moci;
  • posílení evropského obranného průmyslu.

Summit Evropské rady EU se zaměřil na další prohlubování spolupráce s USA v dobývání světa, které chtějí společně realizovat vyvoláváním barevných revolucí a rozpoutáváním preventivních válek. Přijatá rozhodnutí Evropské rady potvrzují imperialistický a militaristický charakter EU a snahu o posilování agresivních, intervenčních kapacit členských států EU.

V globalizovaném světě, ve kterém se zvyšuje agresivita zásahů imperialismu proti dělnické třídě, zostřují se rozpory mezi imperialistickými mocnostmi, za situace, kdy intensifikace dělnického a lidového boje nabývá mimořádný význam, představuje rozhodnutí přijaté před dvěma léty na summitu Evropské rady nejen snahu o zvyšování podílu EU na přípravách amerických válek proti Ruské federaci a ČLR, ale i usnadnění prosazování rozsáhlých vojenských intervencí do rozvojových zemí, jako kapitalismem obecně uznávaného předpokladu pro vytváření podmínek, umožňujících zvyšování vývozu kapitálu a dosažení absolutní kontroly přírodních zdrojů k zajištění zisků nadnárodních monopolů.

K souhlasu s přijetím rozhodnutí o podpoře evropského monopolního kapitálu, donutily Evropskou radu nejen obavy z negativního vlivu dalšího prohlubování krize na ekonomiky členských států, ale hlavně Spojené státy.

V době, kdy evropská dělnická třída a lidové masy trpí důsledky úsporných opatření prosazených vedením EU prostřednictvím vlád členských států, s cílem umožnit finančnímu kapitálu zvyšovat jeho zisky, rozhodla se Evropská rada zvyšovat výdaje na "Evropský obranný průmysl". Za dostatečné zdůvodnění zvyšování výdajů ze státních rozpočtů na financování monopolů vojenského průmyslu, na úkor omezování sociálního zabezpečení potřeb pracujících a dělnických mas, považuje lživé obavy o bezpečnost, která je ohrožována Ruskem, ČLR, Íránem, současným revolučním hnutím v Latinské Americe, v jejichž čele stojí Kuba a vládami dalších socialistických států.

EU tehdy předstírala, že se chce stát samostatnou vojenskou mocností. Při tom od počátku vzniku této imperialistické integrace států byl a je jediným nástrojem realizace její militaristické politiky, usilující o získání podílu na kontrole geostrategických prostorů pouze NATO, vedené Spojenými státy, které určují přesný rámec, v kterém se EU může pohybovat a jaké úkoly mají její armády plnit.

Rozhodnutí přijatá na tomto summitu Evropské rady jsou otevřeným vyjádřením diktátu kapitálu a jeho agresivních intervencí, s katastrofálními následky pro ty národy světa, které budou napadeny.

Ale nejen to. Přímými obětmi těchto opatření budou dělnická třída a národy Evropy, poněvadž jsou orientována nejen na zachování pochybné vnější bezpečnosti, ale (a to hlavně) na udržení vnitřní bezpečnosti - zastrašování vlastního lidu, kterému má zabránit, aby se postavil proti kapitalistické diktatuře.

V souladu s Lisabonskou smlouvou budou největší vojenské kapacity struktur EU použity ke kontrole a represím dělnické třídy a lidových mas. Pro kapitalismus jde o nezbytné opatření v době latentní systémové krize, která zákonitě povede k mobilizaci dělnické třídy a pracujících.

Rezoluce summitu Evropské rady je ideologickou manipulací vědomí evropských národů. Prosazuje do vědomí Evropanů imperialistický princip řešení všech projevů systémové krize kapitalismu pouze vojenskou cestou, s cílem dosáhnout toho, aby se myšlení mladší generace ztotožnilo s hlavními cíli buržoazní propagandy - nemožností změny společenského systému.

Nový impuls procesu vytváření evropských ozbrojených sil dala porážka nacistických sil ukrajinské armády v Donbasu revolučními vojsky Doněcké a Luganské lidové republiky. Podle Junckera by evropská armáda mohla ukázat Rusku "zač je toho loket". Politika výstavby vlastních ozbrojených sil má zefektivnit vojenské výdaje, napomáhat prohlubování integrace a snadněji prosazovat společnou vojenskou politiku.

Pokud společnou armádu odmítají hlavně Angličané, nejvěrnější spojenci Spojených států, tak hlavně z obav, aby prestiž americké politiky a potažmo i Velké Británie neutrpěla. Ostatní vlády zatím neprojevují žádné nadšení, kromě Německa. Podle ministryně obrany Ursuly von der Leyenové by tento krok posílil evropský pilíř transatlantické aliance.

V tomto kontextu je potřeba pohlížet i na přípravu nové německé vojenské doktríny.

Ursula von der Leyenová, ministryně obrany SRN oznámila 17. 2. 2015 přijetí nové německé vojenské a bezpečnostní strategie. Její vystoupení se uskutečnilo na závěr první schůzky politických a vojenských představitelů německé buržoazie, na které byly rozdány úkoly k přípravě nové "Bílé knihy 2016", která by měla zřejmě znamenat obrat v dosavadní zahraniční politice a 70 let po ukončení hitlerovských bakchanálií začne Německo znovu ukazovat své zuby.

Ministryně obrany zdůraznila, že téměř 10 let po publikaci poslední Bílé knihy došlo ke změně mezinárodní situace natolik, se její renovace stala nutností.

Příčinou je hlavně "alarmující vývoj" v prostředí mezinárodního terorismu a "chování" Ruska na Ukrajině, které může mít rozsáhlé důsledky.

Von der Layenová sice doufá, že minské příměří bude dodrženo, ale upozorňuje, že by nikdo neměl mít iluze. Nová politika Kremlu byla zahájena před ukrajinskou krizí a bude prý EU a NATO zaměstnávat po dlouhou dobu.

Hlavním úkolem Západu je správně reagovat a prosazovat takovou geostrategickou politiku, která překazí ruskou snahu o získání převahy v oblastech jeho zájmů.

Její projev zněl přesně podle partitury napsané v Bílém domě, naprosto ignorujíc fakt, že Německo, spolu s Francií, Polskem, pobaltskými státy v čele s USA vyvolaly a organizovaly fašistický puč v Kyjevě, včetně dodávek zbraní pro fašistické bojůvky.

Nicméně přiznala, že skutečnou příčinou pro zpracování nové Bílé knihy nebyla pouze "ruská agrese na Ukrajině", ale nutnost zakončit německou zahraniční politiku uvolňování, což již bylo předtím vyhlášeno prezidentem Gauckem, ministrem zahraničí Steinmeierem i jí samotnou na Mnichovské bezpečnostní konferenci počátkem roku 2014.

Zdůvodnit potřebu nové Bílé knihy pouhou změnou politické situace v Evropě by prý bylo příliš prosté. Dokument má sloužit analýze dosavadní bezpečnostní politiky a přispět k získání sebejistoty. Má vysvětlit německé záměry a praktické kroky otevřeně.

Co se za tím bude asi skrývat? Jak v minulém roce, tak i letos politici, novináři a stratégové německého imperialismu publikovali ve stovkách statí a esejí na jediné téma: požadavek, aby Německo vzalo na sebe větší podíl odpovědnosti za vývoj mezinárodních vztahů.

Toto právo mu dává jeho politické a ekonomické postavení v Evropě a ve světě. K tomu potřebuje dozbrojit Bundeswehr, Luftwafe i Deutsche Marine. Ministryně rozvíjela svůj projev opakováním, že došlo k celkové změně vnějších podmínek, které vyžadují militaristickou zahraniční politiku. Jasně vyloučila jakékoli restrikce pro nasazení Bundeswehru v zahraničních operacích, bez ohledu na stávající hranice států. Jinými slovy, všechno, co německý militarismus bude považovat za nezbytné, je povoleno.

Více odpovědnosti Německa transformovala do fráze: "Nutnost společného boje k nastolení nebo udržení míru." Což pro německé ozbrojené síly znamená, že se budou podílet na vojenských cvičeních v ohniscích napětí (Polsko, Pobaltí, Ukrajina, Balkán.), přezbrojení a zefektivnění výcviku.

Ministryně vysoce ocenila německé intervence v severním Iráku, Afghánistánu, Kosovu, Libanonu, v Mali a ve východní Evropě. Nyní je úsilí zaměřeno na vybudování nových útočných sil rychlé reakce, které budou mít štáb v polském Štětíně.

Nakonec uvedla svůj hlavní trumf - konkrétní údaje o nové výzbroji, která bude vyžadovat dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. Prvním krokem má být nákup 138 ks vrtulníků. Z toho 80 ks víceúčelových typu NH 90 a 40 ks útočných typu Tiger.

Vzhledem k rozsáhlé antimilitaristické opozici německých občanů přistupovaly až dosud vlády k výdajům na zbraně a bojovou techniku velmi opatrně.

Nová vojenská doktrína prezentována v Bílé knize má tento postup změnit.

Předseda Asociace ozbrojených sil André Wüstner přivítal projev ministryně, která konečně dala najevo, že všechny tři složky ozbrojených sil je potřeba vyzbrojit, aby mohly dokonale čelit současným krizím a konfliktům. Již na nedávně bezpečnostní konferenci v Mnichově Wüstner volal po vyzbrojení Německa a jeho přípravě na válečný konflikt.

Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní politiku SWP (Stiftung Wissenschaft und Politik) úzce spolupracující s vládou, publikoval na podzim 2013 dokument s názvem: "Nová moc, nová odpovědnost: Prvky německé zahraniční a bezpečnostní politiky v měnícím se světě." V dokumentu jsou stanoveny návrhy pro renesanci německého militarismu. Zatímco dosud byly všechny zásady agresivní německé zahraniční a vojenské politiky projednávány v utajení, současná diskuse, ke které dala podnět ministryně obrany při prezentaci Bílé knihy, naznačuje, že by měly být projednávány veřejně.

Na závěr prezentace Bílé knihy byl oznámen vznik čtyř skupin německých a amerických odborníků zabývajících se jednotlivými problémy bezpečnostní politiky Německa a jeho spolupráce s NATO, které budou upřesňovat a řešit problémy, které se vyskytnou při prosazování nové doktríny.

Karel Kluz

 

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.