Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Ze zahraničí arrow Filipíny uprostřed asijského přeskupení sil Tuesday, December 12 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Filipíny uprostřed asijského přeskupení sil Tisk E-mail
Středa, 26 duben 2017

Filipíny, po celá desetiletí pokulhávající, chudé a trpící nesčetnými neduhy, jsou náhle v čele, míchají celou asijsko-pacifickou oblastí a nutí západní imperialisty k přeskupení.

Do Manily, kde se USA toulávaly, aniž by jim v tom kdo bránil, teď v dobrém, na symbolické návštěvy, vplouvají ruské válečné lodě. 6. ledna 2017 filipínský prezident Rodrigo Duterte vstoupil na palubu ruského protiponorkového plavidla Admiral Tributs, hovořil s jejími důstojníky a potom hlasitě a jasně prohlásil: "Přátelé, buďte zdrávi! To je od srdce; doufám, že se vrátíte častěji." Rusové budou rozhodně šťastní, že se vrátí! Associated Press (AP) napsal 6. ledna:

"Ministr obrany Delfin Lorenzana, který na lodi Duterteho doprovázel, se optimisticky vyjádřil o 'začínajícím přátelství' mezi obrannými složkami těchto dvou zemí poté, co se setkal s činovníky ruského vojenského námořnictva. "Společná touha po míru v oblasti i ve světě z nás udělala dobré partnery, spolupracující a koordinující k poklidným a bezpečným mořím pro všechny," pronesl Lorenzana na palubě Admiral Tributs. Na své cestě do Ruska počátkem prosince (2016) řekl, že souhlasí s funkcionáři ruské obrany o dokončení memoranda porozumění, jež bude základem budoucí vojenské angažovanosti, včetně společných vojenských cvičení, tak, aby mohlo být podepsáno během Duterteho plánované cesty do Ruska..."

Prezident Duterte otevřeně obdivuje ruského prezidenta Vladimíra Putina. Má v plánu v dubnu navštívit Moskvu, a už vyslovil naději, že se Rusko stane "spojencem a ochráncem". Filipíny se také rychle přibližují k Číně. Došlo k významnému zlepšení bilaterálních vztahů. Napětí kolem sporných území v Jihočínském moři se postupně snižuje a Manila považuje Peking stále více za svého nového, mocného spojence, investora a partnera, rozhodně ne za nepřítele. Obořil se na USA, EU a OSN, (nazývajíc bývalého prezidenta USA Baracka Obamu "zkurvysynem" a vyzývajíc ho - táhni do pekel!), a zároveň definoval Čínu coby "nejlaskavější národ". Tenhle druh rétoriky, natož politiky, Západ nikdy nemůže přehlížet nebo prominout. Pár sestávající z předních filipínských akademiků, Eduarda a Teresy Tademových, vysvětlil nový směr zahraniční politiky své země: "Trend je jasný: pryč od Západu, směrem k Číně a Rusku. Myslíme si, že [Duterte] brzy dosáhne územní dohody s Čínou. Prezident Xi Jinping projevuje spoustu dobré vůle. Věci běží potichu, ale nějaké ústupky už jsou vidět: naši rybáři už mají povoleno vracet se do sporné oblasti. Čína se zavazuje k zahraniční pomoci a investicím a slibuje, že opět zprovozní naše železnice."

Ale Dr. Reynaldo Ileto, přední filipínský historik, se obává o Duterteho přežití, bude-li s přeskupením v oblasti postupovat příliš rychle: "Nemůže se rozejít se Spojenými státy příliš rychle... zabili by ho." V té době jsme v Manile diskutovali o zavedeném schématu, způsobu, jakým Západ zachází s "bouřícími se" zeměmi a jejich vládami: s Ukrajinou, Brazílií, a dokonce s bývalou filipínskou prezidentkou Glorií Arroyovou. "Arroyová se posunula blíže k Číně", vysvětlil dr. Ileto: "Obžalovali ji z korupce. Jediný Duterte ji dokázal propustit." Znepřátelit si Čínu, dokonce ji provokovat k vojenskému konfliktu, bylo základem zahraniční politiky USA v Asii, alespoň během posledních let Obamovy správy. Tento nebezpečný trend bude s největší pravděpodobností pokračovat, dokonce zrychlovat, od doby, kdy se Donald Trump ujal úřadu. Zarputilé odhodlání prezidenta Duterteho dosáhnout mírového ujednání s Čínou jej může dostat na seznam západního impéria, kam udeřit.

Profesor Roland Simbulan z fakulty společenských věd Filipínské univerzity potvrzuje to, co už naznačil dr. Ileto: "Jestli se Duterte přesune příliš rychle, armáda ho svrhne. Je to outsider. Policie a armáda vyvolávají zášť proti němu. Mnozí místní vysocí vojenští velitelé byli vycvičeni, a často i korumpováni, Spojenými státy. Duterteho protiamerická a antiimperialistická politika přesahuje rétoriku; je skutečná. On je konfrontační, je proti zahraniční politice USA vůči Filipínám i světu."

Prezident Duterte není jen - jak o sobě prohlašuje - socialistou, je i pragmatik. Pro něho je tohle nejlepší doba, aby využil zmatku, vyvolaného nastupující vládou Donalda Trumpa a jeho častých protiasijských výlevů. Japonský premiér Shinzo Abe hledá nové spojence uvnitř asijsko-pacifické oblasti i mimo ni. Jeho zem je v chaosu, vyděšená Trumpem a jeho doktrínami. Čína a Rusko mohou být pro Duterteho dvě nové spřízněné duše, ale nelze ani opomíjet, že Tokio má hluboko do kapsy. Abe se během své dvoudenní návštěvy Filipín zavázal, že poskytne 1 bilion jenů (8.7 mld. $) k finanční pomoci a investicím. Také slíbil, že pomůže s upadající infrastrukturou a s plavidly a letadly pobřežní strážní služby. Japonsko je pro Filipíny největším poskytovatelem pomoci, což je významným zdrojem příjmů - nečeká se, že by japonská pomoc byla nezištná. Analytici jasně chápou, že Abe využívá veškerého diplomatického umu a finančních pobídek, aby přilákal prezidenta Duterteho zpět do americko-japonského tábora, a dokonce aby upustil od nového spojenectví, které se teď utužuje mezi Filipínami, Čínou, Ruskem a možná Vietnamem. Je to složitá a nebezpečná hra, jež nakonec může vést až k válce, dokonce ke globálnímu konfliktu. Není nejmenších pochyb, na čí straně Japonsko stojí. Japonsko i Filipíny mají územní spory s Čínou, ale zatímco Filipíny se nedávno odhodlaly ke kompromisu a k mírovému řešení, Japonsko stále více volí cestu konfrontace. Premiér Shinzo Abe si je dobře vědom skutečnosti, že Filipíny budou hostit jednání ASEAN a jsou tak v postavení, kdy kontrolují zaměření a ovlivňují jazyk společných komuniké. Proto je ochoten (alespoň metaforicky) zpívat sladké svůdné písně v Duterteho skromném domově v Davao. Je vysoce nepravděpodobné, že by prezident Duterte utlumil spolupráci s Pekingem jen kvůli tomu, aby získal pár obstarožních strážních plavidel navíc nebo extra dávku zahraniční pomoci. Nicméně je pravděpodobné, že bude i nadále zachovávat těsný vztah s Tokiem, jak jeho zem činí po celá desetiletí. Aby to zdůraznil, prohlásil na setkání s premiérem Shinzo Abem: "V Tokiu jsem řekl, že si Japonsko zaslouží své právoplatné místo v postavení přátel Filipín...Dovolte mi, abych dnes večer zopakoval, že Japonsko je přítel bližší než bratr. To znamená, že Japonsko je přítelem nad jiné."

Snad, nebo možná ne... Tohle je extrémně kritický okamžik pro Asii. Čína a Rusko jsou na vzestupu, zatímco staří spojenci Západu, včetně Japonska, Jižní Koreje a Taiwanu jsou buď v úpadku, nebo v tísni. Filipíny a Vietnam propočítávají své příští posuny. Thajsko, Malajsko a dokonce Indonésie si náhle nejsou jisté svými dříve spolehlivými prozápadními postoji. Otec imperialistického "asijského pilíře", prezident Barack Obama, skončil. Na trůnu je agresivní, protiasijský předák Donald Trump. Když dojde na Impérium a jeho účast v Asii, vše se stává ještě horším, než bylo. Je jasné, že Západ není ochotný tolerovat, že Peking nebo dokonce Čína vede svůj vlastní kontinent. Washington se teď musí vypořádat s další překážkou vůči své absolutní vládě. Druhdy plně poslušná a pokorná chudá někdejší kolonie Spojených států, Filipíny, náhle řve, napíná svaly, nezávisle vyjednává co nejlepší dohody a hledá si svůj vlastní osud. Ještě před rokem to celé bylo nepředstavitelné, ale teď k tomu došlo. Celý asijský kontinent to pozoruje, a stejně tak, s největší pravděpodobností, veškerá politická, vojenská a zpravodajská reprezentace Západu. Je to hodně rychlý proces (až nebezpečně rychlý, říkají mnozí v Manile), a Washington se sotva může držet mimo tyto změny. President Duterte vládne své složité zemi teprve něco přes půl roku, a už tu dochází k rozsáhlému zásadnímu vývoji. Ruské válečné lodě navštěvují Manilu a diskutuje se o budoucích společných cvičeních, dokonce už se plánují. Čína a Filipíny hovoří o míru, přátelství, spolupráci a dokonce o železnicích. Vietnam a Filipíny se vzájemně přibližují. Japonsko náhle přichází jako skromný přítel, ne jako ekonomický tyran. Rok 2017 bude pro Filipíny rozhodující: zem se stane jedním z hlavních katalyzátorů změn v Asii, jinak by se mohla zhroutit, být zničená, zvenčí nebo zevnitř s podstatnou vnější "pomocí".

Původně napsáno jako novoroční esej. Zdroj: http://journal-neo.org/author/andre-vltchek/

Překlad VS

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.